„Osmou symfonii veřejnosti poprvé představil v září 1910 v Mnichově – a byla to vlastně jediná příležitost, kdy byl plně uznán jako skladatel.“
„Ve Vídni a v Mnichově připravoval premiéru Osmé symfonie s jasným postojem, který ho jako dirigenta provázel po celý život, že ´nebude tolerovat žádné umělecké lajdáctví´.“
„V Praze zazněla poprvé 20. března 1912 za řízení Alexandera Zemlinského.“
Dva roky po mnichovské premiéře, v březnu 1912, zazněla i v Praze Mahlerova Osmá symfonie, zvaná Symfonie tisíců. Dělí nás od té koncertní události sto deset let. Výlučné dílo za tu dobu na pódiích, ani na těch pražských, nezdomácnělo. Nejen pro enormní nároky na velikost interpretačního aparátu, ale asi i pro svou velikášskou monumentalitu a možná i pro texty z druhého dílu Goethova Fausta, jejichž filozofující poselství nemá pro posluchače takovou bezprostřední emotivní sílu jako Mahlerovy písňové texty nebo chorál v jeho Druhé symfonii.
Vyhlašujeme výherce vstupenek na závěrečný večer Festivalu Opera 2022.
V úterý 29. března se ve Státní opeře odehraje nedávno premiérovaná pražská inscenace Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Inscenaci nastudovali dirigent Karl-Heinz Steffens a režisér Timofej Kuljabin na scéně Olega Golovka. V hlavních rolích se představí Aleš Briscein, Světlana Aksenova, Kristýna Škarhová, Veronika Hajnová, Daniel Scofield a další.
Vyhlašujeme soutěž o dvě dvojice vstupenek na závěrečný večer Festivalu Opera 2022.
V úterý 29. března se ve Státní opeře odehraje nedávno premiérovaná pražská inscenace Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Inscenaci nastudovali dirigent Karl-Heinz Steffens a režisér Timofej Kuljabin na scéně Olega Golovka. V hlavních rolích se představí Aleš Briscein, Světlana Aksenova, Kristýna Škarhová, Veronika Hajnová, Daniel Scofield a další.
Ivo Kahánek vystoupí opět s Janáčkovou filharmonií Ostrava. Na koncertě s názvem Magie Bohuslava Martinů zahraje ve čtvrtek 24. března jedno z jeho nejslavnějších děl, klavírní koncert č. 4 zvaný Inkantace. Pod vedením dirigenta Kaspara Zehndera zazní ještě Korngoldova suita Mnoho povyku pro nic a orchestrální pohádka Malá mořská víla Alexandera Zemlinského. Koncert je možné navštívit v klasickém večerním čase nebo na veřejné dopolední generálce v Domě kultury města Ostravy. Záznam pak odvysílá Český rozhlas Vltava v pátek 6. května.
Státní opera v rámci projektu Musica non grata po více než sto letech přichystala jeden z nejúspěšnějších operních titulů první poloviny dvacátého století, Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Režie se ujal dvojnásobný držitel Golden Mask Award Timofej Kuljabin, který se představí v českém debutu. Hlavní role Grete a Fritze zazpívají sopranistka Světlana Aksenova a tenorista Aleš Briscein. Hudebně operu nastudoval hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens, který bude řídit Orchestr a Sbor Státní opery. Premiéry se uskuteční zítra a v sobotu 26. března, další představení jsou plánována na 29. března a 3. a 10. dubna.
Opera Národního divadla v Praze přiveze hudbu terezínských autorů do Německého spolkového sněmu. Prostřednictvím projektu Musica non grata dostala příležitost připravit program vzpomínkového aktu konaného u příležitosti 77. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Akce se uskuteční 27. ledna pod kuratelou nové prezidentky Německého spolkového sněmu Bärbel Bas a tradičně se jí zúčastní nejvýznamnější zástupci politické moci Spolkové republiky Německo, prezident Frank-Walter steinmeier, německý kancléř Olaf Scholz a řada dalších. Zazní skladby Hanse Krásy a Leny Stein-Schneider. Vzpomínkový akt budou živě přenášet televizní stanice ARD a Phoenix a bude také ke zhlédnutí on-line na stránkách projektu www.musicanongrata.cz.
