Prostor, který nejsilněji odráží Plus v našem názvu. Snoubí přesahy ze světa klasické hudby s dalšími rovinami a úhly pohledu, jak ji vnímat, poslouchat, díky ní se inspirovat a propojovat ji s jinými oblastmi života. Přinášíme souvislosti historické, místopisné, duchovní, generační, žánrové nebo umělecké.
„Dokument s postupující vážnou nemocí bezděky zachycuje konečné životní bilancování.“
„Není to životopisný film. Mnoho věcí vůbec nezmiňuje. Přesto jde o dílo s velkým přesahem.“
„Divák je díky kameře v pozici nenápadné přítomnosti.“
Česká filharmonie před časem iniciovala natáčení dokumentu o Jiřím Bělohlávkovi. Práce se ujal Roman Vávra - a i když ji předčasně definitivně ukončil šéfdirigentův odchod v květnu 2017, stačil režisér nashromáždit tolik materiálu, že vznikl víc než výmluvný film. Datum televizního vysílání ještě není známé. Uskutečnila se však předpremiéra v pražském kině Lucerna. Vyvolala silné vzpomínky a emoce.
„Mělo zde světovou premiéru postupně sedm z Verdiho téměř třiceti oper, včetně díla prvního a posledního.“
„Toscanini neměl ve Scale debut s Verdim nebo jiným Italem, ale s Mistry pěvci norimberskými.“
„Sedmý prosinec jako vstup do nové sezóny je tradice, kterou založil šéfdirigent Victor de Sabata v roce 1947.“
Novou sezónu milánského divadla La Scala, slavícího letos 240 let, otevřela Verdiho tragická opera Attila. Inaugurační představení se konalo jako každoročně 7. prosince, v den svátku sv. Ambrože, lombardského katolického patrona. Italská televize přenášela večerní program do více než dvaceti zemí světa včetně České republiky a do více než 250 kin po celém světě. Představení snímalo osm kamer se zvukem Dolby Digital, a to v 8K rozlišení. Přenos sledovali lidé i v muzeích, školách, úřadech, na letištích a v luxusních hotelích nebo na náměstích s velkoplošnými obrazovkami.
„Zatímco Kvapil žil z pozdně romantických východisek, Ištvan již cítil, že vývoj se ubírá jiným směrem. Učil se tedy víceméně sám.“
„Z celosvětového hlediska je nejhranější Ištvanovou skladbou Sonáta pro klarinet a klavír.“
„Nechával si jedno místo přehrávat stále dokolečka. Pak přistoupil ke klavíru, škrtl asi tři noty a oznámil nám: Pánové, jsem spokojen – Bartók je pryč…“
Skladatel Miloslav Ištvan, jedna z legend české hudební avantgardy druhé poloviny dvacátého století, díky originálnímu přístupu ke kompozici a díky poctivé práci dokázal ve vývoji kvalitativně konkurovat generačním kolegům jak na západ, tak na východ od našich hranic. Letos v září jsme si připomněli jeho nedožité devadesátiny. Ištvanovu hudbu přibližuje violoncellista Štěpán Filípek.
„Janáčkovy klavírní skladby cítí jemněji, neútočně, spořádaně a skoro až impresionisticky.“
„Ani v sonátě nesáhl interpret k nejdrsnějším nebo výbušným tónům.“
„Sólista dokázal zůstat v intimním meziprostoru obklopeném rapsodičností a impresivností.“
Exkluzivní program přidal festivalu Janáček Brno 2018 britský skladatel, dirigent a také pianista Thomas Adès. Provedl v pondělí to nejpodstatnější z kompletního klavírního díla Leoše Janáčka. Skladby z vlastního rozhodnutí nastudoval a po turné, které ho z Brna zavede do Lisabonu, Paříže a Londýna, je ještě natočí.
„Nelze ho srovnávat s žádným z řady flétnistů, u kterých jsem měla možnost studovat.“
„Naučí mnohem víc než jen přemýšlet o technice a „hmatat“ na flétnu.“
„Většině z nás dal směr, kterého se držíme dodnes.“
Sedmdesáté narozeniny dnes slaví flétnista, dlouholetý profesor Pražské konzervatoře a v neposlední řadě také básník Jan Riedlbauch. Zásadním způsobem ovlivnil několik generací flétnistů, jimž jako profesor Pražské konzervatoře předává své zkušenosti od roku 1977 dosud. Nejinak tomu bylo i v případě flétnistky Jany Jarkovské, která připravila pro KlasikuPlus své osobní zamyšlení.
„Takovou fúzi dovede jedině Leonard Bernstein. A k takové fúzi se nehodí nikdo lépe než Jan Kučera.“
„Hodně otázek? Lenny jich naservíroval ještě mnohem víc. Asi víc, než odpovědí.“
„Dyk předvedl obrovskou paletu výrazu pěveckého i hereckého.“
Bernsteinova Mše, radikální a provokativní skladba balancující na hranách mezi klasikou, rockem, jazzem a muzikálem, se v hudebním nastudování Jana Kučery, na scéně a v režii bratrů Cabanů a se zpěvákem Vojtěchem Dykem v hlavní roli Celebranta vrátila dvěma představeními do Prahy. První z nich se ve Fóru Karlín uskutečnilo v pondělí.
