čtvrtek, 03 září 2020 10:09

Pavel Černoch: Fascinuje mě italská hudba

12

„Mít takovou techniku, abyste byl schopen zazpívat nekonečné legato, velké forte a vzápětí něžné piano.“

„Německý repertoár je u mě takový odříkací evergreen.“

„Mými zamilovanými jsou jednoznačně Princ v Rusalce, Laca v Jenůfě a Mario Cavaradossi v Tosce.“

Chtějí po něm Janáčka, italský repertoár, ruskou hudbu i Prince v Rusalce. Také německé role, ty ale doposud odmítal. Tenorista Pavel Černoch je kvůli celosvětové nemoci v těchto týdnech a měsících neplánovaně v Česku. Zpíval v Litomyšli, v Praze, vystoupí v Českém Krumlově, zazpívá pro festival Zlatá Praha, na podzimních beneficích… A čeká ho řada představení v Národním divadle, respektive ve Státní opeře. Pucciniho Tosca, první už devátého září. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad zpíváním, rolemi, pěveckými obory a repertoárem, dává nahlédnout do svých plánů, bez nadšení krčí rameny nad dobou poznamenanou virem, vzpomíná na léta v brněnském dětském sboru Kantiléna… a připomíná i nám, že je třeba se učit akceptovat svůj věk, své tělo a vůbec věci, které život přináší.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Naukou o afázii Rataj potvrdil, že patří k nejzajímavějším skladatelům současnosti.“

„Ačkoli Tóth začlenil do hudebního plánu velmi široké spektrum stylů, ukázal mimořádný talent k dramatickému semknutí díla.“

„Bizarní situace, které pramenily z „vakuového“ pohybu kosmonauta ve skafandru a jeho beznadějného absurdního počínání, působily velmi sugestivně.“

Dny nové opery Ostrava v sobotu uvedly v českých a světových premiérách díla Michala Rataje, Kathariny Schmitt a Miroslava Tótha. Nauka o afázii, pod níž je podepsán autorský tandem Rataj-Schmitt, zazněla v hudebním nastudování Michala Rataje a režii Kathariny Schmitt. Muž v skafandri slovenského skladatele Miroslava Tótha připravil k uvedení autor v režii Jana Komárka. Festival NODO se druhý den přesunul na Důl Hlubina do industriálního prostoru, který skvěle rezonoval s konkrétními díly.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„V profesním životě Jiřího Beneše bylo velmi důležité období, kdy se stal členem obnoveného Moravského kvarteta.“

„Díky umělecké zralosti Moravského kvarteta se těleso stalo profesionálním souborem Státní filharmonie Brno a jeho členové byly vyjmuti z povinnosti pravidelně se účastnit orchestrálního koncertního dění.“

„Interpretační sféra ale nezůstala jedinou v Benešově činnosti.“

Ve věku nedožitých 92 let zemřel v noci z 23. na 24. srpna muzikolog a hudebník Jiří Beneš. Patřil neodmyslitelně ke stálicím hudebního Brna, byl živoucí pamětí brněnské filharmonie, s níž jej pojilo více jak půlstoletí spolupráce. Udivoval rozsáhlými vědomostmi a byl nekonečnou studnicí profesních vzpomínek, jeho elán byl vzdor věku nezměrný a dobrá nálada jej snad nikdy neopouštěla. Pro Brno je jeho odchod velkou ztrátou – kdo jej znal, se s ním může přijít v pondělí 31. srpna naposledy rozloučit.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
100

„Tajomne znejúce slovo ´hibiki´ je v skutočnosti názvom japonskej whisky.“

„Výraznú rolu zohrávajú aj rôzne nespievané zvuky, šepot a zvukomaľba vychádzajúca z práce so slovami a porekadlami.“

„Námetom kompozície pre šesť ženských hlasov a cappella sú srbské predsvadobné rituály a keď si k tomu pridáme kvality Any Sokolović, nemôže byť prekvapením, akým výnimočným dielom Svadba je.“

