Slavnostním koncertem v Grand Ballroom newyorské Bohemian National Hall si České centrum New York s veřejností, diplomatickým sborem a hosty z hudebního a akademického světa připomnělo 30. výročí vzniku České republiky. Projekt Cesty na něm představili jedni z nejtalentovanějších českých muzikantů své generace, houslista Josef Špaček a violoncellista Tomáš Jamník. Speciálním hostem byl sólista Národního divadla v Praze Petr Nekoranec.
„V londýnském koncertním uvedení Káti Kabanové zpívá Varvaru mezzosopranistka Magdalena Kožená.“
„Filharmonie Brno zahraje v Americe vedle Glasse, Dvořáka a Martinů také Janáčkovu rapsodii Taras Bulba, Sinfoniettu a Glagolskou mši.“
„Konvergencie nabídnou v Bratislavě od 9. do 12. března všechny zásadní Janáčkovy komorní opusy.“
Březnový komorní festival Konvergencie je letos věnován v Bratislavě Leoši Janáčkovi. Tři jeho klíčové symfonické skladby, spolu s partiturami Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů, Philipa Glasse a dalších autorů, poveze v únoru na americké turné Filharmonie Brno. A v Evropě se jen do konce května uskuteční desítka premiér nových inscenací Janáčkových oper. Nejbližší událostí je nicméně opera na koncertním pódiu – Káťa Kabanová už dnes v britské metropoli.
V pondělí 9. ledna ve Velkém sále České národní budovy v New Yorku společně vystoupí violoncellista Tomáš Jamník a houslista Josef Špaček. Akci s hudbou Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Gideona Kleina a Erwina Schulhoffa pořádá České centrum New York ve spolupráci s Generálním konzulátem ČR v New Yorku. Událost souvisí s třicátým výročím vzniku samostatné České republiky a nese název Cesty (Paths) Tomáše Jamníka a Josefa Špačka.
„Velký obdiv patří hráčům za naprosto přesnou rytmickou souhru i v komplikovaných synkopovaných místech, kterých jsou Martinů skladby plné, a které jim dodávají onu lehkost a hravost.“
„Petr Nouzovský dokázal vytvořit natolik vřelý, a přesto znělý pianissimový tón, že mi až bylo líto, když věta skončila.“
„A když éterická pianissima působila tak, že už tišeji zahrát nejdou, oba hráči ještě ubrali.“
Pro svůj první koncert v novém roce ve středu 4. ledna se spojily Český spolek pro komorní hudbu a festival Dny Bohuslava Martinů, aby ve Dvořákově síni Rudolfina uvedly, celkem tři, komorní díla G. Mahlera, B. Martinů a O. Messiaena. Interprety nebylo existující komorní těleso, ale přední češti sólisté. Klavírista Martin Kasík, klarinetista Irvin Venyš, houslisté Milan Al-Ashab a Roman Patočka, violisté Jiří Pinkas a Karel Untermüller, a violoncellisté Petr Nouzovský a Mikael Ericsson.
Český spolek pro komorní hudbu ve spolupráci s festivalem Dny Bohuslava Martinů přichystal koncert, který se bude konat ve středu 4. ledna ve Dvořákově síni Rudolfina od 19:30 hodin. Na programu je Mahlerův Klavírní kvartet a moll, Martinů Smyčcový sextet pro dvoje housle, dvě violy a dvě violoncella, H 224 a Messiaenův Quatuor pour la fin du Temps (Kvartet pro konec času) pro housle, klarinet, violoncello a klavír. Účinkovat budou klavírista Martin Kasík, klarinetista Irvin Venyš, houslisté Milan Al-Ashhab a Roman Patočka, violista Jiří Pinkas a violoncellisté Petr Nouzovský a Mikael Ericsson. Více o interpretech a o skladbách se dozvíte zde.
Letošní, čtyřiadvacátý ročník mezinárodního festivalu České doteky hudby do Tří králů nabídne ještě tři koncerty. V tomto ročníku dostávají posluchači velký prostor pro poznání hudby zemí Visegrádské čtyřky. Ve zbylých koncertech se tak mohou těšit na díla Suchoně, Moyzese, Dohnányiho, Góreckého, Pendereckého, Kilara, Szymanowského, Bartóka a Liszta, z Čechů na Dvořáka, Martinů, Temla, Bodorové a Kurze.
„Generace dirigentů, kteří jsou dnes na vrcholu, vystudovala na AMU. Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Jakub Klecker a ještě i já, všichni pocházíme z moravské metropole a šli jsme do Prahy za možnostmi, které AMU poskytovala.“
„Především vím, že nikdy nesmím orchestr podceňovat. Hráči poznají hned, jak je dirigent připraven a taky jak slyší. Poznám, kdy mne zkouší a kdy si dělají legraci, nebo naopak mlží.“
„Mám rád nová prostředí a kolektivy a rád poznávám jejich specifika, která jsou dána jednak krajem, kde orchestr působí, a samozřejmě hlavně lidmi, kteří tu hrají.“
Robert Kružík je dirigent, který vzešel z brněnského hudebního prostředí a přes své mládí se už stačil etablovat u několika divadel a orchestrů. Všude překvapuje svým nadhledem, precizností a spolehlivými uměleckými výkony.
