neděle, 25 září 2022 15:43

Ve víru filmových Varů

Autor:

„Hudba je ve filmu mocný nástroj, s nímž se musí zacházet velmi opatrně. Je obrovským pánem v tom, že dokáže úplně změnit vyznění scény.“

„Zdeněk Liška byl geniální tvůrce, který dokáže nenapodobitelným způsobem kombinovat hudbu akademického stylu s hudbou vysoce avantgardní a novátorskou.“

„Hudba by měla být sluhou, aby podpořila děj filmu a naznačila důležité momenty, které jsou v příběhu určitým způsobem zašifrované a vizuálně nepřímo sdělitelné.“

 

001

 

Několika rozhovory se skladateli a hudebníky a s nimi i nadčasovými postřehy o promítaných snímcích, zejména charakterizováním jejich hudební složky, se vracíme k letnímu Mezinárodnímu filmovému festivalu v Karlových Varech. Jeho 56. ročník se konal prvních devět červencových dní. Uskutečnilo se 453 filmových představení, kterých se zúčastnilo 10.592 akreditovaných návštěvníků. Vstupenek se prodalo celkem 121.015.

Občas slýchám i od některých hudebníků či skladatelů názory, že Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech je především přehlídkou domácích rádobycelebrit, které zde ochotně pózují fotografům z bulváru. Jsem přesvědčen, že tvůrci takových výroků na tomto festivalu v životě nebyli, jinak by totiž byli nuceni pochopit, že se jedná o zcela zásadní kulturní záležitost, která nemá, co se týče prestiže a zahraničního rozsahu, v tuzemsku obdoby. A filmy jsou zde skutečně na prvním místě.

Níže se budu detailněji věnovat těm filmům a událostem, které mě během druhé festivalové poloviny obzvláště zaujaly, včetně jejich hudební složky. Také jsem oslovil skladatele a hudebníky Václava Noida Bártu, Adama Mišíka, Ondřeje Soukupa, Václava Tobrmana a Josefa Vejvodu, kteří patří k pravidelným návštěvníkům festivalu, aby mi v krátkých interview sdělili, co pro ně tato událost znamená.

Hostem slavnostního zahájení byl herec a režisér Liev Schreiber a zahajovacím filmem se stali romantičtí Superhrdinové v režii Paola Genoveseho. Ve středu se v Malém sále Thermalu uskutečnila projekce kriminálního filmu Kde alibi nestačí v rámci sekce Návraty k pramenům u příležitosti křtu monografie o Oldřichu Novém. Snímek vybrala a uvedla sama autorka knihy Šárka Gmiterková, která se poté zúčastnila i diskuse, výborně moderované Sašou Michailidisem. Film, odehrávající se v Karlových Varech, natočil v roce 1961 Vladimír Čech a Oldřich Nový v něm vytvořil famózní studii stárnoucího a cynického ředitele Hotelu International Krause. Dle mého názoru se v poválečné filmografii jedná o jeho životní roli. Skladatelem byl Dalibor C. Vačkář, který zde trefně namíchal prvky artificiální hudby a pop-music.

 

009

 

Ve čtvrtek byl v Městském divadle v rámci Pocty Zdeňku Liškovi u příležitosti jeho nedožitých 100. narozenin uveden film Ovoce stromů rajských jíme. Natočila jej v roce 1969 Věra Chytilová podle scénáře Ester Krumbachové. Zdeněk Liška v něm naplno zúročil všechny dosavadní zkušenosti s tvorbou filmové hudby a představil se jako geniální tvůrce, který dokáže nenapodobitelným způsobem kombinovat hudbu akademického stylu s hudbou vysoce avantgardní a novátorskou.

Na Mlýnské kolonádě se poté konala beseda se zpěvákem, skladatelem a textařem Václavem Noidem Bártou u příležitosti představení nové pohádky Tajemství staré bambitky 2, ke které napsal muziku. Na besedu plynule navázal recitál, při němž Noida doprovodil kytarista Jan Tulenko. Oba interpreti se představili v té nejlepší formě a podali vynikající výkony.

 

008

 

Večer se ve Velkém sále Thermalu v rámci Pocty Geoffreymu Rushovi uskutečnila za účasti hlavního protagonisty projekce životopisného dramatu Záře (inspirovaného osudem australského koncertního pianisty Davida Helfgotta). Snímek natočil v roce 1996 Scott Hicks a hudbu zkomponoval David Hirschfelder, který duchapřítomně upozadil vlastní invenci, aby o to více vynikla klavírní díla patřící k hlavní dějové lince, z jejichž autorů dominoval Sergej Rachmaninov. V hlavní roli Davida exceloval Geoffrey Rush, který onu pomyslnou hranici mezi genialitou a šílenstvím jedince ztvárnil tak sugestivním způsobem, že si za to právem odnesl Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.

Páteční den se nesl ve znamení Benicia Del Tora a Boleslava Polívky. Jako pocta prvnímu z nich byl ve Velkém sále Thermalu uveden kriminální thriller Traffic – Nadvláda gangů. Natočil jej v roce 2000 Steven Soderbergh a hudbu složil Cliff Martinez. Pojal ji hodně atmosféricky, což působivě dokreslilo strhující a napínavý děj. Benicio Del Toro zazářil jako mexický policista Javier Rodriquez a byl za něj oceněn Oscarem za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Slavnostní projekce filmu se zúčastnil jak Benicio Del Toro, tak i prezident festivalu Jiří Bartoška. Později se na stejném místě u příležitosti Pocty Boleslavu Polívkovi konala projekce komorního psychologického dramatu Zapomenuté světlo z roku 1996 za účasti režiséra Vladimíra Michálka i obou hlavních hereckých představitelů Boleslava Polívky a Veroniky Žilkové. Takřka nenápadnou hudbu, která zbytečně nepřebíjí hluboce jímavý a silný příběh, zkomponovali Radim Hladík ml. a Michal Dvořák. Boleslav Polívka podal v roli faráře Holého svůj životní herecký výkon a obdržel za ni v roce 1997 Českého lva.

 

0012

 

V sobotu se ve Velkém sále Thermalu uskutečnilo slavnostní zakončení celého festivalu, během něhož byly předány Křišťálové glóby. Cenu diváků si odnesl PSH Nekonečný příběh. V Hlavní soutěži zvítězil kanadsko-íránský snímek Nadějné léto a v Soutěži Proxima český film Zkouška umění. Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii získal Geoffrey Rush a za přínos české kinematografii Boleslav Polívka. Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary obdržel Benicio Del Toro. Byla zde také představena zbrusu nová festivalová znělka s dřívější laureátkou Křišťálového glóbu Ivou Janžurovou, v níž její autor Ivan Zachariáš skvělým způsobem použil dva protichůdné, avšak geniální hudební motivy z pera Luboše Fišera z filmu Morgiana, což byl jeden z životních majstrštyků Ivy Janžurové. Jako závěrečný film bylo vybráno australsko-americké romantické sci-fi drama Tři tisíce let touhy v režii George Millera.

 

*******

 

007

 

Václav Noid Bárta: Hudba je mocným nástrojem

Kdy jste se začal zajímat o filmovou hudbu?

V jedenácti letech. Tehdy běžel v kinech americký film Poslední Mohykán s moderní, a přitom jednoduchou a hodně tematickou muzikou Trevora Jonese a Randy Edelmana, což mě absolutně odrovnalo. Řekl jsem si, že přesně tímto stylem chci jednou taky komponovat, a na svoje první klávesy jsem začal tvořit do šuplíku různá témata, která dodnes často používám.

Kterého počinu si v tomto směru nejvíce považujete?

Vždycky toho posledního, protože už v něm nejsou chyby, které jsem dělal předtím. Sice tam možná objevím chyby, z nichž se poučím příště, ale co se týče výsledného zvuku, mám radost, že se mi právě v pohádce Tajemství staré bambitky 2 docela povedlo namixovat elektronickou samplovanou hudbu s živými muzikanty tak, aby to znělo živě a zároveň velkolepě.

Co by neměla postrádat kvalitní hudba ve filmu?

