„Večerní program opět patří atraktivní nabídce koncertů z Eurorádia. Čeká nás Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, stejně jako na Pražském jaru, a dirigentka Joana Malwitz.“
„Ve čtvrtek zazní nahrávka zcela výjimečná proto, že jde vůbec o první nahrávku Magdaleny Kožené z počátku 90. let.“
„Vzhledem k tomu, že 22. května 1813 se v Lipsku narodil Richard Wagner, nebude v nedělním vysílání chybět jeho opera. Zazní Tannhäuser s legendárním hrdinným tenorem Wolfgangem Windgassenem v titulní roli.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 15. 5. do 21. 5. 2023?
„Dvořákův kvintet obsahuje jeho dvě charakteristické věty, jednak pomalou Dumku, jednu z nejkrásnějších pomalých vět komorní hudby, a také český tanec Furiant.“
„Středa večer pravidelně patří Evropské vysílací unii a tentokrát koncertu Berlínských filharmoniků… zazní Requiem Giuseppe Verdiho pod taktovkou Daniela Barenboima.“
„Hudba Johannesa Brahmse vždy hudební svět dělila na dva nesmiřitelné tábory, jedni jí milovali a druzí nenáviděli. Chladným ale nenechala nikoho. Během víkendu zkusíme objevit i některá méně známá Brahmsova díla.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 1. 5. do 7. 5. 2023?
„Dvořák na nové supraphonské nahrávce Pavel Haas Quartetu s Borisem Giltburgem.“
„Bude možné slyšet unikátní mladistvou nahrávku Magdaleny Kožené v oratoriu Jana Dismase Zelenky Kajícníci u hrobu Vykupitelova.“
„Víkendové dopolední programy budou patřit Gardinerovi. V sobotu se začíná připomínkou jeho operetních snímků, ale důležitější bude samozřejmě Bach.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 17. do 23. dubna?
„Na festivalu zazněla verze s komorním orchestrem, v instrumentaci Miloše Štědroně a Miloše Orsona Štědroně a hrál Brno Contemporary Orchestra.“
„Tenorového partu se zhostil Jaroslav Březina, vyprávěl příběh vesnického chlapce lehce, šetřil hlas, měkce našlapoval a roli dokresloval psychologicky zdařilou mimikou.“
„Vystoupení Ivy Bittové bylo velmi originální a přirozené, i když part spíš parlandovala, byla autentická.“
Festival Janáček Brno představil novou verzi Janáčkova Zápisníku zmizelého. Kompozici premiérovanou před sto a jedním rokem obdařili orchestrací Miloš Štědroň a Miloš Orson Štědroň. Interpretace se zhostil Brno Contemporary Orchestra s Pavlem Šnajdrem, zpěváky Jaroslavem Březinou a Ivou Bittovou a „chórem“, který tvořily Iva Táborská, Veronika Slavíčková a Tereza Krejčí.
„Festival otevře premiéra nové inscenace propojující drama Z mrtvého domu s prvním scénickým uchopením Glagolské mše.“
„Quo vadis, monumentální dílo Felikse Nowowiejského, zazní v Brně 19. listopadu vůbec poprvé.“
„Pozornost budí v programu americká sopranistka Corinne Winters, která v rámci ženevské produkce ztvární Káťu Kabanovou.“
Pět operních inscenací, čtyři mimořádné symfonické koncerty, patnáct komorních programů a recitálů i studentské projekty slibuje program mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno. Město bude od 2. do 20. listopadu 2022 patřit dílu Leoše Janáčka a umělců, kteří ho inspirovali nebo jím naopak byli inspirováni. Vystoupí významné české i zahraniční soubory a s nimi mimo jiné čtveřice nejznámějších českých dirigentů střední generace – Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Tomáš Netopil a Marko Ivanović.
