Bartok-deska

„Stal se v oboru etnomuzikologie mezinárodně uznávanou autoritou, renomovaným sběratelem a upravovatelem folklóru. Jeho rané, ale i mnohé pozdější skladby jsou tím rozhodně ovlivněny.“

„Cesta Bély Bartóka k mezinárodnímu uznání jako skladatele byla poměrně delší.“

„Třetí klavírní koncert byl narozeninovým dárkem pro manželku pianistku. Měl premiéru půl roku po skladatelově úmrtí.“

Umělecký vývoj Bély Bartóka se ubíral cestou od novoromantických vzorů a od Richarda Strausse a Clauda Debussyho přes dotyk se symbolismem a expresionismem a přes silnou inspiraci v lidové hudbě až po osobitou syntézu racionálního novátorství a emocionality. Skladatelův život se uzavřel v emigraci v New Yorku 26. září 1945, bylo mu pouhých čtyřiašedesát let. Dnes jsme si připomněli 140 let od jeho narození.  

 
Zveřejněno v SeriálPlus
121667420

„Musel přijít rok 1989, aby byl 1. květen 1882 oprášen a využit v nových souvislostech a okolnostech.“

„Pár stovek metrů od sídla orchestru padla Berlínská zeď; kromě jiného se tím zjednodušila možnost vyjíždět volně na koncerty do všech koutů Evropy.“

„Pro nás je poctou, že se Evropský koncert konal už třikrát v Praze.“

Psal se rok 1882. V Praze byla 5. listopadu poprvé vcelku provedena Smetanova Má vlast; Karlo-Ferdinandova univerzita se rozdělila na českou a německou část; Německé městské divadlo v Brně rozzářily – jako první v Evropě – Edisonovy žárovky. A v metropoli nedávno vzniklého Německa (1871) byl 1. května založen orchestr Berlínských filharmoniků. Jeho vznik dodnes vzbuzuje úsměv.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
99

„Kompozice Zvučte, struny! Isidory Žebeljan je emocemi napěchovaný apel, touha i naléhavé volání po hudbě, která je bytostným a elementárním projevem člověka.“

„Líbezná melodika a hudební barva sólových nástrojů našla ve hře Jany Bouškové a Jana Ostrého ideální tlumočníky.“

„V Bartókově Mandarínovi si hráči olomoucké filharmonie sáhli až na dno. Orchestr potvrdil, že se nachází ve znamenité formě, která unese i takovouto zátěž.“

Olomoucký orchestr vystoupil v Redutě s dirigentem Tomášem Netopilem a sólisty Janou Bouškovou a Janem Ostrým. Na programu byla česká premiéra skladby srbské autorky Isidory Žebeljan, koncert Wolfganga Amadea Mozarta a hudební suita z baletu Podivuhodný mandarín Bély Bartóka. Jubilejní 75. sezóna Moravské filharmonie si tímto koncertem připsala další zajímavý počin, který zaujal především neotřelou dramaturgií.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
222

Dirigent Tomáš Netopil bude zítra, v pátek 26. února od 20 hodin, řídit Moravskou filharmonii Olomouc. V místní koncertní síni Reduta zazní česká premiéra skladby Zujte strune! (Zvučte, struny!) soudobé srbské skladatelky Isidory Žebeljan. V Mozartově Koncertu pro flétnu, harfu a orchestr C dur se sólových partů ujmou Jan Ostrý a Jana Boušková. Závěr pak bude patřit Bartókově suitě z baletu Podivuhodný mandarín. Koncert, který proběhne vzhledem k epidemiologické situaci bez diváků, bude přenášet živě Český rozhlas na stanici Vltava. Zájemci ho mohou také zhlédnout, a to na webu a Facebooku Moravské filharmonie Olomouc.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
102