Měla by být jeho sluhou, aby podpořila děj filmu a naznačila důležité momenty, které jsou v příběhu určitým způsobem zašifrované a vizuálně nepřímo sdělitelné. Hudba je obrovským pánem v tom, že dokáže úplně změnit vyznění scény. Když skladatel například použije do bojového obrazu vážnou hudbu, bude to mít úplně jiný význam, než kdyby při tom zněla tvrdá akční muzika. Je to tedy mocný nástroj, s nímž se musí zacházet velmi opatrně, a pokud má režisér jasnou vizi o hudební složce filmu, je třeba se jeho pokyny řídit.

Jak dlouho už jezdíte na filmový festival do Karlových Varů a co pro vás tato událost znamená?

Pracovně jsem tady potřetí. Je úžasné, že něco takového vůbec existuje, jenom mě trochu rozčiluje skutečnost, že řada lidí karlovarský filmový festival zneužívá k různým PR akcím, které nemají s filmem nic společného.

 

0011

 

Adam Mišík: Baví mě filmy, u nichž není jednoznačně dáno, co si mám myslet

Za jakým účelem jste letos do Karlových Varů přijel?

Kvůli světové premiéře filmu BANGER, v němž jsem hrál hlavní roli.

Čím vás to téma zaujalo?

Příběhem mladého kluka, který chce něco dokázat a je ochoten kvůli tomu jít i za hranici zákona, protože právě dnešní doba hodně tlačí na to, aby člověk něčeho dosáhl co nejdříve a co nejrychleji.

V čem spočívá poselství tohoto snímku?

Myslím, že každý divák si po zhlédnutí našeho filmu může svoje poselství vydedukovat sám, a právě ty filmy, u nichž není jednoznačně dáno, co si mám myslet, když odcházím z kina, mě baví.

Podílel jste se i na hudební složce filmu BANGER?

Ano, především na finální písni, kterou se Sergeiem Barracudou plánujeme vydat jako klip na všech platformách, protože by byla velká škoda nechat ji v tuto chvíli prošumět.

Do jaké míry vnímáte při sledování filmu v kině hudbu?

Hudba by měla danému filmu sloužit, a pokud ji vnímám jako samostatný element, myslím si, že to není dobře, protože v takovém případě nesplnila svůj účel, to je pozdvihnout děj a splynout s obrazem.

Jak dlouho už jezdíte na filmový festival do Karlových Varů a co pro vás tato událost znamená?

Jezdím sem kontinuálně od svých šestnácti let a domnívám se, že je vzácné, že v zemi, jakou je Česká republika, existuje festival mající na půdě evropského i světového filmu svoje místo a svůj věhlas. Řekl bych, že je to určitě spojené se samotnou historií nejen karlovarského festivalu, ale také tuzemského filmového průmyslu, který zde má svoje kořeny, a je proto nutné si těchto hodnot vážit a pečovat o ně.

 

0010

 

Ondřej Soukup: Na festivaly jezdíme setkat se s kamarády a přáteli

Za jakým účelem jste letos do Karlových Varů přijel?

Kdysi jsem se ve Varech zeptal kameramana Miroslava Ondříčka, jaké filmy už viděl. On se na mě velmi mile zahleděl a pak řekl: „Hochu, na festivaly nejezdíme koukat se na filmy, ale setkat se s kamarády a přáteli“. Tak jsem si jeho slova vzal k srdci.

V rámci Pocty Zdeňku Liškovi byl uveden film Ovoce stromů rajských jíme, ve kterém nezazní z pětadevadesátiminutové metráže ani vteřina bez hudby. Co pro vás tato výrazná skladatelská osobnost znamená?

Zdeněk Liška byl naprosto výjimečný, velmi invenční a novátorský skladatel. Když jsem jako opravdu malý kluk viděl Vynález zkázy, tak mě ten film, a už tehdy včetně hudby a celého zvukového zpracování, fascinoval. Petr Ostrouchov mi ukazoval jím zrekonstruovanou partituru Markety Lazarové (budiž mu za to věčná sláva) po koncertním provedení této hudby kombinované s projekcí filmu. Velmi silný zážitek. Přitom jen bicí, piana, žestě a sbor, ale hudba vyvolávala ve spojení s obrazem celou škálu silných emocí. Měl jsem tu čest nahrávat Liškovu hudbu ve FISYO ještě jako student konzervatoře. Profesor Vláďa Hora mě tam posílal na záskoky na baskytaru. Belfín dirigoval, Liška seděl v režii a já na něj zíral jak na svatej obrázek, protože napsal hudbu k Vynálezu zkázy, mému nejsilnějšímu dětskému filmovému zážitku.

