„Způsob, jakým fenomenální violistka zahrála takto posluchačsky a hráčsky náročný program, si zaslouží hluboký obdiv a respekt.”
„Excelentním způsobem si poradila s formulací jednotlivých vět. Vždy sebevědomá, striktní a asertivní.”
„Fialová nepochybně patří mezi nejlepší světové violistky, v Ostravě o tom podala jasnou, aktuální a nezapomenutelnou zprávu.”
Říká se jí první dáma české violy nebo „Lady Viola“. Violistka Kristina Fialová včera ukázala, že každý nástroj lze zbavit ustálených klišé, když na něj hraje opravdový umělec. Její sólový recitál nabídnul Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v úterý 6. června. Spolu s charismatickou violistkou se do Ostravy ve své hudbě vrátili také skladatelé, kteří měli k tomuto městu vždy blízko: Paul Hindemith a Krzysztof Penderecki. Fialová zahrála v Kostele sv. Václava jeden z nejobtížnějších recitálů, které je možné vymyslet, a navíc se musela vypořádat s nečekanými komplikacemi. Ty však zdolala s elegancí a ukázala, proč patří mezi umělci klasické hudby na přední místo.
„Koncert byl přímo apoteózou varhan.“
„Petr Kolař a Martin Opršál důsledně a zřetelně oddělovali jednotlivé obrazy krajin. Nic nezůstali dlužni symbolickému náboji novozákonního biblického dramatu ani jeho prameni z hluboce zakořeněných starozákonních textů.“
„Zahájil sérii melodií a variací na narozeninové téma a pak, s mohutným sborovým „Hodně štěstí, zdraví, milá Alenko,“ rozezněl zcela zaplněný sál Besedního domu.“
Dne 16. května letošního roku završil Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno 25 let svého trvání. První a dlouhodobou předsedkyní Spolku, který navázal na čtyřicetiletou tradici Kruhu přátel hudby, se stala před oněmi 25 lety paní profesorka, varhanice Alena Veselá. Také na její počest a k jejímu nadcházejícímu významnému osobnímu jubileu, letošním 100. narozeninám, zněl tento koncert v brněnském Besedním domě na Komenského náměstí.
Legendární profesorce Aleně Veselé, varhanici a emeritní rektorce JAMU, a jejímu nadcházejícímu neuvěřitelnému jubileu je věnován poslední koncert komorního cyklu Spolku přátel hudby Brno. 7. července jí bude 100 let! V úterý 16. května jí zahrají její kolegové a současní pedagogové z JAMU, varhaník Petr Kolař a bicista Martin Opršál. Zazní Bachovo Preludium a fuga Es dur, Krajiny Patmoské pro varhany a bicí nástroje od Petra Ebena, Sonáta pro varhany č. 1 od Paula Hindemitha a Preludium a fuga na jmno B-A-C-H pro varhany od Franze Liszta. Recitál se koná od 19 hodin v Besedním domě. Loňské 99. narozeniny Aleny Veselé, které oslavila ještě aktivně u varhan, si můžete připomenout v rubrice ZazněloPlus a její vzpomínky také v RozhovoruPlus z loňského března.
„Maestro interpretoval s Vídeňskými filharmoniky Mozartovu „Haffnerovu symfonii“ v architektonické kráse, která umožnila posluchačům snáze a jasněji nahlédnout do hloubky klasicistní kompozice.
„Interpretaci Hindemithovy „Bostonské symfonie“ propůjčili orchestrální hráči expresi s maximálně širokým spektrem dynamických a barevných odstínů.“
„Vrcholnou „Reformační symfonii“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho vedl dirigent mistrovsky až k výjimečné slavnostní atmosféře.“
K Vídeňským filharmonikům se na jaře vrátil Maestro Riccardo Muti, který s orchestrem nastudoval výběr z děl Wolfganga Amadea Mozarta, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Paula Hindemitha. S vedením světoznámého tělesa se rozhodl provést ve dnech 22. až 30. dubna 2023 ve Zlatém sále Hudebního spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni pět koncertů, zaměřených na hudbu klasicismu, romantismu a modernu první poloviny 20. století.
