*KlasikaPlus.cz

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Ojedinělou příležitostí slyšet Smyčcový kvartet č. 3 Jana Klusáka a Smyčcový kvartet Witolda Lutosławského je dnešní večerní koncert v bývalém kostele sv. Vavřince v Praze na Malé Straně. Soubor FAMA Quartet tam vystoupí na 634. úterku Umělecké besedy, nejstaršího uměleckého spolku v českých zemích. Čtveřici tvoří houslisté David Danel a Roman Hranička, violista Ondřej Martinovský a violoncellista Balázs Adorján. Jsou uznáváni za tuzemskou špičku v oblasti interpretace české i světové současné tvorby. Uvádějí skladby především soudobých autorů, a to jak klasiků avantgardy a tradičnějších proudů 20. století, tak českých i evropských žijících tvůrců. Členové kvarteta jsou hráči předních českých orchestrů a absolventi řady seminářů a dílen věnujících se interpretaci soudobé hudby. Umělecká beseda od roku 1863 sdružuje umělce hudebního, literárního a výtvarného oboru. Vznikla z iniciativy tehdejších umělců, teoretiků a poučených přátel umění, kteří chtěli vymanit české umění z dosavadního provincialismu a dát mu evropský rozměr. Mezi zakládajícími osobnostmi byl Bedřich Smetana, později byli aktivními členy hudebního odboru například Dvořák, Fibich, Foerster, Suk, Novák nebo Talich. Spolek byl za normalizace v roce 1972 rozpuštěn. Po roce 1989 se znovu vrátil, i když v mnohem skromnějších podmínkách, k řadě svých aktivit, mezi něž patří i koncerty v rámci besedních Úterků. Z hudebníků byli ve 20. století starosty Umělecké besedy Ladislav Vycpálek, Klement Slavický, Ilja Hurník a Lukáš Matoušek.

Dramatické a bolestné výstupy hrdinek známých z literatury, zhudebněné v Itálii na počátku 18. století. To je stručná charakteristika komponovaného programu nazvaného Il giardino dei sospiri (Zahrada vzdechů), se kterým dnes přijíždí na festival Smetanova Litomyšl mezzosopranistka Magdalena Kožená. Na zámeckém nádvoří se večer při koncertě objeví ve vzácné spolupráci s Václavem Luksem a jeho barokním orchestrem Collegium 1704. Zpívané výjevy z pera mladého Händela z doby jeho římského pobytu a italských skladatelů Sarra, Lea, Vinciho, Gaspariniho a Marcella, jeho benátských a nepolských současníků, věrohodně zachycují tragické stránky lásky a intimní dramata. Některé z exaltovaných, virtuózních a emotivních scén pocházejí z poměrně nedávných zajímavých nálezů uskutečněných zejména v archivu v Neapoli. Jde vesměs o pozapomenuté kantáty. „Sotva si mohu představit vášnivější a nezkrotnější a současně láskyplnější a něžnější průvodce ke svým zoufalým hrdinkám, než jakými jsou Václav Luks a muzikanti z Collegia 1704,“ nechala se slyšet sólistka. Luks svou uměleckou činností pomohl překlenout a odstranit důsledky dlouholeté kulturní izolace, která se v době komunismu projevila výrazným zpožděním české scény za vývojem interpretační praxe v repertoáru staré a duchovní hudby v okolním světě. Společně už dnešní program s Koženou koncertně uvedli od loňského roku v řadě evropských metropolí i v několika tuzemských městech a také skladby natočili na CD. Předtím ojediněle spolupracovali při uvádění programu s jejím výběrem Händelových a Vivaldiho árií. Kožená se během let stala světoznámou pěvkyní, která se pravidelně vrací k baroknímu repertoáru, ale která dovede se stejnou mírou vokální dokonalosti a vcítění nadchnout publikum v operních rolích Mozartových a Myslivečkových i romantických a moderních a která je neméně povolanou interpretkou komorních písní od Dvořáka přes Mahlera po Martinů a Brittena. „Každý návrat k baroknímu repertoáru je pro mě něčím jako otevřením dveří na půdu u babičky a dědečka – známé vůně, ručně vyráběné hračky, staré knížky s pohádkami… Tedy místo, kde na chvíli můžu zapomenout na svět venku a kde se můžu nechat zatáhnout do neprobádané divočiny minulosti,“ říká pěvkyně.

