„Hlavní blok věnovaný interpretům letošního Pražského jara ovšem začíná ve středu od 20:00.“
„Mladší dvojče Beethovenovy „Deváté“ zazní v pondělí v 22:41. Jedná se o Symfonii č. 2 „Chvalozpěv“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, která vznikla na zakázku v roce 1840 u příležitosti 400. výročí vynálezu knihtisku Johannem Gutenbergem.“
„Víkendové dopoledne s českými mistry, kteří dosáhli světového věhlasu: Leopold Koželuh, Jan K. Vaňhal, Pavel a Antonín Vraničtí, Jan V. H. Voříšek.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 8. 5. do 14. 5. 2023?
Houslista Pavel Šporcl tento měsíc vstupuje do padesátého roku svého života. Na úterý 25. dubna přichystal speciální narozeninový koncert v pražské Lucerně – program plný hostů, ve kterém v nových aranžích a s doprovodem orchestru zazní průřez jeho dosavadní tvorbou. Oslavenec na koncertě bude i zpívat.
„Celé provedení Valdštýnova tábora zaujalo velmi plastickým zvukem a ve vypjatých pasážích citlivě dávkovanou gradací i energií. Naproti tomu dokázal orchestr vykouzlit i velmi působivou tajemnou atmosféru „noční scény“, jakéhosi intermezza celého díla.“
„Závěrečné virtuózní Allegro molto prezentoval sólista s absolutním technickým nadhledem, artikulační i intonační srozumitelností tak, jak jsme u Pavla Šporcla ostatně zvyklí. Sytý tón jeho nástroje nebyl v žádném okamžiku „překryt“ orchestrem a byl zřetelný v celém prostoru přívětivé hradecké koncertní síně.“
„Zařazení Druhé symfonie - „Sinfonia pacis“ op. 18 (1961) Viktora Kalabise do symfonického cyklu hradecké filharmonie nemohlo být aktuálnější a patřilo bezesporu k vrcholu večera. Myslím, že sám autor nemohl předpokládat, že jeho dílo bude ještě po více, než šedesáti letech, tak bezprostředně varující.“
Dramaturgie pátého abonentního koncertu hlavní symfonické řady Filharmonie Hradec Králové, konaného 23. února, nemohla být zařazením Sinfonie pacis Viktora Kalabise (1923-2006) aktuálnější. V době, kdy slovo válka slýcháme ze všech médií, je Kalabisovo dílo mementem i pro dnešní dobu. Rovněž první položka působivého večera s hradeckou filharmonií v jejich domovském sále, pod taktovkou šéfdirigenta Kaspara Zehndera, odkazovala k vojenské tematice. Úvodem zazněla totiž zřídka uváděná symfonická báseň Bedřicha Smetany (1824-1884) Valdštýnův tábor (1858-59). Tato dvě díla pak rámoval První houslový koncert C dur Jana Kubelíka (1881-1940) v provedení Pavla Šporcla – dílo, které vzniklo v roce 1916, tedy během 1. světové války.
Od středy 8. do neděle 26. února naplánovala Filharmonie Hradec Králové čtyři koncertní projekty. Kapela nChant Jazz, která v kavárně Bon Accord Café vystoupí právě ve středu, hraje hravý jazz už od roku 2003. Všechny skladby jsou zpívané v jedno-až čtyřhlasých úpravách. Karla Kotalová, Lada Holaňová a Jana Svobodová tvoří vokální složku a zpívají v mnoha zvukomalebných jazycích na cizí i vlastní poťouchlé texty. Hudební i jiný humor je vůbec nezbytnou složkou každého koncertu. Repertoár sahá od kořínků (swingové standardy) až k moderním výhonkům jazzu. Zakládajícími členy kapely jsou Radek Škeřík a Daniel Vlček. Za bicí soupravou se po Filipu Tománkovi a Vítu Skaličkovi pevně usadil Martin Votava. Další tři únorové koncerty, které se budou konat v Sále Filharmonie Hradec Králové, popisujeme níže.
„Špidlenův nástroj ve Šporclových rukou zní krásně a orchestr v čele s Tomášem Braunerem se těší výborné formě.“
„Těžko se však odhaduje, jestli si alespoň někteří posluchači z koncertu odnesli v paměti místo, o kterém by mohli prohlásit: To je přeci Kubelík!“
„Čas se opět uvedl v chod díky návratu energie a pohybu na scénu v symfonii Bohuslava Martinů.“
Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK uspořádal ve středu a ve čtvrtek koncerty sestavené z hudby tria českých autorů. Vlajkovou lodí programu se stal Pavlem Šporclem nedávno nahraný a vydaný a tentokrát novodobě naživo premiérovaný První houslový koncert Jana Kubelíka. V průběhu večera zaznělo také několik Legend Antonína Dvořáka a Čtvrtá symfonie Bohuslava Martinů. To vše pod taktovkou Tomáše Braunera. Koncert se těšil jako tradičně poměrně vysoké návštěvnosti. Milovníci starších klasiků si na své tentokrát nepřišli, program byl však sestavený zajímavě a nevšedně.
Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK společně s Pavlem Šporclem vzdají hold jednomu z největších českých houslistů v historii, Janu Kubelíkovi. Pod taktovkou šéfdirigenta FOK Tomáše Braunera zazní Kubelíkův Houslový koncert č. 1. Program doplní Legendy Antonína Dvořáka a Čtvrtá symfonie Bohuslava Martinů. Koncerty se uskuteční ve středu 9. a ve čtvrtek 10. listopadu v 19:30 ve Smetanově síni Obecního domu. V rámci večerů bude možné si zakoupit album Pocta Janu Kubelíkovi a bude se konat i autogramiáda.
„Mladý pan dirigent Rožeň s Janáčkovou filharmonií Ostrava ukázal, že Mendelssohnova předehra rozhodně nepatří do starého železa.“
„Šporclovy housle zpívaly jako o život.“
„Nebývá pravidlem, že sólista během jednoho večera zahraje víc než jeden koncert a nějaký ten přídavek. Šporcl i v tomto ukázal, že je nezaměnitelný a nezařaditelný originál.“
Jeden z nejznámějších českých houslistů Pavel Šporcl zavítal v rámci svého turné Pocta mistrům II do Ostravy. Na koncertě v kulturním domě Akord představil Šporcl své aktuální CD, které nedávno vyšlo u německého vydavatelství Hänssler Classic. Vedle ikonického koncertu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho se na něm nachází exkluzivní světová premiéra zapomenutého Houslového koncertu č. 1, který napsal nejslavnější český houslista historie Jan Kubelík. Obě kompozice Šporcl na koncertě 23. září provedl spolu s Janáčkovou filharmonií Ostrava, kterou řídil dirigent Jiří Rožeň.
Svou pětačtyřicátou koncertní sezónu zahájí Filharmonie Hradec Králové v září. Šéfdirigent Kaspar Zehnder slibuje představit publiku v sále orchestru pestrý program od klasicismu po současnost s vyváženým zastoupením českého i zahraničního repertoáru. Ke spolupráci přizval jak naše, tak i zahraniční umělecké osobnosti. Ve dvou hlavních abonentních řadách, Bílé a Žluté, je pro posluchače připraveno dvanáct koncertů klasické hudby. Zazní díla jak méně známých, tak především i těch nejznámějších skladatelů, například symfonie Beethovena, Schuberta, Berlioze, Čajkovského, Dvořáka, Mahlera, Šostakoviče, sólové koncerty Mozarta, Mendelssohna, Saint-Saënse, Rachmaninova, Jana Kubelíka nebo Martinů.
„Na konci letošního léta se uskuteční tradiční koncert pod širým nebem ve Valdštejnské zahradě.“
„Jako dirigent, jako zpěvák i jako autor zavítá na pódium Smetanovy síně světoznámý tenorista José Cura. Oslaví s Pražskými symfoniky šedesátiny.“
„Program koncertní sezóny spojuje myšlenka hudby jako jistoty v nejisté době, jako věrné přítelkyně v nelehkých časech.“
Do 88. sezóny vstoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK koncerty 21. a 22. září, kdy v Obecním domě u příležitosti zahájení českého předsednictví v Radě Evropské unie uvede Beethovenovu Devátou symfonii s Ódou na radost. K tomu v premiéře zazní novinka objednaná u Jana Ryanta Dřízala, který ve skladbě Praga Arcana zobrazuje Prahu mystickou a tajuplnou. Do června 2023 chystají pak Pražští symfonikové sami i jako pořadatelé osm desítek dalších programů, včetně nového Velikonočního festivalu.
Chuhei Iwasaki, český dirigent s japonskými kořeny, dnes zahajuje své působení jako šéfdirigent v Plzni. Jeho inauguračním koncertem zahájí Plzeňská filharmonie od 19 hodin v Měšťanské besedě 75. sezónu. Sólistou bude klavírista Igor Ardašev, který zahraje Koncert pro klavír a orchestr Edvarda Griega. Dál zazní skladby Lemminkäinen a dívky na ostrově Jeana Sibelia a Symfonie č. 5 d moll Dmitrije Šostakoviče. S Chuheiem Iwasakim si povídala Tereza Šťastná pro rubriku AudioPlus.
