PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Ludmila Pavlová je výtečná, špičková houslistka. Dostatečně zkušená a zralá umělkyně, přesto neztrácející jakýsi dětský šarm.“

„Po přestávce v koncertním sále Pražské konzervatoře nastala téměř revoluční změna.“

„Piazzolla je pro některé umělce nekomfortně svázané úzy snad trochu rigidních standardů artificiální hudby vítaným odskokem k něčemu živelnějšímu.“

Kontinuálně už více než sedmdesát let fungující těleso zvané Pražský komorní orchestr pozvalo na Pražskou konzervatoř, kde zahrálo kompozice známých tvůrců Griega, Čajkovského a Piazzolly. S koncertní mistryní Ludmilou Pavlovou oscilující mezi rolí komorní hráčky, sólistky a dirigentky 30. září nabídlo atraktivní repertoár, který svůj jednoznačný vrchol spatřil v díle argentinského tvůrce. To skutečně stálo za to.

„Jako připomínku této pro akordeon významné události uspořádala Společnost českých akordeonistů Praze malý festival.“

„Kvalitativní laťku tito dva umělci nasadili velmi vysoko.“

„Nejprve se na program dostaly akordeonové adaptace skladeb barokních mistrů.“

Akordeon byl vynalezen v roce 1822 C. F. L. Buschmannem a 6. května 1829, tedy před 196 lety, byl ve Vídni patentován, čímž došlo k jeho „povýšení“ na úroveň koncertního hudebního nástroje. Tento den nyní slavíme jako Světový den akordeonu. V připomínce této pro akordeon významné události uspořádala Společnost českých akordeonistů Praze malý festival ze dvou koncertů. Ten první se konal 4. května v sále Uměleckoprůmyslového musea, druhý o den později 5. května v kostele Českobratrské církve evangelické v Korunní ulici. Přinášíme ohlédnutí za řečeným.

„Na úvod večera zařadil a stručným průvodním slovem uvedl svoje vlastní kvartetní dílo.“

„Druhou skladbou večera je dílo Popelkova souputníka, tedy rovněž dirigenta a současně skladatele, jímž je finský umělec Esa-Pekka Salonen.“

„Závěr patřil Antonínu Dvořákovi.“

Český kontrabasista, dirigent a skladatel Petr Popelka se stal letošním kurátorem koncertního cyklu Českého spolku pro komorní hudbu. Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina jsme měli možnost se s ním v této roli setkat již na podzim minulého roku, když tam 13. listopadu vystoupil jako skladatel a klavírista spolu se svými bývalými kolegy, členy Staatskapelle Dresden. Pokračováním jeho rudolfinského kurátorství se stal koncert 26. února letošního roku, v jehož průběhu se před pražským publikem představil opět spolu se svými přáteli z města na Labi. Tentokrát to ale již nebyly Drážďany, nacházejíc se jen nedaleko od českých hranic, ale Hamburk, město až při samém ústí Labe do Severního moře.

„Jiří Bárta má nástroj s poněkud tmavším témbrem – pomáhá emotivnímu výrazivu zejména v pomalejších pasážích.“

„Vaňhalovo Stabat Mater je oblíbenou skladbou právě Českého filharmonického sboru Brno.“

„Alt Marie Vrbové se nesl sálem s pocitem volnosti a bezpečí.“

Cyklus abonentních koncertů Českého filharmonického sboru přinesl tentokrát komorní vystoupení. V neděli 2. února se v brněnském Besedním domě potkali ke společnému muzicírování soubor Barocco sempre giovane, klavíristka Terezie Fialová, violoncellista Jiří Bárta a zpěvačky Marta Chila Reichelová a Marie Vrbová spolu s ženskou částí sboru. Dirigoval sbormistr Petr Fiala, který přispěl ke krásné atmosféře.

„A zářivé výšky sólové piccolo trumpety Jiřího Houdka dštily do koncertního sálu radostné rozpoložení.“

„Nástroj vídeňské firmy Bösendorfer se pod Sekerovýma rukama rozezpíval do kouzelných kadencí.“

„Ovace publika doprovodily už úvodní předehru – tak přesvědčivý byl projev orchestru.“

Silvestrovský koncert Pražských komorních sólistů v historickém auditoriu Starého Města pražského se udál 31. prosince 2024 v kostele sv. Šimona a Judy. Nesl se pod motem PKS & Friends, a tak kromě kmenových sólistů – houslová sóla hráli Matteo Hager, David Hernych a Martina Bačová – vystoupili trumpetista Jiří Houdek, klavírista Miroslav Sekera a pěvec Daniel Matoušek. Nezbytné hornové sólo měl také umělecký ředitel souboru a dirigent Radek Baborák. Stylový večer byl pěknou přehlídku tematicky vkusně vybraných titulů.

„Plzeňská filharmonie si může za rok 2024 připsat mnohá plus.“

„David Niederle zaujal v Piazzolových skladbách vřelým tónem, intonační jistotou a smyslem pro stylovost.“

„Kompozice Barvy belgického skladatele Berta Appermonta se sólistou Fedelem Di Mucci posluchače evidentně zaujala.“

Uplynulý rok zakončila Plzeňská filharmonie odpoledním silvestrovským koncertem ve Velkém sále plzeňské Besedy a jako vždy tento nádherný secesní sál zaplnila do posledního místa. Místo zvaní sólistů vsadila na spolehlivý hráčský potenciál vedoucích nástrojových skupin – violoncellisty Davida Neiderleho a trombonisty Fedeleho Di Mucci, kteří se tentokrát pravidelným abonentům a návštěvníkům koncertů mohli představit v sólových partiích. Takto filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho navázala na tradici, nejednou uplatňovanou již v předchozím tělese Plzeňského rozhlasového orchestru.

„Poděkování Aleše Březiny patřilo rovněž rektoru Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jindřichu Vybíralovi, který aulu nového Technologického centra nabídl Institutu pro uspořádání koncertu.“

„Čtyři písně na texty české lidové poezie napsal Bohuslav Martinů v roce 1940 jako poděkování za pomoc s vycestováním z okupované Francie do USA.“

„Rozsáhlá kompozice Alexeje Aslamase ‚Lidovque‘ využila všech vysokých kvalit hráčů Epoque Quartet.“

Institut Bohuslava Martinů 12. listopadu uspořádal jubilejní desátý Benefiční koncert. Večer provázený slovem ředitele Aleše Březiny nabídl posluchačsky atraktivní setkání s letos jubilujícím tělesem mnoha stylů Epoque Quartet. Stěží si představit šťastnější volbu interpretů. Součástí večera se stala instrumentální verze nikdy neslyšené skladby Martinů.

„Za jedno ze svých hlavních poslání považuji rozšiřovat repertoár klasického akordeonu.“

„Mám ráda Pohádky pro akordeon od Václava Trojana, je to jiskřivá charakterní skladba!“

„Akordeon před sebou má zářnou budoucnost.“

Opěvovaná lotyšská ambasadorka akordeonu Ksenija Sidorova začínala s hrou na nástroj pod vlivem své babičky. Lidovou hudbu brzy vystřídal klasický repertoár a studia na londýnské Královské hudební akademii. Po nich Sidorova směle vstoupila na světová koncertní pódia za doprovodu respektovaných těles i komorních partnerů. V Čechách debutovala s Filharmonií Brno na hradě Špilberk, nyní míří na Festival Krumlov. Tam ji čeká první spolupráce s hornistou a dirigentem Radkem Baborákem a jeho Českou sinfoniettou.

„V úvodu Grido del pastore od Sylvie Bodorové si zasloužily pozornost nejen znějící tóny hoboje, ale i pomlky, které Vilém Veverka vnitřně poslouchal snad ještě intenzivněji.“

„Swingový rytmus a jazzové harmonie byly hlavními ingrediencemi skladby Harpicide at midnight.“

„Vyznění díla Jiřího Gemrota záviselo přímo na hudební kreativitě a intenzitě prožitku obou interpretů.“

Finále abonentní řady Kruh přátel hudby se uskutečnilo 12. června 2024, tradičně v plzeňském Domě hudby. Původně avizované Pražské dechové okteto bylo z důvodu nemoci zastoupeno duem Veverka & Englichová. „Jich je osm, my jsme dva,“ bilancoval v úvodní řeči hobojista a nově i pedagog Ostravské univerzity Vilém Veverka…

„Dnes se můžeme směle porovnávat se zeměmi, kde je akordeon na vynikající úrovni.“

„Akordeon je nástroj, který byl a je pro skladatele velkou příležitostí a výzvou.“

„Jsem šťastný, že už u nás skončila móda elektrofonických nástrojů a do zorného pole hudebníků i organizátorů koncertů se dostaly opět nástroje akustické.“

Z přítmí nočních podniků do světla koncertních reflektorů. To je cesta, kterou v posledních letech ušel akordeon, nástroj opentlený řadou až hanlivých přídomků, z nichž „zednický klavír“ je ještě z kategorie přijatelnějších… Dnes je již takřka rovnocenným partnerem ostatních sólových nástrojů, které běžně slýcháme v koncertních síních a kterým hudební historie nadělila bezpočet virtuosních skladeb. Repertoárově to stále nemá snadné, ale svými zvukovými možnostmi si získává více a více stoupenců. Ke Světovému dni akordeonu hovořil portál KlasikaPlus.cz s akordeonistou Ladislavem Horákem. 

„V právě probíhajícím Roce české hudby bylo velice osvěžující slyšet díla i méně protežovaných autorů.“

„Fialová dokáže svůj nástroj z roku 1745 rozeznít do natolik šťavnatého zvuku, až posluchače zcela obejme.“

„Romanticky laděné party Jitky Čechové se proměnily v barvité, přesto však vysoce pregnantní hudební vyjádření.“

Královny violy a klavíru. Právě tak se jmenoval večer deváté sezony koncertní řady Břevnovská hudební setkání, který se v Tereziánském sále Břevnovského kláštera odehrál 20. února. Romanticky laděným repertoárem počátku 20. století okořeněným jednou „soudobkou“ violistka Kristina Fialová a klavíristka Jitka Čechová potvrdily, že si svůj královský titul právem zaslouží.