SeriálPlus


0010

„Dnes jsou Novoroční koncerty přenášeny do devadesáti zemí světa a sleduje je padesát milionů diváků. Včetně těch, kteří si v 11 hodin a 15 minut naladí ČT2.“

„Při vší úctě k tomu, co Johann Strauss a jeho synové zkomponovali, si podoba Novoročních koncertů žádala osvěžení. Každý rok bude tento koncert dirigovat někdo jiný!“

„V závěru roku 2019 byl k záskoku do Vídně přizván Jakub Hrůša. Zanechal u filharmoniků výtečný dojem. Bude mu za pár let svěřen i „píárově“ neocenitelný Novoroční koncert z Vídně?“

Po rozporuplné předpremiéře s datem 31. 12. 1939 se první skutečně Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků uskutečnil 1. ledna 1941. Blíží se tudíž jeho osmdesátiny. Osm dekád lze rozdělit do čtyř etap. První zahrnuje období druhé světové války a po něm hledání morálně přijatelného dirigenta. Druhé vévodí nedostižný výkon prvního houslisty tohoto orchestru, který se v rámci Novoročních koncertů chopil taktovky na celé čtvrtstoletí. Po něm – coby intermezzo – stanul na dirigentském stupínku „muž od vedle“, tehdejší umělecký šéf Vídeňské státní opery. A ve druhé polovině osmdesátých let 20. století se z lokální vídeňské atrakce vyklubal projekt globální slávy. Včetně divácky lákavého střídání špičkových dirigentů světa, kteří se od té doby ve Vídni pokaždé na Nový rok mění. Jak rozhlasové, tak především televizní přenosy či záznamy putující do celého světa potvrzují skutečnost, že Novoroční koncert z Vídně už dávno není jen svátkem hudby, ale také prestižní společenskou záležitostí. Že se na Nový rok ještě nikdy nechopil taktovky český dirigent, se může do několika let změnit. Vždyť jeden ze současných má k tomu, myslím, slibně našlápnuto.

 

pondělí, 23 listopad 2020 16:58

Klasika v souvislostech (6)
Janáčkova Káťa

Autor:
10

„Stejně jako Zápisník zmizelého, premiérovaný v dubnu 1921, je i Káťa Kabanová plodem přátelství s Kamilou Stösslovou.“

„V Brně mne nenávidí, v Praze závidí, ale v Bratislavě návidí rádi.“

„Tragickou lásku mezi Káťou a Borisem provází Janáček tou nejkrásnější a nejlyričtější hudbou, jakou kdy napsal.“

Káťa Kabanová, šestá z devíti oper Leoše Janáčka, lyrické drama vycházející z Ostrovského hry Bouře, je od prvních tónů po závěr hudebně i svým příběhem magicky přitažlivá. Zasahuje od velkoleposti po intimitu, od vášní po úzkost, od dramatičnosti po lyriku. Poprvé se hrála přesně před 99 lety, 23. listopadu 1921, v brněnském Městském divadle, předtím německém, v současnosti Mahenově. Světové premiéry tam měly i Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky, Šárka, Věc Makropulos a Z mrtvého domu.

 

pondělí, 16 listopad 2020 20:03

Pohledem Petra Vebera (31)
Globální ochlazování

Autor:
1

„Po týdnech nehraní a nezpívání, nevyučování a veřejného nestravování, a nevycházení plíživě nastupuje zákeřná lhostejnost.“

„Čím déle se nebude moci v úzké pospolitosti tvůrčím způsobem přemýšlet a pracovat, zkoušet a koncertovat, tím přízračnější bude resuscitace.“

„Ve hře jsou teď Vánoce. Ryba i Rybovka. Co z toho bude, co ne?“

Další a další týdny, během nichž je kvůli ochraně před koronavirem zastaven život, přinášejí různá, většinou nepříliš radostná zjištění a s nimi obavy. Čím déle bude trvat vynucená nečinnost, tím větší bude nebezpečí, že při návratu k normálu nebudou v budoucnu, dlouho a možná už nikdy, věci tak, jak byly. I v hudbě.

