Podzimní barokní experimentování – to je téma trojice nadcházejících koncertů souboru Musica Florea. Nese podtitul „Improvizace na hudbu nejen C.Monteverdiho. Odehrají se 16. října od 19 hodin v Evangelickém kostele Nymburce, 22. října od půl osmé večer v Českém muzeu hudby v Praze a 28. listopadu od 19 hodin v GASKu v Kutné Hoře a nabídnou autory 16. a 17. století.

Soutěžní otázka: Kolikáté výročí oslaví soubor Musica Florea v roce 2022?

Odpovědi posílejte na: web@klasikaplus.cz

Jako předmět zprávy uveďte: FLOREA – MĚSTO, KAM BYSTE NA KONCERT CHTĚLI JÍT a nezapomeňte napsat i váš TELEFON a ADRESU.

Výherce vylosujeme ve STŘEDU 20. října 2021

(POZOR: Pokud budete mít zájem o koncert v Nymburce tuto sobotu 16.10., pište do předmětu zprávy FLOREA – NYMBURK; výherce dvojice vstupenek vylosujeme v pátek 15.10.)

Jaké skryté principy ovlivňovaly tvorbu „zakladatelů“ hudebního baroka? Jakých způsobů v hudbě využívali? Jak pracovali s emocemi a jejich promítáním ve svých dílech? Na tyto a mnohé další hudební otázky odpoví Musica Florea v nově nastudovaném improvizačním programu hned na třech koncertech. Jejich cílem je hledat zapomenuté způsoby raně barokní ornamentiky, která se podílela na revolučním emocionálním zvýrazňování významu slov.

Na koncertě zazní výběr z děl těchto skladatelů:

Giovanni Gabrielli (1554 – 1612)

Tarquinio Merula (1594 – 1665)

Marco Uccellini (1603 – 1680)

Alessandro Stradella (1639 – 1682)

Henry Purcell (1659 – 1695)

Andrea Falconieri (1586 – 1656)

Claudio Monteverdi (1567 – 1643)

Giovanni Perluigi da Palestrina (1525 – 1594)

Emocionalita a barokní hudba jsou neoddělitelně spjaty. Touha po vzbuzení afektů a ryzích emocí se projevovala v hudební tvorbě díky řadě experimentálních improvizačních technik a prostředků, které umně pracovaly s raně barokní ornamentikou. „Oblíbené byly diminuce, rychlé ozdobné skupiny not, které propojovaly jednotlivé intervaly mezi tóny, posilovaly výraz a emocionalitu a hudbu zhušťovaly,“ přibližuje Marek Štryncl, dirigent orchestru. Improvizované pasáže obvykle nebývaly zapisovány do notových partů, o jejich existenci ale víme díky historickým učebnicím hudebních ozdob z 16. a 17. století. Objevit se mohly i nepřipravené disonance, rytmicky předržované tóny a další prvky, které ne vždy odpovídaly pravidlům striktního barokního kontrapunktu.

Stále existuje několik nevyzkoušených technik a způsobů objevování ozdobných hudebních efektů, které tvoří esenci barokní hudební interpretace. Znalost a porozumění těmto technikám poté výrazně obohacuje interpretaci děl tohoto období.

Program se zabývá se současným zkoumáním a experimenty s tzv. novým stylem, který vycházel právě z umění improvizace italských barokních mistrů, kteří se inspirovali u svých renesančních předchůdců. Jejich skladby poté pomocí nových prostředků upravovali a docházeli ke zcela novým výsledkům.

Foto: Fb souboru, Naďa Faltusová