Prostor, který nejsilněji odráží Plus v našem názvu. Snoubí přesahy ze světa klasické hudby s dalšími rovinami a úhly pohledu, jak ji vnímat, poslouchat, díky ní se inspirovat a propojovat ji s jinými oblastmi života. Přinášíme souvislosti historické, místopisné, duchovní, generační, žánrové nebo umělecké.
Mezinárodní Letní hornové kurzy Broumov se letos uskuteční od 1. do 7. srpna v broumovském klášteře. Jejich pořadatelé spustili v těchto dnech registraci. Zájemci o účast v sedmém ročníku kurzů se mohou registrovat online, a to na novém webu www.letnihornovekurzy.cz. Přihlášky je možné podávat do konce června.
„Petru Polívkovi, zkušenému manažerovi, se podařilo skoro nemožné – situaci v rozhádaném orchestru uklidnil. Orchestr personálně stabilizoval, omladil, dal mu jasnou koncepci.“
„Člověk by si řekl, že se představitelům města dmou prsa pýchou, jaký to mají skvělý prostředek k propagaci Karlových Varů. Nedmou.“
„Pokud by měl ředitel Polívka splnit zadání vedení města, musel by část hudebníků propustit. Zbyl by nám lázeňský orchestr.“
Když Otto Nicolai v roce 1842 založil Vídeňské filharmoniky, v Karlových Varech už sedm let existovalo sezónní hudební těleso, které obšťastňovalo hudbou lázeňské hosty. Od roku 1875 se proměnilo ve stálý orchestr s rozsáhlým symfonickým repertoárem – Karlovarský symfonický orchestr. Kromě Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních se mu žádný jiný tuzemský orchestr nepřetržitou délkou trvání nemůže rovnat. Vždyť i náš nejslavnější orchestr, Česká filharmonie, byl založen teprve o dvacet let později.
Jihočeská filharmonie nespí a přišla s nápadem vydat záznamy některých koncertů bez jakýchkoliv dalších úprav. Prozatím jsou k dispozici nahrávky, které vznikly v odletové hale Letiště České Budějovice, a to premiéra koncertní verze muzikálu Malované na skle ze září minulého roku a koncert s dirigentem, klávesistou a skladatelem Vojtěchem Spurným, jehož dílo Concerto giocoso zaznívá na nahrávce. Další tři CD nahrávky diriguje houslista a dirigent Jan Talich. První je věnována Antonínu Dvořákovi, druhá Mendelssohnově Osmé smyčcové symfonii a poslední nahrávkou je projekt Jihočeské filharmonie s houslistkou a zpěvačkou Ivou Bittovou. Na ní zní úpravy skladeb Leoše Janáčka, Bély Bartóka a také autorská tvorba Bittové.
Mezinárodní hudební festival Lípa Musica letos slaví své dvacáté výročí. K němu chystá pro své příznivce a návštěvníky řadu dárků, a to nejen ryze hudebních. Pořadatelé vydali výroční publikaci s názvem Cestou hudby, která přináší poutavý příběh festivalu vyprávěný jeho zakladatelem a ředitelem Martinem Prokešem. Kniha je doplněna o bohatou fotografickou přílohu a ilustrace akademického malíře Atily Vöröse a její součástí je i živá nahrávka festivalového koncertu mezinárodně obsazeného Lípa Musica Sexteta, které v roce 2019 s úspěchem ve Waltersdorfu představil náš přední houslista Josef Špaček.
Stejně jako ten loňský, i letošní, jubilejní třicátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se neuskuteční. Tradiční akce se tak stává jednou z prvních v republice, která se ruší už podruhé. „V loňském roce jsme měli vše hotovo, ve městě visely plakáty zvoucí na koncerty, a my jsme museli akci zrušit pár dnů před jejím začátkem. V plánování letošního ročníku, který měl být mimochodem jubilejní, třicátý, jsme proto byli obezřetnější. Bylo velmi obtížné odhadovat vývoj situace a podle toho přemýšlet o zahraničních umělcích, sborovém zpěvu, omezení kapacity a dalších věcech, kterých se dotýkají všechna omezení. Přesto jsme byli připraveni a doufali jsme, nicméně vzhledem k vývoji situace musíme být realisté. Je nám proto moc líto, že ani letos neprožijeme velikonoční čas spolu s našimi posluchači,“ svěřuje se ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.