„Po delší době se na jeviště Janáčkova divadla vrátí i velká opereta se vší parádou, která k ní patří.“
„V programu festivalu Janáček Brno 2022 se sejde česká dirigentská špička střední generace – Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Tomáš Netopil a Marko Ivanović.“
„Zahájení bude patřit výjimečnému projektu – scénickému uvedení Janáčkovy Glagolské mše společně s jeho operou Z mrtvého domu.“
Verdiho Falstaff a Strausova Salome, Janáčkovo drama Z mrtvého domu, ale po letech také klasická opereta, a sice Lehárova Veselá vdova – to je výhled operního souboru Národního divadla Brno do příští sezóny. Patří k tomu i další ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2022 s operními představeními a koncerty.
Festival České doteky hudby zahajuje další ročník a první tři jeho koncerty se budou konat ještě teď v prosinci. První bude v úterý 21. prosince v Zrcadlové kapli Klementina, druhý ve středu 29. prosince v klášteru bosých karmelitánů na Hradčanech a třetí o den později v kostele sv. Šimona a Judy. Všechna hudební setkání začínají v 19 hodin. V Zrcadlové kapli Klementina vystoupí klavíristka Terezie Fialová, španělský flétnista Claudi Arimany a u nás žijící albánský violoncellista Bledar Zajmi. Znít bude hudba Mozarta, Schumanna a Friedricha Kuhlaua. Hudebně pantomimický večer k stému výročí narození Ástora Piazzolly v klášteru bosých karmelitánů na Hradčanech bude v režii souboru Tango Quartetto Re Campo – akordeonisty Petra Zámečníka, flétnistky Pavlíny Kavulové, violoncellisty Štěpána Filípka a perkusisty Lukáše Krejčího. Pantomimu předvede Vlado Kulíšek. „Quartetto Re Campo v unikátním spojení se slovenským pantomimem Vlado Kulíškem ztvárňuje atmosféru v hudebně pohybové performanci od počátků tanga přes Ástora Piazzollu až po osobité kompozice Petra Zámečníka, kde tango nemusí být hudebně důležité a kde jeho jediný význam je ten, který mu dáme…,“ zvou umělci. V kostele sv. Šimona a Judy vystoupí slovenský Mucha Quartet, a to se zpěvačkou a houslistkou Ivou Bittovou. Program nese název Slovenské zpěvy a zazní v něm hudba Bély Bartóka, Leoše Janáčka, Alexandera Moyzese a Eugena Suchoně. Náhradní termíny neuskutečněných koncertů festivalu přinášíme níže.
„Zahájení bude patřit scénickému uvedení Janáčkovy Glagolské mše společně s jeho operou Z mrtvého domu.“
„Zazní duchovní kantáta Quo Vadis Felikse Nowowiejského, kterou chtěl už v roce 1910 v Brně uvést Leoš Janáček.“
„Zazní i dvě premiéry nových oper skladatelek Markéty Brothánkové a Noemi Savkové.“
Osmý ročník festivalu Janáček Brno se uskuteční od 2. do 22. listopadu 2022. Národní divadlo Brno opět chystá program věnovaný Leoši Janáčkovi v podání předních operních domů, významných dirigentů, režisérů a interpretů. Mimo jiné vystoupí i všichni čtyři nejznámější čeští dirigenti střední generace Jakub Hrůša, Tomáš Netopil, Tomáš Hanus a Marko Ivanović.
Struny dětem v Minoru, festival pro zvídavé děti a hravé rodiče, nabízí od roku 2010 uměnímilovným rodinám víkendy naplněné zážitkovým poznáváním rozličných uměleckých forem. Tentokrát pořadatelé přicházejí s online premiérou hudební pohádky Opičák a pitomci, kterou na téma pohádkové předlohy spisovatele Wilhelma Hauffa Mladý Angličan zhudebnil skladatel Aleš Březina. Na premiéru se mohou malí i velcí diváci těšit už 27. listopadu od 17:50 hodin na platformě Film Naživo, kde bude následně záznam k dispozici. Příběh o lidské závisti a hlouposti zkomponoval Březina přímo pro Ivu Bittovou, která zde zúročí nejen svůj hudební, ale i herecký talent.
