„Mám radost z přijetí šéfa Dennise Russella Daviese v Brně. Stejně tak dobře se v roli stálého hostujícího dirigenta uvedl Robert Kružík.“

„Elizabeth Leonskaja zahraje v prosinci ve dvou týdnech všech pět Beethovenových klavírních koncertů.“

„V únoru slibuje být objevem sezóny Rejchovo oratorium Lenora, námětově totožné s Erbenovými a Dvořákovými Svatebními košilemi.“

Beethoven i premiéry, vystoupení v Besedním domě i v Janáčkově divadle, neotřelé kombinace děl starších i novějších, šéfdirigent Dennis Russell Davies s taktovkou i u klavíru… Taková bude 64. koncertní sezona Filharmonie Brno od podzimu 2019 do jara 2020. Charakteristický bude už hned vstup do ní 19. září – zazní Brahmsova První, Bartókův 3. klavírní koncert s Elizabeth Leonskou a skladba současného japonského autora Joe Hisaišiho.

„Zachoval si svůj vlastní rukopis, ale pro ty, kteří to dosud nezaregistrovali, je dobré zmínit, že je žákem Miloslava Kabeláče.“

„Jaroslav Krček má bohatý muzikantský život a vytvořil něco dalšího, nového – svého. A jeho soubor Musica Bohemica, který založil v roce 1975, je toho dlouhá léta součástí.“

„S Českou filharmonií a Václavem Smetáčkem nahrál jako režisér Smetanův cyklus Má vlast, který byl v té době první digitální hudební nahrávkou v Československu.“

Soubor Musica Bohemica, hudební režie, znovuobjevování lidové hudby, komponování a aranžování, dirigování, hra na různé hudební nástroje a jejich výroba, zpěv, spolupráce s filmem, Českým rozhlasem a spousta dalších činností, často se zapojením své rodiny – to je dnešní jubilant Jaroslav Krček.

„Když byl v roce 1900 vybrán při konkurzu na místo titulárního varhaníka ze stovky účastníků Louis Vierne, byla zahájena éra, během které se tam pak vystřídali ti nejlepší virtuosové, improvizátoři a skladatelé v jedné osobě.“

„V katedrále Notre-Dame měla vždy silné zastoupení varhanní improvizace, která je i dnes pro francouzské varhaníky nedílnou součástí jejich umění.“  

„Tehdy jsem si uvědomil, jak nádherná a umělecky kvalitní může slavnostní bohoslužba být a že máme u nás opravdu co dohánět.“

Varhaník Karel Martínek před několika lety koncertoval v pařížské katedrále Notre-Dame. Vzpomíná na tu možnost jako na životní zážitek a pro Notre-Dame a tamní varhany má v srdci velké místo. Není divu, že zrovna on sledoval na začátku týdne požár gotického kostela s mimořádnou účastí. Není divu, že zrovna on přivítal s vděčností informaci o tom, že varhany požár přečkaly.   

„Od Händela, který psal hudbu i pro dvůr anglického krále, se odvíjí téma festivalu Hudba králů. A dílo vybrané pro operní stagionu bude určovat hlavní linii dramaturgie každý rok.“

„Při oslavě výročí pádu železné opony zahraje PKF-Prague Philharmonia s Pavlem Šporclem.“  

„Atmosféru dotvářejí místní vinaři, degustace. Ale nejde o vinařský festival.“

Hudební festival Znojmo chystá Händelova Saula a hudbu pro krále a oslaví pád železné opony. Přehlídka se v červenci uskuteční popatnácté. Rozvíjející se přeshraničním spolupráce s rakouskými partnery dává tušit, že za několik let by spolu s festivalem v Retzu mohli znojemští tvořit v kulturním regionu na jihu Moravy a na severu Dolního Rakouska silného hráče s publikem přesahujícím během jednoho měsíce 20.000 lidí. 

„Do roku 1829 vládla kulturní Evropě soudobá hudba.“

„Mendelssohn svým epochálním provedením vrátil Bacha na koncertní pódia, o pár let později totéž udělal s Händelem, Lassem a Palestrinou. Otevřel tak cestu k nové tradici provádění historické hudby.“

„Zdá se, že hudební umění prochází jakousi křížovou cestou. Zvláště v této zemi zřejmě právě absolvujeme některé z těch bolestivějších zastavení.“

Dnes večer zazní v Rudolfinu Matoušovy pašije Johana Sebastiana Bacha v podání souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, řídí Václav Luks. Představují jeden z vrcholů nejen německé barokní, ale evropské hudby vůbec. Dnes už je běžné, že se k nim můžeme vracet. Ještě před sto devadesáti lety bychom je ale neměli možnost nikde slyšet. Až legendárním uvedením těchto pašijí Mendelssohnem začala v roce 1829 renesance zájmu o hudbu nejen lipského kantora. Nad malým výročím návratu starší hudby na koncertní pódia se pro KlasikuPlus.cz zamýšlí LUKÁŠ HURNÍK, skladatel, šéfredaktor ČRo D-dur a také umělecký vedoucí sboru Gaudium Pragense. (Mimo jiné i ten brzy chystá koncert symbolicky složený z děl obou, tedy Bacha i Mendelssohna, včetně výběru z Matoušových pašijí – za týden 17. dubna v sále Husova sboru v Dejvicích.)

“Sólista ví, kam míří, své tóny sází jistě a tvrdě, z tohoto dojmu ale rychle vyvede barvami, linoucími se z klastrů, které otevírají dveře do zcela nových světů.”

“Sportovní výkon neskutečných technických dovedností večera pokračoval v pasážích, ze kterých by se nejednomu klavíristovi zamotala hlava...”

“Před strhujícím výkonem po energetické a výrazové stránce Jonathana Powella nelze než smeknout.”

Je zvláštně příjemné, když se citlivě protnou protiklady a vytvoří dojem harmonie, chvíli nulového bodu, kolem kterého každý ve svém životě oscilujeme. Kostel sv. Vavřince pod Petřínem, ústřední bod Nebovid, kdysi jedné z nejstarších vesnic na levém břehu Vltavy, byl v sobotu svědkem dvou recitálů britského pianisty Jonathana Powella. Zazněla na nich díla hudby 20. a 21. století. To vše pod hlavičkou Mezinárodního institutu a festivalu Prague Music Performance. Bohatá nadílka soudobé hudby v prostoru původně románského kostela a výrazná umělcova osobnost byla lákadla, která i při jednom z prvních svěžích jarních večerů přitáhla posluchače do magických útrob koncertní síně Pražského jara.

