PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dirigentka bravurně ovládla dynamicky velice jemné, ale i naléhavé a emotivní pasáže, a dílo tak posluchače dovedlo k hlubokým úvahám nad tématem utrpení a víry.“

„Po chorálním úvodu se sálem rozezněl nádherný, barevný a silný hlas Součkové, jejíž klenutý tón i v těch nejvyšších pasážích a celkově vynikající technika jasně demonstrují fakt, že patří ke špičce našich operních pěvkyň.“

„Událost byla nejen hudebním zážitkem, ale také jakousi duševní očistou.“

V duchu tradiční festivalové ouvertury se festival Dvořákova Praha letos 2. září ocitl v Olomouci. Metropoli Hané, známou uměleckými skvosty a bohatou historií, Antonín Dvořák v minulosti mnohokrát navštívil. Jeho vztah k městu nebyl jen náhodným setkáním, nýbrž byl pevně spjat s kanovníkem olomoucké kapituly Jindřichem Geislerem, vášnivým hudebním organizátorem a dlouholetým předsedou hudebního spolku Žerotín v Olomouci. Právě díky této spolupráci se tam v minulosti konaly koncerty, které zaujaly pozici vrcholných kulturních událostí města.

„V Žitné Dvořák postupně bydlel nejméně ve čtyřech různých bytech.“

„Varhany, na které hrával u sv. Vojtěcha, byly přeneseny ke sv. Haštalu.“

„U Hlávků Dvořák hrával na klavír, často na čtyři ruce s paní Zdeňkou.“

„Dvořák chodil do Konviktu pravidelně také do hostince.“

„Jelikož měl s Hlaholem úzký vztah, je možné, že se byl podívat, jak se budova staví.“

Bohu díky, psávali někteří skladatelé na konci svých rukopisných partitur. Byli to zbožní muži a mysleli to jako vyjádření kratičké vděčné modlitby, jako poděkování za inspiraci, za dokončené dílo. Patřil k nim i Antonín Dvořák. Byl římský katolík. Z bytu v Žitné ulici chodil denně do kostela sv. Ignáce. Když byl na Vysoké, tak chodil hrát do kostela Nanebevzetí Panny Marie do nedalekého Třebska. Vystudoval ostatně Varhanickou školu a v mládí se živil jako varhaník.