„Orchestr pod vedením dirigenta vytváří hudební útvary, které jsou plastické a vystupují z nich sólové hlasy, které na sebe přirozeně barevně navazují a dokreslují charaktery jednotlivých postav. Orchestr sám vypráví příběh a kreslí vztahy a citová hnutí, která se chvějí v duších hlavních postav příběhu.“
„Režisér na jevišti vypráví příběh zcela jiný, než jaký se odehrává v Čajkovského hudbě, o kterém vypráví dirigent a pěvci. Tohle napětí mezi tím, co se děje “nahoře” a o čem vypráví hudba “dole,” nepřinášelo divákovi dramatické napětí, ale nervozitu, směřující do frustrace.“
„U Čechova by se takový přístup dal pochopit, u Puškina a Čajkovského však působí velmi nepatřičně a zabíjí vztahy mezi postavami, stejně jako se vytrácí účinek na diváka. Občas se objevil i pokus o komiku, ale míjela se u publika účinkem, nikdo se nesmál, spíš mrazilo.“
Vídeňská Státní opera uvedla operu Petra Iljiče Čajkovského Eugen Oněgin již v říjnu roku 2020, ale po třech realizovaných představeních přišel covid a lockdown. Plánovaná představení musela být nadlouho zrušena a obnovovala se jen stěží a občas. Nyní uvádí největší operní scéna v Rakousku tuto operu opět a ve zcela novém obsazení. Desáté uvedení dne 18. března 2023 bylo tedy ve skutečnosti druhou premiérou. Stálicí inscenace se stala představitelka Taťány, australská sopranistka Nicole Car, která roli Taťány zpívá od prvního uvedení v roce 2020. Titulní roli Oněgina vytvořil kanadský barytonista Étienne Dupuis, roli Lenského peruánský tenorista Iván Ayón Rivas. Dirigentem inscenace je český dirigent Tomáš Hanus, režijně operu nastudoval ruský režisér Dmitri Tcherniakov.
Sopranistka Olga Jelínková zpívá od 21. ledna v Lipské opeře, kde působí, Donu Annu v Mozartově Donu Giovannim. Na podzim tam zazářila jako Verdiho Violetta a také v opeře Undine Alberta Lortzinga. Od dubna do června ji čeká úloha Kleopatry v Händelově opeře Giulio Cesare in Egitto. Sopranistka Eliška Weissová bude od 23. února v Rize v Lotyšské národní opeře Kostelničkou v pěti představeních Janáčkovy Její pastorkyně. V Kolíně nad Rýnem ztvární v červnu titulní roli Donizettiho opery Lucia di Lammermoor sopranistka Zuzana Marková. Barytonista Jiří Rajniš od 14. do 31. ledna zpívá jednu z vedlejších rolí v šesti představeních Straussovy Salome v nové inscenaci milánského divadla Teatro alla Scala, v titulní roli s litevskou sopranistkou Vidou Mikneviciute. Od 6. června ho ve stejném slavném operním domě čeká pak účinkování v Dvořákově Rusalce, kterou tam hudebně připraví dirigent Tomáš Hanus. Jde o vůbec první uvedení tohoto díla ve Scale. Titulní roli bude zpívat Olga Bezsmertna, Vodníka Jongmin Park a Prince Dmitry Korchak, na Rajniše čeká úloha Hajného. Na přelomu června a července bude pak Escamillem v Bizetově Carmen v Teatro Lirico di Cagliari na Sardinii. Na zahraniční scénu směřuje také tenorista Petr Nekoranec. V Opéra national de Lorraine ve francouzském městě Nancy, která chystá na březen inscenaci Gluckovy tragédie Ifigenie na Tauridě, se objeví jako Pylades.
„Generace dirigentů, kteří jsou dnes na vrcholu, vystudovala na AMU. Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Jakub Klecker a ještě i já, všichni pocházíme z moravské metropole a šli jsme do Prahy za možnostmi, které AMU poskytovala.“
„Především vím, že nikdy nesmím orchestr podceňovat. Hráči poznají hned, jak je dirigent připraven a taky jak slyší. Poznám, kdy mne zkouší a kdy si dělají legraci, nebo naopak mlží.“
„Mám rád nová prostředí a kolektivy a rád poznávám jejich specifika, která jsou dána jednak krajem, kde orchestr působí, a samozřejmě hlavně lidmi, kteří tu hrají.“
Robert Kružík je dirigent, který vzešel z brněnského hudebního prostředí a přes své mládí se už stačil etablovat u několika divadel a orchestrů. Všude překvapuje svým nadhledem, precizností a spolehlivými uměleckými výkony.