Mezinárodní orchestrální akademie je projektem Janáčkovy filharmonie Ostrava k alternativnímu vzdělávání a profesnímu růstu mladých, talentovaných hudebníků z celého světa. Jejím posláním je zprostředkovat jim hráčskou praxi a dovednosti orchestrální hry. Ty mohou posluchači ocenit v Komorním koncertu členů Mezinárodní orchestrální akademie JFO, který se bude konat v pondělí 29. listopadu od 19 hodin v atypické komorní úpravě společenského sálu místního Domu kultury. Na programu budou skladby Giovanniho Bottesiniho, Pierra Gabaye, Alexandera Zemlinského, Jacquesa Iberta a Paula Hindemitha. Komorní orchestr složený z bývalých a současných akademiků povede dirigent Maroš Potokár, který je také novým asistentem šéfdirigenta JFO.
Diváci Státní opery mohou zhlédnout operní jednoaktovky Očekávání Arnolda Schönberga a Sedm smrtelných hříchů Kurta Weilla. Představí je ve svém zpracování režisérka Barbora Horáková Joly. Hudebního nastudování se ujal Jiří Rožeň. Premiéra obou děl v jednom večeru je plánovaná na 26. listopadu. V Sedmi smrtelných hříších se objeví také mezzosopranistka Dagmar Pecková, která se v posledních letech interpretaci Weillových děl pravidelně věnuje.
„Zemlinsky vedl šestnáct let operní soubor Nového německého divadla, ve dvojjazyčném městě významný protějšek českého Národního divadla.“
„Ve Wagnerově odkazu zdůrazňoval jeho jedinečnost a novátorství, nikoli manifestaci velkoněmeckých idejí.“
„Patřil svého času, podobně jako Gustav Klimt nebo Max Burckhard, mezi ctitele vídeňské krásky Almy Schindlerové, která se však provdala za Gustava Mahlera.“
Na domě s číslem popisným 1043 v Havlíčkově ulici, naproti Masarykovu nádraží, nenápadná pamětní deska oznamuje, že tam v letech 1911 až 1927, tedy po celých šestnáct let svého pražského působení, bydlel skladatel a dirigent Alexander Zemlinsky. Byl šéfem operního souboru Nového německého divadla, což je dnes budova Státní opery. Jeho život se pak uzavřel za války v americkém exilu, když mu bylo jedenasedmdesát. Narodil se před 150 lety, 14. října 1871 ve Vídni.
„Sestavit celý zhruba sedmdesátiminutový program jen z hudby pozdního romantismu a expresionismu se může jevit poměrně riskantní. V tomto případě si však troufnu říct, že se risk vyplatil.“
„Pokud některé pěvkyně tvrdí, že po ránu nepodávají dobrý výkon, o Štěpánce Pučálkové to rozhodně neplatí.“
„Velmi rád bych vyzdvihnul a pogratuloval všem interpretům ke skvělému výkonu, který pro mne představoval skutečný vrchol koncertu.“
V sobotu se ve Státní opeře konalo matiné k poctě letošního jubilanta Alexandera Zemlinského. Vystoupili na něm mezzosopranistka Štěpánka Pučálková a Orchestr Státní opery pod taktovkou Karl-Heinze Steffense a předvedli koncert z děl Zemlinského, Schönberga a Berga.
Vyhlašujeme VÝHERCE VSTUPENEK na nedělní koncert Festivalu Zemlinský 150 ve Státní opeře.
Národní divadlo v Praze nachystalo festival k poctě 150. výročí narození Alexandra Zemlinského, které připadá na 14. října 2021. Uskuteční se ve dnech 8. až 10. října a koná v rámci projektu Musica non grata. Ve světové premiéře bude 10. října ve Státní opeře uvedena jeho opera Malva na motivy povídky Maxima Gorkého, v instrumentaci Antonyho Beaumonta. Kromě té jsou na programu také čtyři komorní koncerty, na kterých zazní jak skladby Zemlinského, tak i jeho současníků a skladatelů, kteří mu byli osobně blízcí. Dějištěm budou, vedle Státní opery, České muzeum hudby a pražské synagogy. Vystoupí například Karl-Heinz Steffens, Markéta Cukrová, Štěpánka Pučálková, Zemlinsky kvartet, Johanni van Ostrumm, Michal Nagy nebo Claudio Bohorquez, Josef Moravec nebo Jiří Hájek. Koncertům budou předcházet dramaturgické úvody a přednášky Antonyho Beaumonta, který studiu osobnosti Alexandra Zemlinského věnoval celý svůj profesní život.