 

003

„V době kompozice Válečného rekviem, patnáct let po skončení války, byl Benjamin Britten už plně respektovaným tvůrcem.“

„Coby bytostný pacifista se Britten rozhodl odpovědět na objednávku pro skladbu doprovázející otevření nové katedrály v Coventry vytvořením protiválečného díla.“

„Pokud obsahuje nějaká skladba Benjamina Brittena part sólového tenoru, pak je jisté, že jejím adresátem a prvním interpretem byl Peter Pears.“

Brittenovo Válečné rekviem, monumentální freska s katarzním vyzněním, jedno z nejlepších děl svého autora a jedno z největších děl hudby 20. století, by se mělo spíše jmenovat Protiválečné rekviem. Vzhledem ke skladatelovu pacifismu není jen tryznou za oběti války, ale i jasným protestem proti válčení vůbec. Skladbu reagující na druhou světovou válku, ale využívající texty z té předchozí, připomínáme v Den válečných veteránů. Před sto dvěma lety, 11. listopadu 1918 v 11 hodin, skončila podepsáním příměří v Compiègne mezi Státy Dohody a Německou říší první světová válka.

 

001

„S premiérou Hymnu Dědicové Bílé hory, který je dnes možné slyšet koncertně jen vzácně, se Dvořákovi na jaře roku 1873 dostalo prvního obecného uznání.“

„V dané politické situaci námět u tuzemské veřejnosti silně rezonoval, aniž by tehdy byla důležitá náboženská stránka historické události.“

„V české hudbě po Dvořákovi bělohorské téma už příliš nefiguruje. Snad pouze zprostředkovaně v případě inspirace dílem a odkazem Komenského… A pak u Karla Kryla.“

Premiéra kantáty Hymnus Dědicové Bílé hory se stala pro začínajícího skladatele Antonína Dvořáka významným okamžikem. Vlastenecké dílo zaznělo poprvé v Praze v březnu 1873 a bylo dobovým triumfem. V den čtyřstého výročí bitvy na Bílé hoře nedlouhou skladbu pro sbor a orchestr připomínáme nejen jako počátek vnímání violisty a varhaníka Dvořáka coby autora, ale i jako jeden z překvapivě vzácných příkladů hudebního díla bezprostředně inspirovaného dalekosáhlými následky události z 8. listopadu 1620.

 

003

„Von Schiracha vedení Vídeňských filharmoniků oslovilo už na podzim 1939 s nabídkou Silvestrovského koncertu, složeného výhradně ze skladeb dynastie Straussů.“

„Prezident Vídeňských filharmoniků Hellsberg pochopil, že věčné tutlání dávných hříchů vrhá stín i na současné filharmoniky a že je načase učinit pokání.“

„Vídeňští filharmonikové se s nacistickou minulostí vyrovnali tak důkladně, že odvrhli i úpravu Pochodu Radeckého, kterým jejich Novoroční koncert tradičně vrcholí.“

Když se požehnané osmdesátky dočká jedinec, znamená to, že v životě má už leccos za sebou. A je mimo jiné schopen i ochoten se vyznat z chyb, kterých se občas dopouští každý z nás. Alespoň to tak má být, i když Miroslav Horníček k tomu trefně dodával, že „se stářím se sice prý dostaví moudrost, ale někdy přichází stáří samo.“ Až do roku 2011 se zdálo, že tomuto břitkému bonmotu odpovídá i postoj proslulého orchestru Vídeňských filharmoniků ke vzniku jejich slavného Novoročního koncertu z Vídně. Ten se – ve své ryze novoroční podobě – poprvé odehrál jako matiné 1. ledna 1941. Na prahu blížícího se roku 2021 se tudíž dočká osmdesátého provedení. Jenže už o rok a den dřív, přesně 31. prosince 1939, měl historickou předpremiéru.

