Mezinárodní hudební festival Silberbauerovo hudební Podyjí se koná již čtvrtým rokem. Zvolená hudební díla jsou prezentována ve svatostáncích jižní Moravy a Dolního Rakouska (v okolí rakouského Thayatalu) převážně na hudební nástroje z dílny znojemského varhanáře Josefa Silberbauera a jeho učitele Ignáce Jakoba Floriána Casparida. Festival má podtitul Neobyčejná propojení a letos nabídne ještě…
Vladimír Chmelo: Dokud budu dýchat, budu zpívat!
„Dnes režiséři nepotřebují osobnosti, oni potřebují ‚tělo‘.“
„Mým úkolem je přenést bel canto do českého jazyka, protože pražština je naprosto odlišná od italštiny.“
„Já bych se mohl stát lakmusovým papírkem pro jevištní mluvu.“
S barytonistou Vladimírem Chmelem jsem se poznal před mnoha lety coby člen sboru v produkcích režiséra Martina Otavy, se kterými jsme jezdívali do zahraničí. Velmi dlouhou dobu jsme se neviděli a dohromady nás po letech svedla letošní premiéra Carmen v Národním divadle, ve které hlavní úlohu ztvárnila Ester Pavlů, která je Vladovou pěveckou svěřenkyní. Slovo dalo slovo a my jsme se s Vladem konečně setkali v rozhlasové kavárně. Povídali jsme si o pěvecké technice, o bel cantu, o italštině, ale i jeho krumlovských kurzech, o zpěvácích, těžké zkoušce osudu a také o jeho cestě k Metropolitní opeře a o mnoha dalších věcech.
Astrea Amaduzzi: Mou největší inspirací je ticho
„V neděli se v Muzeu Antonína Dvořáka v Praze návštěvníci dotkli starého italského belcanta, a to se vším všudy.“
„Takhle přece dnes nikdo nezpívá, jak to dělá?“
„Bavila jsem se tím, že jsem zpívala obyčejné prosté tóny a poslouchala jejich ozvěnu.“
Asi před půl rokem jsem na sociální síti narazil na příspěvek spolužáka z AMU, barytonisty Andreje Beneše, který sdílel video své známé, sopranistky Astrey Amaduzzi. Přiznám se, že mi to jméno do té doby nic neříkalo. Po zhlédnutí videa, ve kterém zpívala árii Pucciniho Tosky, jsem se doslova zarazil, zda to, co slyším, je skutečné…


