PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Miloslav Kabeláč nepustil nic polovičatého.“

„Neumím si dost dobře představit, že hraji něco, o čem vím, že to není úplně dobré.“

„Když se živá nahrávka povede, bývá ve všech směrech odvážnější. Je přítomno něco, čeho se ve studiu sice také dá dosáhnout, ale těžce.“

Jako své páté album vydal pianista Jan Bartoš u Supraphonu v možná překvapivé konfrontaci sólové skladby dvou českých autorů. Natočil Smetanovy Sny a dva cykly od Miloslava Kabeláče – Osm preludií, op. 30 a Cizokrajné motivy, op. 38. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad spojnicemi mezi oběma skladateli, porovnává Ivana Moravce s Rudolfem Firkušným a Josefem Páleníčkem a prozrazuje některé své další plány. Připouští zároveň, že v sólovém hraní se cítí svobodněji, a zdůrazňuje, že natáčí jen to, co má opravdu hodně zažité.

„Rejchova skladba měla pod taktovkou Radka Baboráka uměřenost i vzruch, ušlechtilost a vznešenost.“

„Ondřej Brousek napsal vděčnou hudbu, ve které se neustále něco děje a která se opravdu dobře poslouchá.“

„Beethovenův Houslový koncert vyzněl bez pochybností – přesto, že suchá akustika sálu nezaoblila a neskryla nic.“

Cyklus Rok na 4 doby pokračoval v Mladé Boleslavi v pondělí ambiciózním projektem – Beethovenův Houslový koncert tam přednesl Josef Špaček a zazněla také současná kompozice z pera Ondřeje Brouska, ve které byli sólisty Miroslav Sekera a Ivana Dohnalová-Švestková. Dějištěm koncertu se stalo Škoda Muzeum. Byla to další příležitost pro vystoupení orchestru Radka Baboráka, který od loňska aktuálně nese název Ukrajinsko-Česká Sinfonietta.

„Plzeňská nová inscenace Armidy je po všech stránkách povedená.“

„Jozef Benci zcela suverénně ovládá svou roli Hydraota, krále Damašku.“

„Skvělá a ve všech hlasových polohách jistá je Ivana Veberová jako Armida“

Druhou premiérou operního souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni v letošní sezóně se stalo nastudování poslední opery Antonína Dvořáka Armidy. Dvořák ji komponoval mezi 11. březnem 1902 a 23. srpnem 1903. Klavírní výtah Karla Šolce vydala Hudební matice Umělecké besedy až v r. 1941. Partitura na své vydání teprve čeká. Zatímco v Praze v Národním divadle byla poprvé uvedena 25. března 1904 a pak ještě 6x, v Plzni byla poprvé provedena 28. srpna 1925. Za ředitele městského divadla Bedřicha Jeřábka zde byly tehdy v jediném roce provedeny všechny Dvořákovy opery. Naposledy zazněla v Plzni r. 1943.

„Pocházel z valonského Liége, neboli Lutychu. A to nebyla v Paříži v té době žádná výhoda. Spíše naopak.“ 

„I na základě pouhého tuctu hlavních varhanních děl je dnes považován za největšího varhanního skladatele po Bachovi.“

„Za klíčový moment ve svém hudebním životě považoval Louis Vierne den, kdy jako chlapec slyšel poprvé hrát v chrámu sv. Klotyldy v té době šedesátiletého Césara Francka.“

César Franck byl přes třicet let varhaníkem v novogotickém pařížském kostele sv. Klotyldy, dvě desetiletí profesorem varhanní hry a improvizace na konzervatoři a až na konci života plně uznaným skladatelem. Je autorem skvělé varhanní hudby, ale také velkých duchovních děl, několika zdařilých komorních skladeb a jedné jediné, zato velmi oblíbené symfonie. Narodil se 10. prosince 1822, před dvěma sty lety, v Liége. Byl Belgičan – a žil v Paříži. Ne zcela ideální kombinace…

„Při kůru valtického kostela svatého Augustina vznikl pěvecký sbor, do něhož byl mladičký Sperger přijat, což mu kromě zpívání umožnilo proniknout do tajů hudební teorie a hry na varhany.“

„Jeho druhý vídeňský pobyt se odvíjel ve znamení nekonečného rozesílání skladeb pro sólový kontrabas a orchestr, které dedikoval, komu mohl. Marně.“

„Když byl úplně na dně, přišel dopis z Ludwigslustu. Místní hrabě mu poskytl pěkný plat a nechal vyrobit kvalitní nástroj ve Vídni.“

Při všech výhradách k tomu, jak s klasickou hudbou zachází naše doba, jejímž heslem je legendární Postmanovo „ubavit se k smrti“, se většině umělců z této oblasti daří, inu, alespoň přiměřeně. Jak známo, v minulosti na tom byli i ti dobově nejlepší často bídně. Bývalo zvykem plodit víc dětí než dnes a sociální zabezpečení v nemoci nebo ve stáří neexistovalo. Za jeden z mnoha příkladů slouží potulný život vynikajícího kontrabasisty a pilného skladatele, jakým byl valtický rodák Johannes Matthias Sperger.

„Baborákův nástroj zazněl v plné kráse ušlechtilého tónu, veden velkým citem pro interpretaci romantické hudby.“

„Dirigent měl stavbu koncertu pevně promyšlenou, o orchestru se tudíž nedá říct, že pouze doprovázel, nýbrž byl integrální součástí působivého celku.“

Hudební festival Živé pohraničí, za kterým stojí Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, otevřely ke konci minulého týdne dva koncerty. Zněla na nich hudba českých a německých autorů. V regionu je ještě stále živé povědomí o nutnosti hojit rány z minulosti, které souvisejí s druhou světovou válkou a poválečným odsunem německy hovořících obyvatel.