Dny nové opery Ostrava, známe predovšetkým pod skratkou NODO, teda New Opera Days Ostrava, sa tento rok konajú v termíne 28. 8. - 30. 8. V ich programe nájdeme päť predstavení, z ktorých každé je na určitej úrovni premiérou. Podujatie, ktoré má aj mimo Českej republiky renomé absolútne výnimočného počinu, je projektom Ostravského centra novej hudby, na čele s jeho umeleckým riaditeľom Petrom Kotíkom. Práve on sa vyjadril, že „v Ostrave je možné všetko“. Jeho tvrdenie som si opäť raz potvrdila na prvom z festivalových večerov, v Divadle Antonína Dvořáka, kedy bola na programe premiéra opery Mareka Keprta Hibiki, hibiki, vzhmoť! a česká premiéra opery Svadba od Any Sokolović.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Při pátrání po tom, proč je Pogorelichova hra tak progresivní, se vyplatí věnovat trochu času příběhu o jeho účasti v Chopinově soutěži ve Varšavě v roce 1980.“

„Pogorelich předložil alternativu, která se ale blíží hříchu.“

„Hlavní část Marche funèbre je svižnější, krajnímu tématu vrací Pogorelich tragickou vznešenost.“

Virtuozita Ivo Pogoreliche je nepopiratelná. Nikdo, kdo poslouchá některé z jeho alb, byť je největší tradicionalista, nemůže popřít, že každý tón, každá fráze, která vzniká pod jeho rukama, přináší neustálá překvapení a vzrušení. Bouřliváka, co před čtyřiceti lety rozvrátil Chopinovu soutěž, si připomínáme chopinovským albem o pět let mladším, z roku 1985. A ponecháváme při tom mezinárodně užívanou podobu jeho příjmení, které ovšem v originále vypadá a zní slovanštěji – Pogorelić.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
0

„Rád bych, abychom Letní hudební akademií Kroměříž vytvořili úplnou nabídku pro orchestrální hráče.“

„Úplně hodit přes palubu účinkování mladých na festivalu Dvořákova Praha jsme nechtěli.“

„Regule jsou v Německu tak přísné, že do prosince musíme v Essenu pracovat jen s malým orchestrem!“

Předposlední prázdninový týden patřil v Kroměříži Letní hudební akademii. Jejím iniciátorem, zakladatelem a uměleckým garantem je Tomáš Netopil, který je v tomto městě doma. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se ohlíží za setkáním, které se navzdory letošním opatřením proti pandemii a nejistotám a nejasnostem posledních měsíců podařilo zorganizovat. Přibližuje také program v příštích týdnech: věnuje se už zase své dirigentské práci v Německu, ale v září také na festivalu Dvořákova Praha navazuje vystoupením s orchestrem mladých na kroměřížskou akademii. K té se ostatně vrací, i když dává nahlédnout do svých vizí… A tiše doufá, že omezení vyvolaná celosvětovou nemocí nebudou trvat věčně.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 23 srpen 2020 17:03

Ferda Mravenec téměř půlstoletý

100

„Tato opera byla po své premiéře natolik úspěšná, že za dva roky dosáhla devadesáti plně navštívených repríz.“

„Představitelé hlavních rolí odvedli vesměs excelentní výkony.“

„Dobrá věc se podařila a doufejme, že coronavirus dovolí i reprízování této zdařilé inscenace.“

Národní divadlo Brno uvedlo premiéru opery Evžena Zámečníka Ferda mravenec, která se podle původního plánu měla odehrát již v červnu. Nečekané průtahy však, zdá se, inscenaci neuškodily a dílo nastudované pod vedením dirigentů Jakuba Kleckera a Pavla Šnajdra slavilo i mezi dětským publikem po svém prvním uvedení úspěchy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7

„Naštěstí se kurzy mohly odehrát tou nejpřirozenější formou.“

„Výkony účastníků byly přehlídkou obdivuhodné profesionality a špičkových výkonů.“

„Pedagogické vedení všech pěti lektorů dýchalo rodinnou atmosférou, laskavostí a péčí o mladé adepty hudebního umění.“

Klavírní kurzy Mikulov se letos odehrály ve dnech 14.–21. srpna. 21. ročník potvrdil, že o klavírní hru je velký zájem. Kurzy tradičně oživil doprovodný program v podobě koncertů špičkových pianistů mladé generace Matyáše Nováka a Tomáše Vrány.

