„V českých katalozích neexistuje tak osobitá a především strhující nahrávka Mozartovy Haffnerovy symfonie, jak ji dával tehdy Libor Pešek.“
„Naštěstí existovala firma Panton, která se v oblasti klasiky věnovala novodobé české tvorbě i dalším aktuálním počinům a doplňovala tak konzervativnější produkci Supraphonu.“
„Deska, na níž se Pešek poprvé prezentuje coby první šéfdirigent Východočeského státního komorního orchestru.“
Na konci roku 2022, ve kterém se ve věku 89 let uzavřel život dirigenta Libora Peška, se ohlížíme za jeho odkazem. Figurují v něm četné nahrávky, dostupné dnes na CD. Vybíráme však dlouhohrající LP desku, ze které se skladby od Mozarta a Šostakoviče, nahrané Peškem na počátku sedmdesátých let v Pardubicích, objevily později na CD jen odděleně na různých nosičích.
„Moravští učitelé sehráli významnou uvědomovací roli v důležitých okamžicích novodobých českých dějin.“
„Janáčkovskou desku PSMU vydanou u Supraphonu v roce 1971 můžeme dodnes považovat za vzorovou a nepřekonanou vizitku tohoto skvělého tělesa.“
„Vznikla pozoruhodná syntéza: těleso, které si zachovává ještě stále ideální zvuk a styl z doby Šoupalovy, novodobější, a přece tradici zachovávající umělecký přínos Antonína Tučapského a dokonalou stereofonní plasticitu zvuku.“
Mužské sbory Leoše Janáčka patří k základním kamenům českého sborového repertoáru stejně jako Pěvecké sdružení moravských učitelů k legendám mezi sborovými tělesy. Nahrávku, která tyto dva fenomény spojuje, si připomínáme v den, kdy se před třiadevadesáti lety v Moravské Ostravě uzavřel skladatelův život.
„Pokud pomineme jeho takřka objevitelský přínos v oblasti symfonické tvorby Josefa Suka, zásadní kapitolu talichovské diskografie tvoří díla Antonína Dvořáka.“
„Realizace u Supraphonu samozřejmě souvisela s exportem do zahraničí a doma vyšla v anonymních přebalech na dvou LP deskách.“
„Celá nahrávka je jakousi pozvolnou gradací od pasáží prodchnutých bolestí a bohabojností v začátku až po monumentální vítězství naděje a víry.“
Čím méně se setkáváme s nahrávkami Václava Talicha, tím více zůstáváme při jejich novém poslechu překvapeni nad jejich stále aktuální výpovědí. Navzdory technické kvalitě zůstává talichovský archiv obdivuhodně živý a inspirující. Monofonní snímky se nemají ani po sedmdesáti letech za co hanbit. Platí to i o Dvořákově kantátě Stabat mater, natočené v roce 1952. Připomínáme ji právě dnes, kdy uplynulo rovných šedesát let od dirigentova odchodu.
„Osudová paralela s některými díly minulého století, jejichž provedení komplikovala politická situace, je zcela evidentní.“
„Když se konečně podařilo prosadit provedení Sommerovy skladby, byli jsme svědky jedné z nejsilnějších premiér díla vzniklého po válce.“
„Už při prvním poslechu je posluchač zdrcen obecnou sondou do svědomí kruté společnosti vykonávající bez jakýchkoliv skrupulí hrubé násilí.“
U příležitosti stých narozenin, kterých by se skladatel Vladimír Sommer dožil právě dnes, v neděli 28. února, se ohlížíme za nahrávkou jeho Vokální symfonie. Skladbu premiérovanou v roce 1963 zvěčnil krátce poté Václav Neumann s Českou filharmonií, Pražským filharmonickým sborem, Věrou Soukupovou a Otakarem Brouskem.
