PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V Japonsku jsem byl 70krát, Novosvětskou dirigovat 200krát.“

„Jednu větu jsem se japonsky naučil. ‚Solabu bukioku dai džukoban.‘ Tím ohlašuji po koncertě, že jako přídavek budeme hrát Slovanský tanec č. 15.“

„Praha 5 vyhlásila soutěž Talent Praha 5 pod patronací místní radnice a já jsem byl předsedou poroty.“

Leoš Svárovský sice původně vystudoval hru na flétnu, ale dnes je úspěšným českým dirigentem, kterého znají posluchači klasické hudby téměř po celém světě. Spolupracoval s mnohými českými i zahraničními orchestry i sólisty, v poslední době si ho však oblíbili v Japonsku a v Koreji.

„Skladba slovenského autora Jána Cikkera Slovenská suita pro velký orchestr, op. 22, je velmi svěží dílo, s nádechem impresionismu a s velkým hudebním potenciálem.“

„Sál Kongresového centra bohužel není přátelský ke zpěvu.“

„Skladba Sergeje Rachmaninova Capriccio na cikánská témata, op. 12, (Capriccio bohemien) byla dramaturgicky vybrána stylově.“

Čarovná jiskra, to byl název koncertu Filharmonie Bohuslava Martinů, který se rozezněl ve čtvrtek 27. listopadu v Kongresovém sále ve Zlíně. Dirigentem byl Tomáš Brauner a jako host vystoupila slovenská sopranistka Eva Hornyáková. Na programu byly tři skladby, které filharmonie hrála poprvé: Slovenská suita Jána Cikera, Kouzelné noci Bohuslava Martinů a Cikánské melodie Antonína Dvořáka. Na závěr zaznělo ještě Capriccio na cikánská témata Sergeje Rachmaninova. 

„Napětí vzrůstalo organicky a vrcholné momenty nepůsobily jako pouhé zesílení orchestru, ale jako skutečné emocionální vyústění hudebního toku.“

„Dynamika byla citlivě vyvážená, orchestr reagoval pohotově a violoncello se přirozeně neslo nad celkovou zvukovou masou.“

„Jeho hra byla něžná, s přirozeným frázováním, které nechalo vyniknout melancholickou atmosféru.“

Koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava nabídl ve čtvrtek 27. listopadu atraktivní dramaturgii a nevšední interpretační situaci – orchestr postupně řídili posluchači oboru dirigování Curyšské hudební akademie pod vedením Christopha-Mathiase Muellera. Večer tak přinesl nejen hudební zážitek, ale také individuální přístup, kterým mladí dirigenti přistupují k repertoáru symfonické i koncertantní literatury. Jako sólista na violoncello se představil student Pražské konzervatoře Jan Petrov. Program sestavený z Mendelssohnovy „Reformační“ symfonie a Dvořákova Violoncellového koncertu patří k dramaturgicky náročnějším úkolům, což poskytlo dirigentům ukázat nejen technickou vyspělost, ale i osobní hudební vizi.

„Na sklonku života sám předpověděl, že ‚jestli se na mě bude pro něco vzpomínat, pak to bude pravděpodobně kvůli Janáčkovi‘.“

„Jako na neuvěřitelný zážitek vzpomínal na jeden večer v roce 1947, kdy poprvé uslyšel z orchestřiště Národního divadla ‚ty nádherné hluboké mollové akordy‘, první takty opery Káťa Kabanová.“

„Němčina nebyla v Praze po válce moc populární, jak tušil, tak se učil česky.“

Britský dirigent Charles Mackerras byl milovníkem Mozarta a Händela, rád se věnoval Brahmsovi a Wagnerovi i anglickým autorům, ale jeho největší láskou byl nezpochybnitelně Leoš Janáček. Obklopený samozřejmě ještě dalšími tuzemskými skladateli od Dvořáka a Smetany po Martinů. Životní dráhu znalce a proroka české tvorby, ohraničenou daty 17. 11. 1925 a 14. 7. 2010, připomínáme zastávkami v Londýně, v Praze, Brně a Berouně při jeho nedožitých stých narozeninách.

„Štryncl tempo modeloval důkladně a vehementně a výsledkem bylo opravdu živoucí, energické, poutavé pojetí Dvořákova slavného kusu.“

„Zralý, znalý výkon postupně stále více uvolněný Roman Patočka ve třetí větě rozezpíval do už neoddiskutovatelně obdivuhodného tónu, kterého byl najednou plný sál.“

„Fibich známý především tvorbou melodramů, kterou se z dnešního pohledu nejvýrazněji odlišuje, napsal dílo hodné pozornosti.“

Třiadvacátý ročník cyklu Musica Florea Bohemia pokračoval ve sváteční den 28. října koncertem Romantik Zdeněk Fibich. Orchestr poučeného přednesu vystoupil pod svým obvyklým vedoucím Markem Štrynclem a koncertnímu sálu vršovického Vzletu představil zásadní symfonické dílo zmíněného autora, ale také slavný koncertantní kus jeho o něco staršího souputníka Antonína Dvořáka. Sólistou v jeho houslovém koncertu byl zpaměti hrající Roman Patočka.

„Předehra „Egmont“, Ludwiga van Beethovena na báseň Johanna Wolfganga Goetha zazářila sílou, která obrací tragické temnoty v jas“

„Nenápadný, chlapecky působící rodák z Jeruzaléma, sklidil upřímný aplaus při pouhém vstupu.“

„V Andante Adagio se vemlouvavě vracela tklivá a krásná melodie hoboje v podání Katherine Zatloukalové, anglické členky brněnské filharmonie, která měla neutuchající aplaus v závěru koncertu.“

V pátek 24. října potvrdili Czech Virtuosi své trvalé kvality na zámku ve Slavkově. Hostem byl mladý česko-palestinský houslový virtuos Milan Al-Ashhab, dirigentem Eric Lederhandler. Na programu měli Předehru „Egmont“ Ludwiga van Beethovena, slavný Koncert a moll pro housle a orchestr op. 53 Antonína Dvořáka a Symfonii C dur George Bizeta.

„Celý večer jsem byla svědkem výborné dramaturgie, která byla vstřícná vůči posluchačům i hráčům, což se zrcadlilo v aktivních reakcích publika.“

„Dvojice moderátorů se v komentáři velmi přirozeně doplňovala, často došlo i na vtipnou historku.“

„Česká studentská filharmonie předvedla jeden ze svých nejlepších výkonů, protože po všech stránkách šlo o výborné provedení tohoto díla.“

Desátý říjen je považován za Den duševního zdraví. Z médií často slyšíme o alarmující situaci ohledně nárůstu duševních problémů zejména u mladší generace a také o různých způsobech, jak jim čelit. Národní ústav duševního zdraví představuje ve svém projektu Umění – cesta do duše možnost pečovat o svou duši za pomoci klasické hudby. Medicína tedy ukazuje, že poslech zejména tohoto typu hudební kultury dokáže až léčebným způsobem zapůsobit na lidskou duši a najít cestu k nové kráse – kráse umění.

„Skočná z opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta by se v takovém tempu, jaké nasadil dirigent Leoš Svárovský, utancovat nedala, byl to spíš závod s technickými možnostmi hráčů.“

„Houslista Daniel Matejča ještě student, přesto je již ostříleným sólistickým matadorem a laureátem mnoha zahraničních soutěží. Už zjevem napovídal, že koncert bude čertovský zážitek.“

„Melodie housle zpívaly ve výškách a hladily v hloubkách, v technických virtuózních částech mladý virtuóz opět udivoval lehkostí, s jakou technické nástrahy svého nástroje zvládal.“

Slavnostní koncert k výročí vzniku Československé republiky nesmí žádným rokem chybět. Je to příležitost, jak dát dárek věrným posluchačům, stejně jako orchestru. Ve čtvrtek 23. října takovým dárkem byl koncert Moravské filharmonie v sále olomoucké Reduty, který řídil dirigent Leoš Svárovský. Dramaturgie připravila skutečné prskavky, kratší a o to efektnější skladby Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Eugena Suchoně, Vítězslava Nováka, Bohuslava Martinů, Iljy Zelenky a Leoše Janáčka. Sólový part houslí zahrál Daniel Matejča, mladý umělec s jiskřivým muzikantským přednesem.

„Ve Smetanově Koncertní etudě C dur zaujala Kahánkova romantická virtuozita, vyžadující od interpreta precizní úhozovou techniku.“

„Z Janáčkovy skladby V mlhách uvedl klavírista Andante a nadchl svým autentickým ponořením do zadumaných a vzepjatých pasáží.“

„V rukou klarinetisty Jana Bostla s výtečným doprovodem Iva Kahánka rozkvetla Martinů Sonatina mnohabarevným souzvukem v emocemi naplněném podání.“

Umělecká inaugurace nového ředitele Pražské konzervatoře Iva Kahánka proběhla v úterý 21. října v koncertním sále Pražské konzervatoře na koncertu Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách v rámci 13. ročníku festivalu Kultura v srdci Prahy. Ředitele a pianistu představila nejen jako vysoce renomovaného umělce, ale také znalého průvodce historií Pražské konzervatoře.

„Sonáta pro housle a klavír F dur Antonína Dvořáka zaujala svou srdečností a neokázalostí.“

„Oblíbenost Martinů Intermezza podtrhla houslistova suverenita a empatie spolu se zpěvným, pečlivě propracovaným klavírním doprovodem.“

„Čtyřvětou Sonátu č. 3 Johannesa Brahmse uvedli houslista s klavíristou v první větě se zpěvností okořeněnou maďarským rytmem.“

Český spolek pro komorní hudbu uvádí ve svém 131. ročníku dopolední řadu koncertů – v sobotu 18. října v Sále Martinů pražské Akademie múzických umění to byl recitál houslisty Bohuslava Matouška a klavíristy Miroslava Sekery. Přivedl posluchače, kteří jsou znalí vysokého renomé obou umělců, a jejich očekávání bylo do posledního tónu avizovaného programu i následných přídavků zcela naplněno.

„Slovenskou filharmonii, jejíž mohutný zvuk rázem zaplnil rozměrný prostor Zámecké jízdárny ve Valticích, vedl Tomáš Brauner jistými, čitelnými gesty.“

„Sólového partu v Korngoldově Houslovém koncertu se ujal mladý Američan Joshua Brown.“

„Notoricky známá Dvořákova Novosvětská zaujala svým provedením, do něhož orchestr i dirigent vložili pečlivé úsilí, takže ve výsledku zněla zároveň povědomě i neotřele.“

Prologem 20. září počínaje, věnoval se 10. Lednicko-valtický hudební festival až do soboty 19. října hudbě z „Nového světa“. Téma, zohledňující jako vždy konkrétní námět z kraje, kde se festival koná, tentokrát vyplynulo z historie dovozu zámořských dřevin, které zdejší areál významně obohatily. Podobně jako nyní Gershwinova či Bernsteinova hudba při zahájení až po Coplandovu či Dvořákovu v rámci závěrečného koncertu. Jakkoli byla kdysi jednou z importovaných rostlin zmarlika kanadská, letošní ročník LVHF rozhodně nehrozil zmarem. Naopak. Že festival opět zvolil nosný námět, prokázalo sobotní festivalové finále, zároveň důstojné i dojemné. Hrála Slovenská filharmonie s Tomášem Braunerem.

„Tentokrát Jamník zvolil zcela tradiční podobu: violoncello s klavírem – a repertoár, který důvěrně zná.“

„Jeho síla hodně spočívá právě v jemnosti: vítězily momenty, kdy cello zpívalo nejtišeji.“

„Bylo milé zaslechnout, jak se tu potkávají lidé z různých koutů Libereckého kraje, kteří se znají právě z kulturních akcí.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica pořádá atraktivní koncerty v různých končinách Libereckého kraje. Místa premiérová a netradiční střídá s místy opakovaně prověřenými. K těm druhým patří i nevelká galerie zámku Sychrov nedaleko Liberce – romantické prostředí, v němž v pátek 17. října zazněl osvědčený romantický repertoár v podání violoncellisty Tomáše Jamníka a klavíristy Stanislava Gallina.