„Premiéra opery Nabucco, uskutečněná na této scéně 9. března 1842, byla Verdiho prvním velkým úspěchem.“
„Spolu s Rossinim, Bellinim a Donizettim, jejichž sochy jsou, podobně jako jeho, ve vstupním foyeru, a spolu s Puccinim, jehož busta je na prvním balkoně, patří Verdi k základním autorům repertoáru La Scaly.“
„Sezóna 2022/2023 má v plánu celkem čtrnáct operních titulů, z nichž jedním je Dvořákova Rusalka v hudebním nastudování Tomáše Hanuse.“
Riccardo Chailly diriguje dnes večer v milánském divadle Teatro alla Scala Musorgského Borise Godunova s Ildarem Abdrazakovem v titulní roli. Nová produkce režiséra Kaspera Holtena není ale pouhou běžnou premiérou. Jako každoročně 7. prosince jde o oficiální zahájení sezóny v La Scale. Datum není vybráno náhodně – svátek má katolický světec Sant'Ambrogio, sv. Ambrož, ve 4. století milánský biskup a dodnes patron města.
„Režisérka naštěstí neměla ambice pokoušet se přidávat do opery ´svůj´ příběh.“
„Pěvci kompletně tvořili vyrovnaný, dobře vybraný cast a režisérce ochotně hráli. Vesměs dobře se vyrovnali s češtinou a Janáčka zpívali oddaně.“
„Hanusovo vedení celého dramatu bylo podrobné a vášnivé, jak je u něj obvyklé.“
Opera Věc Makropulos v inscenaci Velšské národní opery se stala dalším vrcholem festivalu Janáček Brno 2022. Jak díky režii a scénografii, které podpořily sílu poselství textu Karla Čapka, tak díky hudebnímu nastudování Tomáše Hanuse. Brněnský rodák, ve Walesu působící už šest let, v pátek v Janáčkově divadle se strhujícím dílem skutečně triumfoval.
„Bylo jasné, že hudebníci jsou disponováni a motivováni, aby podali ten nejlepší výkon.“
„Závažnou částí programu byl cyklus Biblických písní Antonína Dvořáka, který je jako celek slyšet málokdy. Nastudoval je a uvedl basbarytonista Adam Plachetka.“
„Sinfonietta v podání dirigenta Tomáše Hanuse a jeho orchestru Velšské národní opery dostala neobvykle silný náboj, naléhavý, jásavý a burcující.“
Vystoupení Velšské národní opery na festivalu Janáček Brno 2022 patřilo k těm, od kterých se očekával výjimečný zážitek. Přivezli zajímavou dramaturgii, kde lákal především Antonín Dvořák, jehož Biblické písně zpíval Adam Plachetka, a nechyběl ani Leoš Janáček a jeho Sinfonietta. Koncert, který se odehrál na výročí sametové revoluce, ve čtvrtek 17. listopadu v Janáčkově divadle, dirigoval brněnský rodák Tomáš Hanus, který se po létech práce v zahraničí zase měl možnost ukázat v Brně. A byl to bez nadsázky návrat triumfální.
Společně se stanicí Český rozhlas D-dur jsme připravili soutěž o dvojici vstupenek na festival Janáček Brno, který se koná od 2. do 20. listopadu.
Program koncertu 17. listopadu přivede do Brna špičkové interprety a nabídne lákavý program. Jako sólista vystoupí barytonista Adam Plachetka a spolu s ním Orchestr Velšské národní opery, který povede její hudební ředitel Tomáš Hanus, rodák z Brna. Spoluúčinkovat bude Ústřední hudba Armády ČR. Koncert se koná v Janáčkově divadle od 19 hodin. Zazní Čtyři mořská interludia z opery Peter Grimes Benjamina Brittena, Dvořákovy Biblické písně, známá témata z opery Tristan a Isolda Richarda Wagnera a Sinfonietta Leoše Janáčka.
