Ve věku nedožitých pětasedmdesáti let zemřela 18. října slovenská operní pěvkyně Edita Gruberová, jedinečná a velká diva, představitelka rolí především z období italského belcanta. Rodačka z Bratislavy se prosadila nejen ve Vídeňské státní opeře, kde brzy po absolutoriu na VŠMU získala stálé angažmá, ale vystupovala i na prknech dalších nejznámějších operních domů světa – v newyorské Metropolitní opeře, milánské La Scale, Královské opeře v Londýně, Pařížské opeře, Bavorské státní opeře a dalších. Svou bohatou kariéru ukončila teprve před dvěma lety.

„Prvý ročník sa uskutočnil v dňoch 18. 5. – 8. 6. 1970 s dramaturgiou vyrastajúcou na bohatých hudobných tradíciách historických organov Východného Slovenska.“

„Dramaturgia posunutého päťdesiateho ročníka priniesla päť recitálov na nástrojoch v Košiciach a rovnaký počet na organoch v chrámoch Východného Slovenska.“

„Štátna filharmónia Košice je zárukou pokračovania festivalu v budúcnosti.“

Už v loňském roce uběhlo celých padesát let od založení Mezinárodního varhanního festivalu Ivana Sokola v Košicích. Pandemie sice plánované oslavy silně poznamenala, nicméně s ročním odkladem se jich nejstarší varhanní festival na Slovensku přeci jen dočkal. Vzpomínku na historii festivalu, reflexi koncertů přeloženého padesátého ročníku i nahlédnutí do jubilejní publikace 50 ročníků Medzinárodného organového festivalu Ivana Sokola pro KlasikuPlus připravila muzikoložka Silvia Fecsková.

Nová koncepce sborových koncertů, spolupráce s PKF–Prague Philharmonia, Janáčkova Glagolská mše v Elbphilharmonie, tradiční letní festivaly a v neposlední řadě sice dočasné, ale nové sídlo s vyhovující zkušebnou, které sbor získal v historických prostorách v centru Prahy - to jsou v bodech hlavní novinky 87. sezóny, do které právě vstupuje Pražský filharmonický sbor. A jak nám potvrdil David Mareček, který k České filharmonii převzal i jeho vedení, úkolem do budoucna je i rozšíření zahraničních příležitostí.

„Na rohu 3. Avenue a 16. Street se shromáždil nemalý dav. Konal se tam ceremoniál pojmenování části ulice po Henry T. Burleighovi, afroamerickém skladateli a zpěvákovi, který Dvořákovi představoval afroamerické gospely.“

„Sami Američané přicházejí s projekty, které od Dvořáka pokračují dále historií české hudby.“

„Vážím si práce pedagogů, kteří cíleně navádějí studenty k české vážné hudbě jako k základu pro pochopení hudby evropské.“

Dvořákova hudba zní i přes pokračující pandemii v New Yorku silněji než jindy, a to díky zájmu muzikantů všech generací – včetně studentů prestižních hudebních škol. Američané navíc letos připomněli hudební přátelství dvou nepřehlédnutelných osobností, Antonína Dvořáka a Harryho T. Burleigha.

Sochy z rozbitých hudebních nástrojů od Krištofa Kintery a Richarda Wiesnera stojí od včerejška v Rudolfinu, ve foyer Dvořákovy síně. Oba artefakty představují výtvarné vyvrcholení oslav 125. výročí České filharmonie v době pandemie. Autoři použili fragmenty, které vznikly roztříštěním vysloužilých hudebních nástrojů ze základních uměleckých škol při natáčení spotu Spojení hudbou. Sochy budou koncem roku vydraženy a výtěžek se pak použije na vzdělávání učitelů hudební výchovy v rámci filharmonického projektu Hudba do škol.