„Když hraje, pohrouží se do skladeb takovým způsobem, že se zdá skoro nepatřičné spojovat tento intimní obřad s veřejným vystoupením.“
„Někteří lidé ho vidí jako posledního představitele ruské školy dvacátého století.“
„Nehraje povrchně, nedělá show, ale nabízí pohled do nitra hudby, do duchovních významů.“
Návštěva koncertu Grigorije Sokolova vám vynahradí jakýkoli výlet. Způsob, jakým tvoří hudbu, bude totiž pro vaši mysl opravdovým dobrodružstvím, píší jedny nizozemské noviny o klavíristovi, kterého jedním dechem nazývají veleknězem jedinečnosti a rovnováhy. Osmašedesátiletý představitel ruské školy vystoupí v úterý v Rudolfinu na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného. Není divu, že pořádající Pražské jaro hlásí, že koncert je už dlouho vyprodán.
„Je to jediný symfonický program letošního ročníku.“
„Do dvou týdnů po vítězství měl novou položku v diskografii.“
„Americké noviny ho označují jako schopného a nadaného, výrazně virtuózního interpreta.“
Pianista Van Cliburn byl první Američan, který vyhrál Čajkovského soutěž v Moskvě. Psal se rok 1958, bylo mu čtyřiadvacet. Yekwon Sunwoo byl první Korejec, který vyhrál Van Cliburnovu mezinárodní soutěž v Texasu. Psal se rok 2017, bylo mu osmadvacet. V neděli se představí na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného v Praze.
„Thank you, Hrusa, for introducing Kabelac to Cleveland.“
„Jako kdybyste přistáli s Messiaenem v 70. letech v Sovětském svazu a řekli mu: Komponuj. Tady jsi doma.“
„Jde o podobná hudební gesta, o podobnou gradaci, jakou známe z Bolera nebo z Leningradské symfonie.“
Londýnské těleso Philharmonia Orchestra má dnes večer na programu pod taktovkou svého hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši Slovanské tance, Šostakovičův 2. klavírní koncert, v němž je sólistou Simon Trpčeski - a Mysterium času Miloslava Kabeláče. Stejnou skladbu autora, o jehož existenci se v zahraničí moc neví, prosadil Hrůša minulý týden už do programu Clevelandského orchestru.
„Partitura cestovala ve speciálním kufříku jako diplomatická zásilka za doprovodu kurýra z Ministerstva zahraničních věcí.“
„Američany také oslovuje Dvořákův přístup k afroamerické hudbě, která ho silně inspirovala.“
„Je skvělé vidět, jak je Dvořákův odkaz v Americe stále živý a jak se ho v Českém centru snaží stále propagovat.“
Autograf Violoncellového koncertu h moll Antonína Dvořáka byl bezprecedentně zapůjčen z Národního muzea do Spojených států a od 13. října do 9. listopadu vystaven v galerii historického Českého národního domu v New Yorku. České centrum ojedinělou výstavou obohatilo svou nabídku ve dnech kolem stého výročí vzniku Československa. A zviditelnilo tak i hostování České filharmonie, která měla 27. a 28. října dva koncerty v Carnegie Hall. Portál KlasikaPlus přinesl z místa reportáž Dvořák v NYC - ležící i znějící. Nyní hovořil s vedoucí pražského Muzea Antonína Dvořáka Veronikou Vejvodovou, autorkou newyorské výstavy, která mimořádně cennou archiválii doprovázela na cestě tam a pak po měsíci zase zpět.
„Zaujmeme, když dáváme českou hudbu. Američané jdou na ČF jako na zážitek, který bude autentický.“
„Pro Ameriku je čtyřletý cyklus zájezdů tak akorát.“
„Vozíme dva, maximálně tři různé programy, protože na turné není čas zkoušet.“
Česká filharmonie má dnes večer se Semjonem Byčkovem v Kalifornii na více než dvoutýdenním americkém turné předposlední koncert. Koná se v Davies Symphony Hall, v sále, který San Francisco postavilo na přelomu 70. a 80. let 20. století. Síň má skoro 2800 míst a je pojmenována po paní Louise Davies, dámě ze staré sanfranciské rodiny, největší z donátorů stavby. O sálech, o programu i o dalších aspektech uspořádání zájezdu do Spojených států hovořil portál KlasikaPlus s Davidem Marečkem, generálním ředitelem orchestru. Od roku 1965 jde o třinácté turné po USA.
„Curtisův institut je taková malá butiková školička, která má ale podle amerických hodnocení nejtěžší zkoušky.“
„Když jsem se hlásil já, tak nás z asi sta houslistů brali šest.“
„Ano, je to návrat na místo činu. Nostalgie…“
Od roku 2011 usedá u prvního pultu České filharmonie. V orchestru hraje i jeho otec. Houslista Josef Špaček je koncertním mistrem, jeho otec je také Josef, ale hraje na violoncello. S laureátem Kocianovy houslové soutěže v Ústí nad Orlicí z roku 1999, vítězem houslové soutěže Michaela Hilla na Novém Zélandu v roce 2009 a prvním českým houslistou s titulem laureáta z nejtěžší světové soutěže Královny Alžběty v Bruselu z roku 2012 hovořil portál KlasikaPlus na americkém turné České filharmonie. Pepa, jak mu všichni říkají, měl za sebou v New Yorku sólové vystoupení v Českém centru a před sebou koncerty s orchestrem v Carnegie Hall. Vztah ke Spojeným státům má nadstandardní. Proč?
„Neznám barvitější a živější hudbu, než je Janáčkova.“
„Se dvěma zahraničními soubory přijíždějí vynikající čeští dirigenti Tomáš Hanus a Tomáš Netopil.“
„Lišku Bystroušku zařadila do své nabídky platforma OperaVision.“
Kompletní uvedení jevištního díla v podání několika zahraničních souborů i všech tří tuzemských národních divadel - a jako první večer premiéra nové inscenace Příhod lišky Bystroušky. To je výhled na mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018, který se uskuteční od 17. listopadu do 5. prosince.
„Katarze jde jako zlatá nit celou naší evropskou kulturou.“
„Nemám nejmenší potřebu tvořit hudbu takzvaně na zelené louce.“
„Hudbu píšu pro posluchače.“
Skladatel Juraj Filas programově neváhá užívat krásu a příjemnost, nebojí se tradičně zakotvených postupů, melodie, libozvučnosti a upřímného výrazu. Pro jeho neoromanticky znějící hudbu je příznačná silná emocionalita a často až vášnivost výrazu. Platí to i o Requiem Oratio spei, Modlitba naděje, které v pátek zazní v Hradci Králové a v neděli ke Dni válečných veteránů v katedrále sv. Víta v Praze. V rozhovoru pro KlasikuPlus se jeho autor vyznává, že vědomě navazuje na velkou evropskou hudební tradici, zdůrazňuje, že hudbu píše pro posluchače, a také prozrazuje, na čem právě pracuje.
„Tři strany tvoří ochozy se zbožím, čtvrtou zabírají varhany.“
„Peter Richard Conte je titulárním varhaníkem obchodního domu od roku 1989.“
„Při nákupu můžete slyšet klasiku, ale ve varhanním symfonickém hávu třeba i melodie z operet a muzikálů.“
Je poledne. V obchodním domě Macy´s v centru velkoměsta se neděje nic mimořádného. Lidé obhlížejí zboží, nakupují. Náhle se však hlavní dvoranou obrovské historické filadelfské budovy ozve tichá, nevtíravá hudba. Začíná pravidelný varhanní recitál. Jako každý den, vyjma neděle. Bez přerušení od roku 1911. Dvakrát denně.
„Prostory pro cvičení, to je jedna z nejbolestivějších oblastí, se kterou se studenti potýkají.“
„Přestěhování Pražské konzervatoře z centra města by mělo pro školu i kulturní instituce fatální dopady.“
„Myslím, že sami žáci budou filtrem toho, které umělecké osobnosti budou v řadách pedagogů působit.“
Celé sobotní dopoledne pořádá Pražská konzervatoř Den otevřených dveří - koná se od 9 do 13 hodin a kromě tradiční prohlídky hlavní budovy Na Rejdišti si zájemci budou moci popovídat s pedagogy jednotlivých oborů nebo konzultovat repertoár. Od letošního školního roku je novým ředitelem Pražské konzervatoře uznávaný varhaník a pedagog PETR ČECH, který nastupuje po čtrnáctileté éře Pavla Trojana. KlasicePlus.cz potvrdil, že v mnohém hodlá navázat, ale zároveň se chce zaměřit na své vize.
“Alma Quartet zahraje pronásledovaného Schulhoffa, Francouze Duttileuxe a minimalistu Glasse.”
“S klavíristou Volkerem Bertelmannem vystoupili letos v hamburské Elbphilharmonie.”
“Když viděli ukázku aplikace, bez váhání nabídli, že přiletí a podpoří nás.”
Na Střeše Lucerny v Praze vystoupí v pondělí 5. listopadu soubor Alma Quartet z Amsterdamu, který je tvořený členy světoznámého orchestru Royal Concertgebouw Orchestra. Koncert pořádá spolek Vážný zájem, který v roce 2016 začal pořádat domácí koncerty vážné hudby po celé republice a který během večera představí novou aplikaci domácího muzicírování.
„Předání Ceny Antonína Dvořáka právě ve Washingtonu mělo jasnou symboliku.“
„Komárek by si přál, aby se zájem o hudbu a o Českou filharmonii doma zvedal.“
„Na zájezdě zaznívá Dvořákova Sedmá a Violoncellový koncert, ale také Čajkovského hudba.“
Česká filharmonie má před sebou vystoupení v koncertním sále Michiganské univerzity ve stotisícovém městě Ann Arbor a v neděli koncert ve čtyři sta kilometrů vzdáleném Chicagu. Orchestr je od 25. října do 12. listopadu na americkém turné, při němž už hrál ke stému výročí Československa v New Yorku a Washingtonu a které zakončí v Kalifornii.