„Naprosto uvěřitelně, na dřeň prožitě, v průsečíku realismu a divadelní stylizace, bez náznaku koncertních klišé.“
„Výsledkem bylo provedení díla neslýchaně poutavým způsobem, vzorovým, nedostižným.“
„V případě obou pěvců i pianisty komplexní umělecký výkon, který momentálně nemá v tomto díle konkurenci.“
Mimořádně intenzivní hodina, která zůstane v paměti na hodně dlouho, asi navždy… S takovým pocitem se neodchází z koncertu zdaleka pokaždé. Zážitek ze sobotního brněnského recitálu tenoristy Nickyho Spence, klavíristy Julia Drakea a mezzosopranistky Václavy Krejčí Houskové takovou sílu měl. Především díky téměř až poloscénickému ztvárnění Janáčkova Zápisníku zmizelého, stejnou měrou skvělého pěvecky i pianisticky.
Společně se stanicí Český rozhlas D-dur vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek na festival Janáček Brno, který se koná od 2. do 20. listopadu.
Program koncertu 17. listopadu přivede do Brna špičkové interprety a nabídne lákavý program. Jako sólista vystoupí barytonista Adam Plachetka a spolu s ním Orchestr Velšské národní opery, který povede její hudební ředitel Tomáš Hanus, rodák z Brna. Spoluúčinkovat bude Ústřední hudba Armády ČR. Koncert se koná v Janáčkově divadle od 19 hodin. Zazní Čtyři mořská interludia z opery Peter Grimes Benjamina Brittena, Dvořákovy Biblické písně, známá témata z opery Tristan a Isolda Richarda Wagnera a Sinfonietta Leoše Janáčka.
„Po letech zazní Beethovenova Devátá s Ódou na radost, ale nestane se z toho nová tradice.“
„Česká filharmonie vystoupí se dvěma pražskými debutanty. Jsou jimi šestadvacetiletý dirigent Klaus Mäkelä a americký skladatel a dirigent John Adams.“
„Koncert nazvaný již tradičně Debut Pražského jara představí mladou dirigentku Alenu Jelínkovou.“
Láska a hudba jako podtitul a stopy české interpretační školy v zahraničí jako téma, to budou dva z hlavních motivů festivalu Pražské jaro v roce 2023. Mou vlast na úvodním koncertě přednese Orchestr Velšské národní opery z Cardiffu se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Hostovat mají v české metropoli také Essenští filharmonikové s šéfdirigentem Tomášem Netopilem a pak i Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, který kdysi léta vedl Rafael Kubelík. Na dobu od 12. května do 2. června je připraveno více než třicet koncertů.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro zveřejní ve středu 9. listopadu program osmasedmdesátého ročníku. Už nyní jsou ale známé některé novinky. V našem RozhovoruPlus ze září tohoto roku dirigent Tomáš Hanus prozradil, že to bude právě on, kdo s orchestrem Velšské národní opery festival zahájí. Už teď na podzim účinkují také na festivalu Janáček Brno, a to 17. listopadu na koncertě a o den později v opeře, s Věcí Makropulos. Novým ředitelem Pražského jara je od srpna tohoto roku Pavel Trojan, který vystřídal Romana Bělora, a nedávno také vyšla nahrávka Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast, který v roce 2021 na festivalu provedl Václav Luks se svým souborem Collegium 1704.
„Ve Vídni jsem našla přátelskou a naprosto pohodovou pracovní atmosféru. Jistě k tomu přispěl i dirigent Tomáš Hanus.“
„Mám za sebou postavy, jako je například Milada, Libuše, Turandot, Ortruda, Abigail, stále víc se posunuji k dramatickému sopránu, kde se cítím nejkomfortněji.“
„Jsem na volné noze. Mohu alespoň působit v projektech v různých divadlech, Prahou, kde žiji, počínaje a dále třeba v Košicích, Ústí, Cardiffu nebo nyní ve Vídni.“
Pěvkyně Eliška Weissová se stala v poslední době fenoménem. Doma se sice ještě příliš nedostala do povědomí publika, přesto se jí podařilo přesvědčit vedení Vídeňské státní opery a získat v konkurzu roli Kostelničky v Janáčkově Její pastorkyni, které v zahraničí říkají Jenůfa. A důvěru v ni vloženou nezklamala, naopak nadchla vedení opery, odbornou kritiku i publikum.
