„Nahrávky tak systematicky podchycené nebyly.“

„Na 18 stranách jsem seskupil 299 obalů.“

„Mé koláže získaly časem nostalgický nádech, a to nejen smutkem, že to letos bude už pět let od smrti Jiřího. Už dávno před tím totiž skončila éra LP desek, které poskytovaly grafikům nepoměrně větší prostor než CD.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka, po připomínání jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin v roce 2021, pokračuje portál KlasikaPlus.cz i letos v seriálu využívajícím texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil vzpomínky, podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky v angličtině a s tisíci statistických údajů. Do sesbíraného materiálu dává postupně nahlížet. V dnešním dílu vysvětluje, jak vznikaly soupisy nahrávek, a zpřístupňuje na tři stovky obalů z diskografie Jiřího Bělohlávka.

V minulém díle seriálu deníku, vzpomínek a komentářů popisoval dirigent Jiří Bělohlávek svůj vztah k nahrávání. V dnešním pokračování začnu v kolážích obalů z knihy Život v obrazech dokumentovat samotné nahrávky na gramofonových deskách, CD a DVD nosičích, řazených tematicky a historicky.

Když jsem se pustil do mamutího úkolu zmapovat dosavadní životní činnost Jiřího Bělohlávka, jeho nahrávky se ukázaly náročnějšími, než jsem předpokládal. Ne početně: na jednu LP desku/CD/DVD připadalo řádově osm koncertů. Jen zatímco Jiřího tatínek vzorně dokumentoval všechna vystoupení svého syna už od účinkování v dětském sboru, v čemž neméně dojemně pokračovala Jiřího sestra a v období vzájemné spolupráce s Jiřím Dan Voříšek, nahrávky tak systematicky podchycené nebyly. Navíc jsem byl pevně rozhodnutý získat nejen všechny detaily, ale také obaly, a konečně vystopovat, na kterých konkrétních nosičích jsou originály skladeb a sledovat jejich další osud.

Do mé detektivní práce však pomalu a jistě zasahovaly Jiřího zdravotní problémy, a tak paralelně s dlouhodobým plánem na monografii jsem ho chtěl potěšit a k jeho sedmdesátinám mu v roce 2016 udělal tehdy maximálně možnou 130 stránkovou fotoknihu, v níž jsem na 18 stranách seskupil 299 obalů. O rok později už bylo technicky možné rozšířit knihu na 160 stran, a byť jsem další neplánoval, Jiřího stav se tak zhoršoval, že jsem mu vyrobil rozšířené vydání. 18 stran obalů jsem nicméně zachoval a jen některé vyměnil za novější vydané do dubna 2017, to vše z celkového počtu 350 nosičů.

Jiřího předčasná smrt 31. května 2017 měla dopad i na naši plánovanou monografii, která bez další možné spolupráce ztratila svůj původní smysl, prakticky i do značné míry emociálně, neboť ztráta Jiřího byla i ztrátou motivace pro velký a náročný projekt, v němž pro mne bylo Jiřího průběžně narůstající potěšení silným hnacím motorem. Brzdou do další fáze paralelního počínání byl i nečekaný počítačový problém. Když jsem Jiřímu v roce 2009 vypracoval webové stránky, použil jsem tehdy nejvyspělejší a současně nejkomplexnější jazyk/systém, Flash. Byl ve své době nejideálnější na kombinace textu, obrazové dokumentace a především audio a video nahrávek, kterých byla na stránkách téměř stovka. V roce 2016 se však vyhrotily soudní spory mezi počítačovými velmocemi a společnost Adobe výhledově vzdala boj o udržení svého vlajkového programu Flash; webové stránky byly s jeho koncem 31. prosince 2020 od té chvíle naprosto nepoužitelné a bohužel nepřevoditelné do čehokoliv jiného.

A tak se v roce 2017 víceméně zastavila má téměř desetiletá práce s tím, že jsem Jiřího rodině dal k dispozici svou databázi, vyretušované fotografie, plakáty, dokumenty, jednoduše vše, co jsem za léta nasbíral a vypreparoval. Když se Jiřího rodina rozhodla nechat vyrobit kompletně nové webové stránky, byla většina mé práce perfektně použitelná, konkrétně seznam Jiřího celoživotní koncertní a operní činnosti spolu se všemi relevantními údaji, ať už daty, místy, orchestry, účinkujícími, všemi prováděnými díly atd. Ty totiž byly Jiřího odchodem kompletně uzavřené, na rozdíl od jeho další významné činnosti: nahrávek, které dál vycházely, ať už dosud nevydané, či dosavadní v reedicích. V rámci nových webových stránek i tohoto seriálu jsem se proto rozhodl v listopadu 2021 nahrávky doplnit, jednak z profesionální poctivosti a, přiznám se, v domnění, že to nebude za pětileté posmrtné období v porovnání s předchozí celoživotní aktivitou zase tak náročné. 

Příště popíšu, jak velice jsem se mýlil…

V dnešní a příští části rozdělím 18 stran obalů LP, CD a DVD napůl, aby ze všech najednou nepřecházely oči. Mé koláže získaly časem nostalgický nádech, a to nejen smutkem, že to letos bude už pět let od smrti Jiřího. Už dávno před tím totiž skončila éra LP desek, které poskytovaly grafikům nepoměrně větší prostor než CD, ač jsme si na ně za 30+ let zvykli. Jen i od CD si budeme muset časem asi také odvyknout, ale o tom už v následujícím díle.

Foto: rodinný archiv J. Bělohlávka a archiv A. Goldscheidera