Vyhlašujeme soutěž o PĚT DVOJIC VSTUPENEK na nedělní koncert Festivalu Zemlinský 150 ve Státní opeře.
Národní divadlo v Praze nachystalo festival k poctě 150. výročí narození Alexandra Zemlinského, které připadá na 14. října 2021. Uskuteční se ve dnech 8. až 10. října a koná v rámci projektu Musica non grata. Ve světové premiéře bude 10. října ve Státní opeře uvedena jeho opera Malva na motivy povídky Maxima Gorkého, v instrumentaci Antonyho Beaumonta. Kromě té jsou na programu také čtyři komorní koncerty, na kterých zazní jak skladby Zemlinského, tak i jeho současníků a skladatelů, kteří mu byli osobně blízcí. Dějištěm budou, vedle Státní opery, České muzeum hudby a pražské synagogy. Vystoupí například Karl-Heinz Steffens, Markéta Cukrová, Štěpánka Pučálková, Zemlinsky kvartet, Johanni van Ostrumm, Michal Nagy nebo Claudio Bohorquez, Josef Moravec nebo Jiří Hájek. Koncertům budou předcházet dramaturgické úvody a přednášky Antonyho Beaumonta, který studiu osobnosti Alexandra Zemlinského věnoval celý svůj profesní život.
„Smetanu a Dvořáka vnímám jako méně pražské skladatele než Zemlinského. Jsou hodně ´čeští´, ale on je opravdu ´pražský´.“
„Když zblízka člověk vnímá zdejší přírodu, tak potom víc chápe ideje, které stojí za Smetanovou Vltavou a za českou hudbou vůbec.“
„V Praze jsem se docela hodně stavěl za objednávky nových děl u současných skladatelů.“
Šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu je Alexander Liebreich od roku 2018. V pátek 1. října v Rudolfinu řídí zahajovací koncert abonentních programů. Rozhodnutí rozhlasu, že tato sezóna bude v Praze jeho poslední, bylo v zimě překvapivé, i proto, že vzhledem ke koronakrizi nemohl zatím ze svých představ uskutečnit zdaleka vše… Německý umělec, jehož prarodiče žili v Brně, tím pádem sice kývl na nabídku z Valencie, ale jak říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, s Českou republikou má spojenu ještě řadu snů, které by chtěl naplnit.
„Pro každou z našich divadelních budov máme jasně vyprofilovaný profil.“
„To by nebylo divadlo. Mohlo by to spíše připomínat navštěvování hrobů na hřbitově.“
„Budeme se ohlížet zpět na to, co tady bylo, ale budeme také uvažovat, co bychom si z toho mohli vzít jako inspiraci.“
Pražský operní soubor, hrající ve třech divadlech, vstoupil do nové sezony, která začíná bez restrikcí. Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje pocity, s nimiž se divadelníci vracejí před publikum, popisuje, jak jsou vyprofilovány programy pro tři scény, a přibližuje výhledy. Včetně toho, kdy se podaří uskutečnit plánované nastudování Wagnerových Mistrů pěvců norimberských.
„Čtyřletý cyklus Musica non grata pokračuje na podzim třídenním festivalem věnovaným Alexanderu Zemlinskému.“
„Režie Káti Kabanové a Plamenů se ujme Calixto Bieito, jedna z nejsledovanějších osobností světové operní scény.“
„Novým sólistou Národního divadla se stává tenorista Petr Nekoranec.“
Opera pražského Národního divadla, hrající v historické budově, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře, má pro nadcházející sezónu připraveno jedenáct premiér. Jsou mezi nimi jak nové projekty, tak inscenace připravené v minulé sezóně, kvůli pandemii a zavřeným divadlům však dosud naživo nehrané.
