Prostor, který nejsilněji odráží Plus v našem názvu. Snoubí přesahy ze světa klasické hudby s dalšími rovinami a úhly pohledu, jak ji vnímat, poslouchat, díky ní se inspirovat a propojovat ji s jinými oblastmi života. Přinášíme souvislosti historické, místopisné, duchovní, generační, žánrové nebo umělecké.
„Začínáme den po úplném rozvolnění všech opatření, jsme tedy určitě první akcí v téměř normálních časech.“
„Vracíme se zpět do doby před pětadvaceti lety, kdy zastřešení nebylo a kdy jsme po celý festival s obavami vzhlíželi k nebi.“
„Při představě, jak se hlas sólového violoncella vznáší v zámeckých arkádách, mi naskakuje husí kůže!“
Komorním koncertem z díla Bedřicha Smetany začíná dnes večer festival Smetanova Litomyšl. V důsledku nejasné situace kolem pandemie koronaviru během jarních měsíců je letošní ročník nakonec připravený v pozměněné podobě, bez oper a symfonických koncertů, bez zahraničních umělců a bez zastřešeného pódia a hlediště na zámeckém nádvoří. Ředitel festivalu Jan Pikna v rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o programu, o finanční podpoře partnerů i o opatrnosti publika, která asi bude přetrvávat i po uvolnění hygienických restrikcí. A přibližuje i Smetanovu výtvarnou Litomyšl, která doplňuje hudební programy rok od roku výrazněji.
„Magistrát má tendence už tak podfinancovaný subjekt finančně i personálně osekat – což by bylo, jak uvedl Kučera, zcela likvidační.“
„Kučera věří, že se orchestr dočká nezbytného personálního doplnění a důstojného zázemí v podobě nového sálu.“
„Novosvětská měla v Karlových Varech evropskou kontinentální premiéru.“
Skladatel, pianista a dirigent Jan Kučera se rozhodl, že ještě jednu sezónu setrvá ve funkci šéfdirigenta Karlovarského symfonického orchestru, který vede od roku 2014. Své již oznámené rozhodnutí „předat žezlo“ přehodnotil teď poté, co těleso přišlo kvůli pandemii o polovinu koncertů sezóny. A navíc v době, kdy má podle jeho slov zřizovatel, tedy Magistrát města Karlovy Vary, tendence už tak podfinancovaný subjekt finančně i personálně osekat – což by bylo, jak uvedl, „zcela likvidační“.
Cenu Anděl za rok 2019 získali v kategorii klasické hudby Ivo Kahánek, Jakub Hrůša a Bamberští symfonikové za album s Klavírním koncertem Antonína Dvořáka a 4. klavírním koncertem „Inkantace“ od Bohuslava Martinů. Spolu s nimi byla se svými alby nominována dvě smyčcová kvarteta - Bennewitz Quartet za CD Ullmann – Krása– Schulhoff – Haas a Pavel Haas Quartet za nahrávku Šostakovičových kvartetů č. 2, 7, 8. Kahánek s Hrůšou a Bamberger Symphoniker už za stejnou desku získali letos prestižní cenu Nejlepší nahrávka roku časopisu BBC Music Magazine.
Koronavirová pandemie fatálně zasáhla mnoho oblastí lidské činnosti. Jednou z nejhůře zasažených je oblast hudební. Desítky tisíc lidí z hudební branže přišly ze dne na den o možnost pracovat ve svém oboru, a přestože stát již v průběhu jara přistoupil k plošné kompenzaci těchto ztrát, hudební odvětví na podporu, která by mu umožnila další fungování, stále čeká. Iniciativa České obce hudební #zazivouhudbu, která jedná s vládními subjekty, nyní dospěla k zásadnímu průlomu: na ministerstvu průmyslu a obchodu vzniká dotační program, který by mohl přinést až jednu miliardu korun.
Festival Za poklady Broumovska vydává u příležitosti 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena faksimile dobového opisu jeho Klavírního koncertu č. 1 C dur. Vzácný doklad provozování Beethovenovy hudby v první polovině 19. století na našem území nalezl v depozitáři Broumovského kláštera muzikolog Petr Daněk. Festival tímto počinem navazuje na dlouhodobou myšlenku provozování a zveřejňování nalezených děl z broumovského archivu. Dílo tak zazní i na zahajovacím koncertě festivalu 27. června v šest hodin online na Mall.tv v rámci projektu #kulturažije v podání klavíristy Matyáše Nováka a Filharmonie Hradec Králové.