 
Zveřejněno v MladíPlus
11

„Sály nejsou kvůli opatřením proti šíření koronaviru vyprodány celé.“

„Festival naplánoval pro toto speciální festivalové léto více než 30 audiovizuálních produkcí.“

„Joana Mallwitz je první ženou, která kdy dirigovala operu na Salcburském festivalu.“

Letos právě stoletý Salcburský festival musí čelit největším výzvám od druhé světové války. Ani nikdy předtím nebyl kulturní život tak ovlivněn a omezen jako v tomto roce. Světová epidemie nové nemoci je příčinou náhradního programu v polovičním rozsahu. Přehlídka se koná od 1. do 30. srpna a nechtěně se vrací k prazákladu, kdy umění je vším jiným než pouhou dekorací, kdy se stává skutečnou potravou a zároveň i smyslem života.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

„Všeobecnou radost z návratu do koncertní síně dokazoval již mohutný potlesk, kterým posluchači přivítali domácí orchestr a především pak dirigenta.“

„Společná souhra, interakce mezi muzikanty a dirigentem, průzračná intonační čistota a celkově navozená atmosféra byly jedinečné.“

„Svou roli v závěrečné větě symfonie sehrála světová sopranistka Chen Reiss pokorně a s patřičnou nevinností.“

Zcela výjimečným se stal koncert České filharmonie, který mimořádně zařadila do programu 20. srpna. V plné sestavě pod taktovkou svého šéfdirigenta Semjona Byčkova první český orchestr předvedl čtvrtou Mahlerovu symfonii. Sopránového sóla se zhostila výborná Chen Reiss. Na první židli se také téměř o měsíc dříve, než bylo původně plánováno, představil nový koncertní mistr Jan Fišer. Osobnostmi a především vynikajícím hudebním výkonem bylo tentokrát již početné publikum nebývale nadšeno.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Interpretační kurzy jsou pošťouchnutím studenta.“

„Vždyť jsme ještě na začátku června pořádně nevěděli, jakým způsobem vůbec budeme moci akademii realizovat a jestli a v jakém počtu se nám přihlásí studenti…“

„O prázdninách se člověk učí jiné věci a jinak než v běžném semestru či školním roce.“

Bravo! Jan Mráček zvedá ruce nad hlavu a hlasitě projevuje uznání kolegům na pódiu. Končí jeden z koncertů při Letní hudební akademii Kroměříž a v jeho závěru právě dozněly tóny Dvořákova Amerického kvartetu. Se studentkou Ellen Klodovou, hrající druhé housle, usedli u pultů ad hoc sestaveného souboru Jiří Vodička jako primárius, Pavel Nikl s violou a Michaela Fukačová u pultu violoncella. Stejně jako houslista Mráček, vedle několika dalších, jsou lektory kroměřížských kurzů.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
neděle, 16 srpen 2020 18:20

Sympatičtí bratři Hozovi

1

„Závěrečné amen ve druhé z písní proniklo snad až do morku kostí.“

„Pokoušet se tuto emoci popsat by bylo naprosto zbytečné, tohle se dá jedině zažít.“

„Při interpretaci tohoto cyklu se oba bratři poctivě prostřídali a opět jsme měli možnost obdivovat jejich talent.“

Na třetí srpnové sobotní odpoledne uspořádalo Národní divadlo Brno mimořádný odpolední koncert s přiléhavým názvem Písňový recitál bratří Hozových. Akci umístěnou do příjemného prostředí foyer Janáčkova divadla iniciovali pořadatelé rozsáhlého letního festivalového projektu Maraton hudby Brno.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Matyáš Novák je výborný mladý muzikant, excelentní rytmik a člověk, v němž se ukrývá velká vnitřní síla.“