Druhý koncert letošní sezóny Lieder Company Prague vzdá v neděli 30. dubna hold ženským autorkám – skladatelkám i básnířkám. Ve světové premiéře zazní cyklus skladatelky Sylvy Smejkalové. Interprety tohoto hudebního setkání budou sopranistka Irena Troupová, tenorista Ondřej Holub a sóloharfistka Symfonického orchestru Českého rozhlasu Lydie Härtelová. Akce se bude konat v prostoru Clubu Salsita na pražském Smíchově. Všechny skladby zazní v originálních jazycích, provázeny českými titulky.
Soubor Alinde Quintet uspěl v prestižní Mezinárodní soutěži komorní hudby Carla Nielsena v Kodani. Získal 3. cenu v kategorii dechové kvinteto. Soutěž se konala od 12. do 16. dubna a odborná porota ve čtyřech kolech vybírala ze čtyř desítek dechových ansámblů z celého světa. První cenu získal francouzsko-švýcarský Ensemble Astera, a druhou španělský SenArts Wind Quintet. V kategorii smyčcové kvarteto zvítězil dánský NOVO Quartet, za ním se umístil německý Quartett HANA a třetí skončil britský Kleio Quartet. Oba vítězné soubory navíc získaly i cenu za nejlepší provedení povinné skladby objednané pro soutěž. Alinde Quintet brzy vystoupí i doma v Česku, v úterý 25. dubna v rámci Českolipského komorního cyklu. Koncert se koná v kostele Mistra Jana Husa v České Lípě a nabídne díla Danziho, Nielsena i letos připomínaného Viktora Kalabise, od jehož narození uplynulo 27. února 100 let.
„Regerův hudební styl spojuje zdánlivě nespojitelné vlivy Bacha a Wagnera do originálního hudebního jazyka, který se dívá dopředu, ale je také nerozlučně spjatý s minulostí.“
„Regerův přístup k duchovní hudbě byl zcela jistě ovlivněn tím, jak obdivoval Bacha, který byl luterán. Současně byl ovšem ovlivněn i tím, že sám pocházel z katolické rodiny a považoval se za stoprocentního katolíka.“
„Jeho renesance a znovuobjevení úplně nepřišly – a je otázkou, zda přijdou, jako přišly třeba u Mahlera a pak i u jiných autorů z přelomu století, třeba Alexandera Zemlinského…“
Napsal mnoho skladeb pro sólový nebo čtyřruční klavír, přes třicet orchestrálních děl, desítky písní a duchovních skladeb, klavírní koncert, několik houslových koncertů, baletní suitu, mnoho a mnoho komorní hudby… a bezmála čtyřicet opusů pro varhany. Max Reger, od jehož narození se připomíná 19. března 2023 rovných 150 let, se přitom v povědomí publika postupně stal maximálně tak komponujícím varhaníkem, ale ještě spíše jen pouhým jménem. Zaslouženě? Neprávem? A proč?
„V březnu se bude konat premiéra nového nastudování Dvořákovy Rusalky pod taktovkou Tomáše Netopila, na květen 2024 divadlo plánuje premiéru Smetanova Tajemství v režii Ondřeje Havelky.“
„Národní divadlo chystá večer, ve kterém zazní Pucciniho komedie Gianni Schicchi a před ní novinka s názvem Don Buoso. Jan Kučera složil ´černou operní komedii´ s režisérem a libretistou Davidem Radokem.“
„Novým projektem sezony bude koncertní řada písňové a komorní tvorby v podání sólistů Opery Národního divadla a Státní opery ve Stavovském divadle.“
V sezoně 2023/2024, která bude spjata s Rokem české hudby 2024 a s březnovým dvoustým výročím narození Bedřicha Smetany, plánuje uvést Opera pražského Národního divadla a Státní opera devět premiér. Jsou mezi nimi díla českých klasiků, Verdiho, Strausse a meziválečných skladatelů i novinka od Jana Kučery. Na repertoáru zůstávají tři desítky dalších titulů.
Hlavní hostující dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu Robert Jindra přizval na svůj koncert na čtvrtek 16. února v Anežském klášteře, přední českou mezzosopranistku Markétu Cukrovou. Spolu s ní posluchačům nabídne Wesendonck‑Lieder, písně, které Richard Wagner napsal na texty Mathildy Wesendonckové v době, kdy pracoval na opeře Tristan a Isolda. Večer zahájí Koncert pro dřevěné dechové nástroje, harfu a orchestr Paula Hindemitha, ve kterém se coby sólisté představí přední hráči rozhlasových symfoniků, a uzavře ho Komorní symfonie Dmitrije Šostakoviče. Dílo, které sovětský skladatel složil jako Smyčcový kvartet č. 8 a zakomponoval do něj kryptogram svého jména v podobě tónů D‑Es‑C-H, upravil pro smyčcový orchestr ruský dirigent a violista, zakládající člen legendárního Borodinova kvarteta Rudolf Baršaj.
