Přesunuté termíny, zrušené inscenace nebo náhradní program – tak reaguje právě probíhající festival Janáček Brno na nová vládní opatření. Nejbližším a posledním operním vrcholem festivalu bude 3. a pak hned 4. října inscenace Její pastorkyně s Karitou Mattilou v roli Kostelničky. Další opery se ruší, konkrétně premiéra Řeckých pašijí (ta je zatím přeložena na…
Cenu Anděl 2019 mají v klasice Kahánek s Hrůšou
Cenu Anděl za rok 2019 získali v kategorii klasické hudby Ivo Kahánek, Jakub Hrůša a Bamberští symfonikové za album s Klavírním koncertem Antonína Dvořáka a 4. klavírním koncertem „Inkantace“ od Bohuslava Martinů. Spolu s nimi byla se svými alby nominována dvě smyčcová kvarteta – Bennewitz Quartet za CD Ullmann – Krása– Schulhoff – Haas a Pavel Haas Quartet za nahrávku Šostakovičových kvartetů č. 2, 7,…
Jakub Hrůša: Ten můj New York je až na jaře příštího roku, tak stále doufám…
„Stal jsem se každodenním manželem a tatínkem. To je prostě úžasné.“
„Jedná se o hudbu intimní, nabitou nejzazšími skladatelskými finesami, skládanou pro potěchu ´toho nahoře´.“
„Upínám se k projektům na Dvořákově Praze, protože jsou vidinou návratu ke kvalitě a hloubce velkých symfonických projektů, kterými odjakživa žiji.“
Obecní dům umístil v době koronakrize do liduprázdného hlediště Smetanovy síně alespoň figuríny několika dirigentů: především těch, kteří tam v poslední době dirigovali při Pražském jaru Mou vlast. Je mezi nimi i Jakub Hrůša. V posledních týdnech byl ovšem šéfdirigent Bamberských symfoniků v Praze k potkání i naživo. Mnohem častěji než jindy…
Festival Janáček Brno? Bude!
Sedmý ročník mezinárodního operního a hudebního bienále Janáček Brno se navzdory komplikacím, které způsobila jarní pandemie, bude konat, a to v termínu 28. 9. až 16. 10. 2020. Původně plánovaný program přitom doznal jen minima změn. Na festivalu, jehož pořadatelem je Národní divadlo Brno, se představí řada významných hostů: Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky,…
Kahánek a Hrůša mají cenu BBC Music Magazine
Klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša společně získali prestižní cenu časopisu BBC Music Magazine. V kategorii Concerto obdrželi ocenění Nejlepší nahrávka roku za album, na které s Bamberskými symfoniky natočili pro Supraphon Klavírní koncert Antonína Dvořáka a 4. klavírní koncert „Inkantace“ od Bohuslava Martinů. Získat cenu je docela složité – nejprve musí interpret…
Bamberští a Hrůša a jejich německá a česká vlast
„Bamberské symfoniky jsme poprvé mohli slyšet na festivalu Pražské jaro až v roce 1991.“
„Režisér Mudra přináší kultivovaným způsobem zajímavé svědectví o jednom netypickém německém orchestru.“
„Jakub Hrůša vychází z dokumentu jako mimořádně sympatická osobnost.“
Příběh orchestru s českými kořeny a českým šéfdirigentem. A současně profil hudebníka, který je teď doma v historickém bavorském městě a realizuje tam naplno, skvěle a naštěstí v souznění s muzikanty v tělesu to, co umí. Tak lze vnímat televizní dokument režiséra Jana Mudry nazvaný zcela prostě Jakub Hrůša a Bamberští symfonikové. Měl premiéru na ČT art a nejenže zůstane cenným materiálem pro historii, ale už teď přímo vybízí k opakovanému zhlédnutí.