Pražský filharmonický sbor navázal na loni započatou tradici programů konaných v adventní době a vystoupil v pondělí s výraznou sestavou koncertních skladeb a koled. Ve Státní opeře zazněla v přímém televizním přenosu hudba Arvo Pärta a Bohuslava Martinů a vánoční písně upravené Lubošem Fišerem. Nic komerčního. A nic umělecky zběžného. Sbormistr a dirigent Lukáš Vasilek nevynechal jedinou příležitost k vyzdvižení vokální kultury a pěvecké svrchovanosti tělesa.
Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK uvede předvánoční koncert legendárního komorního souboru České noneto v rámci své abonentní řady. Současní členové tělesa, které bylo založeno roku 1924, zahrají svátečně a pohádkově laděný program s díly Bohuslava Martinů, Václava Trojana, Antonína Dvořáka a Jiřího Jarocha – ta byla napsána nebo upravena přímo pro České noneto. Koncert se bude konat v úterý 20. prosince od půl osmé večerní v kostele svatých Šimona a Judy.
„Hlas Lucie Rozsnyó v této písni zněl, jako by zpívala v podstatě jen pro sebe, vytvářela více barvu, která se pojila s flétnou, než aby přinášela svébytnou entitu.“
„Musím uznat, že teprve v těchto písních mě Lucie Rozsnyó naplno přesvědčila, že dokáže prodat, co v ní je.“
„Skoro by se dalo říct, že na druhou polovinu přišly tři daleko sebevědomější interpretky, začaly vyprávět příběhy a okouzlovat posluchače o mnoho širší paletou barev.“
V rámci festivalu České doteky hudby se 18. prosince dopoledne uskutečnilo na Novoměstské radnici „Nedělní milostné komorní matiné“ s anglickým názvem „Love Stories“. Interpretkami koncertu bylo brněnské ISHA trio ve složení sopránu Lucie Rozsnyó, flétny Kristiny Vaculové a klavíru Sáry Medkové. Ačkoliv by se z názvu mohlo zdát, že bude program orientovaný na zahraniční autory, opak byl pravdou.
„Krčkova symfonie je ukotvena konvenčněji, ale zachycuje a vyjadřuje svůj vlastní svět, dostatečně odpoutaný od jinde a jindy slyšeného.“
„Leonidas Kavakos se ujal Martinů bezchybně, s nadhledem a s chutí, pevným tónem, který je nezbytný.“
„Hrůša řídil zrale, jako velká autorita, ale zůstává v něm nadále i kus kluka.“
Prosincový návrat Jakuba Hrůši před Českou filharmonii byl svátkem. Koncertní program sestavený z děl tří českých autorů měl světové parametry. Janáčkova Sinfonietta dostala neslýchanou porci energie, Druhý houslový koncert Bohuslava Martinů velkolepost. A k tomu zazněla v premiéře působivá Sedmá symfonie Jaroslava Krčka.
„Nabízí se otázka, zda hudební publikum nezpohodlnělo a pasivně nečeká, že výběr toho, co bude poslouchat, za něj provedou jiní – managementy orchestrů, dramaturgové…“
„Ve třetí větě Allegro con brio hráli oba umělci s obrovským technickým i emocionálním nasazením a byli kongeniálními tlumočníky myšlenek skladatele.“
„Obsahově silnou, technicky náročnou Kalabisovu píseň ztvárnil Robin Červinek velice působivě, výrazově i technicky přesvědčivě.“
Neokázalý, ale kvalitní festival Dny Bohuslava Martinů se v těchto dnech v Praze koná už poosmadvacáté. Vedle osvědčených sólistů a souborů dává příležitost i mladým hudebníkům. V Galerii HAMU Lichtenštejnského paláce se v sobotu 10. prosince představili loňští vítězové Soutěže Nadace Bohuslava Martinů barytonista Robin Červinek a violoncellista Vilém Vlček. Spolu s nimi vystoupili sopranistka Ivana Pavlů a violoncellista Adam Klánský.
„Světová premiéra opery La clemenza di Tito se uskutečnila v Praze roku 1791, a proto má pro nás velký význam, že můžeme dílo ve vaší metropoli provést.“
„Projekt koncertního provedení opery La clemenza di Tito poprvé umožnil spolupráci souboru Il canto di Orfeo a orchestru Les Musiciens du Prince-Monaco.“
„Zcela zvláštní vztah mám k hudbě Leoše Janáčka, zejména k jeho operám, které bych chtěl někdy dirigovat.“
Významný italský dirigent, skladatel a cembalista Gianluca Capuano je zakladatelem souboru Il canto di Orfeo, který se specializuje na interpretaci staré hudby. Před třemi lety se stal hlavním dirigentem světoznámého orchestru Les Musiciens du Prince-Monaco, u jehož zrodu stála slavná italská koloraturní mezzosopranistka Cecilia Bartoli. Obě tělesa měl dirigent řídit 9. prosince 2022 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze během koncertního provedení Mozartovy opery La clemenza di Tito s Cecilií Bartoli v roli Sexta. Koncert, kterým mělo vyvrcholit evropské turné, byl však kvůli onemocnění slavné mezzosopranistky zrušen a přesunut na nový termín, který zatím nebyl stanoven. U příležitosti turné a pražského provedení poskytl Gianluca Capuano exkluzivní interview pro portál KlasikaPlus.cz.
