Marta Ulrychová

Marta Ulrychová

Plzeňská rodačka PhDr. Marta Ulrychová, Ph. D. vystudovala český jazyk a hudební výchovu na Pedagogické fakultě v Plzni, posléze etnografii a folkloristiku na FFUK v Praze. Od 7O. let vyučovala na 1. ZUŠ B. Smetany v Plzni, v letech 1990 až do svého odchodu do důchodu působila na Západočeské univerzitě, nejprve na Katedře hudební kultury Fakulty pedagogické, posléze na Katedře antropologie Fakulty filozofické. Pravidelně publikuje v denním tisku, byla stálou přispěvatelkou časopisu Folklor a Hudebních rozhledů, již třicet let pravidelně publikuje studie a recenze v etnografickém odborném periodiku Národopisná revue. Již deset let je stálou účastnicí Kolokvií folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou.

000

„Do Waldsassenu byl k budování svatostánku povolán renomovaný pražský stavitel Abraham Leuthner.“

„Zaplněná parkoviště v okolí baziliky svědčila o tom, že Velký podzimní koncert vzbudil velká očekávání.“

„Koncert ve Waldsassenu, jehož slavnostní náladu ukončil v Čechách odlitý zvon, snad nejlépe symbolizoval jedinečnost a sílu umění, při němž podali ruce čeští a němečtí umělci.“

Zatímco Cheb byl od počátku pokládán za významné obchodní centrum Chebska, za jeho duchovní protipól byl vždy považován nedaleký klášter Waldsassen. Po mnoha peripetiích, jimiž prošel v době svého dlouhého, bezmála tisíc let trvajícího vývoje, se jeho část – nynější farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Jana Evangelisty – stává dějištěm pravidelných koncertů, z nichž zejména varhanní recitály využívají tamější vzácné nástroje. Dne 6. listopadu se v této bazilice uskutečnil společný koncert českých a německých umělců.

 
000

„Snad nikdy se ve Velkém divadle nesešlo v tak velkém počtu obecenstvo složené z interpretů (někdejších i stávajících), kritiků a pracovníků kulturních institucí.“

„Postava rytíře Dalibora a její pojetí ve Smetanově opeře coby neohroženého hrdiny rozhodně není prvním případem, kdy se tento šlechtic stává kladnou postavou.“

„Plzeňská opera jistě znovu vítá do svého souboru Richarda Samka. Dalibor ho pěvecky posouvá do dramatické polohy, s níž se pěvec dokáže obdivuhodně vyrovnat.“

Po šestnáctileté přestávce se na scénu plzeňského divadla vrací Smetanův Dalibor. Jako tradičně „šéfovský titul“ bylo jeho nastudování svěřeno nikoliv Jiřímu Petrdlíkovi stojícímu v čele plzeňského operního ansámblu, ale dlouholetému dirigentu opery Divadla J. K. Tyla Jiřímu Štruncovi, jehož znají posluchači i z jiných operních scén. Premiéra, která byla zároveň v pořadí první inscenací sezóny 2022/2023, se uskutečnila 22. října v plzeňském Velkém divadle.

 
009

„Secesní sál je smyčcovým nástrojům akusticky příznivý. Sám o sobě by však tento faktor nebyl ničím, nebýt vynikajícího výkonu mladých interpretů.“

„Ve třetí větě hráči s odvahou nasadili živelně riskantní tempo, které však zvládli naprosto suverénně s technickou bravurou.“

„Mladé, pouze dva roky existující kvarteto v Plzni předvedlo výkon, který nás plně přesvědčil o tom, že zde máme důstojného pokračovatele bohaté tradice českých smyčcových kvartet.“

V rámci třetího ročníku festivalu Plzeňský podzim se v Plzni poprvé představilo Ševčíkovo kvarteto založené v roce 2020. Jeden z našich nejmladších komorních souborů vystoupil 6. října v přednáškovém sále Západočeského muzea a pro svůj koncert si zvolil ambiciózní program složený ze skladeb tří stylových období.

