„Nyní, v době pandemie, často přemýšlím o tom, jaké jsem měla štěstí, že jsem mohla díky svému povolání poznat tolik zemí světa.“

„Jedinečná atmosféra centra Prahy byla nezapomenutelná. Návštěva Vinoře však dodala mému setkání s českým hlavním městem a jeho obyvateli zcela mimořádný a neočekávaný rozměr.“

„Jsou chvíle, kdy máte pocit, že se svět neřítí jen do katastrofy, jak se často temně prorokuje. Jsou chvíle, kdy se díky úsilí obětavých nadšenců mění k lepšímu.“

Pět let možná není v lidském životě nijak dlouhý časový úsek, natož doba, vybízející k nějakému zásadnímu bilancování. Právě před pěti lety se však v Praze-Vinoři zrodila tradice, která představuje jeden z možných příkladů, jak tento severovýchodní okraj metropole představit zbytku světa…

Pavel Šporcl dnes apeloval za rozvolnění protiepidemických opatření v uměleckém vzdělávání. Poslal otevřený dopis ministru školství Robertu Plagovi, ve kterém shrnul nejpalčivější problémy základních uměleckých škol. Tlumočil tak četné názory učitelů i ředitelů. Hlavními problémy podle nich je, že se v základních školách stále nesmí zpívat a v ZUŠ se můžou scházet maximálně tříčlenné skupiny žáků, takže se nemohou konat hodiny tance, sborového zpěvu, komorní hry ani výtvarné výchovy nebo dramatického oboru. Také poukazuje na to, že ZUŠ musejí hradit testy pro své pedagogy, ale nemají na to rozpočty.

V tradičním termínu, ale v netradičním online formátu se od úterý 4. května soutěžilo v třiašedesátém ročníku mezinárodní Kocianovy houslové soutěže. Ta se věnuje mladým houslovým nadějím do šestnácti let a město Ústí nad Orlicí ji pořádá na počest slavného rodáka, houslového virtuosa Jaroslava Kociana. Do virtuálního prostoru se přesunul i hudební festival Kocianovo Ústí, který houslovou soutěž každoročně doprovází. Nová forma tak umožnila neztratit další ročník. Stejným způsobem byl v Ústí nad Orlicí uspořádán v dubnu i šestadvacátý ročník Heranovy violoncellové soutěže. KlasikaPlus přináší svým čtenářům dnes zveřejněné výsledky slavné houslové soutěže.

Přední umělci se obrátili otevřeným dopisem na ministra zdravotnictví Petra Arenbergera. Vyzývají ho, aby zvážil podmínky pro rozvolňování v kultuře. Poukazují na nereálnost využívání PCR testů a žádají podmínky, které už teď bezproblémově fungují v jiných sektorech, tak, aby kultura nebyla diskriminována. Také zdůrazňují, že kultura není virovým semeništěm. Dopis podepsali třeba houslista Václav Hudeček, pianista a pedagog AMU Ivan Klánský, hornista Radek Baborák, harfistka Kateřina Englichová, publicista Jiří Vejvoda, pěvkyně Markéta Cukrová, violistka Jitka Hosprová, intendant festivalu Dvořákova Praha Jan Simon, producent Radek Hrabě a další. Navazují tak na březnový dopis, který adresovali šéfovi resortu kultury Lubomíru Zaorálkovi, informovali jsme o něm ZDE.

Pořadatelé Hudebního festivalu Antonína Dvořáka původní termín z loňska přesunutého dvaapadesátého ročníku opět posunuli. V důsledku přetrvávajících opatření v souvislosti s koronavirem byla zahájena řada jednání o náhradních termínech koncertů ve snaze odehrát maximum plánovaných vystoupení v letošním roce.

Dnes po poledni uplynulo 117 let od úmrtí Antonína Dvořáka. Dechový soubor Alinde Quintet proto jako vzpomínku zveřejnil na svém facebookovém profilu a na YouTube kanálu nový videoklip jedné z Dvořákových Biblických písní. Jako host na něm vystupuje basbarytonista Adam Plachetka. Společně natočili v pořadí 6. píseň „Slyš, ó Bože, volání mé“ z tohoto oblíbeného Dvořákova cyklu, v ojedinělé úpravě pro dechové kvinteto, kterou připravil člen souboru, hornista Kryštof Koska.

Dlouho chystaný koncertní sál pro Filharmonii Brno už je na světě. V tuto chvíli ovšem jen ve zmenšené – ale naprosto věrné – kopii. Ve čtvrtek dorazil model do Brna na Výstaviště, kde na něm bude tým akustika Yasuhisy Toyoty několik měsíců provádět akustická měření a ověřovat své výpočty. Nová koncertní síň má pak vyrůst na rohu ulic Besední a Veselé, a to snad do konce roku 2024.

