PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Podle klidu v sále a soustředěného poslechu během jednotlivých vystoupení, ale i na základě vřelého potlesku, jímž byl každý z účinkujících odměněn, lze usuzovat, že se organizátorům festivalu podařilo dokonale naplnit jejich záměr.“

„Důležitost soutěží pro mladé talentované hudebníky zvýraznila přítomnost Daniela Matejči. Ten je totiž ve svých osmnácti letech již ostříleným hráčem, a to i v mezinárodním měřítku.“

„Klidně bych organizátorům Pardubického hudebního jara doporučil, aby takto koncipovaný koncert dávali i ve večerních hodinách.“

Byl to dobrý nápad zpestřit program letošního ročníku Pardubického hudebního jara o dopolední koncert, v němž se představili vítězové soutěže Komorní filharmonie Pardubice „Hraj online“ a přehlídky neprofesionálních varhaníků „Organum Regium“. Hlediště Sukovy síně Domu hudby tentokrát zaplnili, vedle nejzapálenějších generačně starších obdivovatelů klasické muziky, především studenti středních škol. Těm z Konzervatoře Pardubice pouze stačilo obejít dům, ale pro žáky z Gymnázia Přelouč už návštěva koncertu mohla představovat malý výlet. Podle klidu v sále a soustředěného poslechu během jednotlivých vystoupení, ale i na základě vřelého potlesku, jímž byl každý z účinkujících odměněn, lze usuzovat, že se organizátorům festivalu podařilo dokonale naplnit jejich skvělý záměr – přiblížit bez jakéhokoliv podbízení mladým návštěvníkům, co mohou znamenat skutečné umělecké hodnoty.

„Dirigent hudobný tvar Händlovho Concerta grossa modeloval ako farbistú drobnokresbu“

„Švajčiarsky dirigent si s bohatým pradivom Bartókovej hudobnej reči poradil ako zdatný profesionál“

„Päťdesiatnik Kaspar Zehnder je dnes na vrchole svojich tvorivých síl“

Prvá dvojica májových abonentných koncertov Slovenskej filharmónie sa v bratislavskej Redute konala v dňoch 11. a 12. mája 2023 pod taktovkou švajčiarskeho dirigenta Kaspara Zehndera a so štyrmi sólistami z radov prvých hráčov dychovej sekcie orchestra – flautistom Cyrilom Šikulom, hobojistom Matúšom Veľasom, hornistom Róbertom Kisom a fagotistom Petrom Kajanom.

„Lukáš Dittrich vládne neobyčejně hladkým a příjemným tónem v celém rozsahu, včetně nejvyšších poloh, a jeho technická zdatnost nechává i nejkomplikovanějším pasážím zaznít zcela nenásilně a s naprostou lehkostí.“

„Tak jako Bartókovo Divertimento pro mě vyjadřuje předzvěst celosvětové tragédie, dílo Zbyňka Matějů působí jako její reflexe.“

„Jitka Hosprová provedení dodala patřičnou energii a řekněme i víru. Její nástroj zní velmi temně a důstojně, místy jsem měl až dojem, zda snad není záměrně podladěný pro dosažení této barvy. Ozev velmi častých flažoletů byl téměř dokonalý, technické nástrahy zvládala s přehledem.“

Čtvrteční koncert s názvem Sólo pro klarinet a violu umístil SOČR, podobně jako předchozí koncerty komorní řady, do Anežského kláštera. Sólisty večera byli violistka Jitka Hosprová a klarinetista Lukáš Dittrich. Díla Ondřeje Kukala, Bély Bartóka a premiéru Zbyňka Matějů nastudoval a řídil dirigent Pavel Šnajdr.

„Mimořádně přesvědčivá byla její výstavba gradací v sekvenčních pasážích, dramatická byla taktéž její práce s pauzami.“

„Již nyní mají vskutku co nabídnout a u každého je jisté, že se posune dál. Užijme si tedy jejich představení ve chvíli, kdy je ještě takto snadno přístupné.“

„Extrémní pochopení pro plastické a dynamické vyklenutí složitých melodických linek provázelo jasné odlišování různých hudebních vrstev, které dohromady utvářely mimořádně procítěný celek.“

V sobotu 1. dubna 2023 se v Koncertním sálu Pražské konzervatoře konal koncert laureátů, v pořadí již 16. mezinárodní soutěžní přehlídky Mladý klavír Pražské konzervatoře. Pět mimořádně nadaných klavíristů (Adéla Mužíková, Leon Koval, Adam Znamirovský, Semjon Yakimov, Klára Skalková) přineslo svým posluchačům široký a rozmanitý program. Mladý klavír Pražské konzervatoře je mezinárodní soutěž, určená pro klavíristy ve věku 12 až 18 let, kteří již za sebou mají výrazné úspěchy. Jejím cílem je právě podpora velmi nadaných klavíristů v počátcích jejich umělecké dráhy. Nejlepší účastníci získají, a to bez udání pořadí, titul Laureát mladého klavíru, popřípadě se uděluje hlavní cena Talent mladého klavíru.

„Béla Bartók neměl zrovna štěstí na období, v němž žil.“

„Thierry Escaich je jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších současných francouzských skladatelů.“

„Hudba baletu spadá do tzv. folklorního období Stravinského.“

Mít v čele známého šéfdirigenta je pro orchestr vždy výhodné. Maestro zná kde koho, a kde kdo zná jej. Vztahy jsou spíše na osobní než na profesní bázi. To je také případ šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova. Výsledkem je i skladba Thierry Escaicha napsaná přímo na Byčkovovo požádání pro jeho orchestr. Spolu s opusy Bély Bartóka a Igora Stravinského jsme ji nyní mohli slyšet 16. až 18. března v Dvořákově síni pražského Rudolfina.

„Regerův hudební styl spojuje zdánlivě nespojitelné vlivy Bacha a Wagnera do originálního hudebního jazyka, který se dívá dopředu, ale je také nerozlučně spjatý s minulostí.“

„Regerův přístup k duchovní hudbě byl zcela jistě ovlivněn tím, jak obdivoval Bacha, který byl luterán. Současně byl ovšem ovlivněn i tím, že sám pocházel z katolické rodiny a považoval se za stoprocentního katolíka.“

„Jeho renesance a znovuobjevení úplně nepřišly – a je otázkou, zda přijdou, jako přišly třeba u Mahlera a pak i u jiných autorů z přelomu století, třeba Alexandera Zemlinského…“

Napsal mnoho skladeb pro sólový nebo čtyřruční klavír, přes třicet orchestrálních děl, desítky písní a duchovních skladeb, klavírní koncert, několik houslových koncertů, baletní suