PAN04258

„Melodram trvá zhruba hodinu, není tedy časově náročný a neklade velké nároky na diváka.“

„Volantes Orchestra zahrál Zimmermannův melodram s pochopením pro líbeznou stylovou interpretaci.“

„Olomoucké barokní slavnosti si mohou připsat další inscenační úspěch.“

Olomoucké barokní slavnosti představily melodram na námět řecké báje o Andromedě, obětované mořské příšeře pro záchranu království a vysvobozené Perseem. Antické téma zpracoval významný skladatel hudebního klasicismu Anton Zimmermann. Hudební nastudování připravila Veronika Manová v režii Tomáše Soldána. Vypravěčských rolí se ujali Veronika Lazorčáková, Gabriela Štefanová, Šimon Krupa a Hynek Chmelař, hrál Volantes Orchestra. Představení jsou na programu po tři večery od 19. do 21. srpna vždy od 20:30 hodin. Tato reflexe se ohlíží za pátečním provedením.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0U8A4403

Nádvoří Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci bude po tři večery patřit melodramu Antona Zimmermanna. Bájný antický příběh Andromedy a Persea zde zazní v obnovené české premiéře. Představení se uskuteční 19., 20. a 21. srpna, vždy od 20:30 hodin. Mluvených rolí se zhostí herečky Veronika Lazorčáková jako Andromeda, Gabriela Štefanová jako Kasiopea, Šimon Krupa jako Perseus a Hynek Chmelař jako velekněz Kepheus. Volantes Orchestra povede Veronika Manová.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
555

„Dittersova hudba v tomto oratoriu vyniká nevšední krásou a lyrickou něhou, mnoho árií mi utkvělo v uchu hned napoprvé.“

„S partiturou si výborně rozuměli hudebníci spojených orchestrů, které vedly první houslistka Veronika Manová a dirigentka Ema Mikešková k muzikálnímu plnokrevnému výkonu.“

„Jednoznačně nejvíc přesvědčila lahodným sopránem a mazlivými koloraturami Helena Hozová.“

Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada v Kroměříži jako dějiště magických hudebních zážitků? V případě festivalu Hortus Magicus jasná volba na jistotu a místo, kde nasajete tolik inspirace, kolik jen dokážete odnést. Festival určený pro všechny generace se letos konal ve dnech 6. a 7. srpna. Vydali jsme se za ním v sobotu, kdy nabídnul celodenní program koncepčně zacílený na legendární postavu biblického krále Izraelitů Davida.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
600

Zítra, v pátek 6. srpna, začíná v Kroměříži dvoudenní multižánrový festival Hortus Magicus. Kromě klasické hudby představí také divadlo, floristické exhibice či edukační programy. Letošní téma vychází z oratoria Carla Ditterse Il Davide, které bude rezonovat po celou dobu festivalu. „V tomto vyprávění o odvaze, víře a smělosti ožívá jeden z nejznámějších biblických příběhů. David, mladý pastýř, který má rád hudbu a poezii, vůbec nevypadá jako zachránce národa. Ale když se téměř třímetrový obr Goliáš rouhá Bohu, mladý David ani chvíli neváhá a ve víře se postaví obrovi tváří v tvář,“ uvádějí pořadatelé.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
200

