„Eugen Indjic, skvělý klavírista, jednou otevřel debatu na téma, kdo může vyhrát violoncellovou soutěž, ve které budou porotci Rostropovič, Shafran, Navarra, Maisky, Harrell, Schiff.“

„Byli jsme klidná, gentlemanská porota na úrovni a s pány kolegy mě to moc bavilo.“

„Symbióza koncertních příležitostí se skvělými kantory byla tou nejlepší školou.“

Svůj první ročník právě uzavřela Violoncellová soutěž o Cenu Gustava Mahlera. Konala se v Jihlavě a přivítala 23 účastníků ze čtyř zemí. A porota si pochvalovala jejich vysokou uměleckou úroveň. Výkony soutěžících posuzovali Tomáš Strašil z Pražské konzervatoře a Hudební fakulty AMU v Praze, Václav Horák z Brněnské konzervatoře, klavírista Radoslav Kvapil, šéfdirigent Filharmonie Gustava Mahlera Jiří Jakeš a v jejich čele violoncellista Petr Nouzovský, kterého jsme se na novou příležitost pro mladé cellisty zeptali podrobněji.

„Andreas je velký profesionál s jasnou představou o interpretaci, s obrovskou zkušeností a zároveň s kamarádským a skromným přístupem ke kolegům.“

„Takže se opětovně těším, protože Händel a Mozart Adamovi neskutečně sluší.“

„Händelův Saul? Jde spíše o operu než o koncertní oratorium typu Mesiáše.“ 

Po skvěle přijatém lednovém brněnském uvedení Händelova oratoria Saul (ReflexePlus zde) hostuje Czech Ensemble Baroque s tímtéž dílem v pátek v sezoně Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Hlavní role zpívají i v pražském Rudolfinu německý kontratenorista Andreas Scholl a český basbarytonista Adam Plachetka. Celý tým se pak ještě k několika večerům sejde v červenci na Hudebním festivalu Znojmo, který oratorium chystá ve scénické podobě. KlasicePlus odpovídal na otázky Roman Válek, umělecký vedoucí a dirigent barokního orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque a hlava tohoto výjimečného mezinárodního projektu.  

„Čím blíž stojíte, čím víc se dva kvádry stojící na sobě nad vámi do výšky tyčí, tím víc nevěříte vlastním očím.“

„Původně asi měl být koncertní sál jen vestavěn do nepoužívaného skladiště. Ale architekti si řekli, že by zvenčí nebylo nic nového vidět.“

„Nechci teď říci ´už nikdy´, ale dovedu si představit, že příští písňový recitál budu mít v Laeiszhalle,“ řekl Kaufmann kvůli turistům v sále.

„Nakukujeme do zkoušky jen na chvíli, ale evidentně je akustika sálu opravdovým zázrakem… Koncert pak ukáže, že opravdu ano.“

Kolem uší studeně fičí. K otevřenému moři zbývá ještě asi osmdesát kilometrů, ale hlásí se už i tady silným větrem, vlnami a také rozpoznatelným přílivem a odlivem. Svobodné a hanzovní město Hamburk, ležící na Labi před jeho ústím do Severního moře, má jedinečný kolorit historického i současného přístavního města. A už dva roky dominantu v podobě Labské filharmonie – neopakovatelné budovy s velkým moderním koncertním sálem. Je čtvrtý únorový večer a v Elbphilharmonie je debutantem orchestr Česká filharmonie.

"Plakát je focený provokativně a moderně. Kostýmy ale budou klasické."

„S tanečníky o všem mluvím, abych věděl, jak se v roli cítí."

„"Strašně rád jsem slyšel, že to budeme hrát tak, jak to Čajkovskij napsal. Zažil jsem pár choreografů, kteří kvůli tanečníkům zpomalovali.“

Labutí jezero po 100 letech a v novém hávu, tak by se dala zjednodušeně popsat obnovená premiéra ikonického díla baletní literatury z pera Petra Iljiče Čajkovského, kterou na 19. února chystá Národní divadlo Brno. Připomene tak historicky první uvedení tohoto titulu na této scéně přesně před jedním stoletím.

„Program nabídne v Berlíně, Frankfurtu, Mnichově a Hannoveru průřez francouzskou operou devatenáctého století.“

„Po jeho boku se objeví Anita Rachvelishvili, se kterou zpíval v La Scale v Carmen.“

„Patří k němu velké dramatické umění, plné a až velmi osobní vyjádření emocí.“

Tenorista Jonas Kaufmann má pro čtyři prestižní recitály v největších německých síních jako partnera orchestr PKF — Prague Philharmonia. Turné obsáhne berlínský sál Philharmonie, frankfurtskou Alte Oper, mnichovský Gasteig a Kuppelsaal v Hannoveru. Uskuteční se od 7. do 17. února a je první rozsáhlejší spoluprací tělesa s tímto světoznámým pěvcem.

„V arabském světě klasiku chápou.“

„O Wagnera je tady obrovský zájem, mohutná propagace, neuvěřitelné PR.“

„Wagner je pro mě obrovská výzva a lákadlo. Ale u této hudby trvá aspoň rok, než člověk roli připraví.“

Poprvé ve středu a podruhé a naposledy dnes zažije Abu Dhabi (Abú Zabí) kouzlo Valkýry Richarda Wagnera ve špičkové kvalitě. Do Spojených arabských emirátů ho přivezl proslulý Bayreuther Festspiele v rámci pohostinského vystoupení. Vedle špičkových pěvců účinkuje jako Rossweisse naše mezzosopranistka Eliška Weissová, která se pro KlasikuPlus vyznává ze své stále větší lásky k Richardu Wagnerovi.

