PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Potom přišel Jakub – a náhle jsem pochopil, jak to s Mou vlastí je.“

„Náš orchestr má sto jedenáct členů… Newyorští filharmonikové mají členů sto devět…“

„V Českém rozhlase se našly magnetofonové pásy Pražských německých filharmoniků natočené dirigentem Josephem Keilberthem.“

Poprvé přijeli na Pražské jaro v roce 1991. Bamberské symfoniky jsme vnímali s překvapením jako výborný orchestr, který vznikl v Bavorsku po odsunu československých Němců a který má kořeny v německojazyčných orchestrech v Praze a možná i dalších městech. Nebyl zván, protože takzvaní sudetští Němci nebyli podle komunistické ideologie přátelé. Podruhé se v Praze těleso objevilo na konci 90. let, tehdy ale hostování poznamenal kolaps dirigenta Horsta Steina přímo na pódiu. Potřetí byli v Praze v roce 2014, už čtrnáct let vedeni Britem Jonathanem Nottem…

„Do svého salonu ve Washingtonu nás pozval mecenáš Dominick Cardella. A po vystoupení pro českou ambasádu nás čeká ještě koncert v Harrisburgu.“

„Podpora přišla i ze strany amerického velvyslanectví. Společný projekt propagující kulturu obou zemí se jim líbil.“

„Na Americkém jaru máme pět koncertů: Písek, Budějovice, Nelahozeves, Hranice na Moravě a Prahu.“

Ve Washingtonu se dnes koná koncert, na kterém violoncellista Štěpán Filípek a americká pianistka Katelyn Bouska zahrají díla Leoše Janáčka a Vítězslavy Kaprálové. Hudbou z meziválečných let doprovodí vzpomínkový večer věnovaný českým velvyslanectvím památce Edvarda Beneše, československého prezidenta a předtím ministra zahraničí…

„Na zkoušku času mnoho nebylo – židle byly málem ještě teplé od Vídeňských filharmoniků.“

„´Podívejte, je mi pětasedmdesát a jemu bylo čtyřiadvacet, když to psal,´ argumentuje šéfdirigent, když obhajuje zásahy do partitury.“

„Mile i trochu ošuntěle obyčejné. A kompaktní. Orchestr z první ruky, téměř na dotek.“   

Abfahrt! Odjíždíme, dámy a pánové! Jasný pokyn Dennise Russella Daviese ukončuje půlhodinku družné zábavy. Muzikanti odkládají prázdné skleničky od džusu, piva a vína. Mají za sebou prestižní koncert ve vídeňském Musikvereinu a teď měli v salonku v zákulisí chvíli na osvěžení a uvolnění. Hlasitě se baví, společně žertují. Šéfdirigent mezi nimi prochází. Už je také v civilu. Má na sobě vytahané džíny a vrstvu několika triček. To vrchní je celé černé, vpředu s bíle vyvedenými jmény Leoš, Bedřich, Wolfgang, Antonín, Ludwig a na zádech s bílým nápisem Brno Philharmonic. 

„Marie Hasoňová velmi dobře rozumí lidovým nápěvům, hraje je, jako by jí tryskaly z duše.“

„Byla rovnocenným partnerem starších kolegů, rozhodně ne tou třetí vzadu.“

„Mariina hra byla až k neunesení upřímná a pravdivá.“ 

Už řadu let si libujeme, kolik výjimečných hráčů se u nás „urodilo“. Skloňují se jména jako Josef Špaček, Jiří Vodička, Roman Patočka, Jan a Jakub Fišerové, Tomáš Jamník, Ivo Kahánek, Karel Košárek, Jan Bartoš, Miroslav Sekera, Vilém Veverka, Pavel Černoch… Ti všichni – a muzikantům, které jsem opomenula, se omlouvám – však nenápadně dospěli do středního věku, a ejhle, je tu další, neméně skvělá mladší generace: Olga Šroubková, Jan Mráček, Milan Al Ashhab, Lukáš Klánský, Ivan Vokáč, Jan Martiník, Petr Nekoranec, Zuzana Marková…

„Začátky ostravské scény před sto lety připomene Rusalka a Maškarní ples.“

„Mrtvé město Ericha Wolfganga Korngolda, brněnského rodáka, zazní sto let po světové premiéře, v Ostravě poprvé.“

„V české premiéře uvede ostravské divadlo komorní operu Proces od Philipa Glasse podle prózy Franze Kafky.“

Rusalka se v Ostravě za dosavadní stovku let operního provozu objeví už potřinácté, ale Salieriho Škola žárlivých naopak poprvé, stejně jako Korngoldovo Mrtvé město, Glassův Proces a Bernsteinova West Side Story. V příští sezóně k těmto titulům přibude také Verdiho Maškarní ples, klasická opereta a další muzikál a v baletu mimo jiné večer na Rossiniho hudbu.