Starozákonní příběh krále Davida nabídne koncert, který pořádá spolek Kulturní Morava. Dnes večer zazní v kostele svatých Janů v Brně dílo Il Davide vytvořené jako mezinárodní projekt sedmi zemí. Vychází z mistrovského oratoria „David v Pistáciovém údolí“ rakouského skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu z roku 1771. Letos si tedy připomínáme 250 let od jeho vzniku. Tou dobou autor už pobýval na Jesenicku ve Slezsku, na dnešním českém území, kde působil od roku 1769 až do smrti v roce 1799. V roli Davida vystoupí Doubravka Součková, jako král Saul slovinský tenorista Aco Aleksander Bišćević, Helena Hozová jako Jonatán, syn Saula, Aneta Petrasová jako Davidův bratr Eliab a v roli vojevůdce Abnera Jiří Miroslav Procházka. Solisty doprovodí mezinárodní orchestr složený ze členů souborů Visegradské čtyřky, polský Arte dei Suonatori, slovenské Il Cuore Barocco, maďarská Musica Aeterna a domácí tělesa Volantes Orchestra a sbor Societas Incognitorum. Na hudebním nastudování se podílí Veronika Manová, umělecká vedoucí souboru Volantes Orchestra, a dirigentka Ema Mikešková. Il David zazní ještě v sobotu v Podzámecké zahradě v Kroměříži na festivalu Hortus Magicus a příští týden pak od 12. do 14. srpna v rámci festivalu Olomoucké barokní slavnosti.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 01 srpen 2021 10:14

Vivaldi v opojení přírodou

Vivaldi-OL-3

„Hráči Volantes Orchestra, rezidenčního orchestru celého festivalu, už díky prvním tónům prokázali smysl pro jemnost.“

„Celému ansámblu nakonec spíše vyhovovaly rychlejší, razantnější a virtuóznější části.“

„Intervaly, jež každé ucho očekávalo v podobě takto známého díla, nejspíš nezazněly v souladu se zápisem skladatele.“

Klidná Olomouc, která nás vždy okouzlí svým historickým architektonickým kouzlem, se pravidelně právem stává kulturním centrem klasické hudby, zejména pak útočištěm předního festivalu staré hudby v Česku – Olomouckých barokních slavností, které své příznivce baví letos již devátým rokem. Během čtvrtečního večera 29. července nás hudba přenesla do Itálie, konkrétně do Benátek, rodného města a dlouholetého působiště barokního velikána Antonia Vivaldiho. Dům U Parku přes zdánlivě moderní vizáž nabídl ideální prostředí svým sálem z 19. století s půvabným historizujícím podtónem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
PAN01911

„Je dobré si uvědomit, že rekonstruovat a připravit naprosto neznámý, torzovitý a po všech stránkách náročný operní titul muselo být nesmírně náročné.“

„Ačkoli je Volantes Orchestra teprve novou marketingovou značkou, připravuje pravidelně nastudování, která se řadí do kategorie výrazných uměleckých zážitků.“

„V Rejchově opeře Roman Hoza představil obdivuhodný herecký rejstřík, jedinečné komediální vlohy a úctyhodný hlasový rozsah.“

Olomoucké barokní slavnosti představily světovou premiéru opery Gusman Antonína Rejchy. Komická opera zkomponovaná v Paříži v roce 1816 nebyla za skladatelova života provedena a dochovala se pouze fragmentárně. Její rekonstrukce je výsledkem spolupráce muzikologů s tvůrci inscenace a dává vzácnou možnost objevit dosud nejméně probádanou oblast skladatelovy tvorby. Rejchova komická opera zazněla v podání předních interpretů, jako jsou Roman Hoza, Tadeáš Hoza, Dagmar Šašková a další. Spoluúčinkoval Volantes Orchestra pod taktovkou Jakuba Kydlíčka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 15 červenec 2021 17:55

Rejchův Gusman ode dneška pobaví v Olomouci

500

Světovou premiéru komické opery Gusman, z pera českého skladatele Antonína Rejchy, ode dneška uvádějí Olomoucké barokní slavnosti. Premiéra a obě reprízy 16. a 17. července se budou konat na nádvoří Tereziánské zbrojnice vždy od půl deváté večer. V titulních rolích se představí Roman Hoza, Tadeáš Hoza, Dagmar Šašková nebo Václav Barth. Hudebně nastudovali Veronika Manová a Studio Volantes, které povede Jakub Kydlíček, režie se ujal Tomáš Studený.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1002

„Příběh vycházející z oblíbeného španělského pikareskního románu má jako hlavní postavu šibala, který si ví vždy rady a trestá bezpráví.“

