úterý, 29 leden 2019 08:10

Vše ve jménu Antonína Dvořáka aneb Akademie klasické hudby expanduje

Autor:

 

„Dvořákův globální význam určitě nestojí pod významem Chopinovým.“

„V září 2020 vznikne Hudební učiliště Antonína Dvořáka jako přípravka Pražské konzervatoře.“

„Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy bude mít od roku 2020 letní zkušební základnu v Kroměříži.“

 

DSC8608

Akademie klasické hudby rozšiřuje pole působnosti. Má v plánu obsáhnout vedle pořádání festivalu Dvořákova Praha a Cen Antonína Dvořáka také založení Hudebního učiliště jako přípravky Pražské konzervatoře, podíl na organizování Letní akademie v Kroměříži a provozování orchestru Mladá filharmonie, spolupořádání rozhlasové interpretační soutěže Concertino Praga a zřízení Vzdělávacího a informačního centra. Uvažované projekty zveřejnil Jan Simon, od loňského podzimu nový intendant Akademie klasické hudby. Všechny nějakým způsobem ponesou Dvořákovo jméno. A orchestr povede Tomáš Netopil.

 

jan-simon-1001

 

Ještě systematičtěji než dosud se chceme věnovat Antonínu Dvořákovi a budování zázemí pro jeho odkaz. Vzorem nám může být Fryderyk Chopin a péče, jakou mu věnuje Polsko. Dvořákův globální význam určitě nestojí pod významem Chopinovým,“ tvrdí Jan Simon. Finančně náročné nové projekty, o nichž hovoří, podle něj uspěly na konci roku 2018 v grantovém řízení rodinné nadace Karla Komárka, který dlouhodobě Akademii a festival podporuje. Jsou proto reálné. Simon bude od roku 2020 také plně odpovídat za dramaturgii Dvořákovy Prahy. Letošní podzimní ročník je ještě z určité části připraven uměleckým ředitelem Markem Vrabcem, který však už ve funkci skončil.

 

RUdolfinum-csmDP180709MartinDivisek7caroussel6820fe070c

 

Vedle aktivit souvisejících s festivalem Dvořákova Praha, které v základním rozvržení zůstávají stejné jako dosud, je novou linií vše, co směřuje k edukaci, tedy k výchově a vzdělávání. V září 2020 vznikne Hudební učiliště Antonína Dvořáka. Půjde vlastně o obnovu přípravky Pražské konzervatoře, která kdysi existovala; ještě sám Simon, letos třiapadesátiletý, ji od šesté třídy základní školy využíval. První budou zřejmě otevřeny obory klavír, housle a patrně také violoncello. Děti ve věku od deseti do patnácti by se na tomto učilišti měly připravovat k případnému pokračování ve studiu na konzervatoři. „Chceme jim otevřít dveře. Úroveň metodiky výuky hry se díky svobodné výměně informací po roce 1990 zlepšila, ale chybí u nás dosud systematická péče o talenty,“ říká Jan Simon. Právě uvažované hudební učiliště by mohlo k zaplnění této mezery výrazně přispívat. Akademie bude děti vyhledávat. Její představitelé mají představu, že by výuka měla hlavně směřovat k přenášení znalostí do základů budoucí interpretační praxe. Příprava na profesionální hudební dráhu musí podle Jana Simona spočívat v něčem víc než jen v osmi hodinách denně strávených cvičením na nástroj…

 

DP170912EssenNetopilHassfotoDivisek05

 

Rovněž dřívější myšlenka Festivalového orchestru doznala změn a vývoje. I takové těleso bude součástí edukativních aktivit Akademie klasické hudby, která se proto už od letoška stane partnerem interpretačních kurzů pořádaných v rámci Letní hudební akademie Kroměříž. O rok později už bude existovat Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy a Kroměříž se stane v létě její základnou. Půjde o mládežnický orchestr soustřeďující studenty uměleckých škol i výrazné talenty ze základních uměleckých škol. Pracovat budou pod vedením dirigenta Tomáše Netopila, lektory se stanou přední hráči České filharmonie. Završením každoročních aktivit Mladé filharmonie bude koncert na Dvořákově Praze. Orchestr pak bude pokračovat v hraní jako ambassador festivalu. Každý rok se bude obnovovat.

Přál jsem si, aby byl Tomáš Netopil synonymem pro Mladou filharmonii Dvořákovy Prahy. A nejsou kolem toho žádné pochybnosti. Na rok 2020 už tomu uzpůsobil svůj kalendář,“ zdůrazňuje Jan Simon.  

Pak je tu dosavadní rozhlasová soutěž Concertino Praga. Nemá podle něj v rámci portfolia neprogramových aktivit Českého rozhlasu dostatečný prostor pro rozvoj svého velkého potenciálu. „Budeme ji proto pořádat ve spolupráci s veřejnoprávním rozhlasem; ochrannou známku budeme sdílet. A bude zajištěno, že v případě ukončení spolupráce by známka přešla na toho, kdo bude mít vůli pokračovat,“ přibližuje Jan Simon výsledky dosavadních jednání.

 

CP-4223822223211322612359022697583231070371840o

 

Concertino Praga existuje od roku 1966. V nové podobě se vrátí k nižšímu věku soutěžících, bude oslovovat a hledat mimořádně talentované děti do patnácti let – to v případě klavíru a smyčcových nástrojů – a do šestnácti let – v případě nástrojů dechových. Od roku 2020 bude každoroční mezioborovou soutěží. V dvouleté periodě k tomu bude přidána soutěž v oboru komorní hry. Změní se i pravidla – vítězové ve třetím kole už nebudou posuzováni podle nahrávek, jako v prvních dvou, ale z nahrávek vybraní finalisté uskuteční vystoupení za doprovodu orchestru, budou tedy o umístění soutěžit živě. Laureáti získají příležitosti k vystoupením, stipendia, zahraniční pobyty u renomovaných pedagogů a podobně. Předsedou poroty by měl vždy být rezidenční umělec Dvořákovy Prahy. A Jihočeský festival Concertino Praga, na němž tradičně hrají vítězové v regionu kolem Českých Budějovic a Jindřichova Hradce, se v souvislosti s novou podobou soutěže přesune z června na září.

 

silueta-536ac45502d40e7122468f9cc0a076333a5f9amv2

 

Posledním zamýšleným záměrem je založení Vzdělávacího a informačního centra Antonína Dvořáka. I tam může být podle Jana Simona vzorem Varšava a Institut Fryderyka Chopina. Akademie klasické hudby začne jednáním s Dvořákovým muzeem, které je součástí Národního muzea / Českého muzea hudby. „Budeme se snažit najít společné formáty. Nehodláme jít cestou negace již existujících věcí,“ prohlašuje Jan Simon. A hodlá také oživit v Akademii věd vydávání not: Dvořákovo dílo mělo začít vycházet v nové edici, ale projekt z neznámých důvodů už před lety usnul na mrtvém bodě.

 

DSC2096

  

I v nadcházejících letech se bude Akademie klasické hudby ucházet o příspěvky z veřejných zdrojů, je přesvědčena, že si její projekty takovou podporu – čili granty ministerstva kultury, hlavního města, Zlínského kraje a podobně - zaslouží. Zároveň má za cíl během několika let upravit financování Dvořákovy Prahy v kapitole příjmů do modelu odpovídajícího zahraničním festivalům – to znamená zvýšit podíl peněz získaných od dárců, mecenášů a příznivců, a to i zahraničních, až k pěti procentům rozpočtu. Ředitel Akademie Robert Kolář tvrdí, že mají dostatečně nosné téma i po Ameriku, pro potenciální americké podporovatele. Tím tématem je Antonín Dvořák.

Foto: Dvořákova Praha, Petr Veber

 

 

 

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.