„Zavazuje nás to k tomu, abychom dál šířili po světě odkaz jedinečných českých hudebníků.“
„Méně se ví, že Dvořák se podílel na budování moderních principů hudebního vzdělávání a stál u vzniku americké konzervatoře.“
„„Česká kultura hrála vždy důležitou úlohu při vytváření české národní identity“
Ve Washingtonu právě začíná slavnostní koncert České filharmonie v Kennedy centru, kterým vyvrcholí zahraniční oslavy stoletého výročí vzniku samostatného Československa. Česká filharmonie při této příležitosti převezme CENU ANTONÍNA DVOŘÁKA z rukou ministra kultury Antonína Staňka a filantropa Karla Komárka.
„V pěti podlažích má síň na 2800 míst, pódium - mušle bez varhan – je široké a hluboké.“
„Alisa Weilerstein se dovede v nesmírném kontrastu, stejně extrémně, i zkáznit a ztišit.“
„Semjon Byčkov v koncertu i v Sedmé symfonii nacházel víc klidu, zamyšlenosti, opravdovosti a zvukové uměřenosti.“
Výhradně Dvořákova hudba zněla v sobotu večer v New Yorku v podání České filharmonie a Semjona Byčkova. Koncert v zaplněné Carnegie Hall měl velmi srdečný ohlas. Orchestr zněl ve slavné síni měkce až téměř tlumeně, český klasik dostal od šéfdirigenta v Sedmé symfonii i ve Violoncellovém koncertě pěkné podněty. Krásně romanticky hrála i Alisa Weilerstein.
„Vedle autorů Ostravských dnů nové hudby je Janáček najednou velmi přístupný.“
„Ostrava se s nikým nesrovnává.“
„Spolupráce s Polskem se stala jednou z našich priorit.“
Hudební maraton Leoše Janáčka soustřeďuje v Ostravě od čtvrtka do neděle víc než tucet koncertů. Janáčkův rok a zároveň oslavy stého výročí vzniku Československa tak korunuje festival, který u nás zatím nemá obdoby. Informovali jsme o něm ZDE. Společně s dalšími institucemi za ním stojí Janáčkova filharmonie Ostrava. Její ředitel Jan Žemla se v rozhovoru pro KlasikuPlus zamýšlí nad Janáčkovým odkazem i nad prioritami tělesa v regionu.
„Počet premiér nově uváděných děl se nedá s dnešní situací srovnat.“
„Když si Hába vzal do hlavy, že dá postavit čtvrttónové křídlo, podařilo se mu myšlenku realizovat během dvou let.“
„Došlo k násilnému řezu, který je znát i dnes, po osmdesáti letech.“
Jaká byla první republika? V čem jsme byli dobří a zajímaví? A o co vše jsme přišli za druhé světové války? To jsou otázky, které jako druhá strana mince rozhodně patří k připomínkám letošního stého výročí vzniku Československa. Odpovídá na ně muzikoložka a překladatelka Vlasta Reittererová, která byla v říjnu jedním z hostů orchestru PKF-Prague Philharmonia v cyklu koncertů a debat Krása dneška.
„Pro hymny a pro předehru k Prodané nevěstě usednou s filharmoniky studenti Royal Academy of Music.“
„Je to poprvé, co podnikáme takový společný projekt s orchestrem mezinárodního formátu.“
„Do dvou dnů rezidence České filharmonie se vešly i komorní koncerty, mistrovské kurzy a debaty.“
„Je tu nějaký Brit?“ Semjon Byčkov se otáčí od dirigentského pultu do sálu. „Bylo v pořádku tempo?“ Právě dohrál s Českou filharmonií a se studenty Royal Academy of Music „God Save The King“ a zjišťuje, jestli večer nevzbudí nelibost. Odkudsi se ozve souhlasné přitakání. Šéfdirigent se s úsměvem obrací zpět k hráčům. „Tak pojďme na Smetanu.“
„Můj učitel byl Čech – hobojista Jiří Tancibudek.“
„První zámořský orchestr, který jsem kdy slyšela, byla Česká filharmonie.“
„Jsem šťastná, že moje kniha byla přeložena do češtiny. Ale bude muset být v budoucnu přepsána. Výzkum jde dál.“
Australská muzikoložka Janice B. Stockigt, autorka monografie o Janu Dismasi Zelenkovi, knihy přeložené letos do češtiny, se s jeho hudbou setkala nejprve jako hobojistka. V rozhovoru zachyceném při říjnové zelenkovské konferenci v Praze zaznívá řada vzpomínek. Některé sice nemají přímou souvislost s drážďanským barokním skladatelem pocházejícím z Louňovic pod Blaníkem, ale o to zajímavěji se týkají českých hudebníků a Austrálie.
„Václav Hudeček se intenzivně, nezištně a účinně věnuje podpoře českých začínajících umělců.“
„Loni ceny získali skladatel, flétnista a organizátor Petr Kotík a sbormistryně Eva Šeinerová.“
„Česká hudební rada uděluje ceny od roku 1994.“
Cenu České hudební rady dnes získá Václav Hudeček. Prestižní ocenění navíc dostane ve Dvořákově síni Rudolfina během slavnostního zahájení Svátků hudby v Praze, tedy festivalu, který pořádá už sedmadvacátým rokem.
