středa, 10 srpen 2022 13:00

Klasika v souvislostech (41)
Estonská baletní magie. Eduard Tubin a jeho Kratt

Autorka:

„Slovo kratt pochází ze švédského výrazu pro smích, ale se stvořením tohoto jména by si nikdo zahrávat neměl.“

„Tubin byl jeden z nejvýznamnějších estonských skladatelů a byl také jedním z těch, kteří do estonské národní hudby vnesli prvky moderní kompoziční práce se zvukem.“

„I přes relativně jednoduchý děj baletu jde o skutečně strhující podívanou.“

 

200

 

Balet Kratt estonského skladatele Eduarda Tubina se v tomto roce vrátil na prkna Estonské národní opery, a to v nastudování z roku 2015. Historicky první estonský balet je proslulý nejen díky zajímavému ději a hudbě, která vychází z estonských lidových písní, ale také tím, že jeho inscenaci už od počátku pronásledují podivné a občas i hrozivé události.

Víte, co je to kratt?

Slovo kratt pochází ze švédského výrazu pro smích, ale se stvořením tohoto jména by si nikdo zahrávat neměl. Ačkoliv název přišel ze Švédska, krattovým domovem je Estonsko, a přestože se narodil z lidových pověstí, daří se mu skvěle i dnes. A co to tedy je? My bychom asi řekli, že je to svého druhu robot – bytost sestrojená člověkem, která plní jeho pokyny. Má to ovšem háček: za život pro kratta musí jeho majitel zaplatit vlastní duší.

Koncept kratta vznikl spojením různých vyprávění o nadpřirozených bytostech, které kradly peníze, ale také třeba potraviny nebo hospodářská zvířata a nosily je svým majitelům. Postupně se pověsti o krattech ustálily na tom, že kratta si člověk tvoří sám z použitých věcí v domácnosti. Hodí se v podstatě cokoliv, od starého koštěte až po děravou konev. Kratt ale neožije jen tak. Duši pro kratta získáte jedině, když se v noci vydáte na křižovatku a pak třikrát zahvízdáte. Objeví se ďábel a s ním pak uzavřete obchod – tři kapky krve za duši pro kratta. A až se kratt rozbije, přijde si ďábel pro vaši duši. Zdá se to být celkem nevýhodný obchod, jenže alespoň podle Estonců se vždycky najde někdo dost chtivý snadného života, aby to zkusil. Nebo někdo, kdo si o sobě myslí, že dokáže přelstít ďábla, ovšem to se podaří jen málokomu.

Ani život s krattem ale není bez obtíží. Dělá, cokoli si jeho majitel zamane, a přinese mu, co chce, ale majitel se o něj také musí starat a neustále mu zadávat práci. Pokud to neudělá, kratt se změní v ničivou sílu a obrátí se proti svému majiteli.

Díky spojení s podsvětím a s temnými stránkami lidských přání, a možná také díky podobnosti s ryze současným fenoménem umělé inteligence a problémy s ní spojenými, je myšlenka kratta v Estonsku stále živá v umění i popkultuře. Jedním z nejpodmanivějších zpracování tématu je balet Kratt Eduarda Tubina.

 

203

 

Eduard Tubin

Tubin, žijící v letech 1905 až 1982, byl jeden z nejvýznamnějších estonských skladatelů a byl také jedním z těch, kteří do estonské národní hudby vnesli prvky moderní kompoziční práce se zvukem. Je autorem poměrně rozsáhlého díla, jehož těžiště tvoří deset symfonií. Kromě nich napsal například dvě klavírní sonáty, pět koncertů (včetně originálního koncertu pro balalajku a orchestr) a přes třicet skladeb pro sbor. Přestože Tubin ve své hudbě používal moderní výrazové prostředky, propojoval je s prvky estonské lidové hudby.