„Jako mladý šéf České filharmonie spoluzakládal a vedl po válce festival Pražské jaro.“
„Nikdy nechtěl být tím, kdo má nejvíc koncertů za rok, kdo má za život nejvíc nahrávek. Jako hudebník byl absolutně náročný, neznal kompromis.“
„Byl šéfdirigentem Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu a drží dosud rekord jako nejdéle působící šéf v historii tělesa.“
Bavorský rozhlas na stanici Bayern 4, stejně jako Český rozhlas na stanici Vltava, věnoval ve středu ve vysílání nepřeslechnutelný prostor Rafaelu Kubelíkovi. Dirigentovi, který po Únoru 1948 odešel z Československa, v exilu vykonal kus poctivé práce a po uzavření aktivní umělecké dráhy se nakonec ještě vzchopil k novému nádechu: v květnu 1990 na Pražském jaru a pak v červnu na Staroměstském náměstí dirigoval Smetanovu Mou vlast. Jako symbolický hudební návrat do vlasti, kterého se skoro zázračně dočkal. Zemřel před pětadvaceti lety, 11. srpna 1996, bylo mu dvaaosmdesát.
„Rok 1896 byl pro Dvořáka hektickým obdobím. V porovnání s jarem, létem a podzimem předchozího roku, kdy se vrátil z USA a hodně odpočíval.“
„Dvořákova Devátá symfonie byla v lednu 1896 dosud docela žhavou novinkou.“
„Pod Talichovým vedením, stejně jako později pod Kubelíkovým, Ančerlovým, Neumannovým a Bělohlávkovým, rostla Česká filharmonie do formátu orchestru s rozpoznatelným stylem a zvukem, s výrazným a jedinečným profilem.“
Česká filharmonie počítá svou historii od 4. ledna 1896, právě dnes tedy dlouhou 125 let. Ten den, byla to sobota, měla v pražském Rudolfinu první koncert. Dirigoval Antonín Dvořák, zněla výhradně jeho hudba. Jako v té době již nejslavnější žijící český skladatel stál symbolicky u zrodu nového tělesa zcela logicky. Na koncertě byl ideově přítomen také Bedřich Smetana, který chtěl tradici symfonických koncertů založit už v šedesátých letech, a iniciátoři Společnosti ku vydržování velkého orchestru města Prahy z roku 1882. Spolek Česká filharmonie ovšem vznikl prozaicky, nejprve jako mimopracovní aktivita orchestrálních hráčů Národního divadla. Stálý samostatný symfonický orchestr vytvořili členové spolku posléze jako nezbytí – v roce 1901 po stávce proti Karlu Kovařovicovi, když byli ze svého zaměstnání v divadle propuštěni.
„Soubor Belfiato, dokonale sehraný a společně dýchající, naplňuje důvěrně známou hudbu krásnými proměnami temp, vážnými i hravějšími úseky a nádhernými souzvuky.“
„Sváteční zážitek z komorní hudby, ani trochu jen tak nějaký ´letní´, ale opravdový, hluboce umělecký, jako v tom nejkrásnějším a nejvznešenějším koncertním sále.“
„Celý Šporclův večer se nesl v jemnějším duchu. Akustika nádvoří to umožňuje, kontakt s publikem je tu překvapivě blízký.“
Do řady večerních koncertů na zámeckém nádvoří přispěl v pondělí houslista Pavel Šporcl příjemně uvolněným vystupováním a skladbami českých klasiků a houslistů, včetně svých vlastních. O den později tam Belfiato Quintet nastavilo laťku v komorní hudbě na nejvyšší existující příčku. Jejich koncert zahraný pod modrou oblohou by úplně stejně obstál v pražském Rudolfinu nebo na kterémkoli významném světovém festivalu.
„U Smetany můžeme vnímat opojení naší zemí, u Dvořáka je jeho poselství univerzálnější, ale neméně silné.“
„Neměli bychom zapomínat na ty, kteří celý houslový svět tak posunuli.“
„Jsem vlastencem celým svým životem, nejen skrz hudbu.“
Sváteční koncert Pavla Šporcla na Smetanově Litomyšli je 6. července věnován české zemi a lidem, kteří v ní žijí. Na programu jsou díla českých klasiků a slavných českých houslistů. Smetanova dua Z domoviny, Dvořák, Martinů, Kocian, Ševčík… Také sólistovy vlastní kompozice. Houslista v té souvislosti hovoří o virtuozitě, o českých mistrech houslového umění, trochu o situaci kolem pandemie, také o tom, co ho čeká, ale hlavně o vlastenectví. Svém i našem.
„Počet premiér nově uváděných děl se nedá s dnešní situací srovnat.“
„Když si Hába vzal do hlavy, že dá postavit čtvrttónové křídlo, podařilo se mu myšlenku realizovat během dvou let.“
„Došlo k násilnému řezu, který je znát i dnes, po osmdesáti letech.“
Jaká byla první republika? V čem jsme byli dobří a zajímaví? A o co vše jsme přišli za druhé světové války? To jsou otázky, které jako druhá strana mince rozhodně patří k připomínkám letošního stého výročí vzniku Československa. Odpovídá na ně muzikoložka a překladatelka Vlasta Reittererová, která byla v říjnu jedním z hostů orchestru PKF-Prague Philharmonia v cyklu koncertů a debat Krása dneška.