 
00005

„Vzhledem k domácímu provedení nebyla Dvořákova mše psána pro velké hlasy, čehož si sólisté působící v oblasti opery byli dobře vědomi.“

„Vojtěch Jouza se musel přizpůsobit zcela jiným akustickým podmínkám, což v katedrále znamená zvolnění temp.“

„Nemohlo být vybráno reprezentativnější prostředí, než jaké může poskytnout chrám sv. Bartoloměje, otevřený v minulém roce po nákladné tři roky trvající revitalizaci.“

Plzeňský sbor Česká píseň a pražský sbor En arché pod vedením Vojtěcha Jouzy otevřely v pondělí koncertem v katolické katedrále západočeské metropole třetí ročník festivalu Plzeňský podzim. Zazněla Lužanská mše Antonína Dvořáka, varhanní improvizace Jiřiny Marešové a novinka z pera Tomáše Karpíška. Kostel se na dobu koncertu zcela zaplnil.

 
000

„Ve Strakonicích letos vystoupily tři desítky českých a devatenáct zahraničních souborů a kapel a téměř pět desítek dudáků – jednotlivců.“

„Dudy ‚zampogna‘ nám okamžitě připomenou vánoční atmosféru a melodie české pastorální tvorby.“

„Pozornost se pochopitelně soustředila i na hosty z Oravské Podhory, kde tamější gajdošská kultura v roce 2015 získala právo zápisu do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.“

Pražské Národní divadlo chystá na začátek října novou inscenaci opery Švanda dudák od Jaromíra Weinbergera, která měla premiéru roku 1927 právě na této scéně a dostala se později na cestě světem až do Metropolitní opery. Kontextem tématu dud a dudáků v české kultuře, mezinárodně koncipovaným dudáckým festivalem ve Strakonicích i nástrojem samotným se zabývá článek, který vznikl po letošním strakonickém setkání, čtyřiadvacátém od založení v roce 1967. Bienále se tradičně koná poslední srpnový víkend a je sice ukotveno především ve folkloru, ale něco zajímavého s dudáky a dudami může zažít i příznivec klasiky. Ostatně – vždyť dudák je vymalován i na oponě plzeňského Velkého divadla…

 
0015

„Dvořákovo Rondo Adam Klánský přednesl s neomylnou intonační jistotou a vřelým, kultivovaným tónem.“

„Jan Schulmeister a Denis Stefanov podali skvělé výkony, jimiž dokázali, že je můžeme pokládat za dobrý příslib českého klavírního interpretačního umění.“

„Martin Kasík se svého partu ujal s přehledem technicky výtečně vybaveného a přizpůsobivého hráče. Jeho vystoupení vskutku patřilo k vrcholným festivalovým okamžikům.“

Slavnostní fanfáry v podání žesťové sekce Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně ukončily v sobotu 20. srpna Chopinův festival, jeden z našich nejstarších hudebních festivalů. Představuje svého druhu jedinečný souběh lázeňského života s každodenními kulturními událostmi. Dobrá propagace, ale zřejmě i touha po živé hudbě po covidové pauze přinesly stoprocentní návštěvnost všech koncertů i doprovodných akcí.

 
11

„Letošní soutěž se odehrála ve dvou kategoriích – v první porovnalo své síly pět mladých klavíristů do devatenácti let, stejný počet se zúčastnil i v kategorii vyšší.“

„Je zcela evidentní, že dirigent Petr Vronský dokáže orchestr motivovat k nejlepšímu výkonu.“

„Bartoš nám svým excelentním výkonem znovu připomněl, jaké bohatství se skrývá ve Smetanově klavírní tvorbě.“