Osmý ročník mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno se bude konat ve dnech 2. až 20. listopadu. Slavnostní zahájení festivalu už tradičně patří souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Stejně jako v minulých ročnících půjde i v tomto případě o mimořádný projekt, který spojí v průběhu jednoho večera poprvé dvě Janáčkova vrcholná díla: operu Z mrtvého domu se scénickým ztvárněním Glagolské mše v hudebním nastudování Jakuba Hrůši a v režii Jiřího Heřmana. Návštěvníky řady projektů čekají kromě Hrůši také dirigenti Tomáš Hanus, Tomáš Netopil či Marko Ivanović, české i zahraniční soubory a interpreti, jako jsou Welsh National Opera, Grand Théâtre de Genève, Orchestre de la Suisse Romande, Pavel Haas Quartet, houslista Josef Špaček nebo pěvci Corinne Winters, Nicky Spence, Tomasz Konieczny či Adam Plachetka. Nabitým festivalovým programem se tentokrát prolíná téma „Quo vadis“. Kompletní program festivalu najdete zde.
„Bylo to ukázkové provedení Janáčkovy hudby, které strhávalo publikum, které po představení vybuchovalo v nadšené emotivní ovace.“
„Hudební proud byl hutný a barevný a pečlivě propracovaný, hudební plochy reagovaly dynamicky na emocionální projevy pěvců a tvořily komplexní celek.“
„Do představení vstoupil náhle a neplánovaně záskok za onemocnělého Michaela Laurenze, který byl obsazen do role Števy. Teď si ji zazpíval slovenský pěvec Pavol Breslik.“
Janáčkova opera Její pastorkyňa se stává stále více uváděnou operou na všech světových scénách, kde ji ovšem nazývají Jenůfa. Ve Vídni poprvé slavila úspěch v roce 1918, a to i díky tomu, že byla uvedena v německém překladu Maxe Broda. Poslední inscenace ve Státní opeře měla premiéru v roce 2002 a opět se tehdy zpívalo německy. Nyní byla tatáž inscenace znovu uvedena na scénu v původní režii i výpravě, ale s novým pěveckým obsazením a s novým dirigentem. A konečně se na scéně Vídeňské státní opery zpívalo česky a u dirigentského pultu stál český dirigent Tomáš Hanus, který dal Janáčkově hudbě autentický náboj.
„Asi nejrozsáhlejší síť edukačních programů pro děti a mládež má Česká filharmonie, která se hudebnímu vzdělávání dětských posluchačů věnuje už po neuvěřitelné jedno celé století.“
„Obdivuhodně dlouhou tradici výchovných koncertů drží také Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Ten začal s edukačními koncerty přibližně kolem roku 1947.“
„Nejmladším z těchto tří orchestrů je PKF – Prague Philharmonia. Ani ta nezapomíná na své dětské posluchače a cykly koncertů pro rodiče s dětmi vytváří souvisle už od roku 1999.“
Tradice vzdělávacích koncertů, vedených významnými orchestry, je v naší zemi velice silná a její kořeny sahají až do časů první republiky. Přední české orchestry tuto tradici zachovávají dodnes a patří jim za to veliký dík. Hudba je jedním z nejstarších kulturních dědictví lidstva a přivádět děti k lásce k hudbě je jedním z nejdůležitějších uměleckých poslání. Výchova nové generace posluchačů vážné hudby začíná už od útlého dětství a je prakticky nezbytnou součástí zachování klasické hudby jako „živého umění“. Trojice nejvýznamnějších orchestrů se sídlem v Praze – Česká filharmonie, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK nebo PKF – Prague Philharmonia mají proto kromě klasických koncertních řad také speciální cykly věnované právě dětem. V rubrice MladíPlus se těmto pražským vzdělávacím koncertním řadám budeme pravidelně blíže věnovat. Můžete se těšit na recenze vybraných koncertů nebo například na rozhovory s tvůrci edukačních programů.
Včerejší představení Janáčkovy Jenůfy ve Vídeňské státní opeře je ještě po dva dny k vidění zde. Vedle Asmik Grigorian, Davida Butta Philipa a Michaela Laurenze kralovala v roli Kostelničky naše dramatická sopranistka Eliška Weissová. Orchestr vedl Tomáš Hanus. Ke zhlédnutí záznamu stačí obyčejná registrace přes e-mail a je zdarma. Reakci na premiéru Weissové, která se konala v neděli 9. října, si můžete přečíst zde a nedávný RozhovorPlus s naší úspěšnou pěvkyní si můžete připomenout tady.