V novém prostoru, v kostele Církve československé husitské ve Wuchterlově ulici v Praze 6 se zítra v půl osmé uzavře letošní cyklus Břevnovských hudebních setkání. Vystoupí soubor barokní hudby, který si – podle své zakladatelky a umělecké vedoucí, zpěvačky a dirigentky Viktorie Dugranpere – říká Victoria Ensemble. „Program nazvaný Zrod hudebního baroka se rozezní skladbami velikána hudby z přelomu renesance a baroka Claudia Monteverdiho,“ zve na poslední koncert čtvrté sezony umělecký ředitel cyklu Ilja Šmíd. V podzimní části příští sezony řady koncertů se návštěvníci mohou těšit na úterý 17. září, kdy v Tereziánském sále Břevnovského kláštera zahraje houslista Václav Hudeček s klavíristou Lukášem Klánským. 23. září se ve stejném sále uskuteční od 17:00 a od 19:30 dva mimořádné koncerty, a to k jubileu Jaroslava Krčka. Vystoupí Musica Bohemica v čele s oslavencem, z hostů už přislíbil účast Jiří Pavlica a další hosté jsou v jednání. 16. října v kostele Církve československé husitské zazní hudba Ludwiga van Beethovena, Arvo Pärta a Modesta Petroviče Musorgského v podání špičkového dechového tělesa PhilHarmonia Octet, které hraje ve složení Vilém Veverka, Monika Boušková – hoboje, Irvin Venyš, Karel Dohnal – klarinety, Přemysl Vojta, Ondřej Vrabec – lesní rohy, Václav Vonášek, Martin Petrák – fagoty. 12. listopadu v Tereziánském sále Břevnovského kláštera je v plánu koncert dua violistky Kristiny Fialové a violoncellisty Petra Nouzovského s názvem Manželské dialogy a během adventu, 11. prosince, v kostele Církve československé husitské zazpívá soubor, který není třeba nijak představovat - Schola Gregoriana Pragensis s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem. Všechny koncerty (kromě mimořádných 23. září) budou začínat v 19:00 hodin. Hudební setkání v Tereziánském sále jsou s přestávkou, v kostele jsou bez přestávky. 

Say-Fazilfoto-Marco-Borggreve

Vyhlašujeme výherce soutěže o dvojici vstupenek.

Fazil Say jako interpret i skladatel  - Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK čeká 20. června koncert s tureckým klavíristou Fazilem Sayem, na kterém zazní v české premiéře jeho klavírní koncert s názvem Voda. Koncert složil se záměrem upozornit na narůstající ekologické problémy spojené s vodou, vycházel především ze situace v Turecku, které se několik desetiletí potýká se znatelným vysycháním krajiny.

 
pondělí, 17 červen 2019 12:38

Český spolek pro komorní hudbu v novém

Rada Českého spolku pro komorní hudbu pracuje v novém devítičlenném složení. Generální ředitel České filharmonie David Mareček do ní jmenoval tři hudebníky – pianistu Ivana Klánského, houslistu Jiřího Panochu a koncertního mistra Josefa Špačka, ponechal pro zachování kontinuity tři členy končící rady (Jana Králíka, Jiřího Ludvíka a Jana Kohouta) a jmenoval do ní tři další osobnosti z oblasti hudebního a finančního managementu – těmi jsou Pavel Kysilka, Marek Vrabec a Radek Křižanovský, který nahradí na pozici dramaturga muzikologa Ludvíka Kašpárka. O předsedovi, který zaujme místo po Ivanu Englichovi, se bude hlasovat na první schůzi nové rady. Jejím hlavním úkolem teď bude příprava programu pro 126. sezonu spolku. Filharmonie ji představí veřejnosti v březnu 2020. Složení nové rady se opírá o doporučení Václava Hudečka, Petra Altrichtera, Igora Ardaševa, Irvina Venyše, Magdaleny Kožené a Lukáše Vasilka. Český spolek pro komorní hudbu slaví letos na podzim 125 let existence. Vznikl na podporu koncertní činnosti Českého kvarteta, protože existující česko-německá Jednota pro komorní hudbu neposkytovala dostatečný prostor českým interpretům a skladatelům. Začal vyvíjet koncertní pořadatelskou činnost díky aktivitě mecenáše Josefa Hlávky, prvního předsedy. Zahajovací koncert se konal 10. října 1894 v Rudolfinu – rok a čtvrt před tamním prvním koncertem České filharmonie, k níž je nyní spolek - jedna z nejstarších tuzemských hudebních institucí – od roku 1994 přičleněn. V současnosti jsou pod jeho hlavičkou pořádány čtyři koncertní řady o 28 večerech. Historický název i dramaturgická svébytnost zůstávají.

