„Není vyloučeno, že Mou vlast vydá přímo Česká filharmonie pod svým labelem Czech Phil Media.“

„V roce 1925 Talich Mou vlast uvedl na prvním koncertě filharmoniků živě přenášeném rozhlasem. O čtyři roky později se stala prvním dílem, které těleso nahrálo na desky.“

„V příštích sezonách chce filharmonie s Byčkovem vedle mahlerovského cyklu nahrát další významná díla českého repertoáru.“

Čas nedobrovolně vyšetřený v době pandemie věnuje Česká filharmonie natáčení studiových nahrávek. V těchto dnech vzniká v Rudolfinu pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova snímek Smetanovy Mé vlasti, na jaře jeden ze dvou hlavních hostujících dirigentů orchestru Jakub Hrůša pořídí s filharmoniky záznam Zrání a Pohádky léta od Josefa Suka.

Semjon Byčkov provedl s Českou filharmonií Mou vlast v Praze poprvé v říjnu 2019. O rok později ji pak zahráli znovu, tehdy kvůli protiepidemickým opatřením bez publika v sále, zato s rekordním počtem diváků: přímý přenos České televize sledovalo v listopadu 2020 na jejím kanále ČT art 103.000 lidí. Dalších 73.000 zhlédnutí měl cyklus symfonických básní na Facebooku. Z důvodu pandemie se natáčení Mé vlasti s šéfdirigentem a uměleckým ředitelem uskutečňuje nyní o téměř dva roky dříve, než bylo původně v plánu. Není vyloučeno, že Mou vlast vydá přímo Česká filharmonie pod svým labelem Czech Phil Media.

Zatím poslední filharmonická nahrávka Mé vlasti vznikla v roce 2014 pod taktovkou tehdejšího šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka. O čtyři roky později, k stému výročí vzniku Československa, ji vydala společnost Decca.

Česká filharmonie si letos připomíná 125 let. První úplné provedení Mé vlasti v jejím podání se konalo v roce 1901 ve smíchovském pivovaru. V roce 1925 ji Václav Talich uvedl na prvním koncertě filharmoniků živě přenášeném rozhlasem. O čtyři roky později se potom stala prvním dílem, které těleso nahrálo na desky. Když Joseph Goebbels za nacistické okupace požadoval, aby Česká filharmonie vystoupila v Berlíně a v Drážďanech, šéfdirigent Václav Talich dal jako vzdorné gesto na program právě Mou vlast. Tutéž skladbu pak v roce 1945 řídil Rafael Kubelík na „koncertě díkůvzdání“ za čerstvě osvobozené Československo. Po pětačtyřiceti letech, kdy se vrátil z exilu, zazněla pod jeho taktovkou v úvodu Pražského jara a pak Mou vlast i pro program open-air koncertu na Staroměstském náměstí k prvním svobodným československým volbám.

Pro Byčkova bylo podle jeho slov „absolutně vyloučené“, aby se stal uměleckým ředitelem prvního českého orchestru, aniž by tento cyklus šesti symfonických básní zahrnul do svého repertoáru. „Ale nemohl jsem v Praze předstoupit před orchestr a před publikum a provést tuto skladbu poprvé. Nejprve jsem ji musel pochopit a takříkajíc do sebe absorbovat,“ zdůrazňuje. Proto celý cyklus před prvním pražským koncertem uvedl v Kolíně nad Rýnem, v Hamburku, v Madridu, v Clevelandu a jinde ve světě. A šéfdirigent dodává: „Sjednocená Evropa bude nádherná, když se podaří zachovat národní identitu všech jejích členů. Teprve potom se podaří žít skutečně pospolu. A to je důvod, proč je Smetanova Má vlast dodnes tak aktuální, současná. Je o nás, je to příběh toho, co žijeme dnes. I to je důvod, proč se mě tak hluboce dotýká. Je to má Má vlast!“ Dává tak odpověď na otázku, kterou si často kladl, totiž proč tento cyklus vytvořený v 19. století ke svým posluchačům stále promlouvá a proč se tak bytostně dotýká i jeho. „V příštích sezonách bychom se Semjonem Byčkovem vedle mahlerovského cyklu rádi nahráli i další podobně významná díla českého repertoáru, mimo jiné symfonie Antonína Dvořáka či Janáčkovu Glagolskou mši,“ uvedl generální manažer orchestru Robert Hanč.

Foto: Česká filharmonie