„Pan profesor Tuček mi pošeptal: Na tu jednou budeme jezdit do Vídně!“
„Eliška okamžitě sedla na vlak a přijela předzpívat. Nabídku dostala už po první árii: Vy jste naše Kostelnička!“
„Už o první pauze bylo znát, že jsou Vídeňáci překvapeni výkonem neznámé pěvkyně. A o druhé pauze už bylo jasné, kdo je hvězdou večera.“
Vídeňská státní opera v neděli vrátila na jeviště letitou, nicméně stále stejně působivou inscenaci Janáčkovy opery Její pastorkyňa v režii Davida Pountneyho. Pod taktovkou Seijiho Ozawy měla inscenace premiéru v roce 2002 jako koprodukce s Janáčkovou operou Národního divadla Brno. Tenkrát se ve Vídni zpívalo ještě v němčině a roli Kostelničky si na dlouhých devět let doslova přivlastnila fenomenální Agnes Baltsa, miláček vídeňského publika. Současné provedení už zní v češtině. Hudebního nastudování se ujal dirigent Tomáš Hanus, který svým pojetím Janáčka publikum doslova nadchl. A v roli Kostelničky září česká operní pěvkyně Eliška Weissová…
Sopranistka Eliška Weissová v říjnu vystoupí ve Vídeňské státní opeře v pěti obnovených představeních v Janáčkově opeře Její pastorkyňa (Jenůfa), a to pod hudebním vedením Tomáše Hanuse, v režii Davida Pountneyho, na scéně Roberta Israela. Stane se tak na základě jejího úspěšného předzpívání, které se konalo v úterý 13. září. První představení odzpívá a odehraje 9. října. Spolu s ní vystoupí i pěvci David Butt Philip, Michael Laurenz či slavná sopranistka Asmik Grigorian v roli Jenůfy. Detaily dalších repríz najdete zde. Svou roli Kostelničky komentuje i v našem RozhovoruPlus z června letošního roku, kdy jsme si povídali o jejím úspěchu v této roli v Cardiffu.
„Festival otevře premiéra nové inscenace propojující drama Z mrtvého domu s prvním scénickým uchopením Glagolské mše.“
„Quo vadis, monumentální dílo Felikse Nowowiejského, zazní v Brně 19. listopadu vůbec poprvé.“
„Pozornost budí v programu americká sopranistka Corinne Winters, která v rámci ženevské produkce ztvární Káťu Kabanovou.“
Pět operních inscenací, čtyři mimořádné symfonické koncerty, patnáct komorních programů a recitálů i studentské projekty slibuje program mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno. Město bude od 2. do 20. listopadu 2022 patřit dílu Leoše Janáčka a umělců, kteří ho inspirovali nebo jím naopak byli inspirováni. Vystoupí významné české i zahraniční soubory a s nimi mimo jiné čtveřice nejznámějších českých dirigentů střední generace – Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Tomáš Netopil a Marko Ivanović.
„Když jsem zpíval Vodníka v Rakousku, hrál Orchestr Vídeňské státní opery krásně a s jasem. Nádherná byla zvuková estetika tělesa. Orchestr Národního divadla v Praze Rusalku interpretuje se samozřejmostí. Hudebníci znají dílo lépe a operu mají ve své krvi."
„Mám rád melodii češtiny, která je někdy i taneční. Jazyk je mi sympatický a líbí se mi."
„Na Beethovenově hudbě se mi velmi líbí pocit osvobození od strachu."
Světové renomé provází rakouského basistu Günthera Groissböcka od doby, kdy zazářil v roce 2010 na Salcburském festivalu a v Metropolitní opeře v New Yorku. Na pozvání nového hudebního ředitele Opery Národního divadla v Praze Roberta Jindry, se kterým pěvec spolupracoval v Bavorské státní opeře v Mnichově na uvedení tamní Dvořákovy Rusalky, se Günther Groissböck zhostil 28. srpna v historické budově Národního divadla úspěšného debutu v Praze. Ke ztvárnění role Vodníka v inscenaci opery Rusalka v režii Jiřího Heřmana byl přizván také k představením 9., 24. a 28. září 2022. Ve dnech 21. a 22. září pak vystoupí ve Smetanově síni Obecního domu, kde bude zpívat v Beethovenově Deváté symfonii na pozvání vedení Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.