„Není pravdivé tvrzení, že u nás plně otevřel cestu k poznávání tvorby Martinů teprve rok 1989. Důkazem je i tato kompletní nahrávka opery Hry o Marii.“
„Jde o velké celovečerní operní dílo, budící svou koncepcí hned z několika důvodů obdiv.“
„Nahrávku Jiřího Bělohlávka právem zařazujeme do fiktivního zlatého fondu Supraphonu.“
Hry o Marii jsou fenomenálním operním dílem Bohuslava Martinů, jehož výročí jsme si připomínali v posledních dvou letech. Formou nahrávky však toto dílo před téměř čtyřmi dekádami nezvěčnil nikdo menší než Jiří Bělohlávek. Právě k jeho nedožitým pětasedmdesátinám se sluší tuto nahrávku připomenout.
„Už mnohokrát jsme se přesvědčili, jak umělecky skvělé jsou historické nahrávky, které byly pozdějšími stereofonními i jinými verzemi zastíněny.“
„Nahrávce nesporně dominuje v té době pravděpodobně nejlepší představitel Revírníka, legenda brněnské opery Rudolf Asmus.“
„Příhody lišky Bystroušky se staly významným mezníkem nejen umělecké dráhy dirigentovy, ale i historie naší nejvýznamnější vydavatelské firmy.“
Dnes uplynulo sto let ode dne, kdy na svět přišla budoucí dirigentská legenda a dlouholetý šéfdirigent České filharmonie, Václav Neumann. Při příležitosti tohoto významného jubilea připomínáme historicky první na LP vydanou nahrávku opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka, která vznikla v roce 1957 právě za Neumannova řízení.
„Václav Neumann po nástupu do čela České filharmonie vyhlásil novou éru v nahrávání našeho prvního orchestru, jemuž mělo dominovat dílo Antonína Dvořáka.“
„V příštích letech Václav Neumann vybudoval hudební fonotéku, v jejíž obsáhlosti mu může jen málokdo konkurovat.“
„Díky vzácným a historickým dokumentům a vzpomínkám pamětníků zůstává letošní jubilant osobností umělecky mimořádnou, v mnoha případech vzorovou, lidsky noblesní, velkorysou, a tím i nezapomenutelnou.“
V úterý 29. září uplyne přesně sto let od narození Václava Neumanna, významného českého dirigenta, který více než dvě dekády stál v čele České filharmonie. Během své neúnavné práce dokázal nahrávkou zvěčnit takřka celé orchestrální dílo Antonína Dvořáka, komplety symfonií Gustava Mahlera a Bohuslava Martinů, čímž významně přispěl k jeho popularizaci u nás i ve světě, některé z Janáčkových oper i další perly symfonického repertoáru tuzemského i zahraničního.
„Na otázku, zda mám vzory, odpovídám jednoznačně ano. V prvních letech studia to byly samozřejmě hvězdy jako Bernstein, Karajan a náš Václav Neumann.“
„Největší dirigentský zážitek je pro mě asi moment, kdy celý koncert proběhne jakoby jedním dechem.“
„Potenciál pardubické filharmonie je právě v jejím specifickém komorním obsazení. A z toho vyplývá i repertoár.“
Známý český dirigent Stanislav Vavřínek je od roku 2018 šéfdirigentem Komorní filharmonie Pardubice. Pochází z obce Hluk u Uherského Hradiště a na brněnské konzervatoři vystudoval hru na flétnu a dirigování, v němž pokračoval na Akademii múzických umění v Praze. Po studiích na HAMU absolvoval ještě mistrovské dirigentské kurzy u Roberta Benziho ve Švýcarsku. V minulosti spolupracoval s Filharmonií Brno, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Pražskou komorní filharmonií, Filharmonií Hradec Králové, Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, Slovenskou filharmonií, Gdaňskou filharmonií, orchestrem Symphoniker Hamburg atd. V roce 2007 debutoval na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a na svém kontě má devět natočených CD. V letech 1994 až 1998 byl hlavním dirigentem Pražského studentského orchestru, mezi lety 1999 až 2008 působil jako šéfdirigent Jihočeské komorní filharmonie v Českých Budějovicích a od roku 2008 do roku 2015 byl šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Čtyři roky též pracoval jako pedagog na Katedře dirigování HAMU v Praze, své alma mater. Nyní vyučuje na dirigentském oddělení Konzervatoře Pardubice.
