PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V písni Byla sem ešče malá Klementa Slavického si posluchači vychutnali emotivní projev Barbory Perné, dobře posazené vysoké tóny a pečlivě dotažené délky.“

„Radek Martinec skladby interpretoval pěkným písňovým projevem, jeho hlas je hladivý, skvěle posazený a velmi příjemný na poslech.“

„Jana Sýkorová v Summer is come Petra Ebena vhodně zvolila sílu hlasu, přiměřenou komornímu prostoru.“

Již třetí sezónu oblíbeného cyklu písňových recitálů ve Stavovském divadle zahájil v sobotu 4. října koncert mladých členů Národního divadla s klavírním doprovodem. První matiné Lidové inspirace bylo věnováno písním Klementa Slavického, Ladislava Vycpálka, Petra Ebena a Antonína Dvořáka. Podmanivá atmosféra divadelního jeviště za staženou oponou, kam se divák běžně nepodívá, připravila posluchačům nevšední kulisu k ojedinělému uměleckému zážitku. Svým umístěním je to zajímavý přínos k nabídce koncertních prostor jak pro publikum, tak v tomto formátu jistě také pro interprety.

„Ušlechtilý tón Veverkova hoboje, jeho neomylnou techniku a stylovou čistotu si mohli posluchači užít ve Vivaldiho Sonátě.“

„Skladba Přetékající pohár Martina Hyblera psaná na verše Františka Gellnera zaujala dadaistickou hravostí.“ 

„Slavnostní tečku za mozaikovitým programem vytvořila Michaela Káčerková suverénním provedením Bachovy Fantazie G dur.“

Varhanice, zpěvačka, hobojista – tři nepřehlédnutelné osobnosti současného interpretačního umění Michaela Káčerková, Barbora Perná a Vilém Veverka se 10. června sešli v rámci festivalu Třeboňská nocturna v kostele sv. Jiljí a Panny Marie Královny, výrazné dominantě jihočeského města. Na programu převažovali mistři baroka, zazněly však i skladby současných tvůrců Jana Klusáka a Martina Hyblera.

„Carmen se hrála jen se třemi hlavními postavami.“

„Štěpánka Pučálková strhla pozornost publika sametovým hlasem; nevadily jí žádné dynamické polohy.“

„Don José zde nepoužil nůž, ale černý šátek, kterým Carmen uškrtil; následně ji vzal do náručí a ještě chvíli něžně s pláčem objímal.“

Do zahrad a na zámek v Kroměříži hudba patří neodmyslitelně. Hudební festival Hudba v zahradách a zámku uspořádal 8. července ve Skleníku Květné zahrady už předposlední koncert a Filharmonie Bohuslava Martinů, kterou dirigoval Konstantin Ilievsky, doprovodila koncertní provedení opery Carmen Georgese Bizeta. Orchestr spolu s pěvci Štěpánkou Pučálkovou, Barborou Pernou a Peterem Bergerem připravil luxusní zážitek.

„Touha některých režisérů k aktualizacím a novým výkladům klasických operních děl je dána především akutním nedostatkem soudobých oper, která by reflektovala témata naší doby.“

„Režisérka Loulová obecenstvu servíruje jiný příběh, něž na jaký je zvyklý, který nicméně i přes nelogičnosti v libretu funguje.“

„Divadlo na divadle je možná klišé, nicméně kde jinde ho použít nežli v právě v Komediantech, kde si o to děj vyloženě říká.“

Šestnáctý ročník Festivalu hudebního divadla Opera, který byl zahájen 29. ledna tohoto roku ve Stavovském divadle Janáčkovou Káťou Kabanovou v produkci Slezského divadla z Opavy, byl zakončen na stejném místě 18. dubna, a to populárním dvojtitulem Sedlák kavalír / Komedianti Moravského divadla Olomouc. Jde o inscenaci režisérky Veroniky Kos Loulové v hudebním nastudování Petra Šumníka. 

„Výkon Martina Šrejmy v hlavní roli si zaslouží nejvyšší uznání.“

„Všichni hráli a zpívali s chutí, vše plynulo jakoby samozřejmě.“

„Závěrečný potlesk diváků byl spontánní a dlouhotrvající.“

Málokoho, kdo se alespoň trochu zajímá o film, minul film Kmotr. Mnohému se v mysli ihned vybaví ústřední melodie filmu, hraná na trubku. A možná také jméno jejího autora, kterým je Nino Rota. Divák s hlubším zájmem o film si připomene i názvy dalších filmů, ke kterým tento skladatel napsal hudbu: Gepard, Silnice, Amarcord, Sladký život… Těch filmů bylo celkem vice než sto padesát! Málokdo však bude vědět, že Rota byl jako skladatel plodný i mimo oblast filmu a že je také – kromě mnoha jiných skladeb – autorem dvanácti oper. Jednou z nich je Florentský slaměný klobouk a právě tuto úspěšně nabídlo Národní divadlo moravskoslezské 14. dubna na pražském festivalu Opera.

„Inscenace vzniklá z frustrace si s sebou logicky nese stigma.“

„Režisérka publikum zřejmě považuje za méně chápavé, když cítí potřebu vkládat mezi hudbu civilní text dokreslující stav Jenůfy po porodu.“

„Na jeviště vbíhá asi šestiletý chlapeček, objímá Kostelničku, dostává obrovského medvěda, kterého předtím přinesl jako výkupné Števa. Proč?“

Opera Leoše Janáčka Její pastorkyňa se v zahraničí hraje pod názvem Jenůfa. Zvolily si ho rovněž olomoucké inscenátorky, dramaturgyně Marta Ljubková, režisérka Veronika Kos Loulová a dirigentka Anna Novotná Pešková. Podrobily Janáčkovu operu přetvořením do podoby, která měla lépe vyhovovat feministickému pohledu na věc. Představení se odehrálo 20. listopadu v rámci festivalu Janáček Brno v Mahenově divadle a některé diváky „zvedlo ze sedadel“.

„V plzeňském provedení si největší pochvalu zaslouží orchestr.“

„Z výkonu Marka Žihly je patrný zodpovědný přístup mladého pěvce, který má svou kariéru před sebou.“

„Civilní kostýmovou verzi lze přijmout; snaha uchopit moc, jakož i problém státnické moudrosti a velkorysosti jsou nadčasové.“

Zřejmě poprvé ve své historii uvedlo plzeňské divadlo v sobotu 27. ledna Mozartovu předposlední operu La clemenza di Tito. K hudebnímu nastudování byl jako host přizván německý dirigent Michael Hofstetter, plzeňskému publiku již známý svým nastudováním Gluckovy Alceste (2022), režie a scénografie se ujal renomovaný režisér Rocc, kostýmy vytvořila Belinda Radulovič.

„Sólového partu se ujala Barbora Perná, disponující průrazným, barevným a v akustických podmínkách mariánskolázeňského Casina volumézním mezzosopránem.“

„V sekci trubek se výtečně rozezněly slavnostní fanfáry Sukova sokolského pochodu V nový život. Dirigentu Baborákovi patří dík za to, že vybral skladbu plnou optimismu a vitality.“

„Pod zdravě muzikantským vedením svého dirigenta orchestr přednesl Dvořákovu ‚Novosvětskou‘ se snahou podat co nejlepší výkon.

Západočeský symfonický orchestr v Mariánských Lázních má hned několik specifik – může se pochlubit nejdelší historií, na mapě naší republiky zaujímá nejzápadnější polohu a díky lázeňství zpříjemňuje chvíle mnoha zahraničním návštěvníkům. Zároveň však má i 130 svých stálých abonentů, kteří na koncerty dojíždějí i ze vzdálenějších míst. Rok české hudby 2024 se místnímu obecenstvu otevřel v pátek koncertem s názvem Prolog.

„Síla hluboce náboženského textu nám neznámého autora překonávajícího staletí, s jehož dobou ani osudem se zcela ztotožnit již nedokážeme, tkví v citu, který se dotýká každé lidské bytosti při pohledu na utrpení vlastního dítěte.“

„Třetí část, Eja Mater, v Andante con moto, čistě sborová, je prostou prosbou o sdílení matčina žalu.“

„Kruh dramatu se uzavřel a někde nad překrásnou klenbou katedrály plyne energie nebeského Amen.“

Dne 21. října 2023 zazněl v dómu sv. Václava v Olomouci slavnostní závěrečný koncert, letos jubilejního, již 30. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby. Oratorium Antonína Dvořáka Stabat Mater, op. 58 v podání Českého filharmonického sboru Brno za nastudování sbormistra Petra Fialy spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín pod taktovkou dirigenta Leoše Svárovského a se sólisty, sopranistkou Barborou Pernou, altistkou Janou Sýkorovou, tenoristou Tomášem Černým a basistou Martinem Gurbaľem rozezvučelo památné klenby katedrály slovy dávného církevního hymnu.

„Význam kultury je pro společnost nesporný, ale přitom její pozice je velmi křehká.“

„Náš festival se snaží být místem, kde jsou předávána poselství.“

„Festival patří mezi ozdoby města Olomouc a těší se zájmu jeho obyvatel.“

Jubilejní třicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc byl zahájen. V letošním roce organizátoři připravili zážitkovou dramaturgii, která spojuje tradiční duchovní hudbu s mladými interprety, vyhledává zapomenuté skvosty a hledá neotřelé kompozice. O festivalu, který začal 23. září a trvá až do 21. října na různých místech Olomouce, jsme si povídali s jeho paní ředitelkou Dobromilou Hamplovou.

„Jekatěrina Krovatěva učarovala lehkostí a jemností svého hlasu a osobitým hereckým projevem.“

„Kdyby každý z diváků chtěl takto bez respektu vyjadřovat názor, propukla by v hledišti bouře.“

„Zcela bez soucitu hrabě plivne na Zuzanu, která v této inscenaci zcela pozbyla své vychytralosti a věrnosti.“

Základní kus operního repertoáru, Figarova svatba Wolfganga Amadea Mozarta, byl předveden v novém kabátě. Postaral se o to soubor pražského Národního divadla v čele s režisérkou Barborou Horákovou Joly. Šéfkou hudební stránky inscenace se stala Julia Jones. Premiéra se uskutečnila v pátek 9. června 2023 a do značné míry překvapila.