„Mozartova hudba je bytostně živá, vynalézavá a často i provokativní.“

„Kristian Bezuidenhout se věnuje historicky poučené interpretaci především skladatelů z období klasicismu a raného romantismu. Jeho nahrávky zahrnují i Mozartovo kompletní dílo pro sólový klavír.“

“ Mozart ve svých skladbách technické nedostatky kladívkového klavíru využil takovým způsobem, že se z nich stávají přednosti.“

Pátého prosince uplyne 230 let od smrti Wolfganga Amadea Mozarta, jehož jméno se postupně stalo téměř synonymem pro klasickou hudbu. Během dvou století se z osobnosti a díla podivuhodného skladatele stal fenomén, který sahá i za hranice čistě hudebního světa. Mozart coby „zázračné dítě“ posloužil jako vzor pro moderní hudební pedagogiku snažící se o všestranný rozvoj dítěte (1), podle některých vědců poslech Mozartovy hudby krátkodobě zlepšuje prostorovou představivost a dokonce má příznivý vliv na pacienty s epilepsií (2). Legendami opředený Mozartův život stále fascinuje a podněcuje nová a nová zpracování. Málokterý hudební skladatel se těší tak všeobecné oblibě.

Občas se ale zdá, jako by se ve vší té zasloužené chvále a uznání skladateli ztrácelo samotné jeho dílo. Bylo by škoda Mozartovu hudbu uzavřít do kánonu klasických prací a zapomenout, že je bytostně živá, vynalézavá a často i provokativní, napsaná spíše pro vzrušenou debatu než uctivě tiché naslouchání.

Jedním ze způsobů, jak zažít něco ze svěžesti, jakou musely Mozartovy skladby mít, když zazněly poprvé, jsou nahrávky Kristiana Bezuidenhouta. Tento klavírista a cembalista původem z Jihoafrické republiky se věnuje historicky poučené interpretaci především skladatelů z období klasicismu a raného romantismu. Jeho nahrávky zahrnují například Beethovenovy klavírní koncerty (ve spolupráci s Freiburger Barockorchester), Schubertovy písně (s tenoristou Janem Kobowem), a pak právě i Mozartovo kompletní dílo pro sólový klavír (3).

Bezuidenhout nahrál Mozartovy skladby na kladívkový klavír a tato skutečnost spolu s lehkostí a oduševnělostí jeho interpretace umožní posluchači vnímat Mozartovu hudbu z trochu jiného úhlu, než je běžné. Ačkoliv je kladívkový klavír Mozartovy doby objektivně vzato méně dokonalý než moderní nástroje, Mozart ve svých skladbách jeho technické nedostatky využil takovým způsobem, že se z nich stávají přednosti, které se na současném klavíru jen těžko napodobují. Tak například díky rozdílné barvě jednotlivých poloh přirozeně vyniká plasticita skladeb, lehké přeznívání tónů je změkčuje a přestože absolutní dynamické rozpětí je menší než u moderních nástrojů, kladívkový klavír umožňuje mnohem radikálnější změnu úhozu, aniž by výsledný tón zněl příliš ostře.

Tamara Bláhová

———–

1 Carl Adolf Martienssen: Tvořivé vyučování klavírní hry 

2 https://techfocus.cz/3210-mozartuv-efekt-klasicka-hudba-jako-terapie-pro-epilepticke-pacienty.html 

3 http://kristianbezuidenhout.com/

———–

pozn. autorky: Kristian Bezuidenhout některé nahrávky zveřejňuje na svém YouTube kanálu a dá se tu najít i výběr z Mozartova díla. V dnešní nepříjemné době, kdy mnozí z nás nemohou chodit na živé koncerty, si tak můžeme kulaté výročí jednoho z největších hudebních skladatelů připomenout alespoň tímto způsobem.

Foto: Pixabay, Marco Borggreve