 

007

„Tak jako v každém správném vztahu se S+Š od sebe lišili, ale zároveň se měli v úctě a kongeniálně se doplňovali.“

„Byli ‚fabrikou na hity‛; když ovšem ve filmu Kdyby tisíc klarinetů zazněla píseň Dotýkat se hvězd, bylo zjevné, že kdyby chtěli, mají na víc.“

„Klasiky se stali tím, čím Semafor vstoupil do našich životů; svou originalitou i nápaditostí, svým humorem i hloubkou.“

Divadlo Semafor hrálo poprvé na samém konci října 1959. Loni touto dobou slavilo šedesátiny. Jiří Suchý má naopak za rok v říjnu devadesátiny. Určitě dost důvodů, proč právě teď, v mezičase, nad „sedmi malými formami“ v seriálu portálu KlasikaPlus.cz popřemýšlet a zavzpomínat, připomenout Suchého hudební lásky, dokonce i jeho vztah ke klasické hudbě, a zauvažovat, čím se stali se Šlitrem skutečnými klasiky.

 

veb-K-Litomyl-DSC3753

„Vyčítat hudebníkům, že se v koronakrizi, jsouce bez práce, hlásí o právo na existenci, že volají o pomoc, není fér, ale není to ani prozíravé.“

„Život bez dobrého jídla, bez možnosti setkání s přáteli, není plnohodnotný. Ale hudba jde ještě dál, přímo k podstatě našeho bytí.“

„Než se tak stane, choďme ven na vzduch a zabývejme se něčím pozitivním. I hudbou.“

Člověk potřebuje mít v životě smysl, úběžníky, perspektivu, cíle. Potřebuje se na něco těšit. Momentální situace žádné pevné body a jasné výhledy nenabízí. Nikdo neumí říct, při jakých číslech se odvolá omezování normálního každodenního provozu, nikdo neví, kdy skončí druhá pandemická vlna, a už vůbec se nemluví o tom, kolik dalších podobných vln nás asi ještě čeká. Nejsou jasně popisovány následky, nejsou zřetelně a včas stanovována pravidla kompenzací. Neumíme si představit podobu lepších zítřků. Hledáme proto podvědomě něco příjemného. Spolehlivého. Zásadního. Hudební umění to nabízí.

 

100

„Gustav Holst navozuje svou hudbou dojmy, jaké umějí vyvolávat symfonické básně.“

„Do hudby vznikající v Anglii přinesl jako první skladatel ezoterické a exotické mytologické podněty, východní mystiku.“

„V případě Elgara si lidé vzpomenou na několik titulů, u Vaughana Williamse přinejmenším na dva. Holst dopadl hůř.“

Planetárium není hvězdárna. Zatímco na hvězdárně pozorujeme oblohu pomocí dalekohledu, v planetáriu je hvězdná obloha promítána na strop v kupoli, pod kterou sedíme. Pražské Planetárium s projekční plochou přes osm set metrů čtverečních, od jehož otevření uplyne v listopadu šedesát let, patří k největším na světě. Se symfonickou suitou Planety Gustava Holsta je to v mnohém podobné. Nemá mnoho společného s astronomií, planet si totiž všímá z hlediska astrologického. A v listopadu uplyne rovných to let od jejího prvního kompletního provedení.

 

vodna-sdileci

„Dodnes, když slyším hrát Chopina, mi to připomíná tatínka.“

„Když jsem byl po okupaci v Americe a v rozhlase hráli Smetanu nebo Dvořáka, tak jsme si se ženou řekli: Vždyť ta země je tak krásná, měli bychom se tam vrátit! A stalo se.“

„Zcela specifická virostatika neexistují skoro proti žádnému viru. Myslím, že to tak zůstane i u koronaviru. Je důležité, aby tady byla vakcína, ale skutečně kvalitní a účinná.“

Biochemik, vysokoškolský pedagog, bývalý předseda Akademie věd a také Učené společnosti České republiky. Profesor Václav Pačes je ale také vděčným posluchačem klasické hudby a vesměs kulturním člověkem. Vzhledem k současné době a jeho oboru jsme se ale v RozhovoruPlus nevyhnuli také aktuálním otázkám týkajícím se koronaviru a výzkumu, ať už léčiva nebo vakcíny.