Černý rytíř Edwarda Elgara a faustovská kantáta Alfreda Schnittkeho Buďte rozvážní a bděte – to je jeden z vrcholů šestašedesáté koncertní sezóny Filharmonie Brno. Pro takové označení existují hned dva důvody: partu Mefistofely se opět zhostí Iva Bittová a mimo to to byla právě Schnittkeho kantáta, při níž se Filharmonie Brno poprvé setkala s Dennisem Russellem Daviesem, který se poté postavil do čela orchestru. Dvě díla s obsazením bezmála dvěma stovkami umělců předvede Filharmonie Brno s Českým filharmonickým sborem a čtyřmi sólisty ve čtvrtek a v pátek 11. a 12. listopadu od 19 hodin v Janáčkově divadle.
Pořadatelé Českých doteků hudby zahájí v sobotu 11. září už třiadvacátý ročník. Jeho dramaturgii rozšíří také neuskutečněné akce minulé sezóny a festival potrvá až do 6. ledna příštího roku. V rámci třinácti koncertů vystoupí například orchestr a sbor Opery Národního divadla v Praze se sólisty, Festivalový orchestr České doteky hudby, harfistka Kateřina Englichová a flétnista Giuseppe Nova s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín, Gran Duetto Concertante s herečkou Taťjanou Medveckou, Filharmonie Hradec Králové s hosty, Duo Beautiful Strings se sopranistkou Karolínou Janů, Dvořák Piano Quartet, Iva Bittová a Mucha Quartet či houslista Ivan Ženatý s Moravskou filharmonií Olomouc. Koncerty se budou konat většinou na území Prahy. Sobotní zahajovací večer se však uskuteční v mělnickém kostele svatých Petra a Pavla, a to od 17 hodin; je zároveň součástí 63. ročníku Dvořákova festivalu. Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila tam přednesou Markéta Klaudová Böhmová – soprán, Václava Krejčí Housková – alt, Jaroslav Březina – tenor a Jaroslav Patočka – bas. Orchestr a sbor Opery Národního divadla v Praze bude řídit Jaroslav Kyzlink. Podrobný program je k dispozici zde.
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka pokračuje. I přes omezení, která stále platí pro kulturní akce, návštěvníci nacházejí cestu na koncerty a užívají si živé kultury. V příštích dnech nabídne festival milovníkům klasiky další symfonické skladby s interprety z České republiky i ze zahraničí. V úterý 15. června od 19 hodin zahraje v Domě kultury města Ostravy houslista Ivan Ženatý, arménský violoncellista Suren Bagratuni a Janáčkova filharmonie Ostrava pod taktovkou dirigenta Tomáše Netopila. Posluchači tak budou svědky nejen výjimečného uměleckého zážitku, ale také symbolického předání prezidentské štafety festivalu mezi Ivanem Ženatým a Tomášem Netopilem.
Ensemble Opera Diversa přesunul open air happening, na němž zazní skladba brněnského skladatele Martina Wiesnera Paprsky světla. Tu těleso premiérovalo prostřednictvím online streamu, o kterém jsme psali zde. Ensemble Opera Diversa se v novém termínu, ve středu 26. května v podvečer, vydá na cestu napříč třemi brněnskými parky – Björnsonův sad, Tyršův sad, Lužánky – aby všem kolemjdoucím i aktivně přihlížejícím alespoň částečně vrátil radost z tolik chybějící živé hudby. To vše pod širým nebem, bezpečně a distančně. Více informací se dozvíte na operadiversa.cz a na facebookové události.
Jihočeská filharmonie nespí a přišla s nápadem vydat záznamy některých koncertů bez jakýchkoliv dalších úprav. Prozatím jsou k dispozici nahrávky, které vznikly v odletové hale Letiště České Budějovice, a to premiéra koncertní verze muzikálu Malované na skle ze září minulého roku a koncert s dirigentem, klávesistou a skladatelem Vojtěchem Spurným, jehož dílo Concerto giocoso zaznívá na nahrávce. Další tři CD nahrávky diriguje houslista a dirigent Jan Talich. První je věnována Antonínu Dvořákovi, druhá Mendelssohnově Osmé smyčcové symfonii a poslední nahrávkou je projekt Jihočeské filharmonie s houslistkou a zpěvačkou Ivou Bittovou. Na ní zní úpravy skladeb Leoše Janáčka, Bély Bartóka a také autorská tvorba Bittové.