Klasicky a už příliš dlouho – koronavirová situace není příznivá pro konání koncertů pro veřejnost, proto pořadatelé cyklu Pražské múzy přesunuli své aktivity do online prostoru. Únor přináší koncert věnovaný múze Euterpé. V programu vystoupila klarinetistka Anna Paulová a akordeonista Jiří Lukeš. Koncert z prostor Michnova paláce je k zhlédnutí zde.
Ve dnech 14.–16. května se v broumovském klášteře uskuteční 11. ročník mezinárodní soutěže pro mladé klavíristy do sedmnácti let Broumovská klávesa. Pořadatelé v těchto dnech spouštějí registraci na svém webu www.broumovskaklavesa.cz. Zájemci mohou podávat přihlášky až do 3. května 2021.
Třetí ročník Mezinárodní violoncellové soutěže o Cenu Gustava Mahlera, kterou vyhlašuje Institut Gustava Mahlera Praha ve spolupráci s Filharmonií Gustava Mahlera Jihlava, se měl původně uskutečnit včera, 8. února 2021 v Jihlavě. Kvůli pandemii a následným restriktivním opatřením se vedení soutěže rozhodlo uspořádat letošní ročník virtuálně. Do soutěže poslalo přihlášku sto osmdesát tři violoncellistů ze sedmadvaceti zemí. Ti zaslali soutěžní nahrávky, na jejichž základě porota vybrala letošní laureáty, formou odkazu na YouTube. Cenu Gustava Mahlera 2021 s finanční prémií třicet tisíc korun českých získal zároveň absolutní vítěz klání – Simon David Eberle z Německa.
Asociace učitelů hudební výchovy reaguje na probíhající revize obsahu výuky na základních školách, zejména pak na změny související s tendencí posílit informatiku, informační myšlení a robotiku. Tento záměr Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je provázen redukcí učiva a snížením hodinové dotace v jiných předmětech, včetně hudební výchovy. Dění kolem úprav a zejména způsob jejich provedení považuje Asociace učitelů hudební výchovy za netransparentní až skandální.
„Zkuste se zeptat orchestrálního hráče, jaké má zkušenosti s frakem, a dočkáte se řady komických historek.“
„Pracovní oděv by měl být především pohodlný, což frak určitě nesplňuje.“
„Nošení fraku v provozovací praxi vážné hudby se dnes stalo pouhou společenskou konvencí.“
Předpokládám, že jste už slyšeli onu anekdotickou příhodu, kdy rodič vezme své malé dítě poprvé na symfonický koncert a setká se s udiveným dotazem, proč jsou všichni páni v orchestru oblečeni „jako Spejbl“, případně v kostýmu „černých brouků s krovkami“. Následuje pochopitelně vysvětlení, že se jedná o takzvaný frak, tedy slavnostní večerní pánské oblečení, určené pouze pro nejvýznamnější společenské události, jako je například udělování Nobelovy ceny, oficiální státní návštěvy, nejvýznamnější plesy, nebo právě tento večerní koncert…. Není to však úplně pravda.
Základní umělecká škola Opava přijímá přihlášky. Instituce připravila pro zájemce o studium online formulář na svých stránkách, poté je kontaktuje a domluví se s nimi na dalším postupu. V pololetí se uvolnila místa především na tanečním a výtvarném oboru. Náš portál bude průběžně informovat i dalších náborových akcích ZUŠek v České republice.
Společnost Pavla Jurkoviče, spolek přátel a žáků pečující o odkaz českého pedagoga, hudebníka, zpěváka, folkloristy, spisovatele a hudebního skladatele, publikovala na svých YouTube stránkách vzpomínku – medailónek, který před lety natočila Česká televize. Provází jím Jiří Vejvoda.
Dnešním dnem otevírá přihlášky do čtvrtého ročníku Akademie MenART 2021/22 pro podporu talentů. Jako mentoři v sekci klasické hudby pokračují pěvkyně Kateřina Kněžíková, klavírista Ivo Kahánek, houslista Jan Fišer a flétnista Jan Ostrý. Uzávěrka přihlášek je 30. dubna. Přihlášky a více informací najdete na www.menart.cz.
„Zatímco jeho příspěvek k verdiovské interpretaci je dodnes uznávanou a vlastně stále aktuální skutečností, se vztahem Domingo–Mozart je to poněkud složitější.“
„Od konce šedesátých let patří španělský umělec mezi nejúspěšnější a nejrespektovanější verdiovské pěvce všech dob.“
„Poprvé se s Verdiho hudbou setkal jako Borsa v Rigolettovi v Mexico City v roce 1959.“
Leden 2021 je měsícem velkých hudebních výročí. Jednoho jubilanta už KlasikaPlus představila před týdnem, výročí dalších dvou ťukají dnes na dveře. Každý je představitelem jiné doby, ale jak se za chvíli dočtete, mohou být přesto součástí jednoho velkého životního příběhu.
