0

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha se dostal za svou polovinu a i v druhé přinese další zajímavé projekty. V pondělí od 20:00 hodin se ve Dvořákově síni Rudolfina uskuteční poslední koncert komorní řady, další skladby Čajkovského nabídne Česká filharmonie, Semjon Byčkov a francouzský violoncellista Gautier Capuçon a publikum se může těšit i na další Dvořákův unikát - první zhudebnění libreta opery Král a uhlíř, jehož uvedení se skladatel za svého života nedočkal.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Hlavnou osou večera bolo spojenie Čajkovský – Byčkov – Česká filharmónia.“

„Gerstein na mňa pritom pôsobí ako ten typ interpreta, ktorý neustále hľadá nové spôsoby, ako dielo podať: a to môže byť dvojsečná zbraň.“

„Vo forte úsekoch som naozaj mala pocit, že sa mi zvuk dostáva do každej bunky.“

Na festivale Dvořákova Praha odznel v piatok 13. septembra prvý z troch koncertov Českej filharmónie venovaných hudbe Petra Iľjiča Čajkovského. Pod taktovkou toho najpovolanejšieho, Semjona Byčkova, zazneli dve diela, ktoré sú z hľadiska frekventovanosti uvádzania veľmi kontrastné: na jednej strane legendárny Koncert pre klavír a orchester č. 1 b mol, ktorého sa ujal Kirill Gerstein, na strane druhej symfónia Manfred, s ktorou dramaturgia orchestrálnych koncertných sezón a festivalov počíta oveľa menej.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

Nové obory a delší trvání – to jsou hlavní novinky Letní hudební akademie Kroměříž, kterou založil dirigent Tomáš Netopil. Příští léto se bude konat potřetí, a to od 10. do 22. srpna. Úspěšná akce se také rozšíří o festival Hudební Kroměříž, takže se na bohatší program může těšit i veřejnost. Už letos na podzim se navíc budou konat Ozvěny Akademie, mimořádný koncert, který představí pětici vybraných talentů akademie, a to v úterý 19. listopadu na zámku v Holešově.

 
Zveřejněno v MladíPlus
0

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha nabídne v tomto týdnu tři komorní koncerty a dva symfonické. Zítra se ve Dvořákově síni od 20:00 hodin odehraje zahajovací koncert komorní řady. Vystoupí špičkoví sóloví a komorní hráči, slavný německý klavírista Gerhard Oppitz, americký houslista a kurátor letošní komorní řady Gil Shaham, náš houslista Josef Špaček, violista Pavel Nikl a rakouský violoncellista perského původu Kian Soltani, který na zahajovacím koncertu vystoupil včera v sólovém partu Dvořákova violoncellového koncertu h moll s Orchestra Sinfonica Nazionale della RAI (Národní symfonický orchestr italského rozhlasu a televize) s dirigentem Christophem Eschenbachem. Tito mezinárodně uznávání umělci se sejdou, aby společně přednesli Klavírní kvintet č. 2 A dur Antonína Dvořáka a Klavírní kvintet f moll Johanessa Brahmse.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
20

„Dlouhé, opravdu dlouhé významné ticho po posledních tónech Šostakovičovy symfonie bylo výmluvné.“

„Takhle zazpívanou dopisovou scénu hned tak zase neuslyšíme.“

„V Londýně to bude trhák. V Praze se však Smetana hrává jinak.“

Česká filharmonie vstoupila do 124. sezony výrazně nakročena mezinárodním směrem. Program, který šéfdirigent Semjon Byčkov řídil ve středu při zahajovacím večeru v pražském Rudolfinu, za pár dní společně vezou do Londýna na festival BBC Proms. Česká hudba v něm obsadila úvodní prostor, zbytek je ruský. Čajkovskij a Šostakovič. Zahraní na světové úrovni.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Dokonce jednáme už o vystoupeních na roky 2023 a 2024.“

„Provize by zvedly náklady řádově o několik desítek procent, čímž by se stal sbor do zahraničí prakticky neprodejný.“