„Inu, jsou ženy primášky a jsou úžasné, ale zároveň je dobře známé, že Bittová dokáže sílu lidových nápěvů předat houslovým a hlasovým projevem jako žádná jiná.“
„Houslová technika Bittové se v určitých momentech vymykala klasické představě o hře na nástroj.“
„Martin Prokeš byl pro Bittovou stabilní platformou, na kterou přistavovala své rozkošné, někdy intelektuální, ale spíše přirozeně intuitivní a jaksi prahudební konstrukce a ozdoby.“
Je nabíledni, že uměleckému projevu Ivy Bittové je každá škatulka těsná. Díky svým hudebním kořenům, otevřenosti jakékoliv inspiraci i hudební erudici se Bittová s grácií, lehkostí, hravostí a neopakovatelností dokáže pohybovat ve vesmírech lidové hudby, rocku, folku, jazzu i klasiky a opery. Na festivalu Lípa Musica se Iva Bittová představila za takřka dvacet let jeho existence už několikrát, každý koncert byl ale jiný a nejinak tomu bylo i ve středu v evangelickém kostele v České Lípě.
Druhým rokem se Lípa Musica těší umělecké garanci jedné z nejvýraznějších osobností současně houslové generace, a to bezpochyby nejen v měřítku českých luhů a hájů. Josef Špaček za sebou už v loňském roce nechal výraznou stopu nejen jako svrchovaný interpret, ale také jako vynalézavý dramaturg schopný připravit atraktivní a umělecky hodnotné projekty utvářející osobitou tvář festivalu. V loňském roce to byly zejména ty, na kterých Špaček představil své zahraniční přátelé a kolegy, kteří se s úspěchem sami pohybují na výsluní světové scény. Letošní rok poznamenaný pandemií rozkvětu mezinárodního měřítka festivalu nepřeje, proto Lípa Musica obrátila pozornost na tuzemskou uměleckou scénu a pod taktovkou Josefa Špačka v září a říjnu nabídne pestrou paletu hudebních setkání s českou klasickou elitou.
Na severu Čech se od 12. září do 28. října uskuteční už 19. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. V ryze národní verzi nabídne dvacítku koncertů, mistrovské kurzy a workshopy. Zahájení se koná v Liberci provedením Händelova oratoria Mesiáš, závěr bude patřit filmové hudbě. Umělecký garant festivalu, jímž je Josef Špaček, se v průběhu přehlídky představí v roli houslisty, dirigenta a lektora mistrovských kurzů.
„To je v rámci mých pedagogických plánů velká touha – přinést loutnu blíž k mladším dětem.“
„Z toho původního rukopisu to přečtou asi tři lidé v republice, kdežto z těch dalších materiálů všichni loutnisté a všichni, kdo umí noty.“
„V originále jsou to zkrátka potrhané jednotlivé listy, takže dát to dohromady je dost výzva.“
Český loutnista, muzikolog a pedagog Jan Čižmář vydal před pár týdny CD s názvem Codex Jacobides: Praga circa 1600. Navázal tím na dlouhodobou výzkumnou práci na zmíněném rukopise, kterou započal Jiří Tichota před více než půl stoletím. Jedná se o vůbec první kompaktní disk věnovaný veskrze tomuto nástroji a oficiálního představení se dočká na galakoncertě na podzim tohoto roku. Kromě této unikátní nahrávky se náš rozhovor točil kolem jeho pedagogické činnosti, kterou se mu od pozice vysokoškolského pedagoga hry na loutnu daří rozšiřovat na další stupně studia až k těm nejmladším adeptům hudby.