Chopinův festival v Mariánských Lázních, jeden z nejstarších hudebních festivalů v západních Čechách a v pořadí třetí hudební festival v naší republice, byl v posledních dvou letech jednou z mála kulturních událostí, která v důsledku covidu nepřerušila svoji kontinuitu. V roce 2020 se připomněl alespoň dvěma koncerty, o rok později se však jeho program uskutečnil už naplno a proběhl tak, aby uspokojil své pravidelné návštěvníky i příležitostné zahraniční hosty. O to více byl očekáván i letos, a to včetně klavírní soutěže pořádané vždy s dvouletou přestávkou. Mnozí někdejší laureáti Mezinárodní soutěže Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních se dnes do tohoto kouzelného lázeňského města vracejí už jako zralí interpreti, aby se svým uměním podíleli na kulturním životě nejzápadnější výspy Čech.

 
0001

„Zpívat Biblické písně je snem a touhou každého adepta pěveckého umění i vyzrálého pěvce. Tentokrát byl pěvecký part svěřen interpretovi nadmíru zkušenému, Romanu Janálovi.“

„Skladatel přesně věděl, kdo bude jeho Mši D dur interpretovat, a podle toho ji také komponoval.“

„Dirigent, sbormistr a varhaník Marek Vorlíček měl šťastnou ruku ve volbě pěvců sólového kvartetu i ve výběru sborového tělesa.“

V pořadí třetí kulturní událost, která se odehrála v rámci čtvrtého ročníku přeshraničního festivalu Živé pohraničí – Lebendes Grenzland, zavedla v sobotu 16. července publikum opět do mariánskolázeňského Casina. Početné zastoupení široké veřejnosti napovědělo, že tato svým způsobem ojedinělá akce zaujala jak tematikou, tak programovou náplní. Byla věnována 150. výročí narození československého prezidenta Emila Háchy a sestávala ze dvou částí – odpolední besedy a na ni navazujícího večerního koncertu, přinášejícího Dvořákovy duchovní kompozice v podání Pěveckého sboru Čerchovan a čtyř sólistů – Barbory Řeřichové, Sylvy Čmugrové, Aleše Voráčka a Romana Janála za řízení Markem Vorlíčkem.

 
104

„Baborákův nástroj zazněl v plné kráse ušlechtilého tónu, veden velkým citem pro interpretaci romantické hudby.“

„U Gerharda Oppitze není bez zajímavosti zmínit místo jeho narození v bavorském městečku Frauenau, ležícím pod mohutným Roklanem pouhých několik málo kilometrů od hranic s Českou republikou.“

„Dirigent měl stavbu koncertu pevně promyšlenou, o orchestru se tudíž nedá říct, že pouze doprovázel, nýbrž byl integrální součástí působivého celku.“

Hudební festival Živé pohraničí, za kterým stojí Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, otevřely ke konci minulého týdne dva koncerty. Zněla na nich hudba českých a německých autorů. V regionu je ještě stále živé povědomí o nutnosti hojit rány z minulosti, které souvisejí s druhou světovou válkou a poválečným odsunem německy hovořících obyvatel.

 
0005

„Nebyli by to hráči tohoto souboru, aby nepřipomněli testy a dvoumetrové odstupy, když v hygienických kombinézách různými úklidovými prostředky prováděli kontrolu útrob svých nástrojů…“

„Nepřetržitý proud hudby v interpretaci, která mnohdy zacházela až za možnosti jednotlivých nástrojů.“

„V pořadu zaznělo vše – od gregoriánského chorálu až k agresivnímu jazzu.“

Darmo se neříká, že chceš-li si z něčeho tropit šprýmy, být přitom přesvědčivý, nadchnout a skutečně pobavit, musíš to ovládat na dvě stě procent. Názornou ukázkou takovéto šťastné konstelace vysoké interpretační úrovně a inteligentního humoru je skupina hráčů na žesťové nástroje vystupující pod názvem Mnozil Brass. Proslulý rakouský soubor zahrál první červencovou sobotu ve Společenském domě Casino v Mariánských Lázních.

 
Strana 1 z 2