Požár zničil varhany v Nantes z 18. století
Velké varhany v katedrále v západofrancouzském Nantes dnes zničil požár. Nástroj z roku 1784 úplně zmizel a silně poškozená je i varhanní kruchta, na které stály, teď hrozí zřícením. Plameny zničily také původní barevná okna ze 16. století za varhanami. Podle prvních ohlasů vyšetřovatelů mohlo jít o úmyslné zapálení, jedno ze tří ohnisek požáru přitom našli přímo u varhan. Ohně si všimli kolemjdoucí před osmou hodinou ráno.
Prameny se zmiňují o varhanách už v 15. století. Střední část velkých varhan vytvořil Jacques Girardet v roce 1619, boční části později vytvořili Adrien Lépine v roce 1768 a François-Henri Clicquot v roce 1784. Během Francouzské revoluce zachránil varhany před prodejem nebo jejich zničením varhaník Denis Joubert, protože je využíval při oslavě státních svátků konaných v katedrále. Ve 30. letech 20. století prošel nástroj komplexní obnovou, při které mechanickou trakci nahradila pneumatická. V roce 1944 byly varhany poškozeny při bombardování. Restaurátorské práce probíhaly do roku 1971. Při požáru následujícího roku se varhany podařilo před zničením zachránit. Dnes ale zřejmě shořely celé. Od 22. července měly přitom být středobodem festivalu duchovní hudby Visages des Orgues. Měli na nich postupně každou prázdninovou středu koncertovat Loïc Georgeault, Coralie Amedjkane, Michel Bourcier, Charlotte Marck, Marie-Thérèse Jehan a na čtyři ruce Mickaël Durand a Gaëlle Coulon.
V katedrále se nacházejí ještě druhé varhany na kůru, které slouží při běžných příležitostech. V roce 1897 je vytvořil Louis Debierre. Byly také poškozeny při bombardování v roce 1944 a požárem v roce 1972. Dočkaly se ale restaurování a v provozu jsou od roku 1985. Varhanní skříň je od roku 1987 zapsaná na seznamu kulturních památek.
Pozdně gotická katolická katedrála svatého Petra a Pavla pochází z přelomu 15. a 16. století. V srdci města na řece Loiře ji nechal postavit bretaňský vévoda Jan V. a biskup Jean de Malestroit, základní kámen byl položen 14. dubna 1434. Střední portál na západním průčelí je pozdější, z roku 1481. Oheň ji přitom nezasáhl poprvé. Částečně ji poničilo spojenecké bombardování za druhé světové války v roce 1944 a hořelo v ní i v důsledku pokrývačských prací 28. ledna 1972, požár už tehdy poničil hlavní okna z barevného skla mezi dvěma věžemi. Opravy trvaly třináct let až do května 1985. V roce 2015 v Nantes navíc velký oheň zasáhl i další katolický chrám. Poničil tři čtvrtiny střechy baziliky svatého Donáta a svatého Rogáta z 19. století. Dnešní neštěstí ale vyvolalo hlavně vzpomínky na loňský dubnový požár pařížské katedrály Notre-Dame, který zničil střechu, krov a špičatou věžičku z 19. století.
Příspěvky od Veronika Veber Paroulková
- Adam Plachetka: Metropolitní? Opravdu jsem si našel „malé divadlo“ pro svoje debuty
- Klára Moldová: Janáček by nebyl Janáčkem, pokud bychom mu vzali správnou češtinu
- Lenka Šaldová: Festival Opera vracíme do lichých let
- Jana Boušková: Pódium je opravdu můj druhý domov
- Marek Kozák: Dobře temperovaný klavír bývá občas nazýván Starým zákonem v hudbě
Více z této rubriky
- Rok české hudby zahrnuje přes šest set akcí. Vzniká také film o Smetanovi
- Dalibor Tolaš (1960–2024)
- Jakým výzvám aktuálně čelí kulturní sektor? Odpovědi hledala mezinárodní konference
- Ti ve stínu aneb Na koho také vzpomenout v Roce české hudby? (16. týden)
- Dvořákovo muzeum vystavuje trio Dumky. Zahraje Klavírní kvarteto Josefa Suka