Bamberští symfonikové podpořili „puzzle spotem“ nezávislé hudebníky
Jakub Hrůša může být na aktivitu svého orchestru v těchto dnech mimořádně pyšný. Bamberští symfonikové se totiž připojili k iniciativě Německé orchestrální nadace, která vyhlásila celonárodní výzvu na podporu nezávislých hudebníků. Nadace v rámci svého Fondu pro mimořádnou pomoc otevřela možnost jednorázové pomoci do výše 500 EUR hudebníkům, kteří nejsou v současné době ve…
Bamberští symfonikové dávají nahlédnout do archivu
Bamberští symfonikové se přidali k operním divadlům a koncertním institucím, které v mimořádných podmínkách, kdy lidstvo čelí pandemii, nabízejí na internetu volně ke zhlédnutí a k poslechu své audiovizuální archivy se záznamy uměleckých produkcí. Orchestr užívající také titul Bavorská státní filharmonie oznámil, že hudbu zpřístupňuje na vlastním kanálu YouTube. Začínáme dokumentárním filmem České televize…
Jakub Hrůša: Nechtěl bych být expert na všechnu hudbu
(2. část)
„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“
„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“
„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“
Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.
Jakub Hrůša: Nechtěl bych být expert na všechnu hudbu
(1. část)
„Vůči Pavarottiho hlasu nemám vůbec žádnou imunitu, roztaju a jsem v sedmém nebi.“
„Chtěl bych zůstat v některých odvětvích a žánrech jen nadšeným posluchačem.“
„Cílem a posláním dirigenta by mělo být spíš inspirovat než korigovat a opravovat.“
Významná kariéra u Bamberských symfoniků, kde je šéfdirigentem, hostování u proslulých Berlínských a Vídeňských filharmoniků, stálé působení u České filharmonie, vynikající operní inscenace… Jakub Hrůša pomalu ale jistě naplňuje odhad britského časopisu Gramophone, který ho už v roce 2011 označil za jednoho z deseti mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost…
O Cenu Anděl se utkají Bennewitz Quartet, Pavel Haas Quartet a tým Ivo Kahánek, Bamberger Symphoniker a Jakub Hrůša
Na Ceny Anděl jsou nominována i tři současná alba klasické hudby, která od svého vydání sklízejí uznání a úspěch: CD Ullmann – Krása – Schulhoff – Haas, které natočilo Bennewitzovo kvarteto, Šostakovičovy smyčcové kvartety č. 2, 7, 8 v podání Pavel Haas Quartet a nahrávka klavírních koncertů Dvořáka a Martinů v interpretaci Ivo Kahánka a Bamberských symfoniků pod taktovkou Jakuba Hrůši.…
Mahler Jakuba Hrůši a Kateřiny Kněžíkové
Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou uzavřeli dnes večer ve Frankfurtu miniturné po německých městech. Při provedení Mahlerovy Čtvrté symfonie s nimi počtyřikrát vystoupila sopranistka Kateřina Kněžíková. Sólový soprán přidal Gustav Mahler v Symfonii č. 4 k velkému orchestru až v poslední větě, která v andělsky čisté, rozverné písni „Das himmlische Leben“ přináší dětsky naivní…
Světové osobnosti a inscenace chystá Janáček Brno 2020
Dvacet osm produkcí v devatenácti dnech – to je bilance festivalu Janáček Brno 2020, který se bude konat tradičně v sudý rok na podzim. Jeho pořadatel, Národní divadlo Brno, právě zveřejnilo jeho program a v neděli zahájí prodej vstupenek. Do Brna se opět sjedou světoví režiséři a interpreti, mimo jiné Robert Carsen, Claus Guth,…
Tři nejznámější skladby Leopolda Mozarta
„Když rozpoznal jeho naprosto mimořádný hudební talent, věnoval Leopold veškerý svůj čas a umění k rozvíjení chlapcových schopností v takové míře, že se od roku 1771 prakticky vzdal vlastní skladatelské činnosti.“
„Jednou z prvních orchestrálních skladeb Leopolda Mozarta, zaznamenanou v roce 1961 na komerční nosič, byla Dětská symfonie.“
„Půvabnému kouzlu Dětské symfonie propadla nejedna dirigentská celebrita a mnohé přední orchestry.“