„Kulturně-kreativní sektor je hnací silou k úspěšné obnově Evropy.“
„Výzva žádá vládu, aby investovala z Fondu obnovy do kultury a kreativity 8,233 miliard korun.“
„OECD potvrdila, že spolu s cestovním ruchem patří kultura a kulturní a kreativní průmysly k sektorům nejvíce zasaženým současnou krizí.“
Mezi signatáři výzvy české vládě, aby ekosystém kultury a kreativity výrazně začlenila do národních plánů obnovy, je i Česká hudební rada. Koordinátorem iniciativy za silnější podporu kulturního a kreativního sektoru je platforma Kreativní Česko. Jak uvádí, Fond obnovy EU nás má připravit na současné i budoucí výzvy, přičemž Evropská komise doporučuje investovat právě i do kultury a kreativity. Proto ze 182 miliard korun určených pro Českou republiku žádá výzva o 8,233 miliard korun. Je to v souladu s představou ministerstva kultury, které tuto částku navrhuje v Národním plánu obnovy.
„Není vyloučeno, že Mou vlast vydá přímo Česká filharmonie pod svým labelem Czech Phil Media.“
„V roce 1925 Talich Mou vlast uvedl na prvním koncertě filharmoniků živě přenášeném rozhlasem. O čtyři roky později se stala prvním dílem, které těleso nahrálo na desky.“
„V příštích sezonách chce filharmonie s Byčkovem vedle mahlerovského cyklu nahrát další významná díla českého repertoáru.“
Čas nedobrovolně vyšetřený v době pandemie věnuje Česká filharmonie natáčení studiových nahrávek. V těchto dnech vzniká v Rudolfinu pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova snímek Smetanovy Mé vlasti, na jaře jeden ze dvou hlavních hostujících dirigentů orchestru Jakub Hrůša pořídí s filharmoniky záznam Zrání a Pohádky léta od Josefa Suka.
Hráči Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK dokončili projekt s názvem Orchestr bez pódia aneb FOK za časů pandemie, který vznikal od počátku koronavirové epidemie do konce minulého roku. Videoseriál o jednotlivých nástrojových skupinách orchestru si našel příznivce i v mnoha českých školách. Ke každému videu byl navíc vytvořen kvíz k ověření znalostí získaných při sledování jednotlivých dílů. Kromě stránek orchestru lze seriál sledovat i na YouTube.
„Proslulý byl svými procházkami před JAMU, kdy každého známého poctil sejmutím klobouku, hlubokou úklonou a polohlasným ‚rukulíbám‘.“
„Jeho tvorba je celkově mimořádně rozsáhlá: čítá víc než pět set titulů nejrůznějších žánrů a zaměření.“
„Odchodem Pavla Blatného se uzavřela jedna z výrazných kapitol brněnské hudby.“
Zpráva o tom, že 20. ledna zemřel skladatel Pavel Blatný, nebyla příliš překvapivá – skladatel už dlouho neopouštěl svůj byt a posléze ani svoje lůžko, nicméně pro ty, kteří Pavla Blatného znali, to bylo velmi, velmi smutné. To proto, že představoval téměř vždy kladný pól emocí, vždy byl nabitý energií, vždy důvěřoval budoucnosti.
Na jaře minulého roku uspořádal Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK dobročinnou sbírku ve prospěch Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. Členové a zaměstnanci orchestru tak pomohli zakoupit dva monitory vitálních funkcí pro zdejší oddělení ARO. Podařilo se vybrat celou potřebnou částku a monitory už pomáhají v každodenním chodu nemocničního oddělení. O funkci přístrojů i práci zdravotníků vzniklo krátké dokumentární video.
Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA) ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros Media vydávají knihu Příběhy písní 1919–1960. Publikace vznikla k příležitosti stého výročí založení organizace, které OSA oslavila v roce 2019. Je průřezem nejoblíbenějšími a nejvýraznějšími písněmi z let 1919 až 1960 a snaží se přiblížit tvůrce i příběhy vzniku stěžejních hudebních děl po jednotlivých desetiletích. Autory jsou publicista Josef Vlček v oblasti populární hudby a muzikolog Jaromír Havlík, který provádí čtenáře hudbou klasickou. Kniha je v prodeji od letošního 18. ledna a přibližuje ji video, v němž hovoří Josef Vlček a Roman Strejček.
