Vyhlašujeme soutěž o pět CD nakladatelství Supraphon.

Naše přední violistka Jitka Hosprová a Symfonický orchestr Českého rozhlasu se ujali tří moderních skladeb, které vznikly v Česku v rozmezí třiceti let na přelomu 20. a 21. století. Složili je Sylvie Bodorová, Jindřich Feld a Oldřich Flosman. Album České violové koncerty vychází v pátek 27. března. 

Soutěžní otázka: Kteří dva dirigenti se na nahrávce podíleli?

Odpovědi posílejte na: web@klasikaplus.cz
Jako předmět zprávy uveďte: HOSPROVÁ a nezapomeňte napsat i váš TELEFON a ADRESU.

Výherce vylosujeme v PÁTEK 17. DUBNA.

Jitka Hosprová se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu nahrála dnes už téměř zapomenutý Michelangelův kámen, který Oldřich Flosman dokončil v roce 1975 na objednávku k oslavám pětistého výročí Michelangelova narození. Violový koncert Jindřicha Felda, jedno z jeho posledních děl, snese srovnání s tím Bartókovým a z hlediska technické obtížnosti ho překonává. Nároky kladené na sólistu jsou zcela hraniční. Ve skladbě Sylvie Bodorové Plankty (název odkazuje na středověkou formu „nářků Panny Marie“) se odráží stísněnost, napětí a bezvýchodnost života v komunistickém Československu 80. let 20. století.

„Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu se mi vždy spolupracuje skvěle. Mám mezi jeho členy celou řadu kolegů ze studií a přátelská atmosféra panovala vždy na koncertech i při natáčení. Je až neuvěřitelné, s jakou koncentrací orchestr pracuje. Velmi složité party zvládají jeho členové nesmírně rychle nastudovat a s přesností nahrát. To je důležitá věc zvláště v okamžiku, kdy máte před sebou jako sólista velmi náročný part jak technicky tak hudebně. Nahrávky vznikaly ve stylu – co nejméně zásahů – s akcentem na přirozenost záznamu jako na koncertě, což mi vyhovuje, a orchestr k tomu byl skvělým partnerem. Výhodou samozřejmě bylo, že Plankty Sylvie Bodorové a Feldův koncert jsme již společně  koncertně provedli,“ okomentovala novou nahrávku Jitka Hosprová a dodává: „Ta hudba si mě v podstatě vybrala. Setkala jsem se s těmi díly už v průběhu předchozích let. 20., 21. století je zlatý věk violy, konec konců i konec 19. století. Viola byla dlouho vnímána jako doplňkový nástroj do orchestru, nezbytný nástroj ve smyčcovém kvartetu a pouze občas jako nástroj sólový. Ale 20. století dalo jasně na vědomí, že je to zajímavý sólový nástroj. A mě baví poznávat a rozvíjet tyto její nové podoby, možnosti i prostor, který může viola vyplnit.“

Foto: Bet Orten