Jaký byl váš letošní nejsilnější festivalový zážitek?

Pozorovat po slavnostním zakončení v Becher´s Baru Benicia Del Tora, který sice ve filmech postřílel a povraždil tisíce lidí, leč tam působil jako nejlaskavější, nejusměvavější a nejmilejší spolusedící.

 

004

 

Václav Tobrman: Karlovarský filmový festival považuji za zásadní kulturní událost

Kteří čeští i světoví skladatelé filmové hudby tě nejvíce ovlivnili?

Samozřejmě Zdeněk Liška, jehož považuji za alfu a omegu české filmové hudby. Je nedostižným a dodnes nepřekonaným skladatelelem. Dále bych jmenoval Petra Hapku, Zdeňka Petra a z těch světových Hanse Zimmera a Ennia Morriconeho.

Co pro tebe filmový festival v Karlových Varech znamená?

Vím, že v tuto dobu se ve Varech vždycky soustředí obrovské množství kreativců, ať už filmařů nebo muzikantů, a je tedy možné potkat se tu s mnoha zajímavými lidmi i ze zahraničních produkcí. Karlovarský filmový festival považuji za zásadní a prestižní kulturní událost nejen v kontextu celorepublikovém, ale i evropském, kde mu náleží nezastupitelné místo.

 

005

 

Josef Vejvoda: Na karlovarský filmový festival jezdím více než dvacet let

V rámci Pocty Zdeňku Liškovi byl uveden film Ovoce stromů rajských jíme. V čem byla tato výrazná skladatelská osobnost výjimečná?

Zdeněk Liška uměl neuvěřitelným způsobem hudebně vystihnout obraz. Osobně jsem ho poznal v šedesátých letech, když jsem byl členem Orchestru Divadla ABC a Zdeněk psal pro tuto scénu geniální muziku. Je zvláštní, že člověk s takovým talentem nezkomponoval více koncertní hudby. Zřejmě na to neměl čas, protože byl plně vytížen zakázkami z filmů, televize i divadla. Jeho rozhodnutí však plně chápu, protože ať napíšeš sebelepší symfonii, na pódiu ti ji zahrají možná jednou za deset let.

Jak dlouho už jezdíš na filmový festival do Karlových Varů a co pro tebe tato událost znamená?

Jezdíme sem s manželkou Květuškou moc rádi více než dvacet let, zvláště když zde máme tak skvělé zázemí, jakým je Hotel Prezident a paní doktorka Milada Sárová. Lázeňská péče v tomto hotelu je vynikající. Karlovarský filmový festival považuji za vzácnou příležitost, kdy můžeš nejen vidět krásné filmy a světové premiéry, ale také se setkáš s mnoha zajímavými lidmi, které bys v Praze třeba nikdy nepotkal.

 

Foto: autor, Film Servis FestivalWikipedie (ŠJů - CC BY-SA 3.0)

Jakub Horváth

Hudebník, pedagog, kulturní publicista, moderátor

Pochází z muzikantské rodiny. Absolvoval obor hra na trubku na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze, byl také posluchačem oddělení skladby. V roce 2017 absolvoval bakalářské studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity pod Ústavem hudební vědy, obor sdružená uměnovědná studia. Věnuje se publikační činnosti se zaměřením na hudbu, film a divadlo. Externě spolupracoval s Týdeníkem Rozhlas a s Hudebními rozhledy, periodiky, která byla v letech 2021 a 2022 zrušena, spolupracuje i s dalšími časopisy. Je autorem knižních portrétů Alena Vránová...a díky za všechna ta moje nová rána! (2022) a Když se řekne Jiřina Bohdalová (2016). Pravidelně moderuje besedy pro pražské seniorkluby, kam si nejčastěji zve přední české herce. Vyučuje hře na klavír a na klávesy v ZUŠ Kralupy nad Vltavou a v DDM hl. m. Prahy. Působí také jako varhaník.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.