Stipendijní program MenART míří do základních uměleckých škol s cílem posílit vyhledávání, rozvoj a podporu mladých talentů i pedagogů, kteří se jejich výuce věnují. Děje se tak ruku v ruce s projektem ZUŠ Open, jehož cílem je zviditelnění systému ZUŠ, jako moderního způsobu vzdělávání, práce a úspěchů škol na celostátní úrovni i v rámci regionů, posílení jeho respektu a komunikace směrem k veřejnosti. Obě instituce zastřešuje Nadační fond Magdaleny Kožené. MenART v posledních dnech na stránkách YouTube publikoval pět absolventských koncertů stipendistů Akademie , které byly natočeny na sklonku minulého roku v Sukově síni Rudolfina a v experimentálním prostoru NoD jako symbolická tečka za společnou prací ve skupinách mentorů ročníku 2019/2020. Těmi byli sopranistka Kateřina Kněžíková, klavírista Ivo Kahánek, houslista Jan Fišer, pianistka, skladatelka a zpěvačka Beata Hlavenková a šansoniérka a muzikálová zpěvačka Radka Fišarová.
Concertino Praga – Dvořákova rozhlasová mezinárodní soutěž pro mladé hudebníky vzhledem k přetrvávajícím omezením výuky sólových nástrojů a komplikacím spojeným s probíhající koronavirovou pandemií nově prodloužila termín přihlášek do sólové kategorie, a to až do 28. února. Letos je soutěž otevřena pro nástrojové obory housle, violoncello, klavír, cembalo, harfa, akordeon, flétna, hoboj, klarinet, saxofon, fagot, lesní roh, trubka a trombon. Soutěžící posuzuje mezinárodní odborná porota ve třech kolech. V prvním a druhém kole porota hodnotí soutěžící anonymně na základě zaslaných nahrávek. Třetí kolo je veřejné a bude mít formát koncertu, který proběhne v rámci mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha 2021 v Rudolfinu. Lhůta pro podání přihlášek pro komorní uskupení zůstává v platnosti, termín je 31. března. Pořadatelem je Český rozhlas společně s Akademií klasické hudby. Laureáty minulého ročníku si můžete připomenout zde.
Novým uměleckým šéfem Laterny magiky se od letošního ledna stal mim, autor, režisér, choreograf a pedagog Radim Vizváry, který patří mezi nejvýraznější mezinárodně uznávané osobnosti současného mimického divadla v Evropě. Soubor prošel dlouhou historií. U jeho zrodu stál divadelní režisér Alfréd Radok, který v roce 1958 sestavoval tým pro Světovou výstavu Expo 58 v Bruselu s představením s názvem Laterna magika, které spojovalo jevištní akci s filmem. Od roku 2010 je Laterna magika opět součástí Národního divadla.
Zvláštní. Toto slovo vytane na mysli každému, kdo si pozorně prohlédne kostel stojící u křižovatky Haškovy a Olomoucké ulice v Uničově. Slohová nejednotnost spočívající ve spojení gotického presbytáře s barokní chrámovou lodí vdechuje stavbě nevšední charakter, současně však poukazuje na její pohnutou minulost. Období slávy kostela Povýšení sv. Kříže se střídala s časy úpadku, jeho znovuzrození s chátráním. Ale kdykoli do něj lidé vešli, vždy se mohli povznést nad starosti běžného života – dříve zde vedli dialog s Bohem, dnes tu potkávají múzy.
Úřad práce spustil nabídku možné práce pro umělce. Text na portálu Seznam odkazuje na to, že mezi pozicemi lze najít pokladní a prodejce, ale i řidiče, konzultanta, markeťáka nebo vizážistu. Úřad nabízí i zdravotnické pozice, jako například zdravotní asistent nebo sestra, či dokonce zubní instrumentář. Článek vyvolal vzrušenou debatu zejména ve facebookové skupině Sdružení umělců klasiky, kterou spravují naši přední umělci jako dirigenti Jakub Hrůša a Václav Luks, houslisté Štěpán Ježek a Jan Fišer, mezzosopranistka Markéta Cukrová, klavírista Ivo Kahánek, violoncellista Tomáš Jamník, violista Martin Stupka, hornista a dirigent Radek Baborák a právník Rudolf Leška.