„Podobně jako Salcburk, je i Litomyšl nejen malebným městem a rodištěm hudebního génia, ale také městem, které po několik festivalových týdnů doslova dýchá hudbou a které se stává po dobu trvání festivalu hudebním srdcem země.“

„Provedení Mesiáše na nádvoří zámku není důsledkem úvah, jak koncert zatraktivnit, ale naopak reakcí na očekávaný zájem publika, který by mohl být v případě koncertu v kostele uspokojen pouze částečně.“

„Domnívám se, že jsme již natolik známí, že posluchač, který si kupuje vstupenku na náš koncert, celkem přesně ví, jaký druh interpretace od nás lze očekávat.“

Myslivečkův Abrahám a Izák na Salcburském festivalu, o měsíc dřív, právě tento víkend, Händelův Mesiáš na Smetanově Litomyšli… V srpnu Chopinův festival ve Varšavě, v září Svatováclavský festival v Ostravě… I léto je pro Collegium 1704 naplněno prestižními úkoly…

„Veitova hudba hovoří k posluchači tu naléhavým, tu důvěrným tónem a ve své celkové stavbě kreslí nádherné romantické obrazy plné barev a všech jejich odstínů.“

„Objevování nových skladeb a rozezvučování jejich partitur je pro mě vždy obrovským dobrodružstvím a radostí.“

„Interpretuje-li člověk nějakou skladbu poprvé, měl by se snažit o maximální věrnost zápisu, ať již toho doslovného, tak toho, který skladatel vložil mezi řádky partitury.“

Zdeněk Klauda v čele souboru L’Armonia Terrena natočil CD s podtitulem Svědectví znovuobjeveného romantika. Je na něm zapomenuté dílo Václava Jindřicha Veita (1806-1864), pražského Němce, představitele skladatelské generace zastíněné nakonec Bedřichem Smetanou…

„Příběh vycházející z oblíbeného španělského pikareskního románu má jako hlavní postavu šibala, který si ví vždy rady a trestá bezpráví.“

„Rejchovo zhudebnění odkazuje na tradici francouzské komické opery konce 18. století.“

„Pro uvedení Gusmana na scénu v českém prostředí jsme museli provést, s ohledem na dochované prameny, detailní rekonstrukci.“

Olomoucké barokní slavnosti nabídnou světovou premiéru komické opery Antonína Rejchy, a to po 205 letech od jejího zkomponování. Tři představení zrekonstruované verze díla v podání Studia Volantes v hudebním nastudování Veroniky Manové a režii Tomáše Studeného s výpravou Sylvy Markové se uskuteční za týden 15., 16. a 17. července v prostorách nádvoří Tereziánské zbrojnice. Mezi sólisty se představí Roman a Tadeáš Hozovi, Dagmar Šašková či Václav Barth. O opeře a o zajímavostech z doby vzniku díla píše spoluautorka novodobé rekonstrukce, muzikoložka Jana Franková.

„Po herecké stránce je tu velký prostor pokusit se přiblížit divákovi Oněginův vnitřní svět bez velkých gest, v podstatě to vše uhrát jen silou osobnosti. Nic snadného, ale výzva, která stojí za to.“

„Rejchovo oratorium Lenora je strhující a velmi efektní dílo. Myslím, že by si zasloužilo být uváděno mnohem častěji.“

„Na divadelním jevišti se interpret může takzvaně schovat za postavu z opery, ale na koncertním pódiu je člověk sám za sebe.“

Jiří Brückler, barytonista, který je „doma“ v Národním divadle v Praze, ale současně ho rády obsazují i další operní domy naší vlasti… Mezi nimi i Národní divadlo Brno, kde je – dá se říct – pravidelným hostem a kde momentálně nazkoušel roli Evžena Oněgina ve stejnojmenné Čajkovského opeře…

„Možná nejtvrdším obdobím byly dvě sezóny bez šéfdirigenta.“

„Oblasti, ve kterých se dobře orientuji, se snažím prosadit, ale pramení to hlavně z přesvědčení, že ta hudba je opravdu dobrá.“

„Když máte hotové programy, tak se do nich velmi obtížně zasahuje, protože tvoří celek, řád, dramaturgickou myšlenku.“

Co všechno zahrnuje práce dramaturga u filharmonického tělesa? Jak dramaturgie takové instituce vzniká, kdo je jejím tvůrcem a co všechno hraje roli při zrodu toho, co posluchači v jedné sezóně uslyší? A co se děje, pokud nastane neočekávaná změna? Na to jsme se ptali ve Filharmonii Brno, kde na pozici dramaturga působí Vítězslav Mikeš.

„Rejcha dosáhl na svém poli obrovského úspěchu a byl jistě zcela naplněn.“

„V Lenoře nalezneme hodně Beethovena, ale ´po česku´, s lidovými motivy, to mě úplně okouzlilo.“

„Musíme teď každý vnitřně oživit svou vůli ke smyslu.“

Martina Janková žije a od loňska také vyučuje ve Švýcarsku. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz připomíná zlomové okamžiky loňského předjaří, když se ve Spojených státech dozvěděla o celosvětovém konci kulturního života, uzavřeného takřka ze dne na den z preventivních důvodů kvůli nové globální nemoci. Především však vzpomíná na předchozí únorové vystoupení, při němž s Filharmonií Brno spoluúčinkovala v kantátě Lenora od Antonína Rejchy,…