„Před 56 roky jsem slyšel Debussyho Rapsodii pro saxofon a orchestr a byl jsem tak fascinovaný, že jsem odcházel s pevným rozhodnutím hrát na saxofon.“
„Stravinský ověřoval možnosti, Gershwin je praktikoval, Bernstein plnil."
„Mladá generace nemá žádná privilegia jen proto, že má všechno před sebou.“
Jiří Hlaváč před týdnem vstoupil do další životní dekády a významné životní jubileum oslaví jak jinak než koncertem. V podstatě bude dárkem pro diváky, kteří přijdou v sobotu večer do Sálu Martinů, kde vystoupí nejen jako interpret, ale také zazní jedna z jeho skladeb. Ministr kultury Antonín Staněk Prof. Hlaváče ocenil medailí Artis Bohemiae Amicis. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se zamýšlí nad širokou škálou svých aktivit, nad současnými mladými hudebníky, nad Bohuslavem Martinů i nad tím, kdy se ze soudobého skladatele stává klasik a z interpreta legenda.
"Smetanovské dny v poslední době vykrystalizovaly díky novému pořadateli."
"První ročník Plzeňského podzimu má za téma Československé století."
"Markéta Cukrová přesvědčila o své všestrannosti a citu pro styl."
Třetí večer Plzeňského podzimu, nové položky na mapě tuzemských festivalů, nesl název Prvorepublikové reminiscence a patřil mezzosopranistce Markétě Cukrové a klavíristce Kristýně Znamenáčkové. Zněla na něm francouzská a česká klavírní a vokální hudba.
"Ostravské publikum považuje Janáčka opravdu za klasika."
"Kasík, Vondráček, Kahánek, Bartoš, Kněžíková... Všichni pocházejí z tohoto regionu."
"Organizátoři si jsou vědomi skutečnosti, že Janáček neměl smysl pro humor."
Víc než tucet koncertů ve čtyřech dnech nabídne celoroční projekt Janáček Ostrava 2018 ve svém podzimním vyvrcholení - v Hudebním maratonu Leoše Janáčka. Od 25. do 28. října zazní na čtyřicet skladeb. Ke koncertním dílům se přidá i opera Osud nastudovaná v Národním divadle moravskoslezském.
„Nemůžu se zbavit hlubokého napojení na české tradice, po prvních tónech Mé vlasti jsem měl pocit absolutního domova.“
„Hudební prožitek každého člena orchestru je stejně tak důležitý jako můj.“
„Jeden z nejhezčích způsobů, jak se k orchestru dostat, je mít při všech nárocích klíček k humoru a potěšení.“
JAKUB HRŮŠA se ve čtvrtek 11. října poprvé představí za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. Ve třech večerech uvede s prestižním tělesem ryze český repertoár. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se Jakub Hrůša zamyslel nejen nad tímto přelomovým debutem v kariéře (chystáme reflexi pátečního koncertu), ale také obecně nad vztahy mezi dirigentem a orchestry, nad hloubkou propojení s Bamberskými symfoniky, kterým už je třetí sezonu šéfdirigentem, nad prací s Českou filharmonií i nad provozováním hudby v dnešní době.
Ve věku 85 let zemřela v sobotu v rodné Barceloně sopranistka MONTSERRAT CABALLÉ, jedna z nejobdivovanějších operních pěvkyň dvacátého století. Profesionální dráhu začala v rodném Španělsku v roce 1955. Mezinárodního úspěchu dosáhla o deset let později, když v newyorské Carnegie Hall zastoupila v titulní roli slavnou Marilyn Horne při koncertním uvedení Donizettiho opery Lucrezia Borgia. Po senzačním úspěchu následovala desetiletí na největších scénách světa. Obsáhla bezmála stovku operních rolí od barokních děl přes Mozarta až k Verdimu, Massenetovi a Puccinimu i k Wagnerovi a Straussovi, k tomu nepočítaně písní. Její nejvlastnější doménou bylo italské belcanto – Rossini, Bellini a Donizetti.
„Samotný film by bez té geniální hudby byl de facto nevysílatelný.“
„Znovuuvedení filmu znamená především splacení dluhu české kinematografii a české hudbě.“
„Hudba celého filmu má ušlechtilý a vážný výraz.“
100. výročí vzniku Československé republiky a Den české státnosti zapracoval do své dramaturgie i Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Dnes a zítra v Obecním domě doprovodí projekci historického velkofilmu Svatý Václav s živou hudbou Jaroslava Křičky a Oskara Nedbala. Jde o jeden z posledních československých němých filmů a zároveň o jediný snímek věnovaný postavě patrona českých zemí. Dirigovat bude Jan Kučera, který se zasloužil o rekonstrukci notových materiálů.
"Byla přímá, náročná, ale také vstřícná a velkorysá."
"Měla ducha filozofů a slovesnost literátů."
"Zuzanko, mnohdy jsem nevěděl kudy kam a Ty jsi byla jistou navigací."
Ve čtvrtek to bude přesně rok, co se uzavřel život cembalistky ZUZANY RŮŽIČKOVÉ (1927-2017). V New Yorku, v Leonard Nimoy Thalia Theatre, si její osobnost připomenou projekcí dokumentu Zuzana. Music is Life, který měl světovou premiéru na loňském ročníku festivalu Zlatá Praha. Koproducentem snímku byla Česká televize. Na prof. Růžičkovou vzpomíná její kolega a přítel prof. JIŘÍ HLAVÁČ.