Kopie-souboru-ANDR9511

Vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek na zahajovací koncert jednoho z tradičních festivalů.

Už sedmým rokem se v červenci odehrají OLOMOUCKÉ BAROKNÍ SLAVNOSTI. Nabídnou čtyřiadvacet večerů, do kterých rozloží šest inscenací. Zahajovací program se odehraje po dva večery, 7. a 8. července a nabídne novodobou premiéru Serenaty Il tribunale di Giove, kterou napsal Karl Ditters von Dittersdorf - skladatel, který byl za svého života velmi uznáván a jehož skladba je zařazena i v katalogu „100 nejvýznamnějších děl evropské hudby“ prestižní společnosti Deutsche Grammophon. Výherce si bude moci vybrat, na který z těchto dnů bude vstupenky chtít.
Účinkují: Lucie Kaňková, Kristýna Vylíčilová, Monika Jägerová, Leandro Lafont, Jakub Rousek a Ensemble Damian, režie Tomáš Hanzlík.

 

Šest koncertů pod širým nebem chystá PKF — Prague Philharmonia. Uskuteční se od 19. do 23. června v prostoru bývalého vojenského cvičiště v areálu karlínských kasáren. Na programu budou skladby Wolfganga Amadea Mozarta - předehra k opeře Don Giovanni a Ludwiga van Beethovena - Symfonie č. 7 A dur. Mezi nimi zazní Rapsodie-koncert pro violu a orchestr Bohuslava Martinů, ve které se sólového partu ujme první violista PKF Stanislav Svoboda. Koncerty, které bude dirigovat Jiří Rožeň, začínají vždy ve 21 hodin. V sobotu 22. června nabízejí pořadatelé vedle večerního koncertu také zkrácenou, hodinovou verzi od 17 hodin, určenou zejména rodinám s dětmi. V rámci koncertu 20. června se navíc koná slavnost - křest 7. svazku Série III/1 souborného kritického vydání díla Bohuslava Martinů, které vychází v nakladatelství Bärenreiter. Součástí vydání je právě na koncertech uváděná skladba Rhapsody-Concerto pro violu a orchestr. „Pro diváky je připraveno sezení. Sedadla jsou nečíslována. V případě drobného deště či chladnějšího počasí budou k dispozici pláštěnky a deky. V případě zrušení celého koncertu z důvodu špatného počasí se vrací vstupné v plné výši. V areálu bude pro návštěvníky otevřena kavárna s výběrovou kávou a malým občerstvením, stejně jako bar s širokým výběrem piva, vína a dalších nápojů,“ doplňují pořadatelé.

Pražský komorní orchestr zítra od 19:30 ve Dvořákově síni Rudolfina zahraje na svém abonentním koncertu Symfonii č. 1 Franze Schuberta, Koncert pro violoncello a orchestr Camille Saint-Saënse, ve kterém sólový part přednese Jiří Bárta, a ve světové premiéře The Walls of Prague Lukáše Hurníka. Nová skladba vzniklá na objednávku PKO zazní v úvodu koncertu. Sopránové sólo bude patřit Barboře Řeřichové. „Henry Wadsworth Longfellow, autor slavné Písně o Hiawathovi, která inspirovala Dvořáka ke vzniku Novosvětské, napsal v roce 1839 první americkou báseň o Praze. Její název je Obležené město (Beleaguered City). Je to temný, romantický obraz města, v němž se z půlnoční tmy zjeví armáda mrtvých. Za svitu měsíce se ozbrojení duchové ženou po březích Vltavy a obsazují ulice města. Praha je obléhána podobně jako naše duše, když čelí temným myšlenkám. Město se však brání svými zdmi a kostelními zvony zvoucími k modlitbě. V hladině řeky se zrcadlí Jitřenka a duchové jsou nad ránem přemoženi stejně jako naše chmurné myšlenky. Symbolika básně se promítá i do jejího zhudebnění. Smyčcové kvarteto je „obléháno“ orchestrem a brání se jeho útokům. Praha je symbolizována citací Smetanova Vyšehradu, sólový zpěv formou velké koncertní árie komentuje dění kolem sebe,“ dodává ke své nové skladbě Lukáš Hurník. Uměleckým garantem večera bude dirigent Jiří Rožeň.