Jihočeská filharmonie nespí a přišla s nápadem vydat záznamy některých koncertů bez jakýchkoliv dalších úprav. Prozatím jsou k dispozici nahrávky, které vznikly v odletové hale Letiště České Budějovice, a to premiéra koncertní verze muzikálu Malované na skle ze září minulého roku a koncert s dirigentem, klávesistou a skladatelem Vojtěchem Spurným, jehož dílo Concerto giocoso zaznívá na nahrávce. Další tři CD nahrávky diriguje houslista a dirigent Jan Talich. První je věnována Antonínu Dvořákovi, druhá Mendelssohnově Osmé smyčcové symfonii a poslední nahrávkou je projekt Jihočeské filharmonie s houslistkou a zpěvačkou Ivou Bittovou. Na ní zní úpravy skladeb Leoše Janáčka, Bély Bartóka a také autorská tvorba Bittové.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
17

„Je krásným řízením osudu, že se ve stejném večeru autorsky sešel Martinů právě se Stravinským. Vždyť to byla právě jeho hudba, co ho tak silně oslovilo, že se vydal novým směrem.“

„Martinů si prý Toccatu e due canzoni představoval jako dílo ´lehké, hravé, velmi prosté´, ale zjistil, že se vyvíjí zcela po svém.“

„Paul Sacher, neúnavný propagátor hudby 20. století, objednal pro svůj Basilejský komorní orchestr více než dvě stovky děl od mnoha slavných skladatelů.“

Dirigent a filantrop Paul Sacher je osobností, které vděčil za mnohé Bohuslav Martinů. Avšak nejen on. V roce 1926, kdy mu bylo dvacet, založil Sacher Basilejský komorní orchestr, který pak po šest desetiletí vedl i financoval a pro který objednával u vůdčích skladatelských osobností současnosti nová díla. Tři z nich, od Stravinského, Honeggera a Martinů, se sešla v programu premiérového večera připomínajícího dvacáté jubileum tělesa. Stalo se tak 21. ledna před čtyřiasedmdesáti lety.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
300

„Kopatchinskaja se kdesi vyjádřila v tom smyslu, že kultura dokonalosti ničí náš vztah k hudbě. To může být základ veškerého jejího přemýšlení o hudbě.“

„V Bamberku dal Hrůša sólistce široký prostor pro její vlastní emancipaci (a ona to potřebuje!).“

„Orchestr hraje pod Hrůšovým vedením skvěle.“

Jakub Hrůša uvítal v Bamberku houslistku Patricii Kopatchinskaju. Tato mimořádná umělkyně provedla s Bamberskými symfoniky Bartókův Koncert pro housle a orchestr č. 2, dále zazněl výběr Uherských tanců Johannesa Brahmse a Dvořákova Šestá symfonie. Koncert je nadále k dispozici zdarma online.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
99

Festival Kultura v srdci Prahy, který už poosmé pořádá spolek Jednota pro zvelebení hudby v Čechách, zveřejní online záznamy čtyř koncertů z Koncertního sálu Pražské konzervatoře. První koncert bude ke zhlédnutí už zítra, 29. prosince, další budou publikovány v lednových termínech, a to 12., 19. a 29. 1. Všechny naleznete zde, zároveň je zveřejníme i my na našem facebookovém profilu, dále pak budou k vidění na stránkách rádia Classic Praha a společnosti Harmonie. Streamy budou následně trvale umístěny na nových stránkách Pražské konzervatoře.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„V Bartókovej Sonáte pre klavír nájdeme mnoho z prvkov, ktoré sa v rámci skladateľovej hudobnej reči považujú za signifikantné.“

„Kristýna Kůstková pristúpila k piesňam s vrúcnym, bezprostredným prejavom.“

„Mráček, Bárta, Venyš a Kasík prezentovali Messiaenovo dielo ako znepokojivé, strhujúce a dojemné zároveň.“