„Fantasie a hravost autorů od první chvíle fascinovala.“
„Tahy smyčců jako by mluvily samy za sebe a nebylo třeba slov.“
„Bludiště seznamů je poctou nedávno zesnulému autorovi.“
Ztišená mluvená opera o pěti obrazech skladatele Martina Smolky a režiséra a libretisty Jiřího Adámka BLUDIŠTĚ SEZNAMŮ si vzala na paškál člověčí potřebu vytvářet seznamy, katalogy, posloupnosti a řady. Původně vznikla pod názvem Sezname, otevři se! na objednávku festivalu NODO pro Národní divadlo moravskoslezské, kde byla provedena s orchestrem a sborem. V této verzi jsme měli možnost ji zažít v úpravě pro smyčcový kvartet, harfu, klavír a herce v divadle Alfred ve dvoře.
V roce 1986 se narodila učitelům Haně a Petrovi Stančíkovým. Umění ji obklopovalo od malička v nejrůznějších podobách. Ať už otcova láska k vyřezávání a malování nebo matčina vášeň pro hudbu a literaturu. Život v rodině učitelů a umělců ji poznamenal natolik, že začala se svojí vlastní tvorbou. Její projekt "Obrazně řečeno" je svět vlastní tvůrčí fantazie, kde neplatí žádná pravidla a kde meze v žádném případě neklade. Malování je pro ni relaxem, potěšením a způsobem, jak někomu udělat radost a dodat mu pocit výjimečnosti. Od září 2018 se stává autorkou hudebních motivů do naší rubriky VtipPlus.
„Místo, kam muzikanti přijdou zakoušet hudbu způsobem, na jaký bývali zvyklí, když byli mladí.“
„V domnění, že se jistě jedná o festival až o rok později, jsem nabídku přijala.“
„A prý jsem ho inspirovala k napsání skladby pro harfu.“
Estonský festivalový orchestr je na hudební scéně pojmem už několik let, ale letos se posunul zase ještě dál, když s úspěchem debutoval na londýnském festivalu BBC Proms a pak v hamburské koncertní síni Elbphilharmonie. Hraje s ním pravidelně také harfistka Jana Boušková, která i na letošní letní zkušenost vzpomíná v rozhovoru jako na něco, co přesahuje muzikantské zážitky všedních dní. A pár slov přidává pro portál KlasikaPlus.cz i zakladatel a dirigent tělesa Paavo Järvi.
„Největší síla Martinů není v rytmu, v synkopách, ale v poetičnosti a v melodičnosti.“
„Myslím, že čeští interpreti mohou Bohuslavu Martinů i škodit.“
„Lidský přesah a přátelství v hudbě mi dává mnohem víc než slavná jména a rádoby pozlátka.“
Právě dotočil violoncellové sonáty Bohuslava Martinů s legendárním Gérardem Wyssem a předtím komplet jeho orchestrálních děl. Hudba rodáka z Poličky mu změnila život, přesto se občas ptá: Proč to proboha napsal právě takhle? Čeká ho podzim v synkopickém dozvuku a dnes večer vystoupí na Dvořákově Praze v Schönbergovi. PETR NOUZOVSKÝ ale přiznává, že v životě ty nejdůležitější momenty bývají úplně jinak, než by si člověk představoval.
„Plzeň je městem lidí, kteří milují kulturu.“
„Je fascinující zabývat se souvislostmi vzniku děl, osudy skladatelů a odrazem dějin v jejich tvorbě.“
„Písňové tvorbě u nás není věnována taková pozornost, jakou si zaslouží.“
Západní Čechy ode dneška ožívají novým festivalem Plzeňský podzim. Do 2. listopadu nabídne postupně šest koncertů, které budou propagovat nejen píseň a zpěv, přestože je jeho pořadatelem spolek Česká píseň. První ročník připadl na rok, kdy oslavujeme sté výročí vzniku Československé republiky, a program koncertů se k němu více či méně vztahuje, jak nám mimo jiné potvrdil dramaturg festivalu, hobojista Vojtěch Jouza.
"Opera Libuše není dlouhá, není nudná.“
„První premiéře vévodil Adam Plachetka jako Přemysl.“
„Pražská inscenace vrcholí vizí postavení Národního divadla. Brněnská inscenace hledí dál.“
Nová inscenace Smetanovy Libuše v pražském Národním divadle příjemně oživuje starou pověst, ukazuje, že v této opeře lze vyzdvihnout lidský rozměr a že pro ni Smetana našel nádhernou hudbu, ale v celkovém dojmu zůstává konvenčním slavnostním představením.
„Dualita masivního hudebnického prostoru a proskleného prostoru pro veřejnost je geniální nápad.“
„Z hlediska akustického, ani z hlediska urbanistického nepůjde o žádný kompromis!“
Brno už ví, jak bude vypadat Janáčkovo kulturní centrum. Jeho srdcem a středobodem má být koncertní sál pro třináct set posluchačů. Vizualizaci projekční tým v pátek poprvé představil veřejnosti. Plány hovoří o tom, že by nová budova vedle Besedního domu měla stát v roce 2022 a že by tedy Filharmonie Brno mohla na začátku roku 2023 už určitě koncertovat ve svém.