„Tím hlavním je vysoká umělecká úroveň, podtržená osobitým pojetím dirigenta; ale vedle toho má nahrávka ještě zvláštní osud.“

„Ruská edice po emigraci manželů Rostropovičových v roce 1974 bryskně zmizela.“

„Asi nejtypičtějším rysem Rostropovičova pojetí jsou výrazně pomalejší tempa lyrických částí.“

Málokterá opera slovanského repertoáru se může pochlubit co do počtu i umělecké různorodosti tolika nahrávkami jako Čajkovského Eugen Oněgin. Tím obtížnější je zvolit zodpovědně a s čistým svědomím takzvanou referenční nahrávku – a to i v situaci, chceme-li vybírat z nahrávek pouze ruské provenience.

„Po dnešním večeru si dovedu představit, jak Mozartovi jeho Pražané rozuměli a nosili ho na rukou.“

„Poslední léta Domingovi přinesla nejen titul dirigenta, ale také barytonisty, což byl prapůvodně jeho hlasový obor, a ředitele mezinárodní pěvecké soutěže Operalia.“

„Orchestr Národního divadla hrál tak jiskrně, lehce, precizně a nadšeně, že to byl jeden z nejlepších výkonů tohoto tělesa vůbec.“

Jedna operní událost, která předznamenala další, se v neděli odehrála v Praze. Plácido Domingo dirigoval ve Stavovském divadle koncert k poctě 263. výročí narození a tím samozřejmě i z díla Wolfganga Amadea Mozarta a zároveň osobně potvrdil, že se v červenci bude v Národním divadle konat jeho slavná pěvecká soutěž Operalia. Jako sólisté včera vystoupili dva její vítězové, Adela Zaharia a Simone Alberghini, a výrazné mladé talenty Štěpánka Pučálková a Petr Nekoranec. Mimořádně dobře hrál orchestr Národního divadla.

„Dvořákův globální význam určitě nestojí pod významem Chopinovým.“

„V září 2020 vznikne Hudební učiliště Antonína Dvořáka jako přípravka Pražské konzervatoře.“

„Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy bude mít od roku 2020 letní zkušební základnu v Kroměříži.“

Akademie klasické hudby rozšiřuje pole působnosti. Má v plánu obsáhnout vedle pořádání festivalu Dvořákova Praha a Cen Antonína Dvořáka také založení Hudebního učiliště jako přípravky Pražské konzervatoře, podíl na organizování Letní akademie v Kroměříži a provozování orchestru Mladá filharmonie, spolupořádání rozhlasové interpretační soutěže Concertino Praga a zřízení Vzdělávacího a informačního centra. Uvažované projekty zveřejnil Jan Simon, od loňského podzimu nový intendant Akademie klasické hudby. Všechny nějakým způsobem ponesou Dvořákovo jméno. A orchestr povede Tomáš Netopil.

„Upozorňovali nás, že publikum přichází a odchází, telefonuje a podobně. O to příjemnější bylo, když jsme se nakonec setkali se soustředěným poslechem.“

„Tento pátek nás čeká exkluzivní záležitost - nahrávání dvou Beethovenových nedokončených skladeb.“

„V únoru uvedeme skladatele Františka Kramáře – a na podzim budeme nahrávat symfonie Pavla Vranického.“

Komorní filharmonie Pardubice vystoupila na jediném koncertě v Kuvajtu. Byla v zemi prvním českým orchestrem. Pátečním večerem vyvrcholil 25. ročník tamního Mezinárodního Al-Qurain Cultural Festival. Zazněla při něm hudba Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Wolfganga Amadea Mozarta a Antonia Vivaldiho. Spoluúčinkovala houslistka Martina Bačová. Kuvajt si zachovává punc exkluzivní destinace, řekl portálu KlasikaPlus.cz Marek Štilec, který program dirigoval a který podle svých slov účinkoval na Arabském poloostrově poprvé.

„Předsednictvo spolku tvoří publicista Václav Fiala, režisér Michal Lieberzeit a architekt Daniel Špička.“

„Koncert byl koncipován jako hudební akademie - mozaika instrumentálních i vokálních čísel.“

„V programu se vystřídali mladí pěvci Lucie Vagenknechtová, Daniel Klánský a Josef Kovačič.“

Spolek Mozarteum Praga hodlá vytvořit v Praze Mozartovo muzeum a postavit skladateli v metropoli pomník, organizovat mezinárodní interpretační soutěž a pořádat koncerty, tvůrčí dílny, besedy a přednášky i edukativní programy pro školy. Přirozeným centrem pražské mozartovské tradice bývala smíchovská usedlost Bertramka. Dnes je však situace naprosto jiná a jednání majitele Bertramky v posledním desetiletí nedává naději na změnu, zaznělo v neděli při koncertu k zahájení činnosti spolku.

„Když máme oslavovat jakéhokoliv velkého skladatele, tak jsem pochopitelně pro.“

„Pro zpěváka mého věku je pěkné být v operním dramatu otcem.“

„Když sleduji jeho program, řekl bych, že je tak trochu workoholik… Ale je to nesmírně inspirující!“

„Mo-zar-to-vy-na-ro-ze-ni-ny,“ slabikuje obrovský nápis nad jevištěm Stavovského divadla Plácido Domingo. Druhou polovinu světelného plakátu zaplňuje jeho vlastní jméno. „Does it mean Mozart´s Birthday?“ ptá se anglicky a za pár vteřin navazuje s tázavým úsměvem: „Would be the same Do-min-go-vy-na-ro-ze-ni-ny…?“ Je těsně po poslední zkoušce na dnešní večerní koncert, který v Praze diriguje, a štábem lidí kolem něj je vyčleněno pár minut na rozhovor pro portál KlasikaPlus. 