 

3

„Jeho osmipokojové apartmá na druhém podlaží mělo číslo 23 a bylo z něj vidět na Central Park. Kdopak ty prostory asi obývá dnes…?“

„V Praze všechny okouzloval i v soukromí. Na večírku u Rafaela Kubelíka, šéfa České filharmonie i festivalu Pražské jaro, který tehdy bydlel na Smetanově nábřeží, strávil prý většinu času u klavíru.“

„Sledovali jsme ho s nepopsatelnými pocity – ve směsici nadšení z hudby i ze svobody. A tlačili jsme se v chodbě u dirigentského salonku, abychom ho zahlédli zblízka…“

Hledáme a nacházíme několik adres v New Yorku, které spojuje jméno Leonarda Bernsteina. Život charismatického dirigenta, geniálního skladatele, existenciálně hlubokého vykladače díla Gustava Mahlera, autora muzikálů i symfonií, excentrického bisexuála a televizního popularizátora hudby se na Manhattanu uzavřel před třiceti lety, 14. října 1990. Připomínáme si současně, že na začátku i na konci jeho umělecké dráhy figuruje – pro nás památným způsobem – Praha.

 

1

„Celý stroj je v překrásně zdobené skříni, jejíž výzdoba je jednotná s výzdobou kůru.“

„Koncepce byla vymyšlena tak, že nové části nástroje obklopí ten starý a napojí se na něj.“

„Tím byl tedy původní nástroj v rámci možností zachován a Olomouc získala chloubu v podobě největšího nástroje široko daleko.“

Před třemi týdny oslavily varhany na kůru olomouckého kostela sv. Mořice své 275. narozeniny. Dne 21. září 1745 totiž byly po dokončení předány k užívání. Při této příležitosti se ohlédněme za jejich vývojem a také nahlédněme vpřed k tomu, co je v nejbližší době čeká.

 

pátek, 09 říjen 2020 14:01

Pohledem Petra Vebera (29)
Bez naděje?

Autor:
1

„Ta nejistota bez konce ubíjí.“

„Kolikrát ještě organizátoři zkusí připravit další upravené verze programů, než odejdou a poslední za sebou zhasne…?“

„Jak to teď paradoxně konečně bude všechno jednodušší, protože jednoznačné, když se od pondělí nebude konat vůbec nic…!“

Žijeme v divné době. Naše přebývání tak trochu přestává mít jasnou budoucnost, záchytné body, jistotu, cíle, smysl. Světlo na konci tunelu je prý snad kdesi v červnu 2021. To je setsakramentsky daleko. K podivnému prožívání současnosti, ve které začíná chybět radost a naděje, přispívají nejasnosti kolem pandemie, čím dál zřetelnější tušení existenčních potíží, ale i takové marginálie, jako že se nesmí veřejně zpívat a že zase nebudou koncerty a divadla…

 

čtvrtek, 01 říjen 2020 09:05

Pohledem Petra Vebera (28)
Zmar

Autor:
7

„Bude ještě vůbec v ekonomice, kultuře, sociálních kontaktech, v pracovní morálce, ve vzdělávání a v mezilidských vztazích nějaká cesta zpět?“

„Jak dlouho bude trvat těm, kteří se už teď bojí chodit na koncerty, než seberou odvahu a zdravý rozum a zase se někam vydají?“

„Kdy se do programů vrátí Mahlerovy symfonie, kdy kantáty a oratoria a s nimi sbory?“

Při zpívání dochází k masivnímu šíření viru, zpěv je velmi rizikovou aktivitou, tvrdí ministr zdravotnictví Roman Prymula, na sociálních sítích vesměs nazývaný Plukovníkem. Máme tu nový obor, muzikoepidemiologii. Nebo epidemiomuzikologii. V pražském Národním divadle se proto na dva týdny zpěv zakazuje, v Brně ze stejného důvodu už podruhé odkládají premiéru Řeckých pašijí, Ostrava nepřijede do Prahy se Šostakovičovou Lady Macbeth, Dětská opera Praha neodehraje Perníkovou chaloupku. Nebudou se hrát muzikály. A v kostelech nesmějí lidé vůbec zpívat. Zmar. I když si ještě pořád myslíme, že tohle bude trvat jen přechodně. Co je to ale proti tomu, že Metropolitní opera v New Yorku rovnou oznámila, že začne hrát až příští podzim…

 

1

„Nástroj byl pro katastrofální technický stav zlikvidován a zůstala pouze relativně zachovalá pseudobarokní skříň.“

„Po více jak dvacetiletém provizoriu se farnost rozhodla stav řešit.“

„Varhanářská dílna Kánský–Brachtl z Krnova do původní pseudobarokní skříně staví nástroj nový, vhodný pro soudobou liturgii a použitelný i k hraní ostatní hudební literatury.“

Další benefiční koncert na podporu dobříšských varhan se koná dnes, v neděli 20. září, přímo na místě, v kostele Nejsvětější Trojice v Dobříši. Účinkuje vokální soubor Gontrassek pod vedením Jana Bati. Na programu večera nazvaného Utrakvisté v Čechách jsou české liturgické zpěvy pozdního 15. století. Benefiční koncerty, které pomáhají získat finanční prostředky na stavbu varhan, zahrnují nejrůznější žánry. Jsou to koncerty komorní a varhanní i rockové a popové. Iniciátoři mají za cíl vestavbu nového nástroje do původní varhanní skříně.

 

100

„Varhany zde postavil vídeňský dvorní varhanář Lothar Franz Walther roku 1729.“

„Skříň nástroje je zhotovena z tmavě hnědého dřeva, obsahuje jemné intarzie, mnoho zlacených řezeb a dva vyřezávané andělíčky pod prospektovou římsou a tři jejich dvojice na korunní římse.“

„Na konci druhé světové války byly varhany barbarsky zdevastovány ruskými vojáky.“

Málokdy se povede, že význam kostela, chrámu či kaple koresponduje s kvalitou a hodnotou varhan v nich umístěných. Dobré příklady v naší zemi máme ‒ například Týnský chrám v Praze a tamní Mundtovy varhany, katedrála sv. Václava v Olomouci a nástroj bratří Riegrů. Dalším podobným případem, ale méně velkolepým, jsou vynikající Waltherovy varhany v nádherné zámecké kapli na zámku ve Valticích, která je považována za jednu z nejkrásnějších na Moravě.

 

1

„Na této hudební empoře stály varhany již v roce 1705. Byly dílem Tobiase Flecka.

„Kontakt varhaníka s nástrojem je vynikající a můžeme si jen přát, aby takových nástrojů pro prsty (a nohy) našich varhaníků bylo u nás více.“

„Zdejší nový nástroj je velmi zdařilým dílem, na které bude radost hrát a také jej poslouchat.“

Horní Police v Libereckém kraji se pyšní dokončením rozsáhlé rekonstrukce poutního areálu kostela Navštívení Panny Marie. Jeho součástí jsou i varhany, které rovněž prošly obnovou a od jejichž kolaudace v létě uběhl už jeden rok.

 

0

„Tyhle varhany se opravdu těžko dají využívat jen nějaký tradičním způsobem.“

„Dispozice nástroje je naprosto originální, Jean Guillou mu vtiskl opravdového ducha.“

„Každý rejstřík je sólista s charakteristickými vlastnostmi, se svou vlastní osobitostí.“

Prospekt varhan v Notre-Dame des Neiges, v moderním katolickém kostele Panny Marie Sněžné stojícím ve francouzském alpském letovisku a středisku zimních sportů Alpe d’Huez východně od Grenoblu, je mimořádně zajímavý. Má připomínat a připomíná lidskou ruku. Nástroj Detlefa Kleukera (1922-1988), u jehož zvukové koncepce a pak v roce 1978 také u inaugurace byl francouzský varhaník a skladatel Jean Guillou (1930-2019), popisuje pro portál KlasikaPlus.cz David Cassan. Uprostřed prázdnin, těsně před účinkováním na Mezinárodním varhanním festivalu Audite Organum v Praze, tam na mezinárodním semináři vyučoval improvizaci.