Národní divadlo moravskoslezské vydalo CD s komorním muzikálem Jasona Roberta Browna Pět let zpět (The Last Five Years). Dílo z roku 2001 se hraje v malém Divadle „12“ od září 2019. Na CD zpívají Martina Vlčková a Tomáš Savka, doprovázejí je hudebníci souboru pod vedením Marka Prášila. Muzikál vypráví o lásce spisovatele a herečky. Každý z protagonistů přitom předkládá divákovi svůj pohled na vztah, který se rozpadl. Ona vypráví od konce, on vztah popisuje od začátku. CD vzniklo přímo v nahrávacím studiu divadla a je k zakoupení pouze v hlavní pokladně NDM nebo v e-shopu divadla. V rolích alternují Klára Jelínková a Tomáš Novotný. Tomáš Savka se v roce 2020 za výkon v roli spisovatele Jamieho dostal do úzké nominace na Cenu Thálie, Martina Vlčková za ztvárnění role herečky Cathy do nominace širší.

Zemřel Ivan Dunovský, mecenáš, podporovatel umění, významná osobnost české taneční kultury 21. století, majitel, zachránce a podporovatel Pražského komorního baletu. Bylo mu 69 let. Soubor koupil v roce 2010 a od té doby se podílel na nových choreografiích i obnovených nastudováních původních děl Pavla Šmoka, podporoval domácí choreografy i skladatele.

„Jak se dodnes traduje, byli to členové Pražské komorní filharmonie, kteří zpěvačku uprosili, aby Dvořákovu píseň nazpívala pro album v češtině.“

„Její nejoblíbenější rolí na Salcburském festivalu kupodivu nebyla její ikonická Violetta z roku 2005, ale Zuzanka z Figarovy svatby.“

„Zároveň konstatovala, že role ´těchhle dívek – víte jakých´, a rozverně se zavlnila a vyšpulila rty, ´už nejsou nic pro mě´.

KlasikaPlus.cz má dobrý zvyk oslavovat narozeniny slavných hudebních jubilantů články, přibližujícími jejich nahrávky, považované za referenční. Když ovšem slaví kulatiny (a to ne ledajaké!) umělkyně kalibru sopranistky Anny Netrebko, říká si to o text alespoň trochu výjimečný. No ovšem: jestli jsem zrovna já ten pravý autor, který je s to něco takového opravdu vymyslet, nechám samozřejmě na vás, čtenářích. Pokud však dovolíte, nesoustředím se zde jen na jedno konkrétní Annino CD, ale pokusím se podělit se s vámi o několik vzpomínek, které mají se jménem Netrebko a s nahrávkami nějakou spojitost.

Klavírní Trio České filharmonie vyhrálo ve své kategorii mezinárodní soutěž Vienna International Music Competition. A díky nahrávce Bergerettes od Bohuslava Martinů, kterou Jiří Vodička, Martin Kasík a Václav Petr natočili v dobové stylizaci, zahájí tuto sezonu ve vídeňském Musikvereinu na Koncertě vítězů. Koncert se koná 10. září od půl osmé. Klavírní Trio České filharmonie na něm zahraje Sukovu Elegii a poslední Dvořákovu Dumku. Vítěznou nahrávku si můžete poslechnout zde.

Sir András Schiff se stal dalším laureátem Ceny Antonína Dvořáka, kterou od roku 2009 uděluje Akademie klasické hudby. Britský klavírista maďarského původu převezme ocenění 20. září při koncertě festivalu Dvořákova Praha, jehož je rezidenčním umělcem. V Rudolfinu ten večer vystoupí s Panochovým kvartetem.

Medaili Artis Bohemiae Amicis předal na Ministerstvu kultury významné české primabaleríně Olze Borisové-Pračikové ministr Lubomír Zaorálek. Prestižní resortní ocenění laureátka dostala za systematickou uměleckou činnost a šíření dobrého jména české kultury v tuzemsku i v zahraničí. Slavnostní akt se uskutečnil na konci července.

Zemřel legendární italský tenorista Giuseppe Giacomini. Od fanoušků dostal přezdívku "Bepi" díky silnému, sytému a barevnému hlasu. Letos 7. září by mu bylo 81 let. Jeho život ale 28. července ukončila mrtvice. Během svého bohatého profesního života nasbíral mnoho úspěchů a zanechal referenční nahrávky.