„Některá díla v době svého vzniku i v následujících letech slavila velké úspěchy a uznání a postupem let začala mizet z koncertních pódií.“
„Praha prožívala v Rudolfinu opět mimořádné okamžiky a Supraphon pohotově natočil studiově toto dílo přesně v tom obsazení jako na koncertě.“
„Český repertoár sice v něm měl vždycky skvělého tlumočníka, avšak například Národní divadlo se ho coby operního šéfa dočkalo až v poslední fázi jeho života.“
Nahrávkou rozměrné dramatické kantáty Bouře s textem Svatopluka Čecha ve zhudebnění Vítězslava Nováka připomínáme dirigentský odkaz Zdeňka Košlera. Pamatujeme ho jako operního šéfa v pražském Národním divadle v době znovuotevření po několikaleté rekonstrukci v roce 1983 s památným přenosem Libuše. Vzpomínáme na něj jako na spolutvůrce tehdejšího kompletního nastudování oper Bedřicha Smetany i jako na dirigenta koncertů České filharmonie. Vracel se hodně do Bratislavy a do Japonska. Je podepsán pod nahrávkou Prodané nevěsty s Gabrielou Beňačkovou a Petrem Dvorským a Dalibora s Evou Urbanovou a Leo Marianem Vodičkou. Jeho život se uzavřel právě před 25 lety, 2. července 1995.
„Pohled do rozhlasové fonotéky je pro mnohé pastvou pro oči.“
„I další historické nahrávky by si jistě zasloužily prezentaci.“
„V každé nabídce by se měly do určité míry objevovat skladby známé či povědomé, které pomáhají prolomit nedůvěru posluchačů.“
Muzikologa Bohuslava Vítka zná podle hlasu snad každý milovník vážné hudby, který poslouchá rozhlas. Posluchači ho vnímají jako autora a moderátora stanice D dur a dříve i pořadů na stanici Vltava. Působil také jako dramaturg orchestru FOK a Komorní filharmonie Pardubice. Aktuálně stojí za projektem Gold Edition – sérií CD s živými nahrávkami z festivalů Pražské jaro. První deska edice, která obsahuje nahrávky z prvního desetiletí festivalu, nedávno vyšla v Radioservisu. Zeptali jsme se na vznik a další pokračování.
„Na konci padesátých let zapůsobil Milan Munclinger na celou tuzemskou hudební veřejnost jako zjevení.“
„Hudbu období baroka a raného klasicismu, doposud tehdy prezentovanou jako každá jiná partitura i z jiných období, zvláště pak romantismu, interpretoval zcela jinak.“
„Je to působivý Bach, důsledně zakotvený v promyšleném rytmickém programu, v oblasti melodické a výrazové naprosto nezatěžkaný, strhující svým energickým nábojem.“
Nahráno v pražském studiu Domovina v měsících únoru až září 1965, čteme v údajích doprovázejících opakovaná vydání dnes už legendárního tuzemského gramofonového snímku Braniborských koncertů, pod nímž je u svého souboru Ars rediviva podepsán Milan Munclinger. Narozeniny Johanna Sebastiana Bacha jsme si připomínali už v sobotu 21. března, ale můžeme znovu i dnes: záleží na tom, podle kterého kalendáře počítáme 335 let od jeho dne narození – jestli podle toho, který platil v roce 1685, nebo podle toho dnešního. Bohuslav Vítek tak v reflexi Munclingerových aktivit činí právě nyní, 31. března.
„Česká mše vánoční Hej mistře Rybu paradoxně poškodila a udělala z něj autora jedné skladby.“
„Co jde od srdce, jde k srdci.“
„Jakub Jan Ryba byl renesanční osobnost a umělec mimořádného talentu.“
Pět koncertů, mši, odbornou konferenci a interpretační kurzy s workshopy nabídne II. ročník hudebního festivalu Jakuba Jana Ryby. Začne 28. dubna v Rožmitále pod Třemšínem, tedy v rodišti slavného skladatele. Další program ale proběhne také v barokním areálu Skalka v Mníšku pod Brdy, ve Starém Rožmitále a na zámku v Březnici. Závěrečný koncert v Praze, v chrámu Sv. Mikuláše na Malé Straně, pak nabídne světovou premiéru Nešporních zpěvů J. J. Ryby.