Dějiny Estonska ve 20. století byly vzrušené a nepříliš šťastné a pohnuté události ovlivnily i Tubinův život. Hned zpočátku století si museli Estonci vybojovat nezávislost na Rusku i Německu. Po vyhlášení samostatného státu v roce 1918 se dva roky bránili armádám obou zemí, než byla podepsána dohoda, která Estonsku zaručovala status samostatné země. Po vypuknutí druhé světové války ale Estonsko samostatnost znovu ztratilo. V roce 1940 zemi obsadilo Rusko a přičlenilo ji k Sovětskému svazu. Hned rok nato však Estonsko zabrala německá Třetí říše a podržela si jej až do roku 1944, kdy ji znovu vytlačila Rudá armáda. Sovětská nadvláda v Estonsku pak trvala až do roku 1991.

Na podzim 1944 se Tubin rozhodl s rodinou utéct do Švédska. Díky tomu se vyhnul represím, které po válce v Estonsku rozpoutal komunistický režim. Léta ve Švédsku byla pro Tubina skladatelsky plodná a úspěšná. Dál vypracovával svůj osobitý kompoziční styl, který se ve švédském období občas až blíží atonalitě či volně pojímané dodekafonii (například témata sedmé symfonie se skládají ze všech dvanácti tónů).

Po Stalinově smrti, když se v Sovětském svazu poněkud uvolnila atmosféra, se směla Tubinova hudba znovu provádět i v Estonsku a inspirovala tamní mladé skladatele k experimentům s odvážnějšími kompozičními technikami, které byly během stalinské nadvlády potlačovány. Kvůli obnoveným vztahům s Estonskem si Tubin vysloužil odsouzení ze strany některých emigrantů, kteří ho obviňovali ze kolaborace s okupanty. Nicméně i přes to, že se musel vyrovnat s odmítnutím u svých krajanů, se Tubinovi dál profesně dařilo. Získal švédské občanství, byl přijat do Společnosti švédských skladatelů a jeho díla slavila úspěch ve Švédsku i v zahraničí. Ke konci života byl dokonce jmenován členem Královské švédské hudební akademie.

 

201

 

Balet Kratt

V původní verzi byl balet napsán jako jednoaktová baletní pantomima, kterou Tubin přihlásil do skladatelské soutěže. Bohužel neuspěl, nicméně i tak získal prvenství jako autor prvního estonského baletu. Při psaní vycházel z lidových pověstí uložených v národních archivech, a dokonce i hudba je založená na lidových písních. V baletu je jich použito na třicet.

I přes počáteční neúspěch dostal Kratt druhou šanci na uvedení, za kterou paradoxně skladatel vděčil sovětské okupaci, a sice konkrétně přípravám na prezentaci estonského umění v Moskvě. Spolu s libretistkou Elfriede Saarik, svou budoucí ženou, se Tubin pustil do druhé verze baletu, do níž přidali milostnou zápletku. Tato verze měla premiéru v březnu roku 1943 a slavila velký úspěch nejprve v divadle Vanemuine v Tartu a potom i na scéně divadla Estonia v Tallinnu.

 

300

 

Děj baletu

Ústřední linka baletu vypráví o sedlákovi, kterého zláká vidina snadného zbohatnutí k tomu, aby upsal duši ďáblu výměnou za kratta. Kratt pak sedlákovi nosí peníze. Do děje vstupuje ještě druhá linka, a sice láska sedlákovy dcery a čeledína, které se sedlák snaží zabránit kvůli chudobě nápadníka. Čeledín však odhalí sedlákovu smlouvu s ďáblem a dostane se do křížku s krattem. Ten se pak rozhodne vylít si zlost na svém pánu, obrátí se proti němu, zapálí dům a sedláka uškrtí.

