PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Památnou se mi stala kreace houslisty Filipa Zaykova.“

„Světová premiéra skladby Jana Ryanta Dřízala se dočkala jednoznačného sukcesu, možná většího než očekávaného.“

„V tom vidím sílu Straussových Metamorfóz – v napjatém očekávání, které dojde svého naplnění až mnohem, mnohem později, než by člověk čekal…“

Pod křídly Českého spolku pro komorní hudbu se 19. listopadu uskutečnil velkorysý hudební banket – Akademie komorní hudby slavící desáté výročí od založení poskytla vydatný hudební pokrm nejvyšší jakosti skladatelské i interpretační. Hlavní tvář a iniciátor projektu Tomáš Jamník se představil v důležité interpretační úloze v provedení vůdčího partu světové premiéry současného skladatele Jana Ryanta Dřízala. Byl to skutečně mimořádný večer.

„Hudba díky umělcům z Aidija plynula zcela přirozeně, jako kdyby se v ten moment stala součástí celého prostoru.“

„S obecnou platností lze ocenit interpretační přínos Miroslava Beinhauera do Čiurlionisových skladeb, který působil velmi přemýšlivě, hloubavě, spíše racionálně.“

„S trochou nadsázky si skladatel koleduje o pobídnutí k sepsání sci-fi opery, a to hned tím, když uvádí, že jedním z konceptů díla je i reflexe současné společnosti jako ‚utopické dystopie‘.“

O mimořádný umělecký zážitek se ve čtvrtek 23. října zasloužili v rámci festivalu Moravský podzim litevští a čeští umělci. Konkrétně renomovaný pěvecký sbor Aidija a následně instrumentalisté Anna Paulová a Miroslav Beinhauer, kteří společně oslavili 150. narozeniny významného litevského skladatele Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise. V inspiraci jeho hudební a výtvarnou tvorbou zkomponoval k této speciální příležitosti skladbu brněnský autor František Chaloupka, konkrétně šlo o operu-oratorium Hyperborea.

„Skladba, která byla komponovaná ještě za studií autora v roce 1923, zněla jímavě i expresívně v duchu české moderny počátku století, kterou deklarovalo dílo Vítězslava Nováka.“

„Dále byl na programu písňový cyklus Svítání od Vladimíra Štědroně. Bella Adamova vložila do textu sebevědomou intenzitu.“

„Tři nápady pro klarinet a klavír hrála Paulová s Kahánkem v příjemně proměnlivé dynamice s využitím příležitostí demonstrovat charakteristické tónové kvality.“

Respirium a Sál Bohuslava Martinů Akademie múzických umění v Praze byly v pondělí 6. října dějištěm významné události. Rodina Střelcových, dámy Stanislava, Alexandra a Andrea, přivítaly návštěvníky ke třem částem projektu – přednášce, křtu CD a koncertu k poctě Vladimíra a Bohumíra, členů rodu Štědroňů. Program koncertu, který byl partnerským projektem festivalu Dny Bohuslava Martinů, uvedl vedle skladeb Vladimíra Štědroně také hudbu Janáčka a Martinů. Účinkovali pěvkyně Bella Adamova, klavírista Ivo Kahánek, klarinetistka Anna Paulová a Wihanovo kvarteto.  Projekt, který měl svou brněnskou premiéru v pátek 3. října 2025, zjevil podstatné a široké hudební veřejnosti méně známé skutečnosti, které tvořily českou hudební historii.

„Prague Quiet Music Festival, který se souborem každoročně pořádáme, nabízí kromě hudby i prostor k meditaci nebo workshop hlubokého naslouchání.“

„Dříve bylo nepřístupné, aby v orchestrech hrály ženy. … Chci věřit, že jsme dnes o kus dál, ale pořád je na čem pracovat.“

„Mozartův koncert zní na basetový klarinet úplně jinak – subtilněji, jemněji. Je to jako otevřít známou skladbu v novém světle.“

Klarinetistka Anna Paulová patří k nejvýraznějším osobnostem mladé generace českých interpretek. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nejen své letní koncertní plány, ale i hlubší pohled na roli žen v klasické hudbě, vztah k soudobé tvorbě a basklarinetu a fascinaci historickým basetovým klarinetem. Otevřeně mluví o inspirativních setkáních, studiu u legendární Sabine Meyer i o tom, jak její kočky reagují na každodenní cvičení.

„Česká filharmonie pod taktovkou finské dirigentky Dalie Stasevské stylově provedla Předehru pro orchestr H 345 Bohuslava Martinů, aby připravila posluchače na slavnostní večer.“

„Důvtipný název skladby Jiřího Gemrota Pauliana psané pro Annu Paulovou vypovídá o autorově vcítění do mimořádných vkladů klarinetistky.“

„Orchestr s dirigentkou působili v Ravelově Boleru jako jedno tělo, jedna duše.“

Krásný letní večer 19. června patřil přeplněnému Hradčanskému náměstí na kouzelném závěrečném koncertu České filharmonie pod širým nebem. Vybraný, přímo letní repertoár vyslechli s nadšením nejen VIP hosté z mnoha zahraničních zastoupení a zástupci významných partnerů České filharmonie, ale také sedm set sedících a několik tisíc stojících posluchačů z řad veřejnosti, zaplňujících všechna místa náměstí a četná okna okolních budov; k nim v přímém přenosu České televize a také mezinárodní televizní společnosti Arte přibyly další desetitisíce milovníků klasické hudby doma i v zahraničí.

„K basetovému klarinetu obrátila její pozornost Sabine Meyer, celosvětově bezpochyby první dáma klarinetu.“

„S Tomášem Braunerem se shodli v názorech na interpretaci a sedli si i lidsky.“

„Koncert A dur patří k mým nejoblíbenějším skladbám. Poutá svou krásnou stavbou kantilén, zpěvností, něžností, ale místy také dramatičností.“

Metamorfózy klarinetu – Clarinet Metamorphoses. Debutové album Anny Paulové se jmenuje velmi případně. Obsahuje tři kompozice ze tří různých období, hrané na tři různé nástroje. Jde o nahrávky tuzemského veřejnoprávního rozhlasu pořízené s jeho orchestrem a dirigentem Tomášem Braunerem, vydané nejprve digitálně a nyní i na CD.  

„Marek Šedivý se představil jako dirigent se smyslem pro precizaci a detail.“

„Na otázku, co je to basetový roh, odpovídal Matej Veselka se smíchem po koncertě: ‚Je to semínko od basklarinetu, něco mezi klarinetem a basklarinetem, nemá to nic společného s pejskem basetem.‘“

„Nápad, se kterým autor ke kompozici přistoupil, je podobný šifrovacímu stroji se stejným názvem, který používali špioni ve válkách.“

Závěr abonentního cyklu „B“ Filharmonie Bohuslava Martinů se konal 15. května v Kongresovém centru ve Zlíně a přinesl příjemný program. Orchestr pod taktovkou Marka Šedivého hrál nejprve Fantazii a fugu c moll, BWV 537 Johanna Sebastiana Bacha a následně dva Koncertní kusy pro klarinet, basetový roh a orchestr Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Sólové party přednesli na klarinet Anna Paulová a na basetový roh Matej Veselka. Na závěr zazněla skladba Edwarda Elgara Enigma, variace na originální téma pro orchestr, op. 36, která dala jméno celému večeru. Krásný večer s krásnou hudbou…

„Jako připomínku této pro akordeon významné události uspořádala Společnost českých akordeonistů Praze malý festival.“

„Kvalitativní laťku tito dva umělci nasadili velmi vysoko.“

„Nejprve se na program dostaly akordeonové adaptace skladeb barokních mistrů.“

Akordeon byl vynalezen v roce 1822 C. F. L. Buschmannem a 6. května 1829, tedy před 196 lety, byl ve Vídni patentován, čímž došlo k jeho „povýšení“ na úroveň koncertního hudebního nástroje. Tento den nyní slavíme jako Světový den akordeonu. V připomínce této pro akordeon významné události uspořádala Společnost českých akordeonistů Praze malý festival ze dvou koncertů. Ten první se konal 4. května v sále Uměleckoprůmyslového musea, druhý o den později 5. května v kostele Českobratrské církve evangelické v Korunní ulici. Přinášíme ohlédnutí za řečeným.

„V hravej, rytmickej skladbe sme mohli predovšetkým oceniť vynikajúcu Annu Paulovú.“

„Skladateľka si opäť požičiava aj postupy iných žánrov, napríklad glissandá pripomínajúce rockové gitarové sóla.“

„Lejava skladbou zdieľa veľmi koncentrované podnety, ktoré nevyvolávajú len príjemné pocity a nútia k aktívnemu počúvaniu.“

Cyklu soudobé hudby S orchestru Prague Philharmonia sa v poslednej dobe podarilo prilákať pomerne stále publikum. Je v ňom pritom aj mnoho poslucháčov, ktorí so súčasnou hudbou zas tak blízky vzťah nemajú. Tvoria si ho teda skrze cyklus S, ktorého podoba a vlastne aj dramaturgia je tomu prispôsobená. 29. apríla tak v Studiu Švandova divadla zaznela kombinácia diel autora a autorky, ktorých kompozičné jazyky vykazujú rôznu mieru komplexnosti a posluchovej „ústretovosti“: Mariána Lejavu a Kateřiny Horkej.

„Propojování mezi populární, jazzovou, rockovou a klasickou hudbou je mi hodně blízké.“

„I když je kompozice svým charakterem temná a bojovná, tak v závěru přináším posluchačům naději na usmíření.“

„Mým snem je, aby soudobá hudba měla více příležitostí dostat se v Čechách do repertoáru velkých symfonických orchestrů i malých komorních souborů.“

Jednou z výrazných mladých českých skladatelek je Kateřina Horká, která má za sebou již řadu úspěchů a její skladby se opakovaně hrají. V rámci Cyklu soudobé hudby S, kterou pořádá Prague Philharmonia, jí na koncertě 29. dubna vedle dvou děl jejího slovenského kolegy Mariána Lejavy zazní pět skladeb: Čtyři osudy, Dodeka i do kila, In Honor of Pierrot, Smyčcový kvartet č. 2 a Tři miniatury. V rozhovoru umělkyně říká, co jí bylo inspirací pro tyto pro kompozice, a hovoří i o některých zajímavostech ze života skladatelky.

„Posluchači byli napnuti očekáváním provedení kompozice Luminarium Kryštofa Mařatky“.

„Paulová ovládá mistrně svůj nástroj, svým přirozeným projevem dodala většině částí i nezaměnitelné osobní kouzlo.“

„Našlo se několik posluchačů, které hudba odradila natolik, že odešli ze sálu.“

Třetím abonentním koncertem pokračoval cyklus Diamant Plzeňské filharmonie. Možná, kdyby nesl název Mařatka Luminarium, nebyl by hojně navštíven, název koncertu Beethovenova Pastorální & Brauner však přilákal mnoho posluchačů. Bylo ale skvělé, že se orchestr rozhodl zařadit a nastudovat velmi zajímavé dílo současného skladatele, žijícího střídavě ve Francii a v Čechách. K dirigentskému pultu byl pozván bývalý šéfdirigent plzeňského orchestru, nynější šéf Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Tomáš Brauner.