Deň boja za slobodu a demokraciu oslávila pražská HAMU tradičným Koncertom proti totalite. Podujatie sa konalo už siedmykrát a, ako býva zvykom, zazneli predovšetkým diela autorov, ktorých život a tvorbu totalitné režimy ovplyvňovali. Tentokrát to boli skladby Bélu Bartóka, Bohuslava Martinů a Oliviera Messiaena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze ve spolupráci s Akademií výtvarných umění a Knihovnou Václava Havla na letošní 17. listopad přichystaly tradiční Koncert proti totalitě s doprovodnou výstavou. Online přenos koncertu ze Sálu Martinů se přespříští úterý uskuteční od 19 hodin na sociálních sítích AVU, AMU, HAMU, Knihovny Václava Havla a na webových stránkách www.koncertprotitotalite.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0001

„Dobrá hudba, která může člověka obohatit, obejmout i pozdvihnout, je upgradovaným zázrakem.“

„Chceme být jedním z nejdůležitějších tahounů nového začátku ve společnosti, po stránce umělecké i lidské.“

„Vždyť i současná krize ukazuje, jak jsme všichni na jedné lodi a jak by bylo skvělé držet při sobě.“

Už několik let je hudebním ředitelem Velšské národní opery, sídlící v moderním sále Welsh Millennium Centre v Cardiffu. V těchto dnech však Tomáš Hanus hostuje ve Vídeňské státní opeře, kde nastudoval novou inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina. Na úterý se připravuje přímý přenos – stream, který by měl být k vidění na stránkách divadla. Zatím poslední ze série představení čeká dirigenta v rakouské metropoli 6. listopadu… O řadu projektů, stejně jako ostatní umělci, přišel a přijde. Zatím ještě platí plány pohostinských vystoupení u orchestrů v Berlíně a v Manchesteru v první polovině příštího roku… Zázemí má jinak v Brně. Letos v lednu oslavil padesátiny. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, jinak nadějném, smutně říká, že v Cardiffu nebyl kvůli pandemii od února.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Daniel-Raiskin-1

„Moje kulturní DNA je ruská, ale stejně tak se po celý život cítím být Evropanem.“

„Být umělcem, to není volba profese, to není to, co děláme, ale to, co jsme.“

„Slovenská filharmonie se mi jeví být ideální kombinací dvou směrů.“

Daniel Raiskin, nový šéfdirigent Slovenské filharmonie, má dnes večer v Bratislavě inaugurační koncert. Bez publika, v přímém přenosu, ve streamu. Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa, původně hrál na violu, ale už tři desetiletí žije v západní Evropě. Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory, a to i v Americe nebo v Jihoafrické republice. Padesátiletý umělec ruského původu vystřídal Brita Jamese Judda, který stál v čele orchestru od roku 2017. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje Daniel Raiskin o svých kořenech, o kulturních hodnotách euroamerické civilizace, o současné pandemii i o cílech, které si klade v Bratislavě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

Na začátku října zazní v Brně pestrá směs klavírních skladeb, komorní hudby i oper Leoše Janáčka. Hlavní hvězdou opery Její pastorkyňa bude finská sopranistka Karita Mattila, slovenský tenorista Pavol Breslik uvede Zápisník zmizelého podle scénických poznámek autora.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

Osmý ročník západočeského festivalu Procházky uměním vyvrcholí zítra, v pátek 11. září od 18 hodin, v manětínském kostele sv. Jana Křtitele. Závěrečný koncert cyklu nese podtitul Slavnost violy v Manětíně.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
7

„Naštěstí se kurzy mohly odehrát tou nejpřirozenější formou.“

„Výkony účastníků byly přehlídkou obdivuhodné profesionality a špičkových výkonů.“

„Pedagogické vedení všech pěti lektorů dýchalo rodinnou atmosférou, laskavostí a péčí o mladé adepty hudebního umění.“

Klavírní kurzy Mikulov se letos odehrály ve dnech 14.–21. srpna. 21. ročník potvrdil, že o klavírní hru je velký zájem. Kurzy tradičně oživil doprovodný program v podobě koncertů špičkových pianistů mladé generace Matyáše Nováka a Tomáše Vrány.