„Emily D'Angelo pôsobila nesmierne prirodzene, občas nevtieravo prešla do hereckej akcie, párkrát program nenútene okomentovala.“
„Sólistka sa pražskému publiku odprezentovala ako majiteľka zvučného, plného hlasu.“
„Veľmi nevšednú, melancholickú atmosféru sprostredkovala Emily D'Angelo v piesni Penelope od svojej pedagogičky Cecilie Livingstone.“
Spolek přátel hudebních talentů uviedol vo štvrtok 24. 6. mladú kanadsko-taliansku mezzosopranistku Emily D'Angelo. Len 26ročná speváčka, ktorá v tomto roku podpísala exkluzívnu zmluvu s Deutsche Grammophon a je laureátkou viacerých významných súťaží (spomeňme aspoň Operaliu), si pre komorný recitál na Novomestskej radnici zvolila veľmi pestrý, nápaditý program. Za klavírneho sprievodu Sophie Muñoz zaspievala štrnásť kusov, interpretáciou ktorých publikum očividne nesmierne nadchla.
„Janáčkova hudba zněla jako nádherná klasika.“
„Přesně v okamžiku, kdy posluchač začíná mít pocit, že uplynulých dvacet minut už přiměřeně vyčerpalo jeho pozornost i možnosti, které zvolený materiál a postupy dávají, skladba spěje ke konci.“
„Německá sopranistka i český basbarytonista obstáli a vypjaté party vetkli do přediva a ploch, hutných a hlasitých, naplno a statečně.“
Symfonický orchestr Českého rozhlasu zakončil sezónu, z běžného a obvyklého posluchačského hlediska fatálně poznamenanou opatřeními proti pandemii, přece jen už hodně nadějně: ve streamu a v přímém přenosu na Vltavě, ale také s posluchači v sále, i když ještě prořídlými, a rovněž v plném formátu večera s přestávkou. Navíc s reprezentativním a krásným programem, tvořeným Janáčkovou operní suitou z Příhod lišky Bystroušky, českou premiérou současné skladby japonského autora Toshia Hosokawy a Lyrickou symfonií Alexandera Zemlinského. Programem, za kterým mohl šéfdirigent Alexander Liebreich stát, a stál, velmi osobně.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu a jeho šéfdirigent Alexander Liebreich se v pondělí postarají o velmi zajímavé završení letošní nestandardní sezóny, a to v pondělí 14. června v 19:30 hodin. Ve Dvořákově síni společně uvedou suitu z Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, v české premiéře Houslový koncert Toshia Hosokawy se sólistkou Veronikou Eberle a do třetice pak Zemlinského Lyrickou symfonii s pěvci Johannou Winkel a Adamem Plachetkou. Přímý přenos vysílá ČRo Vltava a také stanice sdružené v Evropské vysílací unii, živý videostream najdete na facebookovém profilu SOČRu. Ten by měl, dle aktuálních informací, být později k vidění ještě na YouTube orchestru a stejně tak na platformě HbbTV v chytrých televizích. Pozdější záznam nabídne i ČRo D-dur.
Pražské Národní divadlo odkrylo program divadelní sezóny 2021/2022. Dramaturgický plán je částečně sestaven z premiér, které soubory neuvedly z důvodu pandemie v uplynulém období. „Vstříc nadcházející sezóně hledí i operní soubory s velkým očekáváním. Očekáváním, které během dlouhých, temných měsíců pandemie stále více rostlo. Je nám proto nesmírným potěšením vás, snad s trochou pýchy, pozvat na nadcházející sezonu s rekordními 11 premiérami!“ zve náš první divadelní stánek.
V červnu čeká operymilovné publikum několik pražských pěveckých koncertů. V sobotu 5. června od 19 hodin to bude recitál mladé kanadsko-italské mezzosopranistky Emily D'Angelo, kterou na Novoměstské radnici doprovodí klavíristka Sophia Munoz, absolventka newyorské Juilliard School. Pestrý program nabídne mimo jiné skladby Clary Schumannové, Aarona Coplanda a Alexandra Zemlinského. Už 13. června v Rudolfinu zazpívá Joyce DiDonato a 29. června tam vystoupí Rolando Villazón. V září pak do Prahy přijede Anna Netrebko s tenoristou Yusifem Eyvazovem a v říjnu Lisette Oropesa.