„V ideálu autentické interpretace se znovu a znovu musí metodicky začínat od nuly.“
„V Polsku si nesmírně váží vlastních zdrojů, netrpí komplexem méněcennosti.“
„Jsem přesvědčen, že hudební interpretace děl 19. století byla ve své době muzikálnější.“
Musica florea připomíná dnešním večerním koncertem jako neprávem pozapomínaného velikána české hudby Jana Křtitele Vaňhala, a to novodobými premiérami jeho Symfonie f moll a Mše C dur a českou premiérou Requiem Es dur. Po pražském Klementinu vystoupí barokní orchestr a jeho sbor Collegium Floreum se stejným programem ještě 11. září v Městském divadle v Jablonci nad Nisou. KlasikaPlus.cz hovořila při té příležitosti s Markem Štrynclem, zakladatelem a uměleckým vedoucím tělesa.
„Jestli je ještě někdo, kdo o filharmonii neví, je nejvyšší čas to napravit.“
„Hrajeme v aréně, hrajeme na náměstí, nebráníme se koncertům na letišti…“
„Jsme pyšní na činnost, kterou v kraji děláme pro děti.“
„Sezónu otevře Libor Pešek, před půlstoletím první šéfdirigent.“
„Symbolicky od něj převezme taktovku Stanislav Vavřínek, nový šéfdirigent, v pořadí desátý.“
Komorní filharmonie Pardubice vstupuje do jubilejní padesáté sezóny, a to dnešním žánrově uvolněným open-air koncertem v centru města. V pondělí 10. září pak v Sukově síni zahraje abonentům na zahajovacím koncertě klasický program – Mozarta, Dvořáka a Suka. Ředitelka orchestru Jarmila Zbořilová v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz odpovídá na otázky týkající se pozice tělesa ve městě a v kraji, jeho repertoárového záběru, koncertů a natáčení - i chystaného symbolického předání taktovky mezi prvním šéfdirigentem z roku 1969 a tím novým, letošním.
„V Žitné Dvořák postupně bydlel nejméně ve čtyřech různých bytech.“
„Varhany, na které hrával u sv. Vojtěcha, byly přeneseny ke sv. Haštalu.“
„U Hlávků Dvořák hrával na klavír, často na čtyři ruce s paní Zdeňkou.“
„Dvořák chodil do Konviktu pravidelně také do hostince.“
„Jelikož měl s Hlaholem úzký vztah, je možné, že se byl podívat, jak se budova staví.“
Bohu díky, psávali někteří skladatelé na konci svých rukopisných partitur. Byli to zbožní muži a mysleli to jako vyjádření kratičké vděčné modlitby, jako poděkování za inspiraci, za dokončené dílo. Patřil k nim i Antonín Dvořák. Byl římský katolík. Z bytu v Žitné ulici chodil denně do kostela sv. Ignáce. Když byl na Vysoké, tak chodil hrát do kostela Nanebevzetí Panny Marie do nedalekého Třebska. Vystudoval ostatně Varhanickou školu a v mládí se živil jako varhaník.
„Lapidární, dramatická, místy i melancholická hudba Liboše Fišera ji oslovila.“
„Skladby Luboše Fišera vyžadují hodně energie, ale jsou pianisticky dobře napsané.“
„Janáčka znali. Ale zajímalo je, jak je napsaná tahle neznámá působivá hudba.“
„Ocitla jsem se v městečku ve Skalistých horách. Byly zrovna třicetistupňové mrazy.“
„V hudbě chtějí Korejci jen libozvučné věci, nic konfliktního.“
Zuzana Šimurdová nastudovala, natočila a hraje všech sedm klavírních sonát Luboše Fišera. Jednu z nich dnes česká pianistka žijící v Kanadě také zařadila do programu koncertu, který v Edmontonu připomněl dvacet let Wirthova institutu pro rakouská a středoevropská studia na University of Alberta.
„Fischer působil v Ostrově nad Ohří. Spousta lidí ho nezná.“
„Málokdo z lidí tam má hlubší kořeny, nejsou na svá města hrdí.“
„V Rastattu Fischera znají, cení si ho.“
„Jen o Fischerově hudbě festival být nemůže. Bach do kontextu patří.“
„Varhanní linie zůstává podstatnou částí festivalové dramaturgie.“
Oživování hudebního odkazu Johanna Caspara Ferdinanda Fischera a povědomí o něm je na západě Čech, odkud pocházel, pověstným během na dlouhou trať. Michaela Káčerková, která pořádá na Karlovarsku hudební festival nesoucí jméno tohoto barokního skladatele, by o tom mohla vyprávět své. Přestože dnešní koncert v Karlových Varech uzavírá již jeho čtvrtý ročník.
"Štosy katalogů gramofonových firem byly v dřevně predinternetové době takřka jediná možnost, jak se dozvědět, co je v této oblasti na trhu k mání."
"Záznam On the Town byl inzerován jako obzvlášť významný hold nedávno zesnulému skladateli."