„Lukáš Vasilek je pro sbor naprosto nepostradatelný.“

Za tři nejsilnější stránky Pražského filharmonického sboru považuje Radim Dolanský jeho originální zvukovou barvu, flexibilitu a spolehlivost - to vše garantované osobností hlavního sbormistra Lukáše Vasilka, jehož umělecké vedení a směrování sboru je podle něj vůbec největší devizou tělesa. Radim Dolanský byl dosud manažerem tělesa, od 1. září se po Evě Sedlákové ujal funkce ředitele. V RozhovoruPlus hledí hlavně dopředu. I když nezamlčuje, že uplynulá sezóna byla hodně zajímavá. Díky pozvání České filharmonie sbor zažil v Mahlerově Druhé symfonii debut v newyorské Carnegie Hall – a pak se podařilo spojit nespojitelné – těleso přeletělo z Ameriky rovnou do Ruska, kde zpívalo Glagolskou mši. V zimě se do Moskvy, do tamní nové koncertní síně, ostatně vrací. A krásných úkolů je před ním mnoho dalších. Tolik, že se jejich počet za sezónu už asi nedá ani zvyšovat.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
fQ9nPpmg

„S Čajkovským má orchestr na podzim čtyři rezidence – na festivalu Dvořákova Praha, v Tokiu, Vídni a Paříži.“

„Kombinace České filharmonie a České republiky s její příslušností k Západu i Východu vytváří zajímavý přístup k vyjádření ducha Čajkovského hudby.“

„Byčkov začíná  ČF pro Deccu připravovat komplet Mahlerových symfonií.“

Česká filharmonie zařadila do programu koncertů, zahajujících v Praze 4. a 5. září druhou společnou sezónu s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem, dopisovou scénu z opery Evžen Oněgin. V podání sopranistky Jeleny Stichiny zazní i 10. září v Londýně na festivalu BBC Proms, kde orchestr vystoupí po pětileté pauze.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Neumann-Supraphon-symfonie-v

„Objevovali jsme opojné zvukové kouzlo skladeb, které do té doby nebyly nijak snadno dostupné, a čekali jsme nedočkavě na další titul.“

„Podceňovat fluidum, které do hudby s velkou silou pronikalo z Václava Neumanna, není záhodno.“

„Václav Neumann se během dvou desetiletí v čele České filharmonie vyprofiloval v dirigenta velkých ploch, velkých koncepcí, velkého nadhledu a velké noblesy.“

Václav Neumann, kterému by bylo letos v září devětadevadesát, natočil jako šéfdirigent České filharmonie řadu nahrávek, ve své době zásadních a dodnes zůstávajících zdrojem potěšení. Byl překvapivě první, kdo na desky pořídil s jedním orchestrem všechny Dvořákovy symfonie. Byl první, kdo v Československu vizionářsky zkompletoval Mahlerovy symfonie. A byl prvním tuzemským dirigentem, který odvážně a s velkým osobním vkladem natočil všech šest symfonií Bohuslava Martinů – skladatele, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo šedesát let a který se symbolicky vrátil do vlasti přesně o dvě desetiletí později, v roce 1979, když byly ze Švýcarska převezeny do rodné Poličky jeho ostatky.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
WSO-PFS-Bregenz-2019

„Jsme v Bregenzu rezidenčním sborem, což nás těší.“

„Při příležitostných odskocích do divadla jevištní pohybovou praxi sbor vždy dožene.“

„Setkání s Fabiem Luisim? Užíváme si každou vteřinu spolupráce s ním.“

Dnes naposled. Muži Pražského filharmonického sboru se chystají na Verdiho Rigoletta, jehož pětadvacáté představení uzavírá program letního festivalu v Bregenzu. Na open air scéně Seebühne pro 7000 diváků se hraje od poloviny července a čeští sboristé se podíleli na všech večerech. Léto u Bodamského jezera naplněné prací končí.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
pátek, 19 červenec 2019 14:06

Rudolf Firkušný v Praze

FIrkun-Supraphon-CD

„Festivalový koncert z května 1990 je z těch, na které se nezapomíná.“

„Nadchne technikou, kterou nikdy nějak okázale nezdůrazňoval, ale vždy jen diskrétně používal, noblesou a bezpečným nadhledem.“

„Zůstává největším českým pianistou.“

Rudolf Firkušný, stejně jako Rafael Kubelík, se v emigraci dožil pádu komunistického režimu v roce 1989. Oba stačili symbolicky vystoupit v roce 1990 na prvním svobodném Pražském jaru – festivalu, u jehož zrodu v roce 1946 osobně jako mladí umělci plní sil byli. Čechoameričan Firkušný plánoval na počátku 90. let, že se usadí ve vlasti. Nestihl to, jeho život se v USA uzavřel 19. července 1994, tedy před 25 lety. Bylo mu dvaaosmdesát. O dva roky později, také v dvaaosmdesáti, zemřel v létě ve Švýcarsku Kubelík.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
2

„Je-li někde prováděna Má vlast právem, pak je to historicky samozřejmě Pražské jaro a právě Smetanova Litomyšl, tedy rodiště Bedřicha Smetany.“