„Je nesporné, že tématem Deváté je Rozloučení Pro tolik citů, nálad a barev ale nelze prohlásit, že v této symfonii Mahler umírá.“

„Zřetelně oddělená kóda v naprostém závěru byla tečkou nad mimořádným snažením hráčů a Semjona Byčkova.“

„Příště by snad nebylo potřeba dělat z Dvořákovy síně světelnou arénu… Když Mahler premiéroval Osmou, tak i tramvaje musely přestat zvonit!“

Uvedení Deváté symfonie D dur Gustava Mahlera je vždy mimořádnou příležitostí. Pro svoji strukturu, emoční hloubku i programovou neurčitost je to hudba, která v posluchači vyvolává ty nejniternější momenty a myšlenky. Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem ve středu postupně vystavěla celou symfonii do finále, kde svým emocionálním vypětím odkrývala její nesporný kontemplativní účinek. Pokud má existovat mahlerovská interpretační tradice u České filharmonie, její povaha se nám v tomto případě pravděpodobně odkrývala.

„Důvodem pro oslovení Jakuba Kleckera byla zejména skutečnost, že beze zbytku naplňuje požadavky, které jsme od začátku na budoucího šéfdirigenta kladli.“

„Napříč celým orchestrem je mnoho vynikajících instrumentalistů, kteří své hráčské kvality zúročují nejen uvnitř tělesa, ale také jako sólisté.“

„Petra Vronský orchestru vtiskl osobitý zvuk a kvality a stále pomáhá překonat současné nelehké období.“

Bez šéfdirigenta je po celou aktuálně probíhající sezonu orchestr Moravské filharmonie Olomouc. To se ale mění od sezony 2019/20 - novým šéfdirigentem tělesa se stává Jakub Klecker, dosavadní hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslez­ského a také umělecký ředitel dětského a mládežnického sboru Kantiléna. Ve funkci vystřídá dlouholetého šéfdirigenta Petra Vronského. Veřejnosti se jeho nástupce představí na zahajovacím koncertě 74. sezony 26. září 2019 v Redutě, tedy v domácím sále orchestru. Už brzy ale Jakuba Kleckera můžeme vidět na nadcházející premiéře v Ostravě, kde připravil Juiliettu Bohuslava Martinů. Premiéra je příští čtvrtek 11. dubna. Jakuba Kleckera vystřídá v červnu 2020 na postu hudebního ředitele souboru opery Národního divadla moravskoslezského Marek Šedivý.

„Někdy bude dominovat zvuk z olomouckého Horního náměstí, jindy zase z nádvoří Hudební fakulty AMU nebo z Novoměstské radnice v Praze.“

„Živý zážitek na místě s živou sirénou a vším okolo je samozřejmě nejsilnější.“

„Nápad spojit sirénu s hudbou má přitom historickou návaznost. Siréna totiž byla původně vynalezena jako hudební nástroj.“

3 paralelní koncerty se za hodinu, v pravé poledne spojí do jednoho v živém vysílání Českého rozhlasu Vltava. Po březnové premiéře už podruhé zazní HUDBA K SIRÉNĚ – Společný projekt Orchestru BERG, Českého rozhlasu Vltava a řady dalších partnerů. Jde o velmi krátké koncerty, které se záměrně konají současně s pravidelnou zkouškou sirén. Tentokrát budou probíhat dokonce tři paralelně, a to v Praze a Olomouci, a skladatel a autor konceptu Jan Trojan je propojí do jednoho v živém rozhlasovém vysílání. Květnové a červnové hudby k siréně napíšou Ian Mikyska a Martin Klusák.

„Vytvořilo to velmi soustředěnou kontaktní atmosféru, možnost sledovat každý odstín slova a až fyzicky vnímat nárazy a dramata v hudbě.“   

„Marek Eben těmi nejjemnějšími odstíny hlasu, od pobavení po rozhořčení a odpor, dokáže postihnout všechnu hrůznost, absurdnost, zbytečnost a trapnost lidského konání.“

„Dramaturgii celku i provedení detailů promyslela, připravila a zvládla Michaela Káčerková se zralým přehledem.“

Labyrint světa a rád srdce v podobě hudby Petra Ebena a textu Jana Ámose Komenského vnesl do programu Pardubického hudebního jara závažnost jejich poselství, ale také váhu odpovídající interpretace. Těžko kdo jiný dokáže dát květnatému textu tak komplexní výraz jako Marek Eben. A varhanice Michaela Káčerková přidala nesmlouvavě vyprofilované zvukové obrazy. Nedělní koncert v zaplněném evangelickém kostele měl soustředění a správný poměr mezi slovem a hudbou, mezi patosem a intimitou.

„Dopravní podnik se konečně pustil do budování první linky.“

„Ze Svoboďáku zůstane nejlepší variantou cesta pěšky.“

„Název Janáčkova by slušel i stanici pod garážemi koncertní síně.“

Do štatlu vtruknul Metrostav. Jasňačka! Není žádná makačka na budku domáknout se, co bude - patrioti už brzy nebudó do Janáčkárny a do Mahenky córat, ale budó jezdit krtkem. Perfekt! Vo tym žádná.

„Arcivévodovi Rudolfu Habsburskému, svému žákovi a mecenáši, Beethoven věnoval řadu svých děl, včetně Missy solemnis.“

„Koncert v kostele Karlskirche, uspořádaný 9. dubna v rámci oslav výročí ustanovení arcivévody olomouckým arcibiskupem, se uvedením Koželuhovy kantáty protne s hudebním projektem Češi ve Vídni.“

„Hrát bude nově vzniklý orchestr Wranitzky Kapelle. Sídlí v Nové Říši - rodišti bratří Vranických, skladatelů, kteří také působili ve Vídni.“

Před dvěma sty lety, na jaře 1819, byl ustanoven olomouckým katolickým arcibiskupem rakouský arcivévoda Rudolf Jan, ve hře na klavír nadaný žák Ludwiga van Beethovena a po léta jeho podporovatel. Ve stejném roce ho pak papež jmenoval kardinálem, přijal postupně jáhenské, kněžské a nakonec i biskupské svěcení a o rok později byl v Olomouci intronizován. Součástí oslav letošního jubilea je i koncert, který  9. dubna v rakouské metropoli zpřítomní druhou stranu téže mince - zapadá totiž do projektu Češi ve Vídni.  

„Dosahují zázraků v každé jednotlivé písni.“

„Jsou to miniatury, ve kterých je vyjádřena celá substance lidského života.“

„Pěvci zvolili intimní přístup. A Ivo Kahánek se zhostil jemných nuancí a akcentů i přesně odvažovaných způsobů tvoření tónu svrchovaně.“

Sopranistka Martina Janková, barytonista Tomáš Král a klavírista Ivo Kahánek získali za písně Bohuslava Martinů se skvělou recenzí v časopisu Diapason i jeho nejvyšší ocenění - Diapason d’Or, Zlatou ladičku. Jde o další takto vyzdviženou nahrávku Supraphonu s hudbou moderního českého klasika. Například loni získal Diapason d’Or komorní sbor Martinů Voices se sbormistrem Lukášem Vasilkem za album se skladatelovými madrigaly.

„Benaroya Hall s počtem sedadlem dvojnásobně převyšujícím Smetanovu síň je dimenzována spíš na provádění moderní hudby.“

„Hladký a celistvý zvuk sboru, dynamická rozrůzněnost i výborná intonace by si nezadala s mnohými profesionálními soubory.“

„Celkové vyznění bylo o něco jiné než v evropských sálech, orchestr ani zpěváci se nesnažili o přesnou autenticitu, hráli hudbu tak, jak jim připadalo přirozené.“

Orchestr sídlící v Seattlu na severozápadě Spojených států rozhodně nezapadá do tradiční evropské představy o klasickém symfonickém orchestru. V jeho dramaturgii je na první pohled patrná převaha moderní hudby, přesto se nebojí ani těch nejklasičtějších skladeb hudební historie. A posluchač určitě neudělá chybu, když dá barokní hudbě v jejich podání šanci.

„Kdyby se tehdy pozorovatel podíval dalekohledem pod střechu jakékoliv nuzné pařížské mansardy, našel by tam jistě mnohé podobně vášnivé i tragické lásky, předčasná úmrtí a hluboká přátelství.“

„V liberecké inscenaci si opravdu uvědomíte, že jsou Vánoce.“

„Je dobře, že se daří opery i „vystavovat“ mimo jejich domovské scény. Pardubické hudební jaro je toho letitým důkazem.“

Je to právě rok a několik dní, kdy měla v libereckém Divadle F. X. Šaldy (9. března 2018) premiéru nová inscenace Bohémy Giacoma Pucciniho. Vrátila se tam po třinácti letech a byla přijata s úspěchem. Josef Krečmer, umělecký ředitel a dramaturg Mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro, zve tamní soubor opakovaně a s dobrou zkušeností, a tak se Seveřané na programu letos objevují hned dvakrát – festival uzavře Massenetova Thaïs a teď v neděli zazněla právě Bohéma. A publikum, které jinak v regionu příliš operních příležitostí nemá, ji právem ocenilo s nadšením.

„Na konzervatoři působil celé půlstoletí, na hudební fakultě AMU víc než pětadvacet let.“

„Oddaný a zasvěcený skladatelův interpret, který podstoupil životní úkol nastudovat všechny koncertantní i sólové skladby Bohuslava Martinů pro klavír.“

„Byl synem houslisty Emila Leichnera, který čtyřicet let vedle České noneto a který s ním založil Klavírní kvarteto Bohuslava Martinů.“

Zemřel klavírista Emil Leichner, dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře a hudební fakulty AMU. Loni v létě oslavil osmdesátiny. S výjimkou Austrálie účinkoval jako sólista nebo komorní hráč na všech kontinentech. Natočil kompletní klavírní dílo Bohuslava Martinů a hudbu českého klasika dvacátého století propagoval také svými organizačními aktivitami. Stal se v tuzemské hudbě legendou.

„Chénier je typická romantická a tragická role. Básník, který ani smrt nevnímá jako reálnou možnost.“

„Role, kterou bych opravdu rád zpíval, je Verdiho Otello.“

„V zemi, jako je Brazílie, kde kultura nemá pro politiky v současnosti skoro žádnou váhu, je velmi obtížné něco v opeře plánovat.“

Pěveckým hostem v dnešním a v pondělním představení opery Andrea Chénier od Umberta Giordana je v titulní roli na scéně historické budovy pražského Národního divadla Martin Muehle - brazilský, v Německu usazený tenorista. Opera Andrea Chénier byla uvedena v Národním divadle jako žhavá novinka v roce 1897 - pouhý rok po světové premiéře v milánské Scale. Pak až po 119 letech – v inscenaci, která je od roku 2016 nadále na repertoáru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Martin Muehle porovnává Giordana s Puccinim a podmínky pro operu v Evropě s Brazílií a hovoří o svém hlasovém oboru - tenore spinto.

„Začátky ostravské scény před sto lety připomene Rusalka a Maškarní ples.“

„Mrtvé město Ericha Wolfganga Korngolda, brněnského rodáka, zazní sto let po světové premiéře, v Ostravě poprvé.“

„V české premiéře uvede ostravské divadlo komorní operu Proces od Philipa Glasse podle prózy Franze Kafky.“

Rusalka se v Ostravě za dosavadní stovku let operního provozu objeví už potřinácté, ale Salieriho Škola žárlivých naopak poprvé, stejně jako Korngoldovo Mrtvé město, Glassův Proces a Bernsteinova West Side Story. V příští sezóně k těmto titulům přibude také Verdiho Maškarní ples, klasická opereta a další muzikál a v baletu mimo jiné večer na Rossiniho hudbu.