"Muzikálový debut teprve šestadvacetiletého skladatele je hudebně nápaditým, energickým a na první poslech strhujícím dílem."
"Standardního není na On the Town (ostatně ani na žádném jiném Bernsteinově muzikalovém opusu) vůbec nic."
"V podstatě jednoduché zadání “Twenty four hours in New York” vyplnil Bernstein směsí hudby, která má šanci uchvátit svou invencí i ortodoxní milovníky klasiky."
Leonard Bernstein (25. srpna 1918, Lawrence, Massachusetts, USA – 14. října 1990, The Dakota, New York, USA)
CD: On the Town, Deutsche Grammophon, 1993
„Co dělal 21. srpna 1968, si Byčkov pamatuje velmi přesně.“
„Byla členkou komunistické strany, ale v jejich očích jsem viděl stud - znak inteligence.“
„O sedm let později emigroval do Ameriky.“
„Byčkov bude dirigovat 28. října v Carnegie Hall koncert České filharmonie k výročí Československa.“
„Některé okamžiky jsou šťastné, některé nesou pocit studu. Připomínat si musíme oboje.“
Bylo mu necelých šestnáct, žil v Leningradě, studoval... a co tehdy dělal, si pamatuje velmi přesně. Semjon Byčkov, nastupující šéfdirigent České filharmonie, vzpomíná na dny po 21. srpnu 1968 jako na dobu, kdy řada lidí v Sovětském svazu cítila stud. Sám o sedm let později emigroval do Ameriky.
„Mám kulturu takříkajíc v popisu práce už skoro třicet let!“
„Neměl by mediální ombudsman psát do jiných periodik?“
„Český rozhlas je pro většinu Čechů měřítkem kultury mluveného slova.“
„Kultura je systém hodnot, zvyklostí a návodů na chování.“
„Dobré je, že kritikům Českém rozhlasu záleží na tom, aby se kultura neodkazovala jen do sálů k tomu určených.“
"Štěpánka Pučálková přijala nabídku k dvouletému angažmá v Semperově opeře."
"Při hostování v Pekingu jsem dostala pozvání k předzpívání v Drážďanech."
"S drážďanskými umělci se poprvé setkala loni na jaře."
"Českých pěvců v Semperoper neúčinkuje příliš mnoho."
"V roli Siegruny se podílela na inscenaci Wagnerovy Valkýry s Christianem Thielemannem."
„Co dělá Janáčka bleskem z čistého nebe na začátku 20. století?“
„Janáček nebyl zázračným dítětem, ale zázračným starcem.“
„Janáčka prostě nelze poslouchat, musíte se ho účastnit a prožívat.“
„Určujícím je konflikt mezi bytostnou touhou člověka a osudovou daností.“
„Jeho originalita nebyla vedena touhou být jiný, nýbrž být autentický.“
„Janáčkova hudba je neodmyslitelně spjata s naším krajem.“
„Akce je zahájena v Hukvaldech a zakončena na ostravském Kuřím rynku.“
„V centru Ostravy zazní od 18.30 scény z Janáčkových oper.“
„Nevím o žádné podobné akci v Česku v den výročí skladatelova úmrtí.“
„Moc se těším na blížící se nastudování Osudu v ostravské opeře.“
Leoš Janáček patří sice celoživotně Brnu, ale jeho život se uzavřel v Ostravě, vlastně nepříliš daleko od rodiště, od Hukvald. Dnešní devadesáté výročí skladatelova úmrtí se připomíná právě tam – v obci na úpatí Beskyd i v metropoli regionu. Pro portál KlasikaPlus.cz komentuje tento den, ale i svůj vztah k Janáčkovi, hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslezského Jakub Klecker.
„Festival završilo koncertní provedení opery-baletu Evropa galantní.“
„Tanec, hudba, zpěv a láska kdysi spojovaly - a mohly by spojovat zase.“
„Letošní festival zahájila hvězdná pěvkyně Véronique Gens.“
„Spolupráce s Centrem barokní hudby ve Versailles bude pokračovat.“
„Každý pořadatel mi porozumí: vždy nastanou neočekávatelné situace.“
„Objev záznamu zvuku byl revolucí srovnatelnou s objevem knihtisku.“
„Záznamů Beethovenovy Deváté jsem napočítal před časem více než pět set.“
„Pro uživatele velká výhoda, pro autory, interprety a producenty velký problém.“
„Nebezpečí ztráty jakékoliv hierarchie nebo smyslu pro skutečné hodnoty.“
„Přesné řešení, stejně jako dosah rozvoje technologií, zatím zcela neznáme.“
Záznam zvuku, obrazu a jakéhokoliv hudebního díla je pro nás takovou samozřejmostí, s jakou jsme si už zvykli na všechny další vymoženosti takzvaného moderního (nebo už postmoderního?) světa.
„Na pódiích uvedl víc než 4000 koncertů.“
„Znal jsem ho natolik, abych mohl oddělit důležité od podružného, zásadní od ilustrativního a živoucí od odumřelého.“
„Po sedm desetiletí se vydával den co den za tajemstvím notového zápisu.“
„Nikdy jsem nezaslechl povzdech, že musí cvičit, učit se nový repertoár či cestovat.“
„Měl v sobě vznešenost.“