 
Zveřejněno v MladíPlus
2

S pomalu končícím létem spěje do svého závěru i řada letních komorních koncertů České filharmonie. Čtveřice komorních souborů orchestru - Buona Sera Quintetto, Cimbálová muzika České filharmonie, Smyčcové kvarteto českých filharmoniků a Quintetto della Trota se tak představí v obou síních pražského Rudolfina od neděle 23. srpna do čtvrtka 3. září.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

„Vrána v Rachmaninovově kompozici prokázal výbornou techniku a potěšil smyslem pro krásný zvuk.“

„Sonáta pro klavír Bély Bartóka byla ukázkou naprostého souznění s interpretovanou hudbou.“

„V Lisztově klavírním opusu magnum Vrána předestřel všechny hráčské atributy, které tvoří velkého a komplexního pianistu.“

Klavírní kurzy v Mikulově v úterý 18. srpna pokračovaly klavírním recitálem Tomáše Vrány. Absolvent Janáčkovy konzervatoře je v současné době žákem profesora Ivana Klánského na Akademii múzických umění v Praze. Pro svůj recitál Vrána zvolil reprezentativní program, v jehož epicentru pulzovaly dvě skladby: Sonáta pro klavír Bély Bartóka a Sonáta h moll Franze Liszta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Naprosto unikátním byl v takto krátkém časovém údobí připravený Open Air koncert na náměstí v Horažďovicích.“

„Orchestr Š (Pocta Otakaru Ševčíkovi) zcela přirozeně dobře intonoval, i když prostředí generálky v sále Hotelu Prácheň i samotné náměstí neoplývaly žádnou milosrdnou akustikou.“

„Ševčíkova akademie je rozhodně akcí, kdy si můžeme říci: Skončil druhý ročník, ať žije ten třetí!“

Ševčík milovaný a Ševčík nemilovaný, to jsou většinové pohledy českých hudebních učitelů a naopak žáků a studentů na jednoho z největších světových houslových pedagogů. Otakar Ševčík, houslista a pedagog, byl rodák z Horažďovic, který vytvořil takzvanou Ševčíkovu metodu a v nedalekém Písku založil světoznámou internátní houslovou školu. Otakar Ševčík „dal své jméno“ už druhému ročníku Akademie a Festivalu, který se konal v uplynulých dnech v jeho rodišti. V rámci právě ukončeného čtrnáctidenního hudebního maratonu se uskutečnila i řada koncertů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

Bohatý lidový hudební i slovesný odkaz Moravského Valašska inspiruje v těchto dnech českého folkloristu a cimbalistu Jana Rokytu k právě vznikající skladbě Sonety. Podle autorova vyjádření budou výsledkem čtyři miniatury na milostné texty básníka Josefa Kaluse a další básně z jižního Valašska. Světovou premiéru uvede 10. října na zámku v Mikulově Lednicko-valtický hudební festival. Sólistou večera s názvem Studánky inspirace bude rovněž houslista Václav Hudeček.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 06 červenec 2020 13:38

Mistři na zámeckém návrší

7

„Od počátku držela koncert Martinů Voices křišťálová intonace a do nejjemnějšího dechu ohlídané souznění.“

„Zralé, působivé, příjemně se poslouchající dílo, bez avantgardních ambicí, moderní sdělná hudba.“

„Česká Sinfonietta dává radostně k dispozici své mistrovství Radku Baborákovi, který je v tomto případě inspirujícím dirigentem: tahounem i garantem.“

Po sobotním „dni sólistů“ byla na festivalu Smetanova Litomyšl neděle dnem, který ozdobily dva vynikající soubory. Na nádvoří zámku nadchl večer muzikalitou Radek Baborák se svým orchestrem Česká Sinfonietta. V piaristickém chrámu, který je dějištěm duchovněji vyznívajících koncertů, exceloval předtím na zámeckém návrší v mistrovství souzvuků komorní sbor Martinů Voices.

 
Zveřejněno v ReflexePlus