„Interpretace byla velmi zaujatá, košatá a usazená.“
„Krásný příklad toho nejlepšího, co je komorní hudba posluchači schopna nabídnout: duchaplnosti, intimity i závažnějšího vzrušení, hravosti, krásy, harmonizujících výměn mezi nástroji…“
„Soubor byl schopen během večera dát výrazně rozdílným dílům přesně to, co každému z nich patří, a navíc to korunoval vyzrálou komorní souhrou.“
Dlouhý a skvělý. Takový byl koncert Bennewitzova kvarteta na Dnech Bohuslava Martinů. V Sále Martinů hrála čtveřice v sobotu Dvořákův Smyčcový kvartet C dur op. 61, Bartókův Čtvrtý smyčcový kvartet a v obnovené premiéře, to znamená v nově revidované verzi, Kvartet č. 1 Bohuslava Martinů. Tři velká díla, všechna tři ve vzácné jednotě dokonalosti a prožitku, závažnosti a nadhledu, ušlechtilosti a emocí.
Orchestr PKF – Prague Philharmonia se svým šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem věnuje třetí abonentní koncert této sezóny českým skladatelům – Dvořákovi, Martinů a Haasovi. Sólistou koncertu ve Dvořákově síni Rudolfina v sobotu 3. prosince od 19:30 hodin bude violoncellista Lukáš Pospíšil. Barokní refektář Profesního domu MFF UK bude v pondělí 5. prosince od 19:30 hodin hostit komorní koncert s hudbou Italů Paganiniho a Bottesiniho, a to v podání kontrabasistů Pavla Klečky a Adama Honzírka a klavíristky Marie Wiesnerové.
„Krásné časy končí, když přestaneme vnímat harmonii zázraků kolem sebe.“
„Operní inscenace na nádvoří ani příští rok kvůli částečné rekonstrukci zámku v programu nebudou. Nahradí je operní galakoncerty.“
„Posluchači se vedle hvězd mohou těšit na pořad Gala Puccini nebo na koncertní průřez dvěma operami Bohuslava Martinů – Řecké pašije a Hry o Marii.“
Koncert ke stému výročí tuzemského rozhlasového vysílání, operní galakoncerty Národních divadel, Česká filharmonie s Tomášem Netopilem, operní pěvci Pavel Černoch a Maria Agresta, z velkých děl Janáčkova Glagolská mše, Schönbergovy Písně z Gurre, Dvořákova Stabat Mater či Smetanova Triumfální symfonie… – to jsou zatím jen některé položky v předstihu zveřejněné menší části programu festivalu Smetanova Litomyšl. Jeho 65. ročník se uskuteční od 15. června do 2. července 2023 a bude akcentovat umění z doby Belle Epoque, tedy z přelomu století.
Soutěž Nadace Bohuslava Martinů v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů se konala už posedmadvacáté. V letošním roce o vítězství soupeřili mladí interpreti ve dvou kategoriích – housle a komorní soubory s klavírem. První cenu si odnášejí houslista Kristian Mráček a Trio Gaudium. Zahráli v Sále Martinů v Lichtenštejnském paláci v neděli 27. listopadu.
„Bedřich Smetana, o kterém jste se učili, napsal takovou skladbu o Lomnici a o mně, jmenuje se Z domoviny.“
„Koncert byl určitě pozoruhodnou kulturní událostí, překračující regionální dosah, svým způsobem unikátní pak byla sama trojice vystoupení Ivana Ženatého.“
„Současný Podkrkonošský symfonický orchestr se zrodil v roce 2007 z hráčů některých lomnických formací a má od počátku své sídlo v nedalekých Semilech.“
Kdysi mi Jaroslav Krček v Lomnici nad Popelkou řekl, že velké osobnosti světa hudby se světovou kariérou se vracejí po létech domů. Platí to i pro celou řadu umělců „lomnického hudebního hvězdného nebe“, jak nazývám mimořádnou kumulaci hudebníků narozených tomto v malém podkrkonošském městečku – vedle Ivana Ženatého, jemuž je věnován tento příspěvek, sem patří tamní rodák Jaroslav Šonský, rovněž houslista, hudební pedagog a hudební manažer, žijící ve švédském Norrköpingu (a ovšem nyní i v Praze), bratři Zdeněk a Jiří Zahradníkovi, sopranistky Jana Stehr-Prskavcová a Marie Fajtová a další.