Nové nastudování baletu z roku 2015 děj zajímavě a nenásilně aktualizuje. Místo sedláka je hlavní postavou majitel továrny, který se nechá k osudnému obchodu svést samotným ďáblem. Milostná linka zůstává, s tou drobnou změnou, že čeledín se změnil ve sluhu. Největší změna přichází v závěru baletu, kdy se kratt rozhodne pomstít svému pánovi za to, že ho neochránil před dorážením lidí, kterým sluha odhalil továrníkovo podvodné jednání. Kratt nejprve zapálí továrnu, ale dál zdánlivě svému pánu slouží, nosí mu peníze a nechá ho zničit se vlastní nenasytností. Pro tvůrce nového nastudování je kratt symbolem destruktivní chamtivosti, „koncentrace našich neřestí, které procitly a teď vedou vlastní život.“ (Madis Nurms, scénograf)

 

302

 

Prokleté dílo

Balet Kratt je proslulý nejen díky zajímavému ději a hudbě, ale také tím, že jeho inscenaci už od počátku pronásledují podivné a občas i hrozivé události. Sám Tubin vzpomínal na to, že v době, kdy psal hudbu k prvnímu dějství baletu, vracel se jednou večer domů a ulice se hemžily černými kočkami. Kočky by jistě nebyly až tak strašné, ale večer před premiérou v Tartu skladatel s manželkou málem přišli o život, když kvůli silné bouři spadl naproti jejich domu strom jen několik minut před tím, než vyšli na ulici. Navíc se tanečníci během představení museli vypořádat s hrozícím požárem na jevišti, když selhalo zařízení představující letícího kratta, který se podle tradice přemisťuje v podobě hořícího meteoru.

Opravdová pohroma ale nastala během představení, které se konalo 9. března 1944 v Tallinnu. Ten večer totiž zahájila Rudá armáda nálety. Velká část města padla za oběť bombám a i divadlo začalo hořet a diváci i tanečníci museli utéct. A tak ulicemi Tallinnu běžel tanečník v kostýmu ďábla, kolem něho zuřilo opravdové peklo a vyděšení lidé se ho nejprve snažili odehnat z krytu, protože se domnívali, že skutečně přišel z podsvětí. Během požáru navíc shořela jediná partitura baletu a zachovaly se pouze orchestrální party, na jejichž základě Tubin balet na konci padesátých let zrekonstruoval a částečně poopravil.

 

204

 

Ani dnes neberou členové produkce „prokletí“ úplně na lehkou váhu. Pro všechny případy jsou do kostýmů zašitá znamení proti uřknutí a dekorace jsou pokryty ochrannou vrstvou nazvanou „sníh“, k čemuž scénografa inspirovaly vzpomínky baletní mistryně osudného představení z roku 1944, která se po cestě hořícím městem snažila před ohněm ochránit alespoň s pomocí sněhu.

Měla jsem to štěstí zúčastnit se derniéry Kratta v Tallinnu. I přes relativně jednoduchý děj baletu jde o skutečně strhující podívanou. Bohužel se nezdá, že by se v dohledné době chystalo další uvedení, ale pokud někde budete mít možnost představení Kratta zhlédnout, tak vřele doporučuji. Třeba se dočkáme i na některé tuzemské scéně.

 

----------

Zdroje:

https://www.gramophone.co.uk/review/tubin-kratt

https://www.tubinsociety.com/?page_id=707&lang=en

https://pdfs.semanticscholar.org/f5bf/f8b28acd57ef9afb65869ca517cb1c1d8dd2.pdf

 

Foto: Wikipedia, Kaur Ilves

Tamara Bláhová

Tamara Bláhová, klavíristka a cembalistka

Absolventka brněnské konzervatoře z klavírní třídy Renaty Bialasové. V současné době studuje na JAMU klavírní interpretaci ve třídách Alice Rajnohové a Heleny Weiser a hru na cembalo u Martina Hrocha a Eleny Pokorné. Fascinuje ji především hudba přelomu 19. a 20. století a pronikání různě pojímané spirituality do vážné hudby. Zajímají ji také snahy o nalezení nového hudebního jazyka, který je však zároveň zaměřen na psychiku posluchače, jako například v tvorbě skladatelů minimalistické hudby. Od roku 2015 vyučuje hru na klavír v ZUŠ Františka France ve Slavkově u Brna a amatérsky se zabývá tvůrčím psaním.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.