Narodil se přesně před třemi sty lety, 14. listopadu 1719. Mozartova otce Leopolda asi někdy podceňujeme, také o něm a o jeho hudbě příliš moc nevíme. Vedle toho, že rozpoznal synův mimořádný talent a udělal vše pro to, aby tento talent nepřišel nazmar, je také autorem úctyhodné řádky hudebních děl v rozpětí od Missy solemnis přes koncerty pro dechové nástroje až po klavírní skladby…
Tři cesty k Dvořákovu Klavírnímu koncertu
„Velmi obtížná skladba, avšak plná neotřelé a podivuhodné krásy, která zdaleka nemusí vyznít tak neefektně, jak se o ní tvrdí.“
„Bohužel se následkem tohoto snažení většinou setřel pel zpěvnosti, vnitřní křehkosti a humoru některých partií koncertu.“
„Hrát v dnešní době čistě Kurzovu úpravu není průchodné.“
Pianista Ivo Kahánek se v poslední době podrobně zaobíral Klavírním koncertem g moll Antonína Dvořáka – na svou dobu nekonvenčním opusem sedmatřicetiletého, tehdy ještě nepříliš známého skladatele, kompozicí s pověstí nevděčného díla. Skladbu studoval, spolupracoval na její notové edici, natočil ji s Bamberskými symfoniky a Jakubem Hrůšou na CD a uvedl ji v září na festivalu Dvořákova Praha. To vše rozhodně dává hned několik důvodů k tomu, aby Ivo Kahánek pro KlasikuPlus shrnul svůj pohled na dlouholeté uvádění díla v úpravě Viléma Kurze…
Jakub Hrůša se Smetanou, Dvořákem, Janáčkem, Martinů a Kabeláčem v cizině
„Velké chvíle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka v Londýně.“
„Navzdory tomu, že název Má vlast by napovídal spíše okázalou pompu, tak dílo mnohem víc evokuje krajinu.“
„Opravdu dobrá dramaturgie by si měla Mé vlasti všímat častěji.“
Jakub Hrůša má před sebou v září premiéru Janáčkovy opery Věc Makropulos v Curychu. Předtím 27. srpna diriguje Mahlerův komorní orchestr na festivalu v Lucernu a 27. září ho čeká zahajovací koncert sezóny Bamberských symfoniků, jejichž je šéfdirigentem. V programu bude obsaženo také české hudební dílo, stejně jako figurovalo i v posledním vystoupení v závěru uplynulé sezóny…
Let na měsíc, ženy interpretky – a především česká hudba. Letošní zahájení BBC Proms.
První žena dirigentka v historii zahájení BBC Proms, světová premiéra kompozice k 50. výročí letu na Měsíc – a pak také Dvořák a Janáček. Londýnský festival se atmosférou nepodobá žádnému jinému, a právě proto je tak přívětivý a přitažlivý zároveň. Letošní úvodní koncert byl především ve znamení české hudby, která má v Británii nezastupitelné místo. Londýnští ji…
Londýnský festival BBC Proms otvírají Janáček, Dvořák a Smetana
Od pátku 19. července do poloviny září trvá v britské metropoli festival BBC Proms. Jeho první dva večery dávají letos významný prostor české hudbě. Ten úvodní obsahuje skladbu objednanou jako premiéru, má název Long Is the Journey – Short Is the Memory, autorem je Zosha Di Castri a dílo reflektuje padesáté výročí…
Vojtěch Stříteský: Smetanova Litomyšl je pro mě všechno, život. (Část 2.)
„Je-li někde prováděna Má vlast právem, pak je to historicky samozřejmě Pražské jaro a právě Smetanova Litomyšl, tedy rodiště Bedřicha Smetany.“
„S Kubelíkem nešlo jenom o muziku, najednou jsme to slyšeli v úplně jiném kontextu. Jako když se po druhé světové válce hrála Prodaná nevěsta.“
„Šokovat umí každý hlupák, ale udělat operu tak, jak ji skladatel a libretista zamýšleli, a představit jí dnešnímu divákovi? Géniům je to dáno.“
Právě dnes vrcholí 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Uzavře se tak další etapa práce pro Vojtěcha Stříteského, dramaturga a uměleckého ředitele, který se navíc, stejně jako loni, objeví i na pódiu závěrečného koncertu v roli průvodce Velkým finále. Další část rozhovoru pro KlasikuPlus (první si můžete připomenout ZDE) jsme věnovali zejména pohledu do dramaturgické kuchyně jednoho z nejstarších našich festivalů.
Ivo Kahánek: Mám na čase zadělat na dlouhý aktivní život
„Chuť dětí objevovat je neunavená „životní prózou“, což je odzbrojující.“
„Litomyšl vzkvétá a lidem se tam žije dobře.“
„Mozart (a také Bach) jsou v podstatě studnice hudby, stejně jako se říká, že celá evropská filosofie jsou jen poznámky k Platónovi.“
Na prázdniny se těší, ale jak postupně vyplývalo z našeho rozhovoru, bude i přes ně mít pěkně napilno! Ivo Kahánek patří v současné době mezi nejžádanější české klavíristy a zároveň jeho jméno zaznívá stále častěji i s pedagogickou činností. Učí na HAMU i soukromě, vede několikery mistrovské kurzy a také se stal jedním z mentorů projektu MenART. A právě v rámci nich se s ním můžete setkat v sobotu 22. června na festivalu Smetanova Litomyšl.
Jakub Hrůša: Mám období už několikáté zamilovanosti do Bedřicha Smetany
„Nyní je mi vlastně každé vystoupení v Česku svátkem.“
„Kdyby mě zahraniční a vlastně i naše orchestry chtěly jen na český repertoár, byl bych smutný, ale opak je pravdou.“
„k opeře se dostanu ve svátečním modu, což mně odjakživa vyhovuje a asi na tom nehodlám nic měnit.“
Jakub Hrůša má jaro zahajovacích koncertů. Před měsícem s nadšenými ohlasy dirigoval zahájení Pražského jara tradičně Smetanovou Mou vlastí a podobnou příležitost dostává hned s dalším významným festivalem – Smetanovou Litomyšlí. 13. června tak stane na dirigentském stupínku a zahájí 61. ročník. Zazní Smetanův Pražský karneval, Čajkovského Houslový koncert s Josefem Špačkem, Dvořákův Karneval a Janáčkova rapsodie Taras Bulba.
Pražské jaro 2020 otevřou Berlínští Mahlerem a Byčkov Mou vlastí
„Jakub Hrůša samozřejmě nechce být a není v Bamberku jen dirigentem české hudby, ale Mé vlasti se nešlo vyhnout.“
„K tomu, abychom integrovali debut do systému Pražského jara, nás v dobrém slova smyslu přemluvil Jiří Bělohlávek.“
„Při zvaní dirigentů k tuzemským orchestrům jde o to, aby vedení partnerské instituce nepřijalo hosta jen se skřípěním zubů.“
Festival Pražské jaro zahájí v roce 2020 Smetanovou Mou vlastí Česká filharmonie, a to s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Protože však vůbec poprvé společně uvedou cyklus symfonických básní už letos v říjnu, ve vlastní sezóně, chystají organizátoři festivalu na 12. května zatím blíže nespecifikované ozvláštnění. Navíc ještě předtím, 7. května, bude mimořádný prolog Pražského jara patřit Berlínským filharmonikům.
Má vlast lyrická a důstojná aneb Zrod legendy
„Smetanu hrálo tvárné těleso, zralým způsobem inspirované a vedené.“ „Málokdo si dovolí ve Vyšehradu taková zvolnění a ztišení, jaká jsme slyšeli.“ „V závěru Blaníku patos nádherně nahradil vznešeností.“ Pražské jaro otevřeli Bamberští symfonikové s Jakubem Hrůšou. Smetanova Má vlast zazněla velmi pěkně, nesmírně životně, do detailů propracovaně a přitom uvolněně. Zazněla v rovnováze lyrického a epického, svátečního…
Jakub Hrůša a „jeho“ Má vlast
Čtyřiasedmdesátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro zahájí dnes večer v Obecním domě tradičně Smetanova Má vlast. Cyklus symfonických básní zahrají pod taktovkou svého šéfdirigenta Jakuba Hrůši Bamberští symfonikové, orchestr založený v Bavorsku po druhé světové válce německy hovořícími hudebníky odsunutými z Československa. Těleso se k hudebním tradicím své někdejší otčiny nepřetržitě hlásí. V Čechách…
Marcus Axt: Po Pražském jaru Bamberští s Mou vlastí ještě objedou Evropu
„Potom přišel Jakub – a náhle jsem pochopil, jak to s Mou vlastí je.“
„Náš orchestr má sto jedenáct členů… Newyorští filharmonikové mají členů sto devět…“
„V Českém rozhlase se našly magnetofonové pásy Pražských německých filharmoniků natočené dirigentem Josephem Keilberthem.“
