„Sopranistku Hanu Blažíkovou se podařilo získat paradoxně díky tomu, že se její jinak už plný diář náhle vyprázdnil.“
„I přes ústupky vynucené jarními státními preventivními opatřeními se podařilo zachovat téma hudby pro šlechtické dvory a podtitul Nobilitas.“
„Někteří lidé jsou vděčni za postupný návrat ke koncertnímu životu, jiní ale s nákupem vstupenek váhají.“
Především tuzemští umělci zabezpečují letos program Letních slavností staré hudby. Festival se v Praze uskuteční od 23. července a jen dva poslední koncerty 3. a 7. září patří zahraničním interpretům, souborům z Německa a Polska. Pořadatelé tak reagují na aktuální situaci na kulturní scéně, v níž se odrážejí důsledky jarních vládních restrikcí přijatých v souvislosti s pandemií koronaviru. Ty se ostatně projevují i na zájmu publika. Někteří lidé jsou vděčni za postupný návrat k normálnímu životu, k němuž patří i koncertní dění, jiní ale projevují ještě obavy a váhají s nákupem vstupenek.
Dva programy má na Letních slavnostech staré hudby rezidenční soubor festivalu Collegium Marianum s flétnistkou Janou Semerádovou. Na 27. července do zahrady Trojského zámku připravuje Pařížské kvartety od Georga Philippa Telemanna, proslulého milovníka, znalce a dokonce pěstitele květin, v kombinaci s instrumentálními skladbami Jeana-Féryho Rebela, Michela Blaveta a Johanna Caspara Ferdinanda Fischera. Pro 6. srpna do kostela sv. Šimona a Judy chystá pak duchovní hudbu Adama Václava Michny z Otradovic a dalších autorů majících spojitost s barokními Čechami.
Dvakrát – a to 30. července a 6. srpna – se v nabídce objevuje také jméno mezinárodně uznávané sopranistky Hany Blažíkové, kterou se podařilo získat paradoxně díky tomu, že se její jinak už plný diář v souvislosti s celosvětovým bojem proti nemoci náhle vyprázdnil. První z projektů je její sólový, v repertoáru španělské středověké hudby se bude sama doprovázet na historickou harfu. Druhý koncert má společně s Collegiem Marianum.
Úvodní večer přehlídky s duchovními motety psanými pro francouzský královský dvůr obstará šestičlenná vokálně-instrumentální sestava vedená tenoristou Vojtěchem Semerádem z tuzemského souboru Cappella Mariana. A zvukomalebné efekty a improvizace v italské hudbě 17. století přiblíží v zahradě Trojského zámku 3. srpna další český ansámbl – Concerto Aventino, jehož uměleckým vedoucím je hráč na zobcové flétny Jakub Kydlíček.
Koncerty v září se konají v Zrcadlové kapli Klementina a v Trojském zámku. Nejprve zahrají polští instrumentalisté Krzysztof Firius a Anna Firius skladby pro violu da gamba a cembalo, včetně děl Carla Friedricha Abela, Bachova lipského žáka. Na posledním koncertu festivalu potom vystoupí čtyřčlenné německé sdružení NeoBarock, které tvoří hráči na barokní housle, violoncello a harfu a na cembalo. Přivezou hudbou, která kdysi vznikla pro švédskou královnu Kristýnu.
Festival má, jako i jiné letošní hudební přehlídky, pozměněný termín a program. I přes ústupky vynucené jarními státními preventivními opatřeními se podařilo zachovat téma hudby pro šlechtické dvory a podtitul Nobilitas odkazující na urozenost a ušlechtilost. Spojení šlechty a hudby znamená nejen dvorskou zábavu, ale také reprezentaci. Hudební produkce se tedy týkaly estetických zálib a mecenášství, ale stejně tak byly nástrojem politiky a prostředkem ke zviditelnění majestátu. A tato rovina se promítá do šlechtické hudební kultury raného novověku, ale i do námětů provozovaných děl.
Doprovodným programem bude interpretační workshop, který na téma Instrumentální hudba německého a italského baroka povedou v Praze 8. září členové souboru NeoBarock: jeho umělecká vedoucí houslistka Maren Ries, violoncellistka Ariane Spiegel a cembalista Stanislav Gres.
Festival vstupuje do třetí dekády. Letní slavnosti jsou největším a nejdéle působícím festivalem staré hudby v Praze. Propojují architekturu s hudbou odpovídajících stylů. S velkým ohlasem se pravidelně setkávají akce v Břevnovském klášteře, Zámku Troja a Letohrádku Hvězda i v interiérech méně známých kostelů a v dalších pražských historických prostorách.
Foto: archiv festivalu