„Francouzská režisérka německou kulturu vidí také bez příkras, ale spíše pobaveně.“

„Na podvody je určitě zvyklý - a v závěru jde tedy jeden nepodstatný neúspěch jen zapít k baru.“

„Podrobné a uvolněné herectví, ale i zpívání na vysokém standardu. Vyrovnané obsazení. Vše se samozřejmostí, která vzbuzuje lehkou závist.“

Zlatá osmdesátá. Nebo začátek devadesátých. Kecal je cynickým provozovatelem zábavního podniku Kezal´s Village plného hostů, komedianti jsou céčkoví varietní umělci, Jeník frajer v džínách a Mařenka těhotná servírka. Takhle napsané to vypadá strašně – ale Smetanova Prodaná nevěsta, zpívaná v němčině, je v drážďanské Semperově opeře přesto podařená: hudebně poutavá, reálná - a hlavně zábavná. Stojí za ní francouzská režisérka Mariame Clément a český dirigent Tomáš Netopil.

„Brexit? Jako kdyby si obyvatelé Pompejí odhlasovali výbuch Vesuvu v domnění, že je dobrý nápad zjistit, co se bude dít.“

„Když mu bylo devět, pořídil si svou úplně první gramofonovou desku. A na ní byl Dvořákův Zlatý kolovrat s Českou filharmonií.“

„Píseň o zemi a Zlatý kolovrat si nejsou zas až tak vzdáleny. Není rozmar, že jsem program takto sestavil.“

Když byl minulý týden v Praze Sir Simon Rattle, pojal svůj pobyt spojený s dirigentským debutem u České filharmonie také hodně soukromě. Mimo jiné prý byl s dětmi v zoologické zahradě. Volného času tedy zbylo ještě méně než jindy, poskytl proto českým médiím jediný rozhovor. Byl to ten, který vysílala stanice Vltava. Zaujal v něm vedle úvah o Mahlerově hudbě také jednoznačně kritický postoj k Brexitu.

„Smetanova Litomyšl za první den vyprodala13 z 41 pořadů.“

„Pražské jaro otevřou Bamberští symfonikové se svým šéfdirigentem Jakubem Hrůšou.“

„Concentus Moraviae bude letos těsněji než jindy propojen s Rakouskem.“

Blíží se jaro a s ním i tradiční festivaly. Některé už odpočítávají dny nebo týdny do svého zahájení a jiné právě odstartovaly nebo chystají předprodej vstupenek. Před námi tak je například Pardubické hudební jaro, Hudební festival A. Dvořáka Příbram, Festival Jakuba Jana Ryby, Pražské jaro, Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, Hudba tisíců Mahler-Jihlava, Mezinárodní hudební festival Kutná Hora, Concentus Moraviae a z kraje léta pak Smetanova Litomyšl nebo Prague Proms. Zastavme se u nich podrobněji.

„Radokovo libreto zachycuje absurditu situací, do nichž jsou lidé manipulováni politickým režimem.“

„Dva operní tituly bude režírovat šéf Janáčkovy opery Jiří Heřman – Růžového kavalíra a Řecké pašije.“

„V případě Zámečníkovy dětské opery půjde o první spolupráci Arnošta Goldflama s operou.“

Národní divadlo Brno uvede za rok novou operu Monument inspirovanou tragickým životním příběhem sochaře Otakara Švece, autora vítězného návrhu na vytvoření pomníku sovětského vůdce Stalina. Libreto a režie bude dílem Davida Radoka, hudbu na objednávku divadla zkomponoval a dirigentem projektu je šéfdirigent Janáčkovy opery Marko Ivanović. Premiéra je stanovena na 20. února 2020. Jde o jednu z pěti nových operních inscenací, které brněnská scéna chystá na příští sezónu. Těmi dalšími jsou Hoffmannovy povídky, Růžový kavalír, Řecké pašije a Ferda Mravenec.

„Říká se o ní, že je komedie; ale tak, jak to má být v každé dobré komedii, je přítomen i nějaký prvek tragičtější.“

„Smetanovy postavy mně připomínají tradiční pohádky.“

„Fascinace folklorem má vždycky něco společného s touhou dotknout se něčeho už trošku ztraceného. Nostalgické ohlížení po čistotě…“

Francouzská režisérka Mariame Clément, vystudovaná kunsthistorička, režírovala svou první operu v roce 2004. Začínala v Lausanne, Antverpách, Bernu, Tel Avivu… později se dostala na festival do Glyndebourne, do Opéra national de Paris, do Covent Garden… Pracuje v evropských divadlech, má na svém kontě už bezmála čtyři desítky operních inscenací. Nyní v drážďanské Semperově opeře spolu s dirigentem Tomášem Netopilem nastudovala Prodanou nevěstu. Před páteční premiérou hovořila pro portál KlasikaPlus.cz v souvislosti se Smetanovou operou o folkloru a pohádkách, o Mozartovi a Rossinim i o humoru a tragičnosti. Je u Prodané nevěsty naprosto očarována bohatstvím její hudby i postav a situací. A je přesvědčena, že soustřeďovat se v režii příliš na naivní a folklorní aspekty by tuto operu učinilo bezzubou - méně zajímavou, než může být.

„Ščedrinovu Lolitu připraví Sláva Daubnerová. Očekává se osobitý výklad a provokativní vizuální přitažlivost díla.“

„Krále Rogera připraví Národní divadlo v koprodukci s divadly ve Varšavě, Stockholmu a Tokiu.“

„Národní groteska Švanda dudák připomene úspěšného skladatele Weinbergera, po válce zapomenutého a nehraného.“

Národní divadlo připravuje pro příští sezónu na svých čtyřech scénách šest operních premiér a několik koncertů. Na repertoáru zůstane pětatřicet dalších operních inscenací. Velkou událostí sezóny bude znovuotevření budovy Státní opery po několikaleté rekonstrukci. Operní gala, které v někdejším Novém německém divadle zahájí opětovný pravidelný provoz, se bude konat přesně 132 let po prvním večeru. Je ohlášeno na 5. ledna 2020.

„Vychází se vstříc požadavkům pořadatelů, kteří vždy žádají právě český repertoár.“

„Možnost poslechnout si brněnské filharmoniky v plné zvukové kvalitě, kterou zatím české sály neposkytují.“

„Posluchači v Japonsku často obdarovávají hudebníky drobnými pozornostmi.“

Brněnská filharmonie se vrátila z desátého japonského turné. Během tří týdnů odehrála jedenáct koncertů v devíti městech. Hlavní poznatek? Japonsko se nemění - zůstává rájem klasické hudby.

„Andreas Schager se z osmdesáti procent věnuje Richardu Wagnerovi, ale zpívá také Maxe nebo Florestana.“

„Thomas Johannes Mayer o Wagnerovi hovoří jako o skladateli, který byl vždycky na jeho straně.“

„Wagnerova hudba je úžasná, plná emocí a exprese; je mi velmi blízká  svou dramatičností, vyznává se Eliška Weissová.“

Jako Lohengrin vystoupí v pátek a v neděli v pražském Národním divadle jeden z nejuznávanějších wagnerovských tenoristů současnosti Andreas Schager, který s rolí debutoval koncem loňského roku ve Vídni. Druhým exkluzivním hostem obou představení je německý barytonista Thomas Johannes Mayer. Hlavní ženské role zpívají Barbara Haveman, známá v Praze jako Tosca, a Eliška Weissová. Diriguje Constantin Trinks, pravidelný spolupracovník operních domů v Drážďanech, Mnichově, Vídni, Hamburku, Paříži a Curychu i festivalu v Bayreuthu.

„Eugen Indjic, skvělý klavírista, jednou otevřel debatu na téma, kdo může vyhrát violoncellovou soutěž, ve které budou porotci Rostropovič, Shafran, Navarra, Maisky, Harrell, Schiff.“

„Byli jsme klidná, gentlemanská porota na úrovni a s pány kolegy mě to moc bavilo.“

„Symbióza koncertních příležitostí se skvělými kantory byla tou nejlepší školou.“

Svůj první ročník právě uzavřela Violoncellová soutěž o Cenu Gustava Mahlera. Konala se v Jihlavě a přivítala 23 účastníků ze čtyř zemí. A porota si pochvalovala jejich vysokou uměleckou úroveň. Výkony soutěžících posuzovali Tomáš Strašil z Pražské konzervatoře a Hudební fakulty AMU v Praze, Václav Horák z Brněnské konzervatoře, klavírista Radoslav Kvapil, šéfdirigent Filharmonie Gustava Mahlera Jiří Jakeš a v jejich čele violoncellista Petr Nouzovský, kterého jsme se na novou příležitost pro mladé cellisty zeptali podrobněji.

„Andreas je velký profesionál s jasnou představou o interpretaci, s obrovskou zkušeností a zároveň s kamarádským a skromným přístupem ke kolegům.“

„Takže se opětovně těším, protože Händel a Mozart Adamovi neskutečně sluší.“

„Händelův Saul? Jde spíše o operu než o koncertní oratorium typu Mesiáše.“ 

Po skvěle přijatém lednovém brněnském uvedení Händelova oratoria Saul (ReflexePlus zde) hostuje Czech Ensemble Baroque s tímtéž dílem v pátek v sezoně Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Hlavní role zpívají i v pražském Rudolfinu německý kontratenorista Andreas Scholl a český basbarytonista Adam Plachetka. Celý tým se pak ještě k několika večerům sejde v červenci na Hudebním festivalu Znojmo, který oratorium chystá ve scénické podobě. KlasicePlus odpovídal na otázky Roman Válek, umělecký vedoucí a dirigent barokního orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque a hlava tohoto výjimečného mezinárodního projektu.  

„Čím blíž stojíte, čím víc se dva kvádry stojící na sobě nad vámi do výšky tyčí, tím víc nevěříte vlastním očím.“

„Původně asi měl být koncertní sál jen vestavěn do nepoužívaného skladiště. Ale architekti si řekli, že by zvenčí nebylo nic nového vidět.“

„Nechci teď říci ´už nikdy´, ale dovedu si představit, že příští písňový recitál budu mít v Laeiszhalle,“ řekl Kaufmann kvůli turistům v sále.

„Nakukujeme do zkoušky jen na chvíli, ale evidentně je akustika sálu opravdovým zázrakem… Koncert pak ukáže, že opravdu ano.“

Kolem uší studeně fičí. K otevřenému moři zbývá ještě asi osmdesát kilometrů, ale hlásí se už i tady silným větrem, vlnami a také rozpoznatelným přílivem a odlivem. Svobodné a hanzovní město Hamburk, ležící na Labi před jeho ústím do Severního moře, má jedinečný kolorit historického i současného přístavního města. A už dva roky dominantu v podobě Labské filharmonie – neopakovatelné budovy s velkým moderním koncertním sálem. Je čtvrtý únorový večer a v Elbphilharmonie je debutantem orchestr Česká filharmonie.

"Plakát je focený provokativně a moderně. Kostýmy ale budou klasické."

„S tanečníky o všem mluvím, abych věděl, jak se v roli cítí."

„"Strašně rád jsem slyšel, že to budeme hrát tak, jak to Čajkovskij napsal. Zažil jsem pár choreografů, kteří kvůli tanečníkům zpomalovali.“

Labutí jezero po 100 letech a v novém hávu, tak by se dala zjednodušeně popsat obnovená premiéra ikonického díla baletní literatury z pera Petra Iljiče Čajkovského, kterou na 19. února chystá Národní divadlo Brno. Připomene tak historicky první uvedení tohoto titulu na této scéně přesně před jedním stoletím.

„Program nabídne v Berlíně, Frankfurtu, Mnichově a Hannoveru průřez francouzskou operou devatenáctého století.“

„Po jeho boku se objeví Anita Rachvelishvili, se kterou zpíval v La Scale v Carmen.“

„Patří k němu velké dramatické umění, plné a až velmi osobní vyjádření emocí.“

Tenorista Jonas Kaufmann má pro čtyři prestižní recitály v největších německých síních jako partnera orchestr PKF — Prague Philharmonia. Turné obsáhne berlínský sál Philharmonie, frankfurtskou Alte Oper, mnichovský Gasteig a Kuppelsaal v Hannoveru. Uskuteční se od 7. do 17. února a je první rozsáhlejší spoluprací tělesa s tímto světoznámým pěvcem.

„V arabském světě klasiku chápou.“

„O Wagnera je tady obrovský zájem, mohutná propagace, neuvěřitelné PR.“

„Wagner je pro mě obrovská výzva a lákadlo. Ale u této hudby trvá aspoň rok, než člověk roli připraví.“

Poprvé ve středu a podruhé a naposledy dnes zažije Abu Dhabi (Abú Zabí) kouzlo Valkýry Richarda Wagnera ve špičkové kvalitě. Do Spojených arabských emirátů ho přivezl proslulý Bayreuther Festspiele v rámci pohostinského vystoupení. Vedle špičkových pěvců účinkuje jako Rossweisse naše mezzosopranistka Eliška Weissová, která se pro KlasikuPlus vyznává ze své stále větší lásky k Richardu Wagnerovi.

„Tím hlavním je vysoká umělecká úroveň, podtržená osobitým pojetím dirigenta; ale vedle toho má nahrávka ještě zvláštní osud.“

„Ruská edice po emigraci manželů Rostropovičových v roce 1974 bryskně zmizela.“

„Asi nejtypičtějším rysem Rostropovičova pojetí jsou výrazně pomalejší tempa lyrických částí.“

Málokterá opera slovanského repertoáru se může pochlubit co do počtu i umělecké různorodosti tolika nahrávkami jako Čajkovského Eugen Oněgin. Tím obtížnější je zvolit zodpovědně a s čistým svědomím takzvanou referenční nahrávku – a to i v situaci, chceme-li vybírat z nahrávek pouze ruské provenience.

„Po dnešním večeru si dovedu představit, jak Mozartovi jeho Pražané rozuměli a nosili ho na rukou.“

„Poslední léta Domingovi přinesla nejen titul dirigenta, ale také barytonisty, což byl prapůvodně jeho hlasový obor, a ředitele mezinárodní pěvecké soutěže Operalia.“

„Orchestr Národního divadla hrál tak jiskrně, lehce, precizně a nadšeně, že to byl jeden z nejlepších výkonů tohoto tělesa vůbec.“

Jedna operní událost, která předznamenala další, se v neděli odehrála v Praze. Plácido Domingo dirigoval ve Stavovském divadle koncert k poctě 263. výročí narození a tím samozřejmě i z díla Wolfganga Amadea Mozarta a zároveň osobně potvrdil, že se v červenci bude v Národním divadle konat jeho slavná pěvecká soutěž Operalia. Jako sólisté včera vystoupili dva její vítězové, Adela Zaharia a Simone Alberghini, a výrazné mladé talenty Štěpánka Pučálková a Petr Nekoranec. Mimořádně dobře hrál orchestr Národního divadla.

„Dvořákův globální význam určitě nestojí pod významem Chopinovým.“

„V září 2020 vznikne Hudební učiliště Antonína Dvořáka jako přípravka Pražské konzervatoře.“

„Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy bude mít od roku 2020 letní zkušební základnu v Kroměříži.“

Akademie klasické hudby rozšiřuje pole působnosti. Má v plánu obsáhnout vedle pořádání festivalu Dvořákova Praha a Cen Antonína Dvořáka také založení Hudebního učiliště jako přípravky Pražské konzervatoře, podíl na organizování Letní akademie v Kroměříži a provozování orchestru Mladá filharmonie, spolupořádání rozhlasové interpretační soutěže Concertino Praga a zřízení Vzdělávacího a informačního centra. Uvažované projekty zveřejnil Jan Simon, od loňského podzimu nový intendant Akademie klasické hudby. Všechny nějakým způsobem ponesou Dvořákovo jméno. A orchestr povede Tomáš Netopil.

„Upozorňovali nás, že publikum přichází a odchází, telefonuje a podobně. O to příjemnější bylo, když jsme se nakonec setkali se soustředěným poslechem.“

„Tento pátek nás čeká exkluzivní záležitost - nahrávání dvou Beethovenových nedokončených skladeb.“

„V únoru uvedeme skladatele Františka Kramáře – a na podzim budeme nahrávat symfonie Pavla Vranického.“

Komorní filharmonie Pardubice vystoupila na jediném koncertě v Kuvajtu. Byla v zemi prvním českým orchestrem. Pátečním večerem vyvrcholil 25. ročník tamního Mezinárodního Al-Qurain Cultural Festival. Zazněla při něm hudba Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Wolfganga Amadea Mozarta a Antonia Vivaldiho. Spoluúčinkovala houslistka Martina Bačová. Kuvajt si zachovává punc exkluzivní destinace, řekl portálu KlasikaPlus.cz Marek Štilec, který program dirigoval a který podle svých slov účinkoval na Arabském poloostrově poprvé.

„Předsednictvo spolku tvoří publicista Václav Fiala, režisér Michal Lieberzeit a architekt Daniel Špička.“

„Koncert byl koncipován jako hudební akademie - mozaika instrumentálních i vokálních čísel.“

„V programu se vystřídali mladí pěvci Lucie Vagenknechtová, Daniel Klánský a Josef Kovačič.“

Spolek Mozarteum Praga hodlá vytvořit v Praze Mozartovo muzeum a postavit skladateli v metropoli pomník, organizovat mezinárodní interpretační soutěž a pořádat koncerty, tvůrčí dílny, besedy a přednášky i edukativní programy pro školy. Přirozeným centrem pražské mozartovské tradice bývala smíchovská usedlost Bertramka. Dnes je však situace naprosto jiná a jednání majitele Bertramky v posledním desetiletí nedává naději na změnu, zaznělo v neděli při koncertu k zahájení činnosti spolku.

„Když máme oslavovat jakéhokoliv velkého skladatele, tak jsem pochopitelně pro.“

„Pro zpěváka mého věku je pěkné být v operním dramatu otcem.“

„Když sleduji jeho program, řekl bych, že je tak trochu workoholik… Ale je to nesmírně inspirující!“

„Mo-zar-to-vy-na-ro-ze-ni-ny,“ slabikuje obrovský nápis nad jevištěm Stavovského divadla Plácido Domingo. Druhou polovinu světelného plakátu zaplňuje jeho vlastní jméno. „Does it mean Mozart´s Birthday?“ ptá se anglicky a za pár vteřin navazuje s tázavým úsměvem: „Would be the same Do-min-go-vy-na-ro-ze-ni-ny…?“ Je těsně po poslední zkoušce na dnešní večerní koncert, který v Praze diriguje, a štábem lidí kolem něj je vyčleněno pár minut na rozhovor pro portál KlasikaPlus. 

„Předzpívání do Semperoper probíhalo jako každé jiné, i včetně toho obligátního ‚děkujeme, na shledanou‘.“

„V Salcburku jsem vlastně dospěla, našla samu sebe, urovnala si hodnoty a zjistila, jaké jsou mé životní priority.“

„Je to pro mě veliká čest a zodpovědnost, stát na jevišti po boku tak významného umělce, jako je právě Plácido Domingo!“

Poslední rozhovor jsem s mezzosopranistkou Štěpánkou Pučálkovou vedl v červnu roku 2016. Tenkrát bylo zajímavé si s ní povídat hlavně o jejích studiích, které absolvovala v salcburském Mozarteu, a také o prvních zkušenostech s operními scénami v Rakousku, Itálii, Slovensku a čerstvě i u nás, konkrétně v produkcích Státní opery Praha. Dnes už je všechno jinak: Štěpánka se coby sólistka zabydlela v ansámblu Semperovy opery v Drážďanech. A tam se jí daří! Má za sebou (a hlavně před sebou) řadu dalších zajímavých uměleckých zkušeností, a aby toho nebylo málo, čeká jí už brzy debut na prknech Stavovského divadla. Pod taktovkou Plácida Dominga zítra vystoupí na slavnostním koncertu s názvem „Mozartovy narozeniny“ a spolu se sopranistkou Adelou Zahariu, tenoristou Petrem Nekorancem a basbarytonistou Simonem Alberghinim zazpívají árie a dueta z nejslavnějších oper jmenovaného oslavence. 

„Krenkovu operu ´Jonny vyhrává´ jsme v Praze od roku 1927 neviděli a neslyšeli.“

„Máme možnost si zase o něco konkrétněji uvědomit, jakou dynamiku a atmosféru roky po první světové válce měly.“

„Výhrou bylo angažování dirigenta, který s touto operou – na rozdíl od všech ostatních účastníků projektu – měl už zkušenost.“

„Drábkova inscenace námět ani hudbu nepopírá. Je invenční a baví.“

Roztančená Evropa okouzlená nadále zidealizovanou, nicméně přece jen dosažitelnější Amerikou, nadšená novým životním stylem, moderní technikou, uměleckou svobodou, novými druhy zábavy… Evropa dvacátých let, v níž bezstarostným lidem na saxofon, na banjo a na housle hraje extrovertní černošský muzikant. Evropa, v níž se sváří staré s novým a v níž se jeden introvertní lokální skladatel zrovna snaží v Alpách vypořádat s vlastním životem. To je Ernst Krenek a jeho devadesát let stará opera Jonny spielt auf, nyní Národním divadlem od čtvrteční premiéry ve zdařilé podobě uváděná jako Jonny vyhrává.

„Nedobrá doba pro operu. Divadla vybírají tituly, které přivedou publikum. Takže jen těžko někde uvidíte Berga, Korngolda, Stravinského, Křenka...“

„To, co Křenek komponoval, byla středoevropská představa o jazzu. Proč ne. Udělal to velmi dobře.“

„Pokud byste se mě zeptal, po jakém místě na světě se mi stýská, pak řeknu, že po Buenos Aires.“

Národní divadlo poprvé od pražské premiéry, která se odehrála před devíti desetiletími, nastudovalo nyní opět operu Jonny vyhrává, v originále Jonny spielt auf. Napsal ji rakouský skladatel s českými kořeny Ernst Křenek, respektive Krenek (1900–1991). Autor sám přiznával, že šlo o jeho největší úspěch. Hned po světové premiéře v Lipsku operu ve stejném roce 1927 za řízení Alexandera Zemlinského uvedlo v Praze Nové německé divadlo. Dílo se hudebně pohybuje ve spektru od novoromanticky znějících ploch po taneční rytmy ovlivněné jazzem. Ústředními postavami jsou exaltovaný skladatel Max, obletovaný houslista Daniello a černošský jazzový muzikant Jonny. Max touží po slávě a Jonny po Daniellových vzácných houslích, které ukradne… KlasicePlus odpovídal na otázky Stefan Lano, dirigent nové inscenace, která má v režii Davida Drábka premiéry 24. a 26. ledna.

„Naše děti potřebují cestovat. Ne proto, aby viděly pozlátko, ale aby pochopily, že zlepší svůj život jedině tehdy, když se dokážou vymanit ze svého prostředí.“

„Romská kultura není zapomenutá, je krásná a silná.“

„Jako jedno z témat konference jsem zvolil roli hudby při překonávání překážek.“

V Belfastu dnes začíná výroční konference Asociace britských orchestrů. Na slavnostním zahájení vystoupí také členové České filharmonie a dětský pěvecký sbor pod vedením Idy Kelarové. Pořadatelé konference tak uskutečňují myšlenku, kterou Česká filharmonie realizuje s romskou mládeží už šestým rokem – a to, že hudba je mostem mezi lidmi a cestou porozumění. Na programu budou také workshopy, které propojí děti z Čhavorenge s místními dětmi různého vyznání i etnického původu.

„Ocenění za celoživotní přínos převzali při slavnostním ceremoniálu a v přímém televizním přenosu pěvkyně Soňa Červená a sbormistr Josef Pančík.“

„Talentem roku se stal šestadvacetiletý houslista Milan Al-Ashhab, absolvent teplické konzervatoře a pražské AMU.“

„S orchestrem vystoupili také čtyři mladí nadějní interpreti – osmiletá Klára Gibišová, dvanáctiletý Vilém Jirsa, třináctiletý Jan Vobořil a sedmnáctiletý Adam Klánský.“

Jedenáct jmen, jedenáct nositelů cen Classic Prague Awards 2018. Červená, Pančík, Al-Ashhab, Baborák Ensemble, Bärenreiter, Bennewitzovo kvarteto, Česká filharmonie, Katta, Mařatka, Pražský filharmonický sbor a Vodička. Blahopřání však po sobotním ceremoniálu musí směřovat i k dalším čtrnácti jménům - zbývajícím nominovaným, kteří nejsou horší než ti, co vyhráli.

Petr Kolař, významný varhaník a pedagog, převezme cenu Jana Václava Stamice za rok 2018. Stane se tak ve čtvrtek 17. ledna v Katedrále sv. Petra a Pavla v Brně. Je snad až symbolické, že ji získá jen pár dní před 90. výročím narození Petra Ebena (22. ledna 1929), varhaníka a skladatele, který tuto cenu také obdržel. Během slavnostního večera vystoupí i sbory, které Petr Kolař vede, a sám spolu s Dietmarem Gräfem přednese varhanní skladby. Cenu J. V. Stamice uděluje od roku 1960 německé sdružení umělců Die KünstlerGilde se spolkovým sídlem v Esslingenu.

