pondělí, 23 listopad 2020 11:52

ČtenářiPlus: Hudba za časů korony

87000

„V poslední době jsem začala mít pocit, že se nám velice pomalu začíná dařit a vše se začíná obracet k lepšímu. Když tu náhle přišel velký koronáč…“

„V metru se z rozhlasu ozývá blazeovaným hlasem motto ´Společně to zvládneme´ a mně se dělá fyzicky špatně.“

„Takže ano, mohu si jít sednout do Kauflandu, ale v ten moment budu dlužit statisíce, protože přestat podnikat je velmi drahá legrace.“

Jmenuji se Viktorka a jsem uměleckou vedoucí a zakladatelkou souboru Victoria Ensemble. Jsem idealistka, megaloman, trpím workoholismem, hypersensivitou a bezmeznou láskou k hudbě. Nikdy jsem si na nic nestěžovala, zbožňuji humor a hodně nahlas se směji. V posledních měsících mě ale můj pověstný radostný řev přechází. Nevěřícně přihlížím situaci v kultuře a tomu, co se děje hudebníkům na volné noze. Připadám si zcela bezmocná a bojím se o přežití. Napíši vám alespoň pár řádek na cestu tramvají do práce, pokud nějakou máte. Trochu se rozpovídám o sobě, i když samozřejmě moc dobře vím, že zdaleka nejsem jediná, kdo teď prožívá těžké chvíle.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
1

„Po týdnech nehraní a nezpívání, nevyučování a veřejného nestravování, a nevycházení plíživě nastupuje zákeřná lhostejnost.“

„Čím déle se nebude moci v úzké pospolitosti tvůrčím způsobem přemýšlet a pracovat, zkoušet a koncertovat, tím přízračnější bude resuscitace.“

„Ve hře jsou teď Vánoce. Ryba i Rybovka. Co z toho bude, co ne?“

Další a další týdny, během nichž je kvůli ochraně před koronavirem zastaven život, přinášejí různá, většinou nepříliš radostná zjištění a s nimi obavy. Čím déle bude trvat vynucená nečinnost, tím větší bude nebezpečí, že při návratu k normálu nebudou v budoucnu, dlouho a možná už nikdy, věci tak, jak byly. I v hudbě.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
7

„Pražská kultura je ´firma´ s ročním obratem 38 miliard korun. Kulturní průmysl v Praze zaměstnával loni přes 46.000 lidí.“

„Čím víc se v poslední době stahovala mračna nad kulturou, tím víc mě zároveň v diskusích nadzvedly dva argumenty…“

„Že nějak bude? Ne, nebude. Pro hodně lidí bohužel opravdu nebude.“

Radní pro kulturu pražského zastupitelstva Hana Třeštíková shrnuje pro portál KlasikaPlus.cz svůj pohled na současnou situaci, která klade před stovky tisíc lidí otázku ekonomického přežití. Protože kultura je velmi silné ekonomické odvětví, tak polemizuje s výroky typu "bez divadla přece vydržíme stejně jako bez kroužku pletení". Také si nemyslí, že "nějak bylo a nějak bude"; podpořit finančně nejpostiženější skupiny lidí patří podle ní k povinnostem státu.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
sobota, 10 říjen 2020 10:43

Jiří Vejvoda: Šou byznys

2

„Léto se přehouplo v podzim, kulturní sezóna se horečnatě rozběhla, aby co nejvíc z promeškaného nahradila; jenže jsme brzy začali větřit, že ani teď nebude líp.“

„Jevištní umění včetně klasické hudby, opery a baletu je show business. Naše kultura je sektorem národního hospodářství, který u nás údajně tvoří 3 % HDP.

„Páni ministři zdravotnictví a kultury, pane premiére, račte se konečně rozhodnout, co po nás vlastně chcete a zda nás vůbec chcete.“

Tohle sousloví nebývalo oblíbené. Za minulé doby jej mocní zneužívali jako synonymum pro zkažený Západ, ve kterém je vše ušlechtilé včetně umění podřízeno penězům. Ovšem i dlouho poté jsem tento termín v souvislosti s klasickou hudbou, operou či baletem nepociťoval jako přiléhavý. To už z jiných příčin: show business jako by patřil – dejme tomu – spíš k populární hudbě s jejími anketami oblíbenosti a žebříčky prodejnosti, zatímco „vyšší“ umění se nad těmito sférami blahosklonně vznáší. Byl to omyl, daný setrvačností našeho minulého myšlení; vždyť západním směrem od nás je tento druh kumštu už dlouho provázen udělováním cen, hvězdičkováním kritiků a dalšími průvodními jevy, které se k nám postupně přelévají. A je to v pořádku. Ať tak či onak, teprve letošní rok nás učí důsledně myslet v širších souvislostech – a bylo by záhodno, aby v nich začali myslet rovněž ti, kteří o naší kultuře a našich životech rozhodují.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
pátek, 09 říjen 2020 14:01

Pohledem Petra Vebera (29)
Bez naděje?

1

„Ta nejistota bez konce ubíjí.“

„Kolikrát ještě organizátoři zkusí připravit další upravené verze programů, než odejdou a poslední za sebou zhasne…?“

„Jak to teď paradoxně konečně bude všechno jednodušší, protože jednoznačné, když se od pondělí nebude konat vůbec nic…!“

Žijeme v divné době. Naše přebývání tak trochu přestává mít jasnou budoucnost, záchytné body, jistotu, cíle, smysl. Světlo na konci tunelu je prý snad kdesi v červnu 2021. To je setsakramentsky daleko. K podivnému prožívání současnosti, ve které začíná chybět radost a naděje, přispívají nejasnosti kolem pandemie, čím dál zřetelnější tušení existenčních potíží, ale i takové marginálie, jako že se nesmí veřejně zpívat a že zase nebudou koncerty a divadla…

 
Zveřejněno v SeriálPlus
8

„Vládnou nám lidé osvícenější než ti, které musel tenkrát Churchill umravnit? Stěží.“

„Jsme v ohrožení dvojího druhu. Současného a budoucího.“

„Rada moudrých, reprezentativní do té míry, že bude schopna jednání s ministrem kultury, s dalšími politiky, se šéfy největších podniků, bank, pojišťoven. A že jí snad bude nasloucháno, když všem připomene, že dělat umění je práce.“

Od počátku jara přišla drtivá většina z nás skoro o všechny pracovní příležitosti; a sotva se nová kulturní sezóna dala do pohybu, nastal nouzový stav č. 2. Máme svého Churchilla, který by přispěchal na pomoc skutečné kultuře? I kdyby se vynořil, a druhý Havel tady hned tak nebude, nebyl by oslyšen, okřiknut? Už slyším brblání ze všech stran, že tradiční česká nesvornost zvítězí jako vždycky. Třeba ne, půjde-li do tuhého, což se bohužel může stát.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus