pátek, 10 duben 2020 08:28

Výzva: Přežije-li kultura, přežije národ

Autorka:

Známý citát „Přežije-li kultura, přežije národ“ přijala kampaň, která má v této pohnuté době poukázat na důležitou roli kultury ve společnosti. Autorem motta je ekonom, mecenáš a sběratel Jan Viktor Mládek, manžel významné mecenášky a sběratelky umění Medy Mládkové. Teď si ho vybrala skupina pracovníků kulturních organizací z Libereckého kraje s tím, aby se do kampaně zapojilo co nejvíc kolegů z celé republiky. K výzvě se může připojit kdokoli, kdo nejpozději do 14. dubna zveřejní jakýmkoli způsobem vizuál kampaně.

 

ui

 

Veřejný apel může podpořit kroky ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který usiluje o získání více prostředků na podporu kultury, včetně té regionální, ze strany státu a upozornit občany na důležitost kultury právě v situaci, kdy prochází společnost obtížnou zkouškou. „Musíme se snažit, aby kultura v naší zemi přežila tuto těžkou dobu. Nejen kvůli lidem pracujícím v kultuře, jak občas slyšíme. Tato snaha je důležitá pro všechny lidi v naší zemi. I pro ty, kteří to v této době nemají za důležité,“ říká Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje a současně majitelka regionálního nakladatelství. 

 „Našemu úsilí můžeme dát i symbolickou podobu. Prosíme proto vás všechny, abyste si stáhli vizuál kampaně, která nese citát Jana Viktora Mládka (na výběr máte černou a bílou variantu, uplatnitelné na jakkoli barevný podklad) a vlastními silami vyrobili transparenty na budovy svých organizací, vylepili plakáty, zveřejnili ve svých tištěných či internetových médiích, sdíleli na sociálních sítích,“ žádají signatáři prohlášení.

 

22

 

Udržet při životě všechny existující vrstvy lidského života, včetně kultury, považují zástupci iniciativy za nezbytné. „Z historie víme, že skvělá a dnes velice slavná umělecká díla světa vznikala právě po krizích, když minuly doby epidemií nebo válek. Hudba, malířství a literatura reagovaly na tyto pohromy mnoha skvělými díly,“ řekl Jan Randáček, ředitel Oblastní galerie v Liberci. Z nedávné doby, kdy celý svět prožíval celosvětovou finanční krizi, je známo, že v Česku drastické úspory a omezení prakticky udusily život kulturních institucí. „Hned po vypuknutí současné pandemie a zavedení drastických opatření na ochranu zdraví obyvatel nejen v naší zemi bylo jasné, že už tak podfinancovaná kultura bude znovu tou, která zůstane v žebříčku priorit na jednom z posledních míst,“ doplnil liberecký knihkupec Martin Fryč. Kultura má přitom v dobách po krizích své velice významné místo. „Lidé se potřebují nadechnout, znovu jít na výstavu, do divadla, na koncert, potkat se s přáteli na krásných místech, prožít něco mimořádného, co jim dovolí na chvíli zapomenout na každodenní starosti,“ dodávají kulturní pracovníci.

Mezi iniciátory a prvními signatáři výzvy jsou například radní Libereckého kraje a nakladatelka Květa Vinklátová, ředitel Oblastní galerie Lázně Jan Randáček, knihkupec a organizátor kulturních akcí Martin Fryč, ředitel Naivního divadla Liberec Stanislav Doubrava, Vladimíra Jakouběová z Muzea Českého ráje, ředitelka Krajské vědecké knihovny Liberec Blanka Konvalinková, ředitelka Divadla F. X. Šaldy Jarmila Levko, ředitel festivalu Lípa Musica Martin Prokeš, Adéla Pomothy ze Severočeského muzea Liberec, nebo Zdeněk Vitáček z Vlastivědného muzea v České Lípě.

 

11

 

Plné znění výzvy „Přežije-li kultura, přežije národ“

Známý citát Jana Viktora Mládka, manžela významné mecenášky a sběratelky umění Medy Mládkové, jsme si v posledních týdnem připomněli několikrát.  

Bylo jasné hned po vypuknutí současné pandemie a zavedení drastických opatření na ochranu zdraví obyvatel naší nejen v naší zemi, že už tak podfinancovaná kultura bude znovu tou, která zůstane v žebříčku priorit na jednom z posledních míst.

Rozumíme všichni tomu, že v okamžiku, kdy je ekonomika zcela paralyzovaná, trpí každodenními miliardovými ztrátami a nikdo neumí říct, kdy to skončí, není kultura tím, o čem společnost přemýšlí na prvním místě. Jsme bohatá ekonomika a docela určitě současnou pandemii přežijeme. Budeme mít obrovský hospodářský propad, nevídaný schodek rozpočtu, ale přežijeme to. Každý z nás, samozřejmě až na výjimky, zchudne. Nejhůř na tom budou, jako vždy při otřesech ti, kteří jsou na tom špatně už teď. Může to znamenat obrovské napětí ve společnosti, a to napříč světem. A nikdo nevíme, v co se to napětí promění.

I tak je však jisté, že udržet při životě všechny existující vrstvy lidského života, včetně kultury, je nám velice zapotřebí. Historie nás umí poučit, takže víme, že skvělá a dnes velice slavná umělecká díla světa vznikala právě po krizích, když minuly doby epidemií nebo válek. Nevznikl by Boccacciův Dekameron, nádherné morové sloupy, které dnes vídáme v centrech měst. Hudba, malířství a literatura reagovaly na tyto pohromy mnoha skvělými díly. A právě i díky umění se dnes o těchto těžkých dobách dozvídáme mnoho informací, které by jinak zůstaly zapomenuty.

Kultura má v dobách po krizích své velice významné místo. Lidé se potřebují nadechnout, znovu jít na výstavu, do divadla, na koncert, potkat se s přáteli na krásných místech, prožít něco mimořádného, co jim dovolí na chvíli zapomenout na každodenní starosti. Kultura také otupuje ostří. Kulturní společnost odmítá buranství, hrubost a násilí. Taková společnost žije z kultivovaného prostředí. Vlastně tak trochu pomyslně funguje ve společnosti i jako důležitý filtr toho nejhoršího, co v sobě my lidé nosíme.

Musíme se snažit, aby kultura v naší zemi přežila tuto těžkou dobu. Ne pro prospěch lidí pracujících v kultuře, jak občas slyšíme. Tato snaha je důležitá pro všechny lidi v naší zemi. I pro ty, kteří to v této těžké době nemají za důležité.

Kromě konkrétních kroků, které musíme udělat, můžeme dát svému úsilí i symbolickou podobu. Prosíme proto vás všechny, abyste využili v příloze zaslaných podkladů (na výběr máte černou a bílou variantu, uplatnitelnou na jakkoli barevný podklad) a vlastními silami vyrobili transparenty na budovy svých organizací, vylepili plakáty na svých plochách, zveřejnili ve svých tištěných a internetových médiích. Tímto silným apelem můžeme pomoci ministru Zaorálkovi vyjednávat podmínky pro přežití kultury s ministryní financí a celou vládou. Rádi bychom, aby celá kampaň vyzněla velkou silou najednou, proto prosíme o rychlou výrobu a vyvěšení nejpozději do 14. dubna.

Věříme, že v toto datum bude v celé zemi vidět a slyšet to, co my, kteří v kultuře pracujeme, víme dávno. Stačí na to jedna krátká citace Jana Viktora Mládka: „Přežije-li kultura, přežije národ“.

Děkujeme a věříme, že se k této iniciativě přidáte.

Zástupci kulturních organizací z Libereckého kraje

 

Foto: Fb muzea Kampa

Tereza Kramplová

Pochází z klavírnické a divadelní rodiny. Díky rodinné manufaktuře KLIMA Piano, kterou založil její dědeček Milan Klíma, měla možnost aktivně reprezentovat pianina a klavíry špičkové kvality na veletrzích v Evropě i Americe. Po libereckém gymnáziu vystudovala klavír na Pražské konzervatoři a obor hudební management na Akademii múzických umění v Praze. Klasické hudbě se věnuje celý život, už od studií působí v nejužším týmu festivalu EuroArt Praha, kde mimo jiné v rámci agentury EuroArt rozjížděla kariéru Ivo Kahánkovi, Tomášovi Jamníkovi nebo Zemlinského kvartetu. Osm let působila na pozici manažerky Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, v současnosti je výkonnou ředitelkou festivalu Za poklady Broumovska a manažerkou projektů Broumovská klávesa a Letní hornové kurzy Broumov.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.