„Rozumíme hudebně i lidsky.“

„Vždy znovu mne překvapí, jak tvořivě a přitom profesionálně dokonale orchestry pod Jakubem hrají.“

„Naplňuje mne hrdostí, že česká hudba není ve světě vnímána jen jako cosi exotického na zpestření zaběhnuté dramaturgie.“

Dva špičkoví čeští hudebníci, klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša pomalu dokončují společný projekt. V pátek a v sobotu, 18. a 19. ledna přednesou Koncert pro klavír a orchestr č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů. Současně tak završí nahrávání dvou významných českých koncertních děl, zmíněného Martinů a Koncertu pro klavír a orchestr g moll Antonína Dvořáka. Koncerty se konají v domovském sále Bamberger Symphoniker, které Jakub Hrůša už třetím rokem vede. CD vydá Supraphon letos na podzim.

Ivo Kahánek, Martin Kasík a Daniel Skála a také Benda Quartet, Janáčkova filharmonie Ostrava a Janáčkův komorní orchestr - to jsou první nominace ve dvou kategoriích z celkových šestnácti na Moravskoslezskou kulturní Cenu Jantar. Kandidáty navrhuje celkem osm odborných porot, které budou zasedat až do konce ledna. Galavečer s vyhlášením vítězů pak proběhne v ostravské hale Gong 3. března. Ceny Jantar se budou udělovat podruhé, a to pod záštitou Moravskoslezského kraje. Kromě artificiální hudby se udělují ještě za populární hudbu, výtvarné umění, literaturu, činoherní divadlo, muzikál, operu a balet.

„Akustika ve všech japonských sálech, ve kterých hrajeme, je na neuvěřitelně vysoké úrovni.“

„Daishin Kashimoto si jako malý vybral housle, protože mu přišly jako dvě hračky najednou, měl i luk.“

„Strýc Kanon Matsudy, astrolog, jí předpověděl, že bude výborná klavíristka.“

Na velkém turné v Japonsku je od 3. ledna Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK se svým šéfdirigentem Pietari Inkinenem. Právě v těchto chvílích našeho času koncertuje v Sapporu. Na programu turné je Čajkovského Pátá symfonie a jeho První klavírní koncert v podání Kanon Matsudy, z českého repertoáru pak Dvořákova Novosvětská nebo Slovanské tance, Smetanova Má vlast a také Houslový koncert Johannesa Brahmse s Daishinem Kashimotem, který s FOKem vystoupil i před Vánoci v pražském Obecním domě.

„Glanerta zavedla jeho invence od Brahmse vlastně dost daleko.“

„Jestli Stravinskij vyzněl až strhujícím způsobem, pak přídavek doslova uzemnil.“

„Byčkov vedl filharmoniky k přesnému, nesentimentálnímu, věcnějšímu projevu.“

Prvnímu lednovému abonentnímu programu České filharmonie dominoval koncertní mistr Josef Špaček v roli sólisty. Stravinského Houslový koncert D dur prozářil takovým způsobem, že zastínil nejen autora první skladby večera Detleva Glanerta, ale i šéfdirigenta Semjona Byčkova s jeho Čajkovským.

„O skvělosti hudby Jana Křtitele Vaňhala jsem se přesvědčil před asi deseti lety, kdy jsem vybral a spartoval několik jeho skladeb s duchovní tematikou."

„"Severočeský" Habermann je pozoruhodný skladatel a hudebník, který jistý čas působil například v Paříži nebo Florencii."

„Koželuh byl jeden z prvních propagátorů kladívkového klavíru"

MUSICA FLOREA dnes představí další znovuobjevená díla klasicismu. Velké množství koncertů českých skladatelů tohoto období čeká na svoji renesanci. Často jde o skladatele, o kterých samotní hudebníci nemají ani tušení. Přesto jejich koncerty byly ve své době často hrány. Dnes to v Českém muzeu hudby budou SINFONIA f moll a jako úplná novinka v premiéře SINFONIA d moll Jana Křtitele Vaňhala, dále zazní Concerto in D pro hammerklavír a orchestr Leopolda Koželuha a Concerto in D pro dva lesní rohy a orchestr Františka Václava Habermanna. Sólo na kladívkový klavír bude hrát Petra Matějová, na přirozené lesní rohy Jana Švadlenková a Jiří Tarantík. Dirigentem a iniciátorem novodobých premiér bude tradičně Marek Štryncl, kterému jsme položili pár dovysvětujících otázek.

„Na začátku je dobré být jako tabula rasa, as naive as possible, a čekat, jak ke mně bude skladba promlouvat."

„Klavírista má mít tolik podob a tváří, kolik hraje skladeb."

„Alfred Brendel je i jedním z celoživotních vzorů našeho klavíristy Jana Bartoše."

Třídenní festival Hommage à Alfred Brendel bude v posledních zimních dnech hostit pražské Rudolfinum. Dnes sedmaosmdesátiletý rakouský pianista českého původu, rodák z Loučné nad Desnou na Šumpersku, přijede osobně a od 17. do 19. března se zúčastní několika koncertů a vzdělávacích programů. Brendelovy zájmy celoživotně zahrnují nejen hudbu, ale také malířství, literaturu a esejistiku. V Praze povede mistrovský kurz, bude přednášet o interpretaci Mozarta a představí své knihy, kterých má na svém kontě už desítku a které vycházejí v překladech do mnoha jazyků včetně češtiny. Na jeho pozvání přijede také Mauro Peter, interpret Schubertových písní, a klavírista Helmut Deutsch. Dalším hostem přehlídky bude francouzský komorní soubor Quatuor Diotima, celosvětově uznávaný nejen za interpretaci klasiků, ale ještě víc i za uvádění děl autorů Druhé vídeňské školy a příslušníků avantgardy dvacátého století. Kvarteto založili v roce 1996 absolventi Pařížské konzervatoře. V rámci festivalu zazní v jeho podání souborné provedení smyčcových kvartetů Bély Bartóka a česká premiéra skladby Future Family od Miroslava Srnky.