„Předzpívání do Semperoper probíhalo jako každé jiné, i včetně toho obligátního ‚děkujeme, na shledanou‘.“

„V Salcburku jsem vlastně dospěla, našla samu sebe, urovnala si hodnoty a zjistila, jaké jsou mé životní priority.“

„Je to pro mě veliká čest a zodpovědnost, stát na jevišti po boku tak významného umělce, jako je právě Plácido Domingo!“

Poslední rozhovor jsem s mezzosopranistkou Štěpánkou Pučálkovou vedl v červnu roku 2016. Tenkrát bylo zajímavé si s ní povídat hlavně o jejích studiích, které absolvovala v salcburském Mozarteu, a také o prvních zkušenostech s operními scénami v Rakousku, Itálii, Slovensku a čerstvě i u nás, konkrétně v produkcích Státní opery Praha. Dnes už je všechno jinak: Štěpánka se coby sólistka zabydlela v ansámblu Semperovy opery v Drážďanech. A tam se jí daří! Má za sebou (a hlavně před sebou) řadu dalších zajímavých uměleckých zkušeností, a aby toho nebylo málo, čeká jí už brzy debut na prknech Stavovského divadla. Pod taktovkou Plácida Dominga zítra vystoupí na slavnostním koncertu s názvem „Mozartovy narozeniny“ a spolu se sopranistkou Adelou Zahariu, tenoristou Petrem Nekorancem a basbarytonistou Simonem Alberghinim zazpívají árie a dueta z nejslavnějších oper jmenovaného oslavence. 

„Krenkovu operu ´Jonny vyhrává´ jsme v Praze od roku 1927 neviděli a neslyšeli.“

„Máme možnost si zase o něco konkrétněji uvědomit, jakou dynamiku a atmosféru roky po první světové válce měly.“

„Výhrou bylo angažování dirigenta, který s touto operou – na rozdíl od všech ostatních účastníků projektu – měl už zkušenost.“

„Drábkova inscenace námět ani hudbu nepopírá. Je invenční a baví.“

Roztančená Evropa okouzlená nadále zidealizovanou, nicméně přece jen dosažitelnější Amerikou, nadšená novým životním stylem, moderní technikou, uměleckou svobodou, novými druhy zábavy… Evropa dvacátých let, v níž bezstarostným lidem na saxofon, na banjo a na housle hraje extrovertní černošský muzikant. Evropa, v níž se sváří staré s novým a v níž se jeden introvertní lokální skladatel zrovna snaží v Alpách vypořádat s vlastním životem. To je Ernst Krenek a jeho devadesát let stará opera Jonny spielt auf, nyní Národním divadlem od čtvrteční premiéry ve zdařilé podobě uváděná jako Jonny vyhrává.

„Nedobrá doba pro operu. Divadla vybírají tituly, které přivedou publikum. Takže jen těžko někde uvidíte Berga, Korngolda, Stravinského, Křenka...“

„To, co Křenek komponoval, byla středoevropská představa o jazzu. Proč ne. Udělal to velmi dobře.“

„Pokud byste se mě zeptal, po jakém místě na světě se mi stýská, pak řeknu, že po Buenos Aires.“

Národní divadlo poprvé od pražské premiéry, která se odehrála před devíti desetiletími, nastudovalo nyní opět operu Jonny vyhrává, v originále Jonny spielt auf. Napsal ji rakouský skladatel s českými kořeny Ernst Křenek, respektive Krenek (1900–1991). Autor sám přiznával, že šlo o jeho největší úspěch. Hned po světové premiéře v Lipsku operu ve stejném roce 1927 za řízení Alexandera Zemlinského uvedlo v Praze Nové německé divadlo. Dílo se hudebně pohybuje ve spektru od novoromanticky znějících ploch po taneční rytmy ovlivněné jazzem. Ústředními postavami jsou exaltovaný skladatel Max, obletovaný houslista Daniello a černošský jazzový muzikant Jonny. Max touží po slávě a Jonny po Daniellových vzácných houslích, které ukradne… KlasicePlus odpovídal na otázky Stefan Lano, dirigent nové inscenace, která má v režii Davida Drábka premiéry 24. a 26. ledna.

„Naše děti potřebují cestovat. Ne proto, aby viděly pozlátko, ale aby pochopily, že zlepší svůj život jedině tehdy, když se dokážou vymanit ze svého prostředí.“

„Romská kultura není zapomenutá, je krásná a silná.“

„Jako jedno z témat konference jsem zvolil roli hudby při překonávání překážek.“

V Belfastu dnes začíná výroční konference Asociace britských orchestrů. Na slavnostním zahájení vystoupí také členové České filharmonie a dětský pěvecký sbor pod vedením Idy Kelarové. Pořadatelé konference tak uskutečňují myšlenku, kterou Česká filharmonie realizuje s romskou mládeží už šestým rokem – a to, že hudba je mostem mezi lidmi a cestou porozumění. Na programu budou také workshopy, které propojí děti z Čhavorenge s místními dětmi různého vyznání i etnického původu.

„Ocenění za celoživotní přínos převzali při slavnostním ceremoniálu a v přímém televizním přenosu pěvkyně Soňa Červená a sbormistr Josef Pančík.“

„Talentem roku se stal šestadvacetiletý houslista Milan Al-Ashhab, absolvent teplické konzervatoře a pražské AMU.“

„S orchestrem vystoupili také čtyři mladí nadějní interpreti – osmiletá Klára Gibišová, dvanáctiletý Vilém Jirsa, třináctiletý Jan Vobořil a sedmnáctiletý Adam Klánský.“

Jedenáct jmen, jedenáct nositelů cen Classic Prague Awards 2018. Červená, Pančík, Al-Ashhab, Baborák Ensemble, Bärenreiter, Bennewitzovo kvarteto, Česká filharmonie, Katta, Mařatka, Pražský filharmonický sbor a Vodička. Blahopřání však po sobotním ceremoniálu musí směřovat i k dalším čtrnácti jménům - zbývajícím nominovaným, kteří nejsou horší než ti, co vyhráli.

