čtvrtek, 08 červenec 2021 10:19

Janáčkův a Mozartův pohled do duše

1

„Něco podobného Zápisníku zmizelého v repertoáru těžko nalézt.“

„Jde o více než půlhodinový koncentrovaný dramatický výjev a Březinův celkový umělecký výkon vzbuzuje obdiv.“

„Předehru k Donu Giovannimu mohla doprovázející Komorní filharmonie Pardubice zahrát ještě podstatně jinak.“

Jedinečné dílo, nepodobající se ničemu jinému, monodrama ve formě písňového cyklu, to je Janáčkův Zápisník zmizelého. Pokud cítí odpovědnost, nemůže se do něj pustit zdaleka každý tenorista. Slyšet ho od Jaroslava Březiny je však zážitek. Umožnil ho letos festival Smetanova Litomyšl, jehož setrvale zvýšená, i když ne výhradní pozornost pěveckému umění a vokální hudbě je vzhledem k operním začátkům přehlídky nadále logická. Ve středu odpoledne zazněla tato hudba za rovnocenné spolupráce klavíristy Martina Kasíka. Večer pak na festivalu patřil jinému typu zpěvu, Rossiniho, Donizettiho a Mozartovým operním áriím v podání Jany Šrejmy Kačírkové a Petra Nekorance.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Léto mívávám většinou odpočinkové. Tento rok to ale potřeba není, zpívání se už nemůžu dočkat.“

„Mozart je geniální autor pro sopranistky. V jeho operní tvorbě se můžete v průběhu let přirozeně posouvat.“

„Ludmila Petra Fialy je lyrická, krásně se zpívá.“

Dodnes ráda a skvěle zpívá Mozarta a Rossiniho, přestože jí hlas dozrál k mnohem pokročilejším rolím. Simona Šaturová patří mezi světově vyhledávané pěvkyně a v Česku zas není až tak mnoho příležitostí ji na pódiu potkat. Jednu teď nabídne festival Smetanova Litomyšl. Ve středu 7. června se potká při společném recitálu s tenoristou Petrem Nekorancem (rozhovor s ním jsme nabídli včera) právě v mozartovsko-rossiniovském programu a o den později jí pak čeká role Ludmily v oratoriu Petra Fialy. V RozhovoruPlus ale prozrazuje i své další plány a vysvětluje úskalí Mozartových árií.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 05 červenec 2021 18:34

Petr Nekoranec: Všechny árie mají svá úskalí

2

„Tento koncert bude můj debut na Smetanově Litomyšli.“

„Na nějakou soutěž možná ještě zajdu.“

„Neustále se snažím rozšiřovat obzory svého repertoáru, třeba Britten byl láska na první poslech.“

Virtuózní árie a dueta z oper Wolfganga Amadea Mozarta a Gioacchina Rossiniho nabídne ve středu 7. července festival Smetanova Litomyšl. Zazpívají je Simona Šaturová, kterou kritika označila jako malý mozartovský zázrak a se kterou jsme připravili rozhovor ZDE, a mladý tenorista Petr Nekoranec za doprovodu Komorní filharmonie Pardubice, kterou bude řídit jediný zahraniční host letošního ročníku festivalu, polský dirigent Łukasz Borowicz. Petr Nekoranec už dávno nepatří mezi čerstvé objevy. Jak se mimo jiné dozvíte v RozhovoruPlus, jeho repertoár se stále rozšiřuje a od nové sezóny se stává členem operního souboru Národního divadla v Praze.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 05 červenec 2021 07:24

Smetanova Litomyšl ode dneška do čtvrtka

111

Na dnešní den přichystali pořadatelé festivalu Smetanova Litomyšl tři projekty. Už v dopoledních hodinách zazní recitál klavíristů Iva Kahánka a Miroslava Sekery. V brzkém odpoledni mohou posluchači zavítat na duchovní koncert souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 a od 20 hodin se na zámeckém nádvoří odehraje koncert České Sinfonietty se sólisty pod vedením Radka Baboráka. V úterý se návštěvníci mohou těšit na koncert stipendistů Akademie MenART, na odpoledne ve společnosti Českého hornového sboru a na večerní program v podání Adama Plachetky a SOČRu. Ve středu mají svá místa v programu pořad Zápisník zmizelého a Gala Simony Šaturové a Petra Nekorance a ve čtvrtek přijede Český filharmonický sbor Brno. Týden pak vyvrcholí Dvořákovou Rusalkou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 01 červen 2021 15:05

FOK odkryl svou novou sezónu

1000

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK včera prostřednictvím online pořadu FOK On speciál odhalil program 87. koncertní sezóny. Ve své dramaturgii se významně zaměřil na domácí hudebníky a ansámbly jako gesto podpory po více než roční pauze kvůli pandemii. Orchestr slibuje i zahraniční hosty – jména s FOKem nerozlučně spjatá.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
446

„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“

„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“

„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“

Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě. Penderecki, Lutosławski, Górecki, Kilar… to jsou komponisté, jejichž význam v hudbě druhé poloviny dvacátého století si snad uvědomujeme. Totéž v případě Szymanowského a první poloviny století. A Moniuszka (a samozřejmě Chopina) ve století devatenáctém. Ale skladatel Feliks Nowowiejski, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo pětasedmdesát let? Ten je jménem, o jehož existenci tuší v Česku málokdo. Že zrovna jeho teprve teď znovu objevují i sami Poláci, není příliš velkou polehčující okolností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 19 listopad 2018 08:12

STO ŁAT

DSC3358

„Karol Kurpiński napsal 30 oper. Přežila jediná – Hrad Czorsztyn.“

„Bomsori Kim zvládala virtuózní prvky s neuvěřitelnou lehkostí, Julianna Avdějeva svým výkonem strhla i orchestr.“

„Penderecki psal Tři kusy ve starém slohu zcela jistě sobě tak trochu pro radost.“

Polská republika byla vyhlášena 11. listopadu 2018, jen pár týdnů po vzniku Československa. Jestliže u kolébky naší republiky stáli profesor/filosof a generál/astronom, pak o vznik novodobého polského státu se zasloužil fenomenální klavírista/skladatel Ignacy Jan Paderewski, který využíval svá turné k boji za obnovu polské nezávislosti. Byl mluvčím Polského národního výboru a stal se předsedou první svobodné polské vlády. Jak tedy oslavit lépe 100 let znovunabyté nezávislosti Polska než hudbou? Slavnostní koncert k tomuto výročí zazněl v podání POZNAŇSKÉ FILHARMONIE, která představila 16. listopadu pražskému publiku čtyři polské skladatele ze čtyř různých období.

 
Zveřejněno v ReflexePlus