 

0

„Dle smlouvy se jednalo o jednomanuálový nástroj s pedálem a jedenácti rejstříky naladěný v tzv. kornetovém ladění.“

„Díky odkázaným finančním prostředkům po zesnulém přeloučském primasovi Pelikánovi mohly být roku 1785 pořízeny do Přelouče, a to díky snaze faráře Jana Slacha.“

„Nástroj má překrásný, osově symetrický prospekt, jež obsahuje mnoho řezeb. Obsahuje sedm píšťalových polí, uprostřed píšťalovou věž. Píšťaly jsou zdobené tordováním a prolamováním.“

Každé velké či menší město nebo vesnice má svém centru kostel. A na jeho kůru jsou umístěny varhany. Po celé České republice to jsou stovky nástrojů ‒ výborných, dobrých, průměrných, podprůměrných. Kvalita nemusí být vždy spojena jen s velkými městy, jak můžeme doložit na menším městě Přelouči nedaleko Pardubic. Zde, v kostele sv. Jakuba Většího, se nachází výjimečné varhany od Abrahama Starka z Lokte, které byly původně postaveny pro dnes již neexistující kostel v Sedlci u Kutné Hory. Měly ještě jedno trochu odlišné dvojče, to se však do dnešních dnů nedochovalo.

 

032

„Bohoslužby se doprovázely zpočátku jen na pedálové harmonium, pak na digitální varhany.“

„Jedná se o malý, plně mechanický jednomanuálový nástroj s pedálem a pěti rejstříky.“

„Zdejší varhany jsou zajímavé tím, že prospekt tvoří každá ze čtyř stran, nejen ta přední, jelikož všechny obsahují píšťaly, či jsou dokonce tvořeny jen jimi.“

Další díl volného cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské popisuje podobu a historii nástroje v Husově sboru ve městě Bedřicha Smetany – v Litomyšli. Dlouho se zde hrálo jen na harmonium, pak na digitální varhany. Píšťalový nástroj se podařilo farnosti získat až roku 2015, a to díky hudbymilovnému faráři Kláskovi. Zajímavé je, že ačkoli stáří varhan činí pouze 55 let, jejich autor není znám. Do Litomyšle se dostaly až ze Švýcarska.

 

1

„V roce 1917 bylo do původních skříní započato se stavbou nového nástroje. Vybrán byl místní varhanář Bohumil Paštika.“

„Zvuk nástroje je velmi ušlechtilý, elegantní a nesmírně barevný.“

„Nástroj velmi dobře reaguje a s varhaníkem spolupracuje.“

Poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie stojí ve Staré Boleslavi na místě, kde podle legendy zahrabal sluha knížete Václava po jeho smrti mariánský obrázek, který kníže nosil jako amulet na hrudi. Od doby nalezení jsou předmětu připisovány zázračné vlastnosti a ochranná moc a je proto zván Palladiem země české. Nevelký kovový reliéf Madony s dítětem, ve skutečnosti až ze 14. století, je významem srovnáván s korunovačními klenoty. Právě do tohoto kostela směřujeme po jeho rekonstrukci v seriálu věnovaném zajímavým varhanám. Tamní nástroj z doby konce první světové války z dílny bratří Paštiků je vzácně dochován kompletně v původním stavu. Podívat se na práci varhanářů bude však zřejmě později zajímavé i ve staroboleslavské bazilice sv. Václava. Jakmile skončí tamní rekonstrukce.

 
Strana 1 z 4