pátek, 25 listopad 2022 15:10

Sto let skladatele Ilji Hurníka

Autor:

„Klasickou hudební scénu nepřehlédnutelně přesáhl směrem do sféry literární. Proslul v nevídané a vzácné rovnováze mistrovství tónů a slova – jako skladatel i jako spisovatel.“

„Sté jubileum přineslo a přináší během podzimu a navazujících měsíců koncertní sezóny na různých místech řadu provedení jeho děl.“

„Jeho texty hodně čerpají z hudebního světa a jsou tím v české beletrii tematicky zcela ojedinělé.“

 

2022-11-25-Hurnk-9

 

Varhanní skladby Ilji Hurníka a jeho dětské sbory se rozezní v neděli odpoledne, spolu s díly jeho syna Lukáše, v kostele v Krásné Lípě na Děčínsku. Skladatel, pianista a spisovatel, od jehož narození dnes uplynulo sto let, tam měl chlupu, kde tvořil. Od města před lety obdržel čestné občanství. Jako renesanční osobnost, vstupující v rámci českého kulturního života suverénně a profesionálně do řady oblastí, ho připomene v sobotu také Český rozhlas D-dur.

První adventní koncert v Krásné Lípě zahájí 27. listopadu odpoledne v kostele svaté Máří Magdalény Lukáš Hurník se vzpomínkou na Ilju Hurníka, který se narodil před sto lety a zemřel v roce 2013. V podání varhanice Ivany Michalovičové zazní jeho Preludium, fuga a chorál a od Lukáše Hurníka skladba Ad vitam aeternam. Následovat má koncert libereckého dětského pěveckého sboru Severáček a pak se dění přesune na náměstí, kde budou znít koledy a kde se v 17 hodin rozsvítí vánoční strom.

 

2022-11-25-Hurnk-8

 

Skladatel, klavírista, spisovatel, dramatik, pedagog a hudební popularizátor se v něm vzácně doplňovali a jedna činnost dotvářela druhou; podobně jsou v jeho skladbách zastoupeny takřka všechny hudební žánry – od dětských klavírních drobností přes písně a sbory, skladby komorní a pohádkové melodramy až po kantáty, balety, opery a symfonii,“ charakterizovala Ilju Hurníka Jana Vašatová, která pro vysílání stanice D-dur vybírala z rozhlasových pořadů, na nichž se autorsky podílel.

Sté jubileum jeho narození přineslo a přináší během podzimu a navazujících měsíců koncertní sezóny na různých místech řadu provedení jeho děl. Zařadily je do programů filharmonie v Hradci Králové a v Pardubicích, rozezněla se také v Opavě a v jeho rodné Ostravě. Ilju Hurníka, který se narodil 25. listopadu 1922 a jehož život se uzavřel v září roku 2013 ve věku nedožitých 91 let, připomněla i pražská přehlídka Dny soudobé hudby pořádaná Společností českých skladatelů.

Ilja Hurník klasickou hudební scénu nepřehlédnutelně přesáhl směrem do sféry literární. Proslul jako pianista, popularizátor hudby a pedagog, ale nejvíc coby autor, a to v nevídané a vzácné rovnováze mistrovství tónů a slova – jako skladatel i jako spisovatel.

 

2022-11-25-Hurnk-10

 

Skládal od jedenácti let a kompozičně se po studiích vyvíjel bez stylových zlomů. Dlouhými desetiletími umělecky prošel, aniž by si zadal se socialistickým realismem, aniž by se přidal ke snahám avantgardistů potlačit v hudbě emoce, libost, vtip, potěšení a přirozenou krásu… a aniž by podlehl diktátu komerce. Hudbu psal po svém, s využíváním soudobých kompozičních principů, ale převážně spíše neoklasickou. Často je v ní značná dávka humoru. Hurníkovo směřování a jedinečnost asi nejlépe vyjadřují dvě z jeho oper na vlastní libreta – Oldřich a Boženka, s nevinným úsměvem zlehčující poklad národních legend, a Dáma a lupiči, vycházející z humoru starého anglického filmu.

Mezi známé Hurníkovy kompozice patří kantáty Maryka, Ezop, Letnice a Šalamoun, balet Ondráš, oratorium Noé, Missa Vinea Crucis, písňový cyklus Šulamít, Sezonní madrigaly a mnohé další sborové skladby… Psal koncerty a concertina pro různé nástroje s orchestrem, napsal Symfonii in C, Symfonietu, Klicperovskou předehru, suitu Čtvero ročních dob, skladby Esercizi, Malý Faun, Moments musicaux, je autorem Příběhu jedné kapely, Vánočních koled, různých sonát, sonatin a dalších komorních skladeb, cyklu Nový clavecin a mnoha děl pro sólový nebo čtyřruční klavír, včetně instruktivních skladbiček. Oblíbené jsou jednohlasé písničky pro dětský sbor.

 

 

U klavíru se nejraději věnoval Debussymu a Janáčkovi. Vedle sólového vystupování spolu s pianistou Pavlem Štěpánem a později pak s manželkou Janou dával na koncertech živý obsah pojmu čtyřruční klavírní hra. Jako hudební popularizátor vydal osmideskové album Umění poslouchat hudbu a se svým švagrem Petrem Ebenem vytvořil českou verzi Orffovy školy – návodu k elementární hudební výchově.

 

2022-11-25-Hurnk-12

 

Vedle pamětí a vedle rozhlasových her a různých scénářů napsal řadu povídkových knížek, ze kterých navíc uměl neodolatelně číst. Jeho texty hodně čerpají z hudebního světa a jsou tím v české beletrii tematicky zcela ojedinělé. Jsou to mikropříběhy, anekdotické postřehy, úvahy a rozjímání, aforismy, vzpomínky, morality, bajky, eseje, fejetony, glosy nebo jeho oblíbená forma apokryfu. V pozdním věku přibyla pro dospělé postupně desítka „Notýsků“ rozlišených v názvech barvami.

Hurníkův talent se projevoval komplexní múzičností. Když se jeho život uzavřel, byl v kontextu tuzemské kultury hodnocen jako její rozšafný nestor, jako osobnost s neopakovatelným šarmem, s originální invencí a renesanční šíří záběru.

Ilja Hurník byl nositelem Medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. A jeho jméno nesou také dvě školy – ZUŠ v Praze a základní škola v Opavě.

 

2022-11-25-Hurnk-1

 

Foto: archiv autora, Zdeněk Chrapek, České sbory.cz

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.