Petr Kolař, významný varhaník a pedagog, převezme cenu Jana Václava Stamice za rok 2018. Stane se tak ve čtvrtek 17. ledna v Katedrále sv. Petra a Pavla v Brně. Je snad až symbolické, že ji získá jen pár dní před 90. výročím narození Petra Ebena (22. ledna 1929), varhaníka a skladatele, který tuto cenu také obdržel. Během slavnostního večera vystoupí i sbory, které Petr Kolař vede, a sám spolu s Dietmarem Gräfem přednese varhanní skladby. Cenu J. V. Stamice uděluje od roku 1960 německé sdružení umělců Die KünstlerGilde se spolkovým sídlem v Esslingenu.

„Rozumíme hudebně i lidsky.“

„Vždy znovu mne překvapí, jak tvořivě a přitom profesionálně dokonale orchestry pod Jakubem hrají.“

„Naplňuje mne hrdostí, že česká hudba není ve světě vnímána jen jako cosi exotického na zpestření zaběhnuté dramaturgie.“

Dva špičkoví čeští hudebníci, klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša pomalu dokončují společný projekt. V pátek a v sobotu, 18. a 19. ledna přednesou Koncert pro klavír a orchestr č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů. Současně tak završí nahrávání dvou významných českých koncertních děl, zmíněného Martinů a Koncertu pro klavír a orchestr g moll Antonína Dvořáka. Koncerty se konají v domovském sále Bamberger Symphoniker, které Jakub Hrůša už třetím rokem vede. CD vydá Supraphon letos na podzim.

Ivo Kahánek, Martin Kasík a Daniel Skála a také Benda Quartet, Janáčkova filharmonie Ostrava a Janáčkův komorní orchestr - to jsou první nominace ve dvou kategoriích z celkových šestnácti na Moravskoslezskou kulturní Cenu Jantar. Kandidáty navrhuje celkem osm odborných porot, které budou zasedat až do konce ledna. Galavečer s vyhlášením vítězů pak proběhne v ostravské hale Gong 3. března. Ceny Jantar se budou udělovat podruhé, a to pod záštitou Moravskoslezského kraje. Kromě artificiální hudby se udělují ještě za populární hudbu, výtvarné umění, literaturu, činoherní divadlo, muzikál, operu a balet.

„Akustika ve všech japonských sálech, ve kterých hrajeme, je na neuvěřitelně vysoké úrovni.“

„Daishin Kashimoto si jako malý vybral housle, protože mu přišly jako dvě hračky najednou, měl i luk.“

„Strýc Kanon Matsudy, astrolog, jí předpověděl, že bude výborná klavíristka.“

Na velkém turné v Japonsku je od 3. ledna Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK se svým šéfdirigentem Pietari Inkinenem. Právě v těchto chvílích našeho času koncertuje v Sapporu. Na programu turné je Čajkovského Pátá symfonie a jeho První klavírní koncert v podání Kanon Matsudy, z českého repertoáru pak Dvořákova Novosvětská nebo Slovanské tance, Smetanova Má vlast a také Houslový koncert Johannesa Brahmse s Daishinem Kashimotem, který s FOKem vystoupil i před Vánoci v pražském Obecním domě.

„Glanerta zavedla jeho invence od Brahmse vlastně dost daleko.“

„Jestli Stravinskij vyzněl až strhujícím způsobem, pak přídavek doslova uzemnil.“

„Byčkov vedl filharmoniky k přesnému, nesentimentálnímu, věcnějšímu projevu.“

Prvnímu lednovému abonentnímu programu České filharmonie dominoval koncertní mistr Josef Špaček v roli sólisty. Stravinského Houslový koncert D dur prozářil takovým způsobem, že zastínil nejen autora první skladby večera Detleva Glanerta, ale i šéfdirigenta Semjona Byčkova s jeho Čajkovským.

„O skvělosti hudby Jana Křtitele Vaňhala jsem se přesvědčil před asi deseti lety, kdy jsem vybral a spartoval několik jeho skladeb s duchovní tematikou."

„"Severočeský" Habermann je pozoruhodný skladatel a hudebník, který jistý čas působil například v Paříži nebo Florencii."

„Koželuh byl jeden z prvních propagátorů kladívkového klavíru"

MUSICA FLOREA dnes představí další znovuobjevená díla klasicismu. Velké množství koncertů českých skladatelů tohoto období čeká na svoji renesanci. Často jde o skladatele, o kterých samotní hudebníci nemají ani tušení. Přesto jejich koncerty byly ve své době často hrány. Dnes to v Českém muzeu hudby budou SINFONIA f moll a jako úplná novinka v premiéře SINFONIA d moll Jana Křtitele Vaňhala, dále zazní Concerto in D pro hammerklavír a orchestr Leopolda Koželuha a Concerto in D pro dva lesní rohy a orchestr Františka Václava Habermanna. Sólo na kladívkový klavír bude hrát Petra Matějová, na přirozené lesní rohy Jana Švadlenková a Jiří Tarantík. Dirigentem a iniciátorem novodobých premiér bude tradičně Marek Štryncl, kterému jsme položili pár dovysvětujících otázek.

„Na začátku je dobré být jako tabula rasa, as naive as possible, a čekat, jak ke mně bude skladba promlouvat."

„Klavírista má mít tolik podob a tváří, kolik hraje skladeb."