Poprvé přijeli na Pražské jaro v roce 1991. Bamberské symfoniky jsme vnímali s překvapením jako výborný orchestr, který vznikl v Bavorsku po odsunu československých Němců a který má kořeny v německojazyčných orchestrech v Praze a možná i dalších městech. Nebyl zván, protože takzvaní sudetští Němci nebyli podle komunistické ideologie přátelé. Podruhé se v Praze těleso objevilo na konci 90. let, tehdy ale hostování poznamenal kolaps dirigenta Horsta Steina přímo na pódiu. Potřetí byli v Praze v roce 2014, už čtrnáct let vedeni Britem Jonathanem Nottem…
Pohledem Petra Vebera (8)
Má vlast a Smetanova výročí
„Doufejme, že se objeví i nějaká nová opera s ambicí stát se v budoucnu českou klasikou.“
„Přijede Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Příběh budou s sebou mít. Orchestr totiž vznikl v Bavorsku z hudebníků odsunutých z Československa.“
„Kubelíkovu nahrávku mnohý posluchač vnímá jako tu jednu jedinou nezaměnitelnou a neopakovatelnou. Kéž by jí zůstala. Tak silný příběh jako on snad už nikdo nebude muset zažít.“
Před 195 lety se narodil v Litomyšli Bedřich Smetana. Už nyní se tam odpovědní zamýšlejí nad tím, jak nám ostatním i sobě důstojně a zajímavě a také dostatečně konzervativně i dostatečně moderně připomenout dvousté výročí narození skladatele v roce 2024. Zdaleka ne pouze 2. března, ale po celý rok…
FOK pozval mistra hoboje Albrechta Mayera
„Nemělo by se plýtvat tituly, ale Albrecht Mayer je král hoboje.“ „O hoboji se říká, že je svým tónem nejblíž zvuku lidskému hlasu.“ „Pozvání Albrechta Mayera navazuje na pravidelnou spolupráci s Berlínskými filharmoniky.“ První hobojista Berlínských filharmoniků, uznávaný sólista i vyhledávaný komorní hráč ALBRECHT MAYER vystoupí ve středu a ve čtvrtek v pražském Obecním domě…
Ivo Kahánek a Jakub Hrůša nahrávají s Bamberskými symfoniky dva české klavírní koncerty
„Rozumíme hudebně i lidsky.“
„Vždy znovu mne překvapí, jak tvořivě a přitom profesionálně dokonale orchestry pod Jakubem hrají.“
„Naplňuje mne hrdostí, že česká hudba není ve světě vnímána jen jako cosi exotického na zpestření zaběhnuté dramaturgie.“
Dva špičkoví čeští hudebníci, klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša pomalu dokončují společný projekt. V pátek a v sobotu, 18. a 19. ledna přednesou Koncert pro klavír a orchestr č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů. Současně tak završí nahrávání dvou významných českých koncertních děl, zmíněného Martinů a Koncertu pro klavír a orchestr g moll Antonína Dvořáka. Koncerty se konají v domovském sále Bamberger Symphoniker, které Jakub Hrůša už třetím rokem vede. CD vydá Supraphon letos na podzim.
Rok 2019: tradiční festivaly i přítomnost slavných hudebníků
„Vypadalo to, že minulý koncert Ennia Morriconeho byl v Praze posledním. Nakonec se však jubilant rozhodl přijet ještě jednou.“ „Festival Pražské jaro otevřou 12. května Bamberští symfonikové s Jakubem Hrůšou.“ „V Českém Krumlově se v létě objeví přední interpreti klasické hudby, ale festivalový program hojně zasáhne také do jiných žánrů.“ Lednové oslavy narozenin Wolfganga…
Ovace pro Jakuba Hrůšu a Bamberské symfoniky ve Vídni
„Dramaturgický model, v ktorom sú k sebe voľne postavené súčasná a staršia hudba, by mal byť čím ďalej frekventovanejší.“ „Skladbu sprevádza určitá mysterióznosť a na druhej strane krehkosť – výrazné prvky, prítomné v hudbe mnohých severských skladateľov.“ „Pred orchestrom pôsobil, akoby sa s ním hral – a ansámbel táto hra očividne bavila.“ Dirigent Jakub Hrůša a „jeho“ Bamberskí…

