„Byt obou umělců byl v domě, kde prožili víc než půlstoletí, v šestém patře.“
„Přistěhovali se s velkým štěstím do Prahy v situaci, kdy měli být vystěhováni z Plzně do Sudet.“
„Třetí pamětní deska, ta pražská, je podle Aleše Březiny poslední.“
Čtyřiašedesát let. Přesně tak dlouho žila v domě ve Slezské ulici v Praze cembalistka Zuzana Růžičková, jejíž život se uzavřel v roce 2017 ve věku devadesáti let. Pamětní deska odhalená nyní na domě připomíná i jejího manžela, skladatele Viktora Kalabise, který zemřel jako třiaosmdesátiletý o jedenáct let dříve.
„Symfonickou báseň Finlandia provedl s Pražskými symfoniky poprvé v říjnu 2014.“
„Inkinen měl letos v létě dirigovat Prsten Nibelungův v Bayreuthu.“
„Nadále se bude s orchestrem FOK pravidelně setkávat jako hostující dirigent.“
Pietari Inkinen přijede do české metropole a symbolicky se rozloučí 23. června se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, jehož byl od roku 2015 šéfdirigentem. Na programu mimořádného koncertu ve Smetanově síni Obecního domu je Sibeliova Finlandia a Dvořákova Novosvětská symfonie. Poslední měsíce společné práce, které měly vyvrcholit v polovině června provedením Bacha, Mozarta a Stravinského, kdy měl Inkinen vystoupit také jako houslista, jim překazila opatření přijatá proti šíření celosvětové pandemie.
„Tady je to pomalejší. Můžete opeře věnovat skoro celý den.“
„Letos se měly hrát opery Dialogy karmelitek, Nápoj lásky, Alcina, Únos ze serailu, Fidelio a v nastudování Jakuba Hrůši Život prostopášníka.“
„O očekávané příjmy přicházejí nejen umělci, ale také sezonní pracovníci. Jde o čtyři stovky lidí.“
Celosvětové rozšíření nemoci Covid-19 a opatření proti jejímu dalšímu šíření jsou důvodem, proč se letos nekoná ani operní festival v Glyndebourne ve Východním Sussexu na jihu Anglie. V polovině března organizátoři oznámili zrušení první část představení, termíny od poloviny května do 14. července. Nakonec však přistoupili k odřeknutí celého naplánovaného programu až do srpna. Vzhledem k vládním doporučením zůstane letos v létě areál uzavřený.
„Vrcholem bylo provedení Bachova moteta Jesu, meine Freude.“
„Debata, k níž ale neúplný dojem zprostředkovaný pouze přes obrazovku jen stěží dává legitimní podnět.“
„Proč pražskojarní program Collegia 1704 šel cestou roušek, když to jinde jde bez nich, zůstává otázkou.“
Alternativní Pražské jaro pokračovalo v našich počítačích pondělním přenosem programu Collegia 1704. Bach v něm zvítězil nad Zelenkou a oba společně nad Händelem. Z hudebníků ale byly bohužel vidět jen oči: virus zvítězil nad hudbou a předpisy nad selským rozumem.
„Výuku sólového zpěvu lze zahájit, pokud denní přírůstek nemocných bude stále klesat.“
„Sborový zpěv zatím vhodný není.“
„Při obnovování činnosti sborů postupovat s maximální uvážlivostí a trpělivostí.“
Ve snaze zpřehlednit a shrnout informace týkající se aktuální činnosti pěveckých sborů, vydala Unie českých pěveckých sborů prohlášení k obnovení činnosti sborů a k výuce zpěvu. Aktivity by měly začít jen opatrně, sbory by zatím měly s větší aktivitou vyčkávat. Doporučení týkající se dalšího postupu čerpala Unie od kolegů doma i v zahraničí, opírá se i o aktuální výzkum zahraničních odborníků. Téměř ve všech vyjádřeních dominuje princip předběžné opatrnosti.
Britský časopis BBC Music Magazine udělil dnes v jedenácti kategoriích své prestižní ceny albům klasické hudby. Osobností roku se stala americká mezzosopranistka Jamie Barton, mezi oceněnými figurují Paul McCreesh, Nicky Spence, Julius Drake, Andrey Gugnin, Elicia Silverstein, Sinfonia of London nebo Oxford Contemporary Sinfonia. Výrazné jsou tentokrát v oceněních české stopy: skladatelé Dvořák, Martinů, Janáček a Korngold, spoluúčinkující mezzosopranistka Václava Housková… A hned dvakrát uspěl dirigent Jakub Hrůša: jednou na symfonickém albu s pianistou Ivem Kahánkem, podruhé na DVD s operním projektem.
Klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša společně získali prestižní cenu časopisu BBC Music Magazine. V kategorii Concerto obdrželi ocenění Nejlepší nahrávka roku za album, na které s Bamberskými symfoniky natočili pro Supraphon Klavírní koncert Antonína Dvořáka a 4. klavírní koncert „Inkantace“ od Bohuslava Martinů.
Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze získala ve spolupráci se sdružením CESNET Evropskou cenu za kulturní dědictví EUROPA NOSTRA 2020. Ocenění získaly za projekt využití síťových přenosů pro mezinárodní spolupráci v živé kultuře. Vzhledem k současné situaci, a to nejen v kulturním sektoru, patří projekt k vizionářským počinům vývoje nových metod výuky. Nejvyšší evropské ocenění v oblasti kulturního dědictví je uděleno 21 projektům z 15 zemí.
Na veřejném soutěžním koncertě v pražském Rudolfinu se 12. září publiku i porotě představí čtyři finalisté letošního ročníku Dvořákovy rozhlasové soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga. Jsou jimi dva Češi, patnáctiletý houslista Daniel Matejča a třináctiletý klavírista Jan Schulmeister, a dva zástupci ruské interpretační školy, čtrnáctiletý trumpetista Aleksandr Rublev a stejně starý klavírista Vsevolod Zavidov.
„Bamberské symfoniky jsme poprvé mohli slyšet na festivalu Pražské jaro až v roce 1991.“
„Režisér Mudra přináší kultivovaným způsobem zajímavé svědectví o jednom netypickém německém orchestru.“
„Jakub Hrůša vychází z dokumentu jako mimořádně sympatická osobnost.“
Příběh orchestru s českými kořeny a českým šéfdirigentem. A současně profil hudebníka, který je teď doma v historickém bavorském městě a realizuje tam naplno, skvěle a naštěstí v souznění s muzikanty v tělesu to, co umí. Tak lze vnímat televizní dokument režiséra Jana Mudry nazvaný zcela prostě Jakub Hrůša a Bamberští symfonikové. Měl premiéru na ČT art a nejenže zůstane cenným materiálem pro historii, ale už teď přímo vybízí k opakovanému zhlédnutí.
Pavel Haas Quartet, Dagmar Pecková, Ivo Kahánek, Jakub Hrůša, Vilém Veverka či Belfiato Quintet – ti všichni se od 1. května účastní festivalu nahrávek hudebního vydavatelství Supraphon. Až do 24. července bude možné zdarma na portálu Supraphonline.cz získat jedno z jejich alb. Další bude možné zakoupit a stáhnout se slevou.
„Koncertní sál Fondation Louis Vuitton navrhl architekt Gehry ve spolupráci se společností Nagata Acoustics.“
„Classe d'Excellence de Violoncelle dává každoročně šesti začínajícím hráčům na violoncello možnost zdokonalit jejich dovednosti.“
„Na programu jsou často transkripce nejrůznější děl v úpravě až pro sedm violoncell.“
Prostředí luxusu a umění jde často ruku v ruce. A u klasické hudby tomu není jinak. Pařížská Nadace Louis Vuitton dlouhodobě podporuje mladé violoncellisty a organizuje pro ně masterclass kurzy pod vedením Gautiera Capuçona. Nedělní finálový koncert laureátů Classe d'Excellence de Violoncelle lze zhlédnout živě a následně ze záznamu na kanálu YouTube. Ten nabízí nejen to, ale další porci hudby a umění.
Ve věku 74 let se uzavřel život Jana Talicha staršího (30. 10. 1945 – 16. 4. 2020), zakladatele a dlouholetého člena Talichova kvarteta, které spolu s ním po léta tvořili Petr Messiereur, Jan Kvapil a Evžen Rattay. První desetiletí usedal u pultu prvních houslí, od počátku 70. let působil v souboru jako violista a byl jeho členem do roku 2000. Od roku 1997 je primáriem kvarteta jeho syn Jan Talich mladší, který je současně šéfdirigentem Jihočeské filharmonie v Českých Budějovicích.
„Jeho skromnost mu bránila k sobě víc poutat pozornost, přitom v muzeu odvedl heroický kus práce.“
„Jeho vzpomínky dnes už mají hodnotu zlata; své o tom vědí i muzikologové z olomoucké univerzity.“
„A protože vládl jemným intelektuálním humorem, uměl návštěvníky zaujmout.“
V požehnaném věku 87 let zemřel 16. dubna 2020 v Poličce muzikolog František Popelka ml. (narozen 19. 2. 1933). Křestní jméno František mu sice figurovalo v rodném listě, ale nikdo mu neřekl jinak, než Iša. To pro odlišení, neboť stejně jako jeho tatínek František Popelka st. se většinu profesního života věnoval propagaci Bohuslava Martinů - záměna osobností by tak byla nasnadě… Jeho odborný i lidský odkaz zachytila pro KlasikuPlus doc. Monika Holá z Centra Bohuslava Martinů Městského muzea a galerie v Poličce.