28. dubna 1986 bylo po destrukci opět otevřeno Divadlo Jiřího Myrona. Divadlo vyhořelo v noci ze 6. na 7. prosince 1976 po představení muzikálu Švejk napsaného na motivy Haškova románu a rekonstrukce zničeného kulturního stánku trvala dlouhých deset let. Po obnově bylo prvním představením uvedení reprízy muzikálu Štěstí pro Annu Petra Millera, dnes emeritního sólisty souboru opereta/muzikál NDM.

Stipendijní Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART, jejímž cílem je nejen vyhledávání a rozvoj mladých talentů, ale i podpora a inspirování jejich pedagogů, přizvala ke spolupráci osobnosti, jakými jsou například Kateřina Kněžíková, Radka Fišarová, Ivo Kahánek, Petr Váša, Lela Geislerová a řada dalších. Ti se zapojili do projektu Roční program, který s nimi absolvují žáci či studenti a jejich pedagogové společně. Pro nadcházející školní rok 2021/2022 je možné podávat přihlášky jen do konce dubna, a to do oborů operní a muzikálový zpěv, hra na klavír, housle, saxofon, příčná flétna nebo skladba a dále divadlo, malba či komiks. Účast v programu, který zahrnuje několik intenzivních pracovních setkání v průběhu školního roku, pokrývá udělené stipendium. Detailní informace k přihláškám jsou pro zájemce připraveny na www.menart.cz.

„V sobotu 1. května vysílá Vltava z Besedního domu koncert s názvem Novák 100.“

„Se streamy jsme šetřili a přenášeli jen výjimečné projekty, které stojí za to slyšet i zprostředkovaně.“

„Ztráty Filharmonie Brno jdou do milionů korun.“

S ohledem ke stále nejasným okolnostem možného návratu publika do sálů ruší Filharmonie Brno všechny své původně ohlášené koncerty až do 25. května, kdy měla mít poslední abonentní program. Prvním možným setkáním s posluchači tak může být v červnu Expozice nové hudby, jeden z festivalů, které instituce pořádá. Nadále však pokračují mimořádné streamované koncerty – tím nejbližším bude první květnovou sobotu projekt k letošnímu stému výročí narození brněnského skladatele Jana Nováka.

„Moravskoslezský kraj býval černou dírou na mapě republiky. Ale to všechno se změnilo.“

„Investice do živých muzikantů teď považuji za nejdůležitější, důležitější než třeba reklamu.“

„Nemáme žádné zprávy, na jejichž základě by bylo jasné, že naše festivaly můžeme organizovat, ale je jasné, že příprava je otázkou nejen měsíců, ale i let, takže náš postup je legitimní.“

Igor Františák je aktivním hudebníkem, ale neméně důležitá je i jeho dramaturgická a manažerská práce v čele Svatováclavského hudebního festivalu. Přehlídka obohacuje v prvním poprázdninovém měsíci ostravské dění a kulturu v celém Moravskoslezském kraji o koncerty především duchovní a staré hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz klarinetista a ředitel rozebírá poptávku regionu po hudbě, letošní program i nestandardní podmínky, se kterými se organizátoři koncertů potýkají už druhou sezónu. Optimisticky věří, že na podzim už se bude hrát a cestovat. Jinak ani při přípravě podobně rozsáhlé akce nemůže…

Multifunkční prostor brněnského Sono Centra nabízí jeden z nejmodernějších hudebních klubů ve střední Evropě. Prostor je nyní pro veřejnost zavřený, to ale podle organizátorů akcí rozhodně neznamená, že by uvnitř bylo zhasnuto a na stage usedal prach. Na pódiu stojí nové koncertní křídlo a chystají se i zvukové úpravy sálu. Už od otevření si Sono Music Club zakládal na kvalitních zvukových vlastnostech. Při otevření klub posune standardy ještě o kus dál.

„Covidová krize změny, které jsou už dlouho vidět, v plné nahotě odhalila a urychlila.“

„Hudba je vnímána jako estetická hodnota, ale ona je přece i velkým ekonomickým odvětvím. Určitě se budeme hodně bavit o kreativních průmyslech.“

„Je ale potřeba zdůraznit také imanentní přínos kultury, tedy i jiné hodnoty, ne pouze to, že přináší ekonomický prospěch.“

V úterý začíná internetový diskusní klub nazvaný Budoucnost vážné hudby – nejisté jistoty a jisté nejistoty. Potkají se v něm osobnosti z různých sfér, hudebníci, manažeři, teoretici, kritici. Projekt je rozvržen do šesti podvečerů a bude možné ho sledovat vždy v úterý od 17 hodin ZDE, na platformách YouTube, Facebook a stránkách organizátorů a partnerů projektu, mezi které patří i portál KlasikaPlus.cz. Záměr přibližuje v širším kontextu muzikolog Ilja Šmíd, který přednáší na katedře arts managementu na podnikohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Za iniciativou stojí společně s muzikologem Jiřím Štilcem, vedoucím katedry hudební produkce na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění.