Houslista Josef Špaček a violoncellista Tomáš Jamník se objeví jako lektoři na srpnové Ševčíkově akademii. Ve svém videostreamu se zabývají otázkou, co je pravdy na tvrzení, že významný houslista a pedagog Otakar Ševčík přišel o oko kvůli prasklé struně. Videa si všimla i mezinárodní stránka The Violin Channel, která se zabývá děním v klasické hudbě napříč celým světem. Ve snímku Jakuba Mayera dochází k sérii pokusů napínání houslových strun…

„Letošní program měl být opravdu ambiciózní.“

„Už v letech před sametovou revolucí bylo připraveno zdravé jádro účastníků, rezidentů a návštěvníků budoucího mezinárodního festivalu.“

„Všechno to šlo tak nějak přirozeně.“

Příznivci současného duchovního umění si v posledních více než třiceti letech těžko dovedli představit konec června bez návštěvy Kroměříže a některého z exkluzivních koncertů či premiér, které pravidelně přináší Forfest, jeden z našich umělecky a obsahově nejzajímavějších festivalů. Koronavirus a opatření proti němu nakonec letošní ročník znemožnily. Přinášíme shrnutí toho, co mělo být a je přesunuto, a také vzpomínku Zdeňky a Václava Vaculovičových na kořeny a začátky Forfestu před třemi desetiletími.

Základní umělecká škola, Opava na konci května vydala autorskou notovou publikaci přednesových skladeb Martina Žurka s názvem Akordeon v barvách. Kniha je ilustrovaná malbami žáků výtvarného oboru a doplněná o CD s nahrávkami. Originální projekt je výsledkem mezioborové spolupráce učitelů a žáků opavské ZUŠ.

„Umělecká výuka s sebou nese určitá specifika, daná právě tím, že se ´učí´ umění a že toto umění nutně učí umělci. A umělci jsou lidé velmi specifičtí.“

„Lze jen stěží odhadnout, v kolika případech šlo o zlou vůli se snahou ublížit, a v kolika případech se jednalo ´jen´ o prázdné a hloupé ´kecy´. Ne že by to omlouvalo nebo postižené bolelo méně, ale pro případnou nápravu věcí je to dost důležité.“

„Je škoda, že se problém neotevřel v jiném období, než jsou nastávající prázdniny.“

Šikana, ponižování, obtěžování… tvrdý dril, opovrhování americkým hnutím Me Too… rozklad, rezignace, opak inspirace… To jsou pojmy, se kterými od konce června veřejně pracuje studentská iniciativa Ne!musíš to vydržet, vzešlá z prostředí Divadelní fakulty AMU a dalších uměleckých škol. Vystoupení budoucích hereček a herců a jejich prezentace kritických ohlasů na ovzduší ve školách a na chování pedagogů vzešlo z anonymní ankety mezi pražským a brněnským studentstvem. Hýbe v těchto dnech uměleckými kruhy. Ivo Medek, skladatel a publicista, někdejší rektor JAMU, se zamýšlí nad příčinami kritizovaných jevů a naznačuje možná řešení.

Orchestr z podhůří Orlických hor, Novoměstská filharmonie (Nofi), po celý školní rok 2020/2021 průběžně slavil šedesát let od svého založení učitelem a dirigentem Dušanem Vrchoslavem. K této příležitosti byl vytvořen výroční sborník plný barevných fotografií a poutavých textů, ve kterém se osobnosti spjaté s životem orchestru ohlížejí za tím, jaké krásné chvíle společně za ta dlouhá léta zažily. Začátky formování orchestru byly zpočátku skromné. „Ze smyčcového souboru se postupně vyvinul orchestr komorní, který byl rozšířen do symfonické podoby přičiněním především dirigenta Jaroslava Rybáčka, za pomoci umělecké vedoucí Ireny Rybáčkové, manažerů orchestru Ondřeje Vlčka, Pavly Rouskové, a hlavně bývalého ředitele ZUŠ Nové Město nad Metují Miloslava Vondřejce,“ sděluje manažerka a houslistka Eliška Kratěnová.