„Novákův výkon v Beethovenovi byl obdivuhodný.“

„Nejcitlivěji, nejněžněji se dotýkal klavíru a rozezpíval snad všechny zurčivé kaskády Smetanova fundamentálního opusu.“

Matyáš Novák je považován za jednoho z nejperspektivnějších pianistů své generace. Jeho hru mohli slyšet také návštěvníci Klavírních kurzů „Audaces fortuna iuvat“, které právě v těchto dnech probíhají v Mikulově. Novákův klavírní recitál se uskutečnil v Zámeckém sále v sobotu 15. srpna a už samotný program naznačoval, že půjde o zcela nevšední zážitek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„Sir Simon Rattle se ve svém brněnském debutu představil jako klavírista.“

„Pokud nějakou interpretaci považuji za vzorovou, pak tu Magdaleny Kožené.“

„Pasala volky nejenže opět zvedala posluchače ze židlí, ale vnesla do dění i trochu jazzového ducha.“

V posledních dnech velmi skloňované spojení „Magdalena Kožená se Simonem Rattlem poprvé při společném vystoupení v Brně“ se stalo realitou. Přihlížet tomuto hudebnímu svátku mohli nejen hosté přímo ve vile Tugendhat, ale o něco později také návštěvníci vybraných českých kin a zájemci na internetu. Jedním z kin byla i letní scéna Univerzitního kina Scala v Brně, kde zážitkuchtiví posluchači zaplnili improvizované hlediště prakticky do posledního místečka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Během celé skladby sbor prokazoval umění na obou koncích dynamické škály i naprostou intonační jistotu.“

„Nejvíce práce ze sólistů měl Roman Hoza, který kromě stabilně skvělého pěveckého výkonu pobavil publikum i svým výkonem hereckým.“

„Pěvecké výkony sólistů i sboru na sebe v Orffově skladbě strhly prakticky veškerou pozornost, nicméně orchestr po celou dobu odváděl neméně skvělé výkony.“

Filharmonie Brno spolu s Českým filharmonickým sborem Brno a trojicí skvělých sólistů otevřela pod taktovkou Leoše Svárovského již třetí desítku ročníků Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk, který se tradičně koná pod širým nebem na Velkém nádvoří brněnského hradu. Velkolepě pojatá dramaturgie koncertu nabídla dva hudební pohledy na porážku francouzských vojsk v napoleonských válkách a v druhé půli sborové hody s názvem Carmina Burana.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Hudební nastudování opery bylo ve zkušených rukách dirigenta Jiřího Štrunce, který zaručuje vždy solidní, pokorný muzikantský přístup.“

„Silným pozitivem plzeňské premiéry byli oba představitelé ústředních rolí.“

„Dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila – slovy Karla Sabiny ze závěru díla lze charakterizovat v resumé úspěšný vstup plzeňské opery do nové sezóny.“

Je to nezvyklé datum pro zahájení nové divadelní sezóny, podobné nepamatuji. Po koronavirovém výpadku na jaře letošního roku začala sezóna v Plzni již 9. srpna novou inscenací Smetanovy Prodané nevěsty. Pod taktovkou Jiřího Štrunce, v režii dosavadního šéfa plzeňské opery Tomáše Ondřeje Pilaře. Inscenace se vrací k typickým a tradičním krojům z Plzeňska, které navrhla Lenka Polášková. Scénu vytvořili Lukáš Kuchinka, světelný design byl v rukou osvědčeného Antonína Pflegera. Výbornou choreografii vytvořil Martin Šinták. Inscenátoři volili obsazení z interně angažovaných pěvců plzeňské opery, v čemž lze spatřovat určitý posun z optimismu devadesátých let, kdy začalo být novým ideálem divadlo hostů. K tomuto poznání se dochází praxí divadelního života nejen v Plzni. O tom však více v následující reflexi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„V unikátním prostředí, s úžasnými lidmi, hudbou, divadlem a květenou prostě nelze udělat chybu.“

„Festival Hortus Magicus se může rozhodně počítat mezi nejlepší kulturní festivaly České republiky.“