„Alfred Brendel je i jedním z celoživotních vzorů našeho klavíristy Jana Bartoše."

Třídenní festival Hommage à Alfred Brendel bude v posledních zimních dnech hostit pražské Rudolfinum. Dnes sedmaosmdesátiletý rakouský pianista českého původu, rodák z Loučné nad Desnou na Šumpersku, přijede osobně a od 17. do 19. března se zúčastní několika koncertů a vzdělávacích programů. Brendelovy zájmy celoživotně zahrnují nejen hudbu, ale také malířství, literaturu a esejistiku. V Praze povede mistrovský kurz, bude přednášet o interpretaci Mozarta a představí své knihy, kterých má na svém kontě už desítku a které vycházejí v překladech do mnoha jazyků včetně češtiny. Na jeho pozvání přijede také Mauro Peter, interpret Schubertových písní, a klavírista Helmut Deutsch. Dalším hostem přehlídky bude francouzský komorní soubor Quatuor Diotima, celosvětově uznávaný nejen za interpretaci klasiků, ale ještě víc i za uvádění děl autorů Druhé vídeňské školy a příslušníků avantgardy dvacátého století. Kvarteto založili v roce 1996 absolventi Pařížské konzervatoře. V rámci festivalu zazní v jeho podání souborné provedení smyčcových kvartetů Bély Bartóka a česká premiéra skladby Future Family od Miroslava Srnky. 

„Publikum v Mnichově na Prodanou nevěstu reaguje velmi vřele.“

„Jelikož jsem se od začátku srpna nezastavil, vyberu si teď intenzívní studijní čas.“

„Janáčkova hudba se nemůže omrzet.“

Bavorská státní opera hraje od prosince Smetanovu Prodanou nevěstu. Po hudební stránce za novou inscenací stojí dirigent Tomáš Hanus, šéfdirigent a hudební ředitel Velšské národní opery v Cardiffu, brněnský rodák, který se svým souborem hostoval v prosinci na festivalu Janáček Brno 2018 s operou Z mrtvého domu. Před dnešním na půl roku posledním představením Prodané nevěsty odpověděl z bavorské metropole portálu KlasikaPlus na několik otázek týkajících se hlavně Janáčka a Smetany – a také režie mnichovské Prodané nevěsty, ironizující některé projevy současného venkovského života.

Milí přátelé klasické hudby, děkujeme vám za přízeň a přejeme vám šťastný, zdravý a vyladěný rok 2019!
V příspěvku níže se připojují i někteří naši spolupracovníci.

Vídeňská státní opera dává na Silvestra Straussovu operetu Netopýr, brněnské Národní divadlo Smetanovu Prodanou nevěstu. Stejně silnou tradicí je pak v rakouské metropoli Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků s oblíbenými tanečními a pochodovými melodiemi dynastie Straussů, zatímco v české metropoli Pražští symfonikové jako obvykle zahrají v první den roku Dvořákovy Slovanské tance. V přehledu koncertů a divadelních představení připravených v tuzemsku a v blízké cizině na přelom roků 2018 a 2019 přinášíme podrobnosti i o programu České filharmonie a Filharmonie Brno nebo Berlínských filharmoniků a připomínáme, že v Mnichově diriguje v těchto dnech Prodanou nevěstu Tomáš Hanus.

„V Asii jsme absolvovali už víc než dvacet turné a vždy je o nás nadstandardně postaráno.“

„Kluci u nás v deseti letech již cestují po světě.“

„Nekupujeme si žádné koncertní zájezdy, kde se sbor dostane na pódium s ostatními na pár minut.“

Názvem se hlásí ke sboru, který působil od 12. století při Svatovítské katedrále na Pražském hradě, jsou ale tělesem necírkevním, už celé desetiletí institucionálně zakotveným do podoby soukromé základní umělecké školy se zaměřením na chlapecký zpěv. Mají za sebou od roku 1982 na čtyři tisíce koncertů. Jen při turné do Číny v roce 2018 urazili vzdálenost rovnající se obvodu zeměkoule. Zpívají nejen doma v Hradci Králové a ve své vlasti, ale po celé Evropě, pravidelně ve Spojených státech a Kanadě a stejně pravidelně také v Asii. Český chlapecký sbor Boni pueri má na dvě stovky členů, zpívají v něm chlapci ve věku od čtyř do devatenácti let. Nejprve sbormistrem, potom od roku 1996 uměleckým šéfem a nakonec od roku 2006 ředitelem školy a sboru je Pavel Horák. Zpívání v tomto tělese přirovnává v rozhovoru portál KlasikaPlus k vrcholovému sportu. I proto jsou jak členové Boni pueri, tak jejich rodiče většinou zvyklí na pracovní podobu vánočních svátků.

„Z Rybovky u Jezulátka vznikla hezká rodinná tradice.“

„Řekl jsem si, že ji budu dělat jen jednou za rok, abych se na ni těšil a nezošklivil si ji.“

„Palais Garnier je zřejmě nejkrásnější divadlo na světě a moci si ho ve volných chvílích projít je příjemný bonus.“

Jednou z vánočních tradic v Praze je už přes dvě desetiletí Vánoční mše Jakuba Jana Ryby v Pražském Jezulátku. Každoročně v 15 hodin naplní kostel až po okraj. Zatím jen jednou vynechal účinkování barytonista ADAM PLACHETKA, který je s tímto koncertem už neodmyslitelně spjatý. Podruhé to je letos. Jak řekl KlasicePlus, pracovní povinnosti ho ještě do zítřka zdrží v Paříži.