„S Kubelíkem nešlo jenom o muziku, najednou jsme to slyšeli v úplně jiném kontextu. Jako když se po druhé světové válce hrála Prodaná nevěsta.“

„Šokovat umí každý hlupák, ale udělat operu tak, jak ji skladatel a libretista zamýšleli, a představit jí dnešnímu divákovi? Géniům je to dáno.“

Právě dnes vrcholí 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Uzavře se tak další etapa práce pro Vojtěcha Stříteského, dramaturga a uměleckého ředitele, který se navíc, stejně jako loni, objeví i na pódiu závěrečného koncertu v roli průvodce Velkým finále. Další část rozhovoru pro KlasikuPlus (první si můžete připomenout ZDE) jsme věnovali zejména pohledu do dramaturgické kuchyně jednoho z nejstarších našich festivalů.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Českej filharmónii sa dobre podarilo zachytiť štýlové špecifiká skladieb, hrali spoľahlivo, pútavo, jednoducho, na skutočne vysokej úrovni.“

„Prevedenie vzbudzovalo dojem spontánnej kreativity a optimizmus Schubertovej symfónie orchester publiku bez problémov sprostredkoval.“

„Išlo o jedného z najlepšie zvládnutých Straussov, akých som počula.“

K záveru sezóny, ako šiesty koncert abonentnej rady B, sa Česká filharmónia rozhodla zaradiť dvojicu skladieb z okrajových fáz romantizmu: Symfóniu č. 3 D dur Franza Schuberta a Sinfoniu domestica Richarda Straussa. Večer 26. júna, prebiehajúci pod taktovkou Franza Welsera-Mösta, bol tak okrem skvelého zážitku z interpretácie aj zaujímavou možnosťou porovnať celkom odlišné štádia vývoja jedného hudobného druhu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
01

„Filharmonie vsadila na žánr snadněji oslovující nejširší vrstvy publika – na filmovou hudbu.“

„Pokud dirigent Keith Lockhart do této chvíle vedl orchestr energicky a s nadšením, tak teď z něj entusiasmus sálá na celé Hradčanské náměstí.“

„Dnes večer nikomu nevadí, že český první orchestr hraje popovou píseň o čtyřech až pěti akordech.”

Hradčanské náměstí. Plno lidí, příjemná pohodová atmosféra, vstup zdarma. Konec června už tradičně patří Open air koncertu České filharmonie. Nejinak je tomu i letos. Sezonu předního českého orchestru završuje koncert pod širým nebem již posedmé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2ca0d86f0ea13f4c661f6e6604a46873640x360

Dnes poprvé byla vyhlášena Cena Jiřího Bělohlávka pro umělce do třiceti let. Toto ocenění na počest bývalého šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie získala hornistka Kateřina Javůrková. Cenu jí předala Anna Fejérová, manželka Jiřího Bělohlávka, během open air koncertu České filharmonie, který v přímém přenosu z Hradčanského náměstí vysílala ČT Art. Na podzim připomene světově proslulého dirigenta také film Romana Vávry Jiří Bělohlávek: „Když já tak rád diriguju…“. Bude mít premiéru 26. září v rámci Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha.

 
Zveřejněno v MladíPlus
0

„Za vším u sborů a jeho kvalit nezapomeňme hledat sbormistra.“

„Zřetelná Hrůšova avíza k nástupům musí naplňovat sbor i sólisty pocitem důvěry v souznění s jednotlivými výkony.“

„Kateřina Kněžíková imponovala nevšední muzikalitou, výborným frázováním a niterností výrazového prožitku.“

Hned druhým koncertem přinesl 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl večer, na který se nezapomíná - provedení závažného oratoria Svatá Ludmila, opus 71 Antonína Dvořáka na slova básně Jaroslava Vrchlického, o příchodu křesťanství do Čech a na Moravu. Koncert se uskutečnil v pátek 14. června na nádvoří litomyšlského zámku. Účinkovala Česká filharmonie a Český filharmonický sbor z Brna se sbormistrem Petrem Fialaou, sólisty byli Kateřina Kněžíková, Alena Kropáčková, Richard Samek, Jozef Benci, Ondřej Koplík. To vše v hudebním nastudování předního českého dirigenta Jakuba Hrůši.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7

„Jakub Hrůša se vydal naplno. Zejména v Janáčkovi.“

„Mladistvý a přitom dokonalý a špičkový muzikantský výkon Josefa Špačka, ryzí hudba a skutečné umění.“

„Jakub Hrůša zná u Karnevalu hranice tempa, nikdy by nepopustil uzdu ke zběsilosti.“

