„Dualita masivního hudebnického prostoru a proskleného prostoru pro veřejnost  je geniální nápad.“

„Z hlediska akustického, ani z hlediska urbanistického nepůjde o žádný kompromis!“

Brno už ví, jak bude vypadat Janáčkovo kulturní centrum. Jeho srdcem a středobodem má být koncertní sál pro třináct set posluchačů. Vizualizaci projekční tým v pátek poprvé představil veřejnosti. Plány hovoří o tom, že by nová budova vedle Besedního domu měla stát v roce 2022 a že by tedy Filharmonie Brno mohla na začátku roku 2023 už určitě koncertovat ve svém. 

„S třinácti sty místy půjde o největší český sál. Ale především z mnoha důvodů o sál rozumné velikosti pro Brno,“ řekla portálu KlasikaPlus.cz ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. „Pro město této velikosti, s touto strukturou obyvatelstva a s tímto zázemím je to odpovídající číslo. Nejsme turistická megapole, publikum je z devadesáti procent místní,“ dodala.

Charakteristickým rysem stavby má být dualita viditelná zvnějšku i uvnitř – spojení uzavřené masivní struktury podřízené hudbě, užívající jako materiály beton a dřevo, a transparentní prosklené struktury otevřené lidem. „Parcela je relativně malá, byla pro nás výzvou,“ připustil generální projektant Tomasz Konior. Rozhodně však nepovažuje svůj návrh za kompromisní. Sám, jak říká, měl vždy za cíl navrhovat stavby, které nechtějí být zatíženy komplexy z minulosti, aniž by však musely být za každou cenu originální. Brněnská budova obsáhne pokračování veřejných prostor v parteru i dvě terasy na střeše, umožňující výhled na město, bude mít příjemné prostory pro posluchače a důstojné zázemí pro hudebníky.

„Dualita masivně vypadajícího prostoru hudebnického a proskleného prostoru pro veřejnost, vyvedeného až na náměstí, na ulici, to je geniální nápad,“ okomentovala plány Marie Kučerová. Zatím je přesvědčena, že by filharmonie mohla v sále zahájit „ve vší parádě“ začátek sezóny 2022/2023. „Už víme, co chceme, a víme, jak to má vypadat. Směr je dán a už by ho nemělo nic ohrozit,“ prohlásila. Zároveň si je však vědoma, že je nyní před investorem ostrá fáze dokončení projektu pro stavební povolení a dále pak vysoutěžení dodavatele a že paralelně poběží soutěž na varhany, tedy ještě poměrně komplikované procesy. Koncepce je hotova. Finální podoba projektu se však bude ještě vyvíjet v souvislosti s limity území či legislativy.  

Velké pódium sálu o rozměrech třináct krát jedenadvacet metrů má poskytnout variabilní možnosti pro koncerty od sólových recitálů přes komorní sestavy až po velké symfonické skladby i se sborem a varhanami.

„U koncertní haly je zásadní a nejdůležitější věcí akustika. Pracoval na ní Yasuhisa Toyota. Jsem přesvědčen, že vznikne nejlepší hudební sál v České republice, ale i ve střední Evropě,“ prohlásil hlavní architekt města Brna a ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček. Portálu KlasikaPlus.cz řekl, že ani z hlediska akustického, ani z hlediska urbanistického nepůjde o žádný kompromis. „Vzhledem k tomu, jaká měli omezení, se jim řešení opravdu podařilo,“ uvedl.

Původní návrh počítal s koncertní síni tvaru, jemuž se říká „krabice od bot“. Podle Sedláčka se však toto akustické uspořádání už přežilo a ve světě se nedělá. Bylo nutno koncepci přetvořit, aby vzniklo uspořádání, jemuž se říká „vinice“, s pódiem uprostřed. „To ovšem vyžaduje širší budovu. Velkým úkolem bylo, jak ji vměstnat na parcelu. A pokud se týká kapacity sálu, možná by mohla být i o trochu větší, ale čím vyšší je, tím je pak složitější vyřešit akustiku, takže tohle je opravdu optimální řešení,“ prohlásil. Začlenění do okolního prostoru bylo také velkým oříškem. „Návrh počítá s náměstíčkem a městskému prostoru, v těchto místech nepříliš funkčnímu, hodně pomáhá,“ dodal architekt.

„Každý reaguje nejprve na fasádu. Mně se na návrhu moc líbí. Měla jsem strach, aby nevznikla stavba nudná, nijaká, nebo aby naopak nevzniklo nějaké extravagantní dílo, které by se do daného prostředí nehodilo. Zadání dávalo k dispozici poměrně malé místo. Pan architekt Konior se s tím popral úžasně,“ řekla Marie Kučerová. Navrhl podle ní zajímavou stavbu, kterou si každý zapamatuje, aniž by rušila, vybočovala nebo působila nelogicky.

Pokud se týká kapacity, ředitelka orchestru uvádí, že probíhaly debaty, jestli by nestačilo méně než 1300 míst, nebo jestli by filharmonie naopak nepotřebovala víc. „Vycházeli jsme z toho, že Janáčkovo divadlo, kde míváme symfonické koncerty, má 1100 míst. Dokážeme ho jedním programem vyprodat dvakrát za sebou. Takže 1300 míst je bezpečná kapacita jak pro jeden koncert, tak pro opakování,“ uvedla.  

Filharmonie Brno právě zahajuje třiašedesátou sezónu. „Po celou tu dobu hraje a zkouší v provizorních podmínkách. V krásném, ale malém Besedním domě, v divadle se suchou akustikou, na stadionu… Je to nejen ostuda, ale hlavně škoda pro posluchače, kteří nevědí, jak jejich orchestr opravdu zní. A pokud se týká pracovních podmínek, hudebníci trpí,“ prohlásila Marie Kučerová a upozornila ještě na jednu věc: „V Brně se diskutuje i o názvu budoucího sálu. Pracovně i úředně jde zatím o Janáčkovo kulturní centrum. Míst pojmenovaných po Janáčkovi máme ale v Brně už poměrně hodně, takže bych se nebránila, kdyby tomu lidé začali spontánně říkat i nějak jinak, samozřejmě hezky.“

Foto/vizualizace: Ing. arch. Jan Hájek, Ing. arch. Jakub Havlas, Mgr. akad. arch. Pavel Joba v rámci: Atelier M1 architekti, s.r.o.