Požehnané svátky vánoční, ať se nejen dnes, ale hlavně po celý příští rok plní všechna důležitá přání. Pevné zdraví, mnoho úsměvů i krásné hudby přejí Veronika Paroulková a Petr Veber. A s přáním se svými vzkazy připojují i některé umělecké osobnosti a publicisté, kteří s naším portálem KlasikaPlus spolupracují.

„Značka Komorní orchestr České filharmonie pro ty příležitosti skrývá různá proměnlivá složení, nikoli stálou sestavu.“

„Houslista a dnes už hlavně dirigent Goebel je legendou a velkou autoritou historicky poučené interpretace staré hudby.“  

„Publikum se může těšit na další Haydnovy symfonie a skladby neoklasického typu a s Manfredem Honeckem na program sestavený z částí Mozartova Requiem a Schubertových Litanií.“

Mimořádný předvánoční koncert Komorního orchestru České filharmonie s barokním programem řídil v sobotu v Rudolfinu Reinhard Goebel. Během několika dní byl po Giovannim Antoninim už druhou mimořádně vlivnou osobností ze světa staré hudby, která si před filharmoniky takto stoupla. Je to dobře, ale zároveň není třeba vyvozovat žádné dalekosáhlé závěry. 

V období Adventu a Vánoc je na českých kůrech jméno Jakuba Jana Ryby skloňováno ve všech pádech. A my všichni, kdo celý rok žijeme inspirováni Rybovým odkazem, pevně doufáme, že stále častěji ve správném pořadí. Na úvod by se tedy slušelo připomenout, že Ryba byl pokřtěn jmény Jakub Šimon. Zprvu používal pouze své první jméno Jakub, až ve druhém díle školního deníku - tedy až v Rožmitále - začal užívat i druhého jména Jan, které však při křtu nedostal. Původ tohoto jména je nejasný. Může se jednat o jméno po otci, neboť ten byl pokřtěn Jakub Jan, nebo jde o jméno biřmovací. Ryba byl biřmován v Nepomuku, kde se však biřmovací matriky z této doby nedochovaly. Ať je původ jména Jan jakýkoliv, jisté je, že Ryba nikdy nebyl Jan a nikdo jej tak nikdy neoslovoval.

Ani se mi nechce věřit, že už je to opravdu deset let, kdy ve většině operních domů a dalších hudebních institucí po celém světě vrcholily celoroční oslavy stých padesátých narozenin jednoho z nejslavnějších a nejpopulárnějších hudebních skladatelů všech dob. Ano, GIACOMO PUCCINI (narozen 22. prosince 1858 v italské Lucce) měl tenkrát zkrátka své velké kulatiny, které si důstojné připomenutí opravdu zasloužily. Letošní krásné mistrovy sto šedesátiny však média prakticky neřeší. Na otázku proč, je asi snadná odpověď: bez Pucciniho Bohémy, Toscy, Madama Butterfly nebo Turandot si nelze představit repertoár žádného operního domu na světě, tak k čemu ještě další oslavy navíc? Pro řadu milovníků klasiky je podle mého názoru také jistým problémem přiznat prostou pravdu “miluju Pucciniho” právě proto, že je jeho hudba tak chronicky známá, snadno dostupná a v pravém slova smyslu populární.

„Neveřejné zkoušky patří k pracovní každodennosti filharmoniků.“

„Studenti se na chvíli stali pozorovateli pro ně neznámého světa.“

„Výstava ukazuje specifickou atmosféru zkoušek a výsostné působení hudby jako takové.“

Studenti Akademie výtvarných umění zachytili hráče České filharmonie při jejích zkouškách. Výsledkem je výstava, která právě probíhá v přízemním respiriu Dvořákovy síně Rudolfina. Posluchači různých ateliérů tvořili na neveřejných koncertních zkouškách, které vedli dirigenti Jiří Bělohlávek, Semjon Byčkov a Manfred Honeck.

„Tahle hudba i v Rudolfinu funguje, ale atmosféra v koncertním sále je trošku sekulárnější… - v kostele je to přece jen lepší.“

„Nejde přemýšlet o provozování hudby jenom jako o hraní dlouhých a krátkých not. Důležité je, co je mezi tóny - a proč.“

„Pro dirigenta je důležité vědět, kdy jako šéf skončit. Než práce vzájemně zkysne.“

Po pražském a drážďanském uvedení kompletního Bachova Vánočního oratoria v jednom večeru, společném projektu s Nizozemským komorním sborem, jede barokní orchestr Collegium 1704 ještě na šest dalších koncertů do Nizozemska. Sbormistr a dirigent Peter Dijkstra, letošní čtyřicátník, který s nimi dílo nastudoval a při všech koncertech řídí, hovořil v Praze s portálem KlasikaPlus.cz nejen o Bachovi a o svém sboru, ale i o předchozí éře u Pěveckého sboru Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, o působení v rozhlase ve Stockholmu, o církevní příslušnosti, o textech duchovní hudby… a o 150 biblických žalmech. Turné s Vánočním oratoriem je velký projekt, ale koncerty mapující všech 150 žalmů zhudebněných během deseti století 150 různými skladateli, jsou projektem ještě ambicióznějším.

“Překážkou byl ale zcela nečitelný text a dosti nečitelné noty, taková rychle psaná partitura autorem.”

“Vzpomínám si na Šenkýřovo nádherné Festa sanctorum, ve kterém zpíval basista Karel Průša.”

“Z náročnosti a virtuozity partů lze dedukovat, že žáci tehdy měli vysoké hudební a pěvecké předpoklady.”