„Všechna mistrovská díla, ať je to Haydn, nebo Dvořák, mají v sobě kvality opravdového zpěvu.“

„Pokud bych měl jmenovat deset nejdůležitějších setkání svého života, Jiří Bělohlávek by v takovém výčtu určitě nechyběl.“

„Není příjemné nechat se pořád někým šťourat v nose, ale co se dá dělat, je to teď součást našich životů…“

Sólistou večera Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který v pondělí vysílá stanice Vltava s dalšími evropskými stanicemi v přímém přenosu z pražského Rudolfina, který současně těleso streamuje na sociální sítě a který ze záznamu odvysílá stanice D-dur, je německo-francouzský violoncellista Jean-Guihen Queyras. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad Haydnem, Dvořákem a další hudbou v repertoáru cellistů, vzpomíná na Jiřího Bělohlávka a prozrazuje, že s šéfdirigentem Alexanderem Liebreichem se na pódiu setkává poprvé.

„Výsledkem jednání je, že se zahájením koncertní sezony v jarních měsících nemůžeme počítat.“

 „Padla i zmínka o nepoměru mezi podmínkami pro sport a kulturu. Ministerstvo kultury si prý tento rozdílný přístup a sílu lobbistických skupin ve sportu uvědomuje.“

 „Podle dnešních zpráv je bohužel jasné, že masivní rozvolnění se nedá očekávat v květnu ani v červnu letošního roku.“

Včera odpoledne se konala online konference s ministrem kultury Zaorálkem a ředitelem kabinetu ministra Chmelíčkem. Navázala na otevřený dopis, který mu zaslali producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. O jejich aktivitě jsme informovali začátkem dubna. Výsledkem včerejšího jednání bylo několik konkrétních bodů – kultura ožije omezeně nejdříve v létě, resort si uvědomuje rozdíl v přístupu mezi kulturou a sportem.

Oficiální hudební kancelář SoundCzech, která pomáhá české hudbě prosazovat se v zahraničí, je od svého vzniku v roce 2017 součástí Institutu umění – Divadelního ústavu a je financovaná Ministerstvem kultury ČR. Nyní rozšiřuje tým SoundCzechu hornista a dirigent Radek Baborák, díky němuž se teď projekt výrazněji zaměří také na oblast klasické hudby.

Dvořákova rozhlasová soutěž pro mladé hudebníky Concertino Praga je letos otevřena pro hudební talenty v sólové i komorní hře. I přes koronavirovou krizi to mladí hudebníci nevzdali a do sólové kategorie se jich přihlásilo padesát osm. Pětičlenná porota prvního kola, kterou tvořili hudební režisérka Českého rozhlasu Markéta Tomková Janáčková, houslistka Shizuka Ishikawa, klavírista Justas Dvarionas, klarinetista Karel Dohnal a klavírista Karel Košárek, vybrala pro druhé kolo dvacet pět nejlepších výkonů z dvanácti zemí. Hodnotitelé však nevědí, koho do semifinále poslali – znají jen nástroj a číslo přihlášeného. Taková jsou pravidla Concertino Praga už pětapadesát let. Anonymita nahrávek a to, že soutěžící nepředstupují před „živou“ porotu, přinášejí soutěži originalitu.

Filharmonie pořádá už popáté Hradecký memoriál. Jeho prvním letošním projektem je výstava s názvem Nemějte strach! Katolická církev a cesta střední Evropy ke svobodě, připomínající osobnost arcibiskupa Karla Otčenáška i třicáté výročí vzniku Visegrádské skupiny. Instalace je k vidění na nábřeží před budovou Filharmonie Hradec Králové a potrvá do 19. dubna.

České centrum New York věnuje celý duben osmdesátému výročí příjezdu Bohuslava Martinů se ženou Charlottou do New Yorku. Organizátoři na svých stránkách rozdělili online příspěvky do tří kategorií. První se věnuje dílu Bohuslava Martinů v podání českých interpretů, druhá interpretaci amerických hudebníků a třetí rozhovorům za účasti hudebníků, skladatelů a odborníků.

Virtuální výstavu dnes zveřejnilo na svém webu Národní divadlo moravskoslezské. Věnuje se ostravských pracím slavného scénografa Josefa Svobody, který zemřel právě před devatenácti lety, 8. dubna 2002. Výstavu chystalo divadlo už dvakrát a měla se konat v budovách NDM, vzhledem k pandemii ji ale vedení už nechce odkládat a v den výročí úmrtí umělce sáhlo k internetové podobě. Přístupná bude do 26. června.

Na tiskové konferenci Národního divadla Brno, která se netradičně konala jen online, promluvili o plánech divadla do budoucnosti kromě ředitele Martina Glasera umělečtí šéfové všech souborů a představili projekty, na které se diváci mohou těšit v sezóně 2021/2022. Má to být i pět operních premiér – Peter Grimes Benjamina Brittena, Řecké pašije Bohuslava Martinů, Händelova Alcina, Mozartova Kouzelná flétna a Verdiho Otello.