„V programu se sešli opravdu báječní, převážně mladí umělci, kteří hráli radostně, poutavě a brilantně.“

V Kroměříži se ve dnech 7.–9. srpna konal kulturní festival Hortus Magicus. „Tři dny plné hudby, divadla a vyprávění utekly jako voda a je opravdu na co vzpomínat,“ říká hudební publicista Milan Bátor, který festival se svou rodinou absolvoval a přináší jeho podrobnou reflexi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„Bylo by zajímavé slyšet v Cassanově podání Viernovu symfonii celou.“

"Toccatu Jeana Guillou, skladbu nejvyšší obtížnosti, hrál David Cassan s naprostou suverenitou.“

„Cassanovy enormní improvizační schopnosti jsou tak výrazné, že bychom ho v budoucnosti rádi slyšeli v Praze při ryze improvizačním koncertu.“

Mezinárodní varhanní festival v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba zahájil mladý francouzský varhaník David Cassan, který velmi zaujal suverénním výkonem už na festivalu před dvěma léty. Vítězství v deseti mezinárodních varhanních soutěžích, mezi nimi v Chartres, St Albans a Haarlemu, ho katapultovalo mezi elitu světových varhaníků. Je vybaven obdivuhodnou hudební představivostí a vynikajícím smyslem pro zvukové barvy a jejich finesy, kterých bohatě využil u jakubského nástroje. Přistupuje ke skladbám osobitě a více výrazově ve srovnání se svým vystoupením před dvěma léty. Podpořen fantastickou technikou manuálovou i pedálovou, která nemá hranice, může si na královském nástroji dovolit naprosto všechno, což koriguje vynikajícím smyslem pro vystižení stylu interpretovaných děl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
veb-DSC6565

„Velký úspěch. I proto, že jsme se po pandemii vůbec sešli.“

„Do nádvoří se vkrádá soumrak. Jak se ukazuje, jde o nejdelší letošní koncert.“

„V Evropě existují odlišnosti ve hře na lesní roh, ale nejsou tak velké jako před dvaceti lety.“

Úsměv! Teď! Je to dvoubarevná skrumáž. Na schodech sedí několik desítek mladých lidí v jasně tyrkysových tričkách a s lesklými mosaznými lesními rohy v rukou. Končí týdenní Letní hornové kurzy, vzniká závěrečná fotka. Právě dohráli, a to pod žhnoucím dopoledním sluncem, své tradiční „halali“. Ještě je čeká závěrečný koncert nahoře v opatském sále, dostanou diplomy, budou se loučit. Šestý ročník mezinárodního setkání se v Broumovském klášteře uskutečnil navzdory koronaviru a byl opět milý, úspěšný, zajímavý a prospěšný. Letos úplně bez Japonců. I tak přijelo bezmála šest desítek účastníků.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
IMG20200806094201

„Na historické rohy se tu neučí hrát, ale kontext, z něhož moderní nástroj vznikal, by mladí hornisté mohli a měli poznat a znát.“

„Patrně nebude toužit po profesi muzikantky, ale kurzy ji přesto baví. Hraje na hornu se zájmem a něco se tu dozví.“

„Hrají spolu snad jen půl roku, na kurzech jsou společně, jsou dobří. Velmi pěkně ve zvuku i v souhře, bez kazů, přednášejí větu z kvartetu, jehož autorem je Constantin Homilius.“

Třetí den vysvitlo slunce. Říkává se, třeba na horách, že den s číslem tři by měl být odpočinkový. Na Letních hornových kurzech v Broumově po více než osmačtyřiceti hodinách depresivně deštivého počasí úplně modrá obloha ve středu naopak nastartovala další aktivity. Několik desítek účastníků z tuzemska a okolních zemí, vesměs dětí a studentů, završilo celodenní výuku a přípravu přítomností na podvečerním koncertu těch nejlepších a uvolněně družným večerem na nedaleké farmě. Jedině ten se asi dá započítat do odpočinku.

 
Zveřejněno v ReportážPlus