Novodobou premiéru připravilo na sobotu 15. prosince Národní divadlo v Praze. V kostele sv. Anny (Pražská křižovatka) zazní gratulační kantáta Augustina Šenkýře Dies numini et principi, věnovaná opatovi břevnovského kláštera Friedrichu Grundmannovi. Po 248 letech ji v Praze nastudovali sólisté Markéta Böhmová, Yukiko Kinjo, Michaela Zajmi, Jakub Koś a Roman Hoza, orchestr Národního divadla a dirigent Zdeněk Klauda, specialista na hudbu tohoto období, který byl za podobný objev (Rybovo Stabat mater) oceněn mezi jinými i prestižní cenou Diapason D‘Or.

„Dokument s postupující vážnou nemocí bezděky zachycuje konečné životní bilancování.“

„Není to životopisný film. Mnoho věcí vůbec nezmiňuje. Přesto jde o dílo s velkým přesahem.“

„Divák je díky kameře v pozici nenápadné přítomnosti.“

Česká filharmonie před časem iniciovala natáčení dokumentu o Jiřím Bělohlávkovi. Práce se ujal Roman Vávra - a i když ji předčasně definitivně ukončil šéfdirigentův odchod v květnu 2017, stačil režisér nashromáždit tolik materiálu, že vznikl víc než výmluvný film. Datum televizního vysílání ještě není známé. Uskutečnila se však předpremiéra v pražském kině Lucerna. Vyvolala silné vzpomínky a emoce.

„Mělo zde světovou premiéru postupně sedm z Verdiho téměř třiceti oper, včetně díla prvního a posledního.“

„Toscanini neměl ve Scale debut s Verdim nebo jiným Italem, ale s Mistry pěvci norimberskými.“

„Sedmý prosinec jako vstup do nové sezóny je tradice, kterou založil šéfdirigent Victor de Sabata v roce 1947.“

Novou sezónu milánského divadla La Scala, slavícího letos 240 let, otevřela Verdiho tragická opera Attila. Inaugurační představení se konalo jako každoročně 7. prosince, v den svátku sv. Ambrože, lombardského katolického patrona. Italská televize přenášela večerní program do více než dvaceti zemí světa včetně České republiky a do více než 250 kin po celém světě. Představení snímalo osm kamer se zvukem Dolby Digital, a to v 8K rozlišení. Přenos sledovali lidé i v muzeích, školách, úřadech, na letištích a v luxusních hotelích nebo na náměstích s velkoplošnými obrazovkami.

„Zatímco Kvapil žil z pozdně romantických východisek, Ištvan již cítil, že vývoj se ubírá jiným směrem. Učil se tedy víceméně sám.“

„Z celosvětového hlediska je nejhranější Ištvanovou skladbou Sonáta pro klarinet a klavír.“  

„Nechával si jedno místo přehrávat stále dokolečka. Pak přistoupil ke klavíru, škrtl asi tři noty a oznámil nám: Pánové, jsem spokojen – Bartók je pryč…“

Skladatel Miloslav Ištvan, jedna z legend české hudební avantgardy druhé poloviny dvacátého století, díky originálnímu přístupu ke kompozici a díky poctivé práci dokázal ve vývoji kvalitativně konkurovat generačním kolegům jak na západ, tak na východ od našich hranic. Letos v září jsme si připomněli jeho nedožité devadesátiny. Ištvanovu hudbu přibližuje violoncellista Štěpán Filípek.

„Janáčkovy klavírní skladby cítí jemněji, neútočně, spořádaně a skoro až impresionisticky.“

„Ani v sonátě nesáhl interpret k nejdrsnějším nebo výbušným tónům.“

„Sólista dokázal zůstat v intimním meziprostoru obklopeném rapsodičností a impresivností.“

Exkluzivní program přidal festivalu Janáček Brno 2018 britský skladatel, dirigent a také pianista Thomas Adès. Provedl v pondělí to nejpodstatnější z kompletního klavírního díla Leoše Janáčka. Skladby z vlastního rozhodnutí nastudoval a po turné, které ho z Brna zavede do Lisabonu, Paříže a Londýna, je ještě natočí.

„Nelze ho srovnávat s žádným z řady flétnistů, u kterých jsem měla možnost studovat.“

„Naučí mnohem víc než jen přemýšlet o technice a „hmatat“ na flétnu.“

„Většině z nás dal směr, kterého se držíme dodnes.“

Sedmdesáté narozeniny dnes slaví flétnista, dlouholetý profesor Pražské konzervatoře a v neposlední řadě také básník Jan Riedlbauch. Zásadním způsobem ovlivnil několik generací flétnistů, jimž jako profesor Pražské konzervatoře předává své zkušenosti od roku 1977 dosud. Nejinak tomu bylo i v případě flétnistky Jany Jarkovské, která připravila pro KlasikuPlus své osobní zamyšlení.

„Takovou fúzi dovede jedině Leonard Bernstein. A k takové fúzi se nehodí nikdo lépe než Jan Kučera.“

„Hodně otázek? Lenny jich naservíroval ještě mnohem víc. Asi víc, než odpovědí.“

„Dyk předvedl obrovskou paletu výrazu pěveckého i hereckého.“

Bernsteinova Mše, radikální a provokativní skladba balancující na hranách mezi klasikou, rockem, jazzem a muzikálem, se v hudebním nastudování Jana Kučery, na scéně a v režii bratrů Cabanů a se zpěvákem Vojtěchem Dykem v hlavní roli Celebranta vrátila dvěma představeními do Prahy. První z nich se ve Fóru Karlín uskutečnilo v pondělí.