„Rejchovo zhudebnění odkazuje na tradici francouzské komické opery konce 18. století.“

„Pro uvedení Gusmana na scénu v českém prostředí jsme museli provést, s ohledem na dochované prameny, detailní rekonstrukci.“

Olomoucké barokní slavnosti nabídnou světovou premiéru komické opery Antonína Rejchy, a to po 205 letech od jejího zkomponování. Tři představení zrekonstruované verze díla v podání Studia Volantes v hudebním nastudování Veroniky Manové a režii Tomáše Studeného s výpravou Sylvy Markové se uskuteční za týden 15., 16. a 17. července v prostorách nádvoří Tereziánské zbrojnice. Mezi sólisty se představí Roman a Tadeáš Hozovi, Dagmar Šašková či Václav Barth. O opeře a o zajímavostech z doby vzniku díla píše spoluautorka novodobé rekonstrukce, muzikoložka Jana Franková.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
2

„V unikátním prostředí, s úžasnými lidmi, hudbou, divadlem a květenou prostě nelze udělat chybu.“

„Festival Hortus Magicus se může rozhodně počítat mezi nejlepší kulturní festivaly České republiky.“

„V programu se sešli opravdu báječní, převážně mladí umělci, kteří hráli radostně, poutavě a brilantně.“

V Kroměříži se ve dnech 7.–9. srpna konal kulturní festival Hortus Magicus. „Tři dny plné hudby, divadla a vyprávění utekly jako voda a je opravdu na co vzpomínat,“ říká hudební publicista Milan Bátor, který festival se svou rodinou absolvoval a přináší jeho podrobnou reflexi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

Důraz přenesený z opery na koncertní repertoár a posunutí termínu konání na srpen a září, to jsou hlavní změny pro letošní osmý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti. Vystřídají se na něm Musica Florea s Petrou Matějovou, Czech Ensemble Baroque a Musica figuralis, v projektu „Setkání čtyř“ se představí soubory Kulturní Morava, Arte dei Suonatori, Solamente Naturali a Sonatores Pannoniae a operní hudbu připravují mezzosopranistka Dagmar Šašková a Jaroslav Tůma, který bude hrát na kladívkový klavír. Volným vstupným chtějí letos pořadatelé vyjít vstříc oživení kultury po karanténních opatřeních první poloviny roku.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 01 srpen 2019 13:23

Další porce baroka v Olomouci

03

Příznivci barokní hudby mají další příležitost - v Olomouci dnes začíná 22. ročník hudebního festivalu Baroko, který tradičně navazuje na nedávno odeznělé Olomoucké barokní slavnosti. Pětice koncertů této série se opět bude konat v historických sálech Olomouce. Mezi interprety budou mimo jiné mezzosopranistka Isabella Shaw, Czech Ensemble Baroque a Roman Válek, Ensemble Daminan, Petra Matějová, Veronika Manová, Libor Mašek a další.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
6

„Barokní instrumentář a dobový způsob interpretace byl vyvážen zcela moderním režijním pojetím.“

„Zpěvu obecně chyběla plasticita, tedy dynamika a výraznější frázování. Italština navíc činila Američanům značné potíže s výslovností.“

„Roccovo současné zakotvení vedle vítaného alternativního pohledu zároveň potvrdilo nadčasovost základních témat lidského života.“

Olomoucké barokní slavnosti započaly svou druhou polovinu sérií koncertů rakouského skladatele Johanna Heinricha Schmelzera (1620/23 – 1680). V novodobých premiérách zazněly dvě narozeninové holdovací serenaty. První z nich byla věnovaná rakouskému císaři Leopoldovi I., ta druhá jeho dceři, rakouské arcivévodkyni Marii Antonii. Obě byly před více než třemi sty lety uvedené na dvorech v Laxenburgu, respektive v Praze.

 
Zveřejněno v ReflexePlus