„Brexit? Jako kdyby si obyvatelé Pompejí odhlasovali výbuch Vesuvu v domnění, že je dobrý nápad zjistit, co se bude dít.“

„Když mu bylo devět, pořídil si svou úplně první gramofonovou desku. A na ní byl Dvořákův Zlatý kolovrat s Českou filharmonií.“

„Píseň o zemi a Zlatý kolovrat si nejsou zas až tak vzdáleny. Není rozmar, že jsem program takto sestavil.“

Když byl minulý týden v Praze Sir Simon Rattle, pojal svůj pobyt spojený s dirigentským debutem u České filharmonie také hodně soukromě. Mimo jiné prý byl s dětmi v zoologické zahradě. Volného času tedy zbylo ještě méně než jindy, poskytl proto českým médiím jediný rozhovor. Byl to ten, který vysílala stanice Vltava. Zaujal v něm vedle úvah o Mahlerově hudbě také jednoznačně kritický postoj k Brexitu.

„Dvořák? A proč ne.“

„Ukázalo se, že velkou pozornost artikulaci lze úspěšně přenést i k novější hudbě a že jí to nemůže ublížit.“

„Soubory, které sice nemají stoprocentně stálé obsazení, ale které přesto stojí na opačném pólu od produkcí ´kdo-má-čas´.“

Specialisté na starou hudbu většinou, dříve či později, začnou pokukovat i po hudbě novější. Nemusí se to nijak vylučovat, nemusí to ani znamenat ztrátu toho původního zájmu. K rozšiřování svého pole působnosti přistoupili Nikolaus Harnoncourt, Christopher Hogwood, Roger Norrington, Paul McCreesh i John Eliot Gardiner, jmenováno jen namátkou. Na výlet do budoucnosti se od barokního repertoáru vydal rovněž Václav Luks.

„Se soudobou hudbou bych do Japonska nejel, myslím, že ta by odezvu nenašla.

„Japonské publikum je konzervativní. Nejraději poslouchá skladby z období klasicismu a romantismu.“

„K velké chvále Japonců je potřeba podotknout, že mají velmi kvalitní sály, akusticky naprosto špičkové.“

Už druhý český orchestr míří letos do Japonska. V lednu tam koncertoval Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK (psali jsme zde) a teď čeká turné Filharmonii Brno, která do země vycházejícího slunce pojede už podesáté. Vyráží 6. února na osmnáct dnů, čeká ji jedenáct koncertů v desíti sálech devíti měst. Dirigovat bude Leoš Svárovský, který KlasicePlus svěřil své zkušenosti z jeho předchozích dva-a-čtyřiceti návštěv Japonska.

„Martin Fröst náhle onemocněl a v Bamberku hledají rychle někoho, kdo by mohl zahrát Coplandův klarinetový koncert. Vytahuji klarinet a zjišťuji, co z něj ještě zůstalo v hlavě a v rukách.“

„Jaká radost hrát v takovém sále! Zvuk orchestru se krásně pojí a přitom perfektně slyším jednotlivé hlasy.“

„Klarinet beru do ruky zase až těsně před začátkem koncertu, obvykle tak 10 minut před začátkem. Těžko se popisují pocity a myšlenky interpreta při takovém koncertě.“

„Sedím ještě trošku zpocený z hraní a jsem unesený hudbou Bohuslava Martinů. Ivo Kahánek hraje fantasticky, Jakub s jistotou řídí vřele a kompaktně znějící orchestr a posluchači ani nedutají. Tohle provedení Inkantací je naprosto strhující.“

„Myslím, že Jakub Hrůša formuje svůj orchestr skvěle a že na něj může být pyšný.“

„Rozumíme hudebně i lidsky.“

„Vždy znovu mne překvapí, jak tvořivě a přitom profesionálně dokonale orchestry pod Jakubem hrají.“

„Naplňuje mne hrdostí, že česká hudba není ve světě vnímána jen jako cosi exotického na zpestření zaběhnuté dramaturgie.“

Dva špičkoví čeští hudebníci, klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša pomalu dokončují společný projekt. V pátek a v sobotu, 18. a 19. ledna přednesou Koncert pro klavír a orchestr č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů. Současně tak završí nahrávání dvou významných českých koncertních děl, zmíněného Martinů a Koncertu pro klavír a orchestr g moll Antonína Dvořáka. Koncerty se konají v domovském sále Bamberger Symphoniker, které Jakub Hrůša už třetím rokem vede. CD vydá Supraphon letos na podzim.

„Svatební obřad Dvořákových z roku 1873 pamětní deska umísťuje jednoznačně jinam – do kostela svatého Petra na Poříčí.“

„U Bedřicha Smetany a Kateřiny Kolářové pochybnosti kolem svatby u svatého Štěpána asi nejsou.“

„Toulat se po Praze, objevovat pamětní desky věnované osobnostem minulosti a představovat si, jak kdysi vypadala místa, kde žili…“

Kostel svatého Štěpána v Praze je v ulicích Nového Města vlastně docela zapomenut. A navíc trochu obestřen tajemnem. Zkuste zjistit něco o jeho hudebních tradicích. Dočtete se například, že se jeho historie protnula s životem několika známých skladatelů. Při důkladnějším pátrání ale občas znejistíte. Fibich, Smetana, Dvořák, Suk…?