Dechový soubor Alinde Quintet se přes vysokou konkurenci probojoval do Mezinárodní soutěže komorní hudby Carla Nielsena (Carl Nielsen International Chamber Music Competition). Odborná porota vybrala celkem deset dechových souborů, které budou mít možnost se této prestižní soutěže zúčastnit. Současnými členy souboru jsou flétnistka Anna Talácková, hobojistka Barbora Trnčíková, klarinetista David Šimeček, fagotista Petr Sedlák a hornista Kryštof Koska. Soutěž v oborech dechové kvinteto a smyčcové kvarteto bude probíhat v termínu 12. až 16. dubna v Kodani.
„Hráči se od samotného začátku soustředili na nekončící tah, který hudbě propůjčily zejména smyčce vychutnávající si své podmaňující melodie.“
„Drobné fráze se nerozpadaly, naopak postupně kulminovaly a nabíraly na síle, celé to vyústilo do tří silných úderů. Bylo to jako bolestivé rány, které člověka často v životě zasáhnou.“
„Tento koncert skýtal zkrátka vše, co od kvalitního hudebního požitku očekávat. Napětí, drama, ale i něžnou krásu jemného zvuku.“
V sobotu 22. října se uskutečnil závěrečný koncert v rámci Podzimního festivalu duchovní hudby. Majestátní prostory Katedrály svatého Václava v Olomouci rozezněla Janáčkova filharmonie Ostrava pod vedením renomovaného francouzského dirigenta Pierra Bleuse, který předvedl ohromující výkon. Na programu se objevila nejen hvězda raného romantismu – Felix Mendelssohn-Bartholdy, ale rovněž unikátní osobnosti jako Paul Hindemith nebo Leoš Janáček. Vystoupil Český filharmonický sbor Brno a sólisté Alžběta Poláčková a Jaroslav Březina. Umělci společně vytvořili atmosféru nabitou dramatickými, ale i dojemnými momenty a posluchači se tak mohli těšit nezapomenutelnému hudebnímu zážitku. A také se účinkujícím odměnili standing ovation s dlouho trvajícím potleskem.
Na nadcházející dvě soboty přichystali organizátoři Podzimního duchovního festivalu v Olomouci dva koncerty. V sobotu 15. října bude chrám Panny Marie Sněžné místem koncertu polského chlapeckého a mužského sboru Poznańskie Słowiki s varhaníkem Marcinem Gałęskim a dirigentem Maciejem Wielochem. Na programu budou duchovní díla polských a evropských skladatelů. O týden později se bude v katedrále svatého Václava konat koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava a Českého filharmonického sboru Brno. Dirigovat bude Pierre Bleuse a sólisty budou sopranistka Alžběta Poláčková a tenorista Jaroslav Březina. Zazní Mendelssohnova koncertní předehra Hebridy, Hindemithova Symfonie Malíř Mathis a Janáčkovo Věčné evangelium.
Devětadvacátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc se bude konat v termínu od 25. září do 22. října. Zachovává tradiční dobu konání, počet koncertů i kvalitu pozvaných interpretů jako ročníky předešlé. Návštěvníci jsou zváni na sedm koncertů do arcidiecézního muzea a do pěti dominant města: dómu svatého Václava, chrámu Panny Marie Sněžné, baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, kaple Božího těla / Konvikt a do Husova sboru. Program letošního ročníku nabízí ojedinělý a žánrově i druhově pestrý program složený z duchovní hudby více než šesti století.