Dnes Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka nabízí program pro rodiny s dětmi. Na druhou hodinu odpolední je naplánována akce Liška Bystrouška očima dětí i dospělých, a to v Oboře Hukvaldy (u sochy Liška Bystroušky). Ve spolupráci s pedagogy výtvarného oboru ZŠ Leoše Janáčka v Hukvaldech-Sklenově budou děti i dospělí tvořit na téma slavné Janáčkovy opery. V rámci dne nazvaného Mladý Janáček se od brány Obory Hukvaldy bude ve stejný čas konat komentovaná procházka naučnou stezkou po legendárním Janáčkově chodníčku až k bráně hradu Hukvaldy s ředitelem festivalu Jaromírem Javůrkem. Na hukvaldském hradě se od 16:00 uskuteční poetické scénické ztvárnění Janáčkovy vzpomínky na dětství a na Hukvaldy v podání studentů pěveckého oddělení Janáčkovy konzervatoře v Ostravě v režii Davida Kříže za pohybové spolupráce Jany Tomsové a v hudebním nastudování Jan Šrubaře.  Pokud nebude vyhovovat počasí, akce se přesune do sálu ZŠ Leoše Janáčka v Hukvaldech-Sklenově. Závěr „Janáčkova dne“ bude patřit ostravskému orchestru mladých (spojený orchestr studentů Fakulty umění Ostravské univerzity a Janáčkovy konzervatoře v Ostravě), který v tanečních rytmech provede návštěvníky Evropou, ve které česká hudba vždy zaujímala významné místo. V amfiteátru hukvaldské obory od 17:30 zazní tancem inspirovaná hudba Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Johanessa Brahmse, Edvarda Griega a Leoše Janáčka pod vedením Petra Vronského. V případě špatného počasí se koncert přesune do Společenského sálu Domu kultury města Ostravy. Koncert oceněných děl Generace – mezinárodní soutěže skladatelů do 30 let – představuje již tradičně výjimečnou příležitost slyšet nejnovější díla mladých skladatelů ze zemí Visegradské čtyřky. V pondělí od 18:00 v ostravském Studiu 1 Českého rozhlasu zazní nové opusy Soni Vetché, Timey Maščákové, Jana Rösnera a Bulata Abdurakhimova, a to pod vedením dirigenta Tomáše Stančeka. Ve stejný den od 19:00 v havířovském Domě kultury Petra Bezruče zahraje prezident festivalu Ivan Ženatý s klavíristou Martinem Kasíkem. Společně přednesou Schumannovy Märchenbilder pro housle a klavír, op. 113, Nedbalovu Sonátu pro housle a klavír h moll, op. 9, L’adieu pro housle a klavír Juraje Filase a Sonátu pro housle a klavír č. 3 c moll, op. 45 Edvarda Griega.

Nová scéna Národního divadla a hned na to Národní festival Smetanova Litomyšl uvedou inscenaci Charlotte. „Nabízí fascinující příběh mladé talentované židovské malířky Charlotte Salomon, která stejně jako nespočet dalších nepřežila koncentrační tábor v Osvětimi. Budoucím generacím však zanechala strhující dílo, jež vytvořila ve francouzském exilu - dramatizovanou autobiografii v téměř osmi stech obrazech. Tvůrčí tým inscenace vedle Pamely Howard tvoří kanadský libretista a herec Alon Nashman a český skladatel Aleš Březina,“ tak mluví organizátoři o chystaném provedení komorního operního muzikálu pro sedm zpěváků a čtyři instrumentalisty, který nese název Charlotte: Tříbarevná hra se zpěvy (CHARLOTTE: A Tri-Coloured Play with Music). Dílo bude k vidění 1. a 2. července od 20 hodin na Nové scéně Národního divadla. Scénografka a režisérka inscenace Pamela Howard je nositelkou Řádu britského impéria za služby divadlu a je jednou z předních osobností právě probíhajícího Pražského Quadriennale. Ve zpívaných rolích se objeví Ariana Chris, Andrew Cohen, Barbara Kaleigh Gorka, Pope Chris Lucas, David Ludwig, Tracy Michailidis a Shaina Silver-Baird. Instrumentální soubor budou tvořit Peter Tiefenbach, Ben Promane, Michele Verheul a Kimberley Jeong. Představení vzniklo v produkci kanadského divadla Theaturtle a bude mít světovou premiéru 21. června v Tel Avivu na mezinárodním festivalu Jaffa Fest. Inscenace však byla poprvé prezentována v rámci workshopu v roce 2017 na nejvýznamnějším kanadském divadelním festivalu Luminato v Torontu a na festivalu Scenofest při World Stage Design v Taipei. Po pražském uvedení zamíří ještě 5. července na festival Smetanova Litomyšl. Dílo bude uváděné v Praze i Litomyšli v angličtině s českými titulky.

Strana 1 z 78