Zahájení Národního festivalu Smetanova Litomyšl patřilo ve čtvrtek kompletně České filharmonii. Po celý večer orchestru s Jakubem Hrůšou a v roli skvělého sólisty i jeho koncertnímu mistru Josefu Špačkovi. Zněla Smetanova, Dvořákova, Janáčkova a Čajkovského hudba. Tropické počasí jinak udělalo své. Na zámeckém nádvoří bylo přijatelně až v druhé polovině večera. A bouřka odpoledne před koncertem a pak v noci po něm, ale během programu ne? Jsme klikaři, říkají pořadatelé…

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7

„Nyní je mi vlastně každé vystoupení v Česku svátkem.“

„Kdyby mě zahraniční a vlastně i naše orchestry chtěly jen na český repertoár, byl bych smutný, ale opak je pravdou.“

„k opeře se dostanu ve svátečním modu, což mně odjakživa vyhovuje a asi na tom nehodlám nic měnit.“

Jakub Hrůša má jaro zahajovacích koncertů. Před měsícem s nadšenými ohlasy dirigoval zahájení Pražského jara tradičně Smetanovou Mou vlastí a podobnou příležitost dostává hned s dalším významným festivalem – Smetanovou Litomyšlí. 13. června tak stane na dirigentském stupínku a zahájí 61. ročník. Zazní Smetanův Pražský karneval, Čajkovského Houslový koncert s Josefem Špačkem, Dvořákův Karneval a Janáčkova rapsodie Taras Bulba.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 11 červen 2019 09:39

S Richardem Straussem v Alpách

Obal

„Úchvatná, někým naopak i zatracovaná. Pozdně romantická, grandiózní, mistrně instrumentovaná. Taková je partitura Alpské symfonie.“

„Zalíbení ve Straussově hudbě dokládá Košlerovu všestrannost a velikost, přesahující naše zjednodušené představy o něčím profilu.“

„Na koncertu tehdy zazněla symfonická apoteóza přírody i životní zpověď plná elegické vyrovnanosti.“

Poslední operou dirigenta Zdeňka Košlera s umělci Národního divadla byl Smetanův Dalibor, posledním koncertem s Českou filharmonií předtím Straussova Alpská symfonie. Její live nahrávka zůstává i po čtvrtstoletí hodnotným svědectvím o Košlerově umění, které se s jeho životní poutí uzavřelo v červenci roku 1995. Alpskou symfonii připomínáme především proto, že její autor právě dnes slaví 155. narozeniny. A letos v září uplyne rovných sedmdesát let od jeho úmrtí.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
2

„Detaily jsou v editorské práci zásadní, jinak to nemusíte dělat.“

„Nastupující šéfdirigent Berlínských filharmoniků Kirill Petrenko zvolil Sukovu hudbu jako jeden z hlavních pilířů svého programu.“

„Radost z napsaného uměleckého textu je euforie, něco úplně jiného je zanícení pro badatelský nápad, za kterým si jdete. Je to jiné, ale oboje neméně intenzivní.“

„Je to nejmodernější hudba, kterou máme, a zařadí se patrně k té nejtrvalejší,“ napsal hudební kritik Emanuel Chvála na adresu Sukovy smuteční symfonie Asrael po její premiéře v roce 1907. Urtextová edice Sukovy velkolepé skladby, kterou loni vydalo hudební nakladatelství Bärenreiter Praha, získala od Německého svazu hudebních nakladatelů ocenění Best Edition 2019 (a není bez zajímavosti, že mezi další oceněné publikace za rok 2019 patří vydání kompozice Martina Smolky Per divina bellezza u Breitkopfa & Härtela). Editorem tohoto vůbec prvního kritického vydání je český muzikolog a básník Jonáš Hájek. V sídle pražské pobočky slavného nakladatelství jsme si povídali o tom, jaké je to býti „sukologem“.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Obrzek2

Už jen necelý týden zbývá do poslední operní premiéry letošní sezóny v Národním divadle Brno. A dramaturgie si schovala v rukávu skutečnou lahůdku: v pátek 14. června uvede dvě jednoaktová díla, Martinů Tři fragmenty z Juliette a Poulencův Lidský hlas. Bude to zároveň příležitost vidět jevištní práci jednoho z předních českých režisérů Davida Radoka, který se do Brna vrací po nevšední inscenaci Modrovousův hrad/ Očekávání, která se s velkým úspěchem hrála naposledy loni na podzim. V hlavních rolích vystoupí Jana Šrejma Kačírková a Magnus Vigilius.

 
Zveřejněno v VýhledPlus