„Martinů se k naplnění a ovládnutí formy symfonie, vrcholné formy evropské hudby, odhodlal až ve dvaapadesáti.“
„Podmanivý je hudební příběh v pomalé větě, v tryzně odpovídající vznešeným způsobem Kusevického zadání.“
„V jeho symfonismu je zvláštní napětí mezi neoklasickou určitostí a témbrovou proměnlivostí, dialog mezi lidovostí a vysokým uměním, tradicí a novostí...“
Před osmdesáti lety, první zářijový den roku 1942, dokončil Bohuslav Martinů svou První symfonii. Stalo se tak v Manometu ve státě Massachusetts, na pobřeží moře jižně od Bostonu. Na skladbě pracoval od jara toho roku na několika místech – v Jamaice na předměstí New Yorku, v Middlebury a pak i u jezera Mah-Kee-Nac Lake ve státě Vermont a v Tanglewoodu, tedy Berkshire Music Center, na západě státu Massachusetts. Její podzimní bostonskou premiérou byl definitivně přijat do amerického hudebního života, po uvedení v New Yorku o něco později si v tisku dokonce vysloužil pochvalu jako Smetanův dědic.
„Ropkovy varhanní hodinky, konané při bohoslužbách, přinášely neopakovatelné duchovní zážitky. Věděla o nich celá kulturní Praha a byly navštěvovány stovkami lidí. V době normalizace byly pro mnohé i určitou formou protestu proti tehdejšímu režimu.“
„Byla to osobní iniciativa tehdejšího ředitele Václava Holzknechta, který se vahou své osobnosti zasadil, aby varhaník hrající v kostele mohl zároveň vyučovat na konzervatoři.“
„Do koncertního programu zařadil Tůma i Ropkovu Strahovskou improvizaci – v roce 1983 dokomponovanou Mozartovu improvizaci, kterou jako torzo při jeho návštěvě Strahovského kláštera v roce 1787 zapsal varhaník Norbert Lehmann.“
Šestačtyřicet let byl varhaníkem v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě Jiří Ropek, od jehož narození uplynulo 1. července sto let. Založil v kostele veřejností oblíbené a navštěvované varhanní hodinky, byl úspěšným koncertním hráčem vystupujícím i v zahraničí, stejně jako jeho někdejší učitel Bedřich Antonín Wiedermann také komponoval a po dvě desetiletí vyučoval na Pražské konzervatoři. Jaroslav Tůma má dnes na 27. mezinárodním varhanním festivalu ve stejném chrámu recitál, který je Poctou Jiřímu Ropkovi.
„Rozhodně jim nelze upřít značnou míru odvahy a hledačství, když se odvážili do objemných prostor chrámové lodi přijít se subtilními sólovými zobcovými flétnami a s převážně neznámým repertoárem.“
„Laburdovo kompoziční dílo nebylo na Forfestu zastoupeno poprvé. Evidentně se mezi mladými českými, moravskými a japonskými interprety těší nemalé oblibě.“
„Doležalovo kvarteto předneslo v chrámu svatého Mořice čtyři soudobé kvartetní kompozice vzácně jednotného výrazu a jednotné volby kompozičních prostředků.“
Forfest, mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením, se letos konal v Kroměříži už potřiatřicáté. Vděk za to si zaslouží pořadatelé, neúnavná kroměřížská dvojice manželů Zdeňky a Václava Vaculovičových, která už po léta tento projekt, tuto svoji originální ideu doslova hýčká a za všech příznivých i nepříznivých okolností udržuje v kondici.
Letošní mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením Forfest Czech Republic začal v únoru a zve na další koncerty v průběhu léta. Pořádá ho Umělecká iniciativa a koná se už potřiadvacáté. Nejbližším koncertem je čtvrteční program v chrámu svatého Mořice v Kroměříži s tématem „Soudobá česká duchovní hudba“. Od 20 hodin tam vystoupí brněnský komorní sbor Ensemble Versus se sbormistrem Vladimírem Maňasem. Mottem tohoto ročníku je Donatellův citát „Uslyšíš-li o konci světa, vezmi dláto do ruky a tvoř…“. Projekty festivalu jsou situovány do míst, jako jsou Kroměříž, Olomouc, Zlín, Kojetín, Hodonín nebo Hustopeče. Více informací a program najdete zde.
Na desátém ročníku hudebního festivalu Procházky uměním, který pořádá violistka Jitka Hosprová na pěti místech Plzeňska, v Plzni a Praze, vystoupí v osmi koncertech významné české hudební osobnosti a komorní soubory. Letos výtěžek neputuje na záchranu sakrálního dědictví Plzeňska, ale na neméně potřebný účel – podpoří ukrajinské umělce, kteří kvůli válce museli opustit vlast.