„Umělci z různých zemí se spojí v živém streamu do čtyřiadvacetihodinového maratonu ´Music Never Sleeps´.“
„Alespoň některé plánované koncerty se snad podaří přesunout na rok 2021.“
„Již prodané vstupenky se proměňují ve vouchery, v dary ve prospěch festivalů, nebo v předmět refundace.“
Drážďanský hudební festival se letos neuskuteční. Dresdner Musikfestspiele se měly konat jako mezinárodní přehlídka s více než šedesáti programy od 12. května do 12. června. Z rozhodnutí německé spolkové vlády a vlády saského státu však vyplývá, že podobné akce se nemohou pořádat až do 31. srpna. Úplně bez náhrady však festival zrušen není.
„Pražské jaro on-line také on-line vzniká. O dalších položkách programu se jedná.“
„Festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční i v Brně.“
„Má vlast sice nebude moci zaznít živě, ale 11. a 12. května ji odvysílají televize a rozhlas.“
Více než deset koncertů živě přenášených z pódií pěti pražských koncertních síní, z Brna a ze Spojených států amerických a k tomu záznamy legendárních festivalových programů z uplynulých dekád, rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav netradičního ročníku. To vše bude tvořit jedinečnou formu 75. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, který se v obvyklé podobě kvůli opatřením majícím pomoci čelit pandemii nemůže v květnu uskutečnit. Hudba bude znít na internetu a na sociálních sítích a zapojí se i Český rozhlas a Česká televize.
Členové souboru Belfiato Quintet se rozhodli podpořit organizaci Člověk v tísni a sbírku SOS Česko. Vyzývají k pomoci lidem a rodinám, které se v důsledku současné epidemie nemoci COVID-19 ocitnou v tíživé situaci. Na dosud nepublikované nahrávce, kterou dávají k dispozici, zní díla Antonína Rejchy, Pavla Haase, Eduarda Douši, Henriho Tomasiho nebo Francise Poulenca.
„Živě streamované úterní koncerty zůstávají v archivu, je možné se k nim kdykoli vrátit.“
„V archivu Slovenské filharmonie je k dispozici na čtyři sta koncertů.“
„Archiv obsahuje i řadu výchovných koncertů, které mohou využívat třeba při distančním vyučování učitelé.“
Prvním interpretem cyklu Koncerty bez publika byl v úterý večer v bratislavské Redutě mladý pianista Jakub Čižmarovič. Novou sérii streamovaných živých vystoupení pořádá Slovenská filharmonie po pozitivní odezvě na zpřístupňování svých archivních koncertních záznamů realizované od počátku měsíce pod názvem Koncerty u vás doma. K oběma počinům instituci vedla letošní pandemie a současné celosvětové ochromení veškerého dění vyplývající z opatření proti dalšímu rozšiřování nemoci.
„Každoroční Evropský koncert Berlínských filharmoniků se uskutečnil v Praze hned třikrát.“
„Hrůšovi viditelně i slyšitelně bohatý a mnohovrstevnatý zvuk berlínského orchestru sedí.“
„Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho z prosince 2015 je dokonalou ukázkou specifického scénického provedení, jež Simon Rattle v Berlíně uváděl.“
Hudba českých skladatelů má u Berlínských filharmoniků důležité místo. Z její pokladnice pravidelně vybírají jak stálí šéfdirigenti, tak i ti, co u tohoto slavného orchestru jen hostují. A nejde jen o Novosvětskou nebo o předehru z Prodané nevěsty. Stále častěji jsou uváděna méně populární díla jako třeba Symfonie Asrael Josefa Suka. A pak jsou tu čeští umělci, co jsou do Berlína zváni. Digital Concert Hall je stále zdarma, a protože koronavirová krize nadále trvá, přináším další výběr zajímavých interpretačních počinů z berlínského sálu Filharmonie. Tentokrát s českou stopou.
Známý citát „Přežije-li kultura, přežije národ“ přijala kampaň, která má v této pohnuté době poukázat na důležitou roli kultury ve společnosti. Autorem motta je ekonom, mecenáš a sběratel Jan Viktor Mládek, manžel významné mecenášky a sběratelky umění Medy Mládkové. Teď si ho vybrala skupina pracovníků kulturních organizací z Libereckého kraje s tím, aby se do kampaně zapojilo co nejvíc kolegů z celé republiky. K výzvě se může připojit kdokoli, kdo nejpozději do 14. dubna zveřejní jakýmkoli způsobem vizuál kampaně.