„Když hraje, pohrouží se do skladeb takovým způsobem, že se zdá skoro nepatřičné spojovat tento intimní obřad s veřejným vystoupením.“

„Někteří lidé ho vidí jako posledního představitele ruské školy dvacátého století.“

„Nehraje povrchně, nedělá show, ale nabízí pohled do nitra hudby, do duchovních významů.“

Návštěva koncertu Grigorije Sokolova vám vynahradí jakýkoli výlet. Způsob, jakým tvoří hudbu, bude totiž pro vaši mysl opravdovým dobrodružstvím, píší jedny nizozemské noviny o klavíristovi, kterého jedním dechem nazývají veleknězem jedinečnosti a rovnováhy. Osmašedesátiletý představitel ruské školy vystoupí v úterý v Rudolfinu na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného. Není divu, že pořádající Pražské jaro hlásí, že koncert je už dlouho vyprodán.

„Je to jediný symfonický program letošního ročníku.“

„Do dvou týdnů po vítězství měl novou položku v diskografii.“

„Americké noviny ho označují jako schopného a nadaného, výrazně virtuózního interpreta.“

Pianista Van Cliburn byl první Američan, který vyhrál Čajkovského soutěž v Moskvě. Psal se rok 1958, bylo mu čtyřiadvacet. Yekwon Sunwoo byl první Korejec, který vyhrál Van Cliburnovu mezinárodní soutěž v Texasu. Psal se rok 2017, bylo mu osmadvacet. V neděli se představí na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného v Praze.

„Thank you, Hrusa, for introducing Kabelac to Cleveland.“

„Jako kdybyste přistáli s Messiaenem v 70. letech v Sovětském svazu a řekli mu: Komponuj. Tady jsi doma.“

„Jde o podobná hudební gesta, o podobnou gradaci, jakou známe z Bolera nebo z Leningradské symfonie.“

Londýnské těleso Philharmonia Orchestra má dnes večer na programu pod taktovkou svého hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši Slovanské tance, Šostakovičův 2. klavírní koncert, v němž je sólistou Simon Trpčeski - a Mysterium času Miloslava Kabeláče. Stejnou skladbu autora, o jehož existenci se v zahraničí moc neví, prosadil Hrůša minulý týden už do programu Clevelandského orchestru.

„Partitura cestovala ve speciálním kufříku jako diplomatická zásilka za doprovodu kurýra z Ministerstva zahraničních věcí.“

„Američany také oslovuje Dvořákův přístup k afroamerické hudbě, která ho silně inspirovala.“

„Je skvělé vidět, jak je Dvořákův odkaz v Americe stále živý a jak se ho v Českém centru snaží stále propagovat.“

Autograf Violoncellového koncertu h moll Antonína Dvořáka byl bezprecedentně zapůjčen z Národního muzea do Spojených států a od 13. října do 9. listopadu vystaven v galerii historického Českého národního domu v New Yorku. České centrum ojedinělou výstavou obohatilo svou nabídku ve dnech kolem stého výročí vzniku Československa. A zviditelnilo tak i hostování České filharmonie, která měla 27. a 28. října dva koncerty v Carnegie Hall. Portál KlasikaPlus přinesl z místa reportáž Dvořák v NYC - ležící i znějící. Nyní hovořil s vedoucí pražského Muzea Antonína Dvořáka Veronikou Vejvodovou, autorkou newyorské výstavy, která mimořádně cennou archiválii doprovázela na cestě tam a pak po měsíci zase zpět. 

„Zaujmeme, když dáváme českou hudbu. Američané jdou na ČF jako na zážitek, který bude autentický.“

„Pro Ameriku je čtyřletý cyklus zájezdů tak akorát.“

„Vozíme dva, maximálně tři různé programy, protože na turné není čas zkoušet.“

Česká filharmonie má dnes večer se Semjonem Byčkovem v Kalifornii na více než dvoutýdenním americkém turné předposlední koncert. Koná se v Davies Symphony Hall, v sále, který San Francisco postavilo na přelomu 70. a 80. let 20. století. Síň má skoro 2800 míst a je pojmenována po paní Louise Davies, dámě ze staré sanfranciské rodiny, největší z donátorů stavby. O sálech, o programu i o dalších aspektech uspořádání zájezdu do Spojených států hovořil portál KlasikaPlus s Davidem Marečkem, generálním ředitelem orchestru. Od roku 1965 jde o třinácté turné po USA. 

„Curtisův institut je taková malá butiková školička, která má ale podle amerických hodnocení nejtěžší zkoušky.“

„Když jsem se hlásil já, tak nás z asi sta houslistů brali šest.“

„Ano, je to návrat na místo činu. Nostalgie…“

Od roku 2011 usedá u prvního pultu České filharmonie. V orchestru hraje i jeho otec. Houslista Josef Špaček je koncertním mistrem, jeho otec je také Josef, ale hraje na violoncello. S laureátem Kocianovy houslové soutěže v Ústí nad Orlicí z roku 1999, vítězem houslové soutěže Michaela Hilla na Novém Zélandu v roce 2009 a prvním českým houslistou s titulem laureáta  z nejtěžší světové soutěže Královny Alžběty v Bruselu z roku 2012 hovořil portál KlasikaPlus na americkém turné České filharmonie. Pepa, jak mu všichni říkají, měl za sebou v New Yorku sólové vystoupení v Českém centru a před sebou koncerty s orchestrem v Carnegie Hall. Vztah ke Spojeným státům má nadstandardní. Proč?

„Neznám barvitější a živější hudbu, než je Janáčkova.“

„Se dvěma zahraničními soubory přijíždějí vynikající čeští dirigenti Tomáš Hanus a Tomáš Netopil.“

„Lišku Bystroušku zařadila do své nabídky platforma OperaVision.“

Kompletní uvedení jevištního díla v podání několika zahraničních souborů i všech tří tuzemských národních divadel - a jako první večer premiéra nové inscenace Příhod lišky Bystroušky. To je výhled na mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno 2018, který se uskuteční od 17. listopadu do 5. prosince.