„Příběh vycházející z oblíbeného španělského pikareskního románu má jako hlavní postavu šibala, který si ví vždy rady a trestá bezpráví.“

„Rejchovo zhudebnění odkazuje na tradici francouzské komické opery konce 18. století.“

„Pro uvedení Gusmana na scénu v českém prostředí jsme museli provést, s ohledem na dochované prameny, detailní rekonstrukci.“

Olomoucké barokní slavnosti nabídnou světovou premiéru komické opery Antonína Rejchy, a to po 205 letech od jejího zkomponování. Tři představení zrekonstruované verze díla v podání Studia Volantes v hudebním nastudování Veroniky Manové a režii Tomáše Studeného s výpravou Sylvy Markové se uskuteční za týden 15., 16. a 17. července v prostorách nádvoří Tereziánské zbrojnice. Mezi sólisty se představí Roman a Tadeáš Hozovi, Dagmar Šašková či Václav Barth. O opeře a o zajímavostech z doby vzniku díla píše spoluautorka novodobé rekonstrukce, muzikoložka Jana Franková.

Zahajovací koncert Národního festivalu Smetanova Litomyšl, na kterém ve čtvrtek zahrála Česká filharmonie, odstartoval projekt Smetana 200. Je rozvržen na tři roky a vyvrcholí v roce 2024 oslavami dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany. Cílem je dostat tohoto zakladatele naší novodobé národní hudby do mezinárodního povědomí jako autora širokého záběru, který nesložil pouze Vltavu nebo Prodanou nevěstu, a zároveň jako mimořádnou osobnost světového formátu. Do projektu se zapojí domácí i zahraniční operní domy, orchestry a také amatérská sdružení v menších městech a obcích. Významnou roli budou hrát i edukační aktivity zaměřené na děti a mládež.

Česká filharmonie a Filharmonie Brno uspořádají společný benefiční Koncert pro Moravu. Orchestry tak chtějí pomoci obětem živelní pohromy a poděkovat všem, kdo pomáhají, na místě i finančně. Koncert se bude konat v sobotu 3. července v Zámecké jízdárně Státního zámku Valtice, bude dostupný i online a v přímém přenosu ho odvysílá Česká televize na programu ČT 1. Orchestr složený z členů obou těles povede dirigent Tomáš Netopil. Zazní státní hymna a Novosvětská symfonie Antonína Dvořáka. Charitativní koncert na pomoc Moravě chystá také Karlovarský symfonický orchestr, uskuteční se 14. července od 18 hodin ve Velkém sále hotelu Thermal, a Česká televize, která uspořádá benefici ve středu 30. června na pražské Kampě, vystoupí na ní mimo jiné Adam Plachetka. A pomáhají i další, například Moravská filharmonie Olomouc nebo festival Za poklady Broumovska.

„Jan Malík patří svým datem narození do takzvané zlaté generace české opery, která vstupovala do praxe operních divadel v letech poválečných.“

„Jan Malík vynikl ve světovém repertoáru v obrovské šíři románského, ruského i německého repertoáru.“

„S Janem Malíkem odchází poslední ze zlaté generace pěvců, narozených ve dvacátých letech minulého století.“

Dne 18. června zemřel tenorista Jan Malík, jeden z nejlepších českých tenoristů hrdinného oboru druhé poloviny minulého století, narozen roku 1924. V loňském roce mohl ještě „v hodině dvanácté“ převzít Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Podstatu dlouhé pěvecké kariéry prožil v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v letech 1953–1985. Často hostoval v Národním divadle v Praze, byl minimálně dvakrát jen krůček od angažmá ve zlaté kapličce, kam patřil svojí interpretační úrovní a vzácnou stabilitou svých výkonů. Řadě jeho výkonů jsem byl svědkem, tudíž se vůbec nejedná o zdvořilostní fráze. Viděl jsem Jana Malíka v Liberci, Plzni, i na scéně Národního divadla v Praze, vždy jsem byl nadšen mimořádnými pěveckými kvalitami i jevištní přesvědčivostí všech sledovaných výkonů. Naposledy vystoupil Jan Malík v Liberci roku 1987, již ve věku penzijním, nadšenému publiku se naposledy příznačně představil svým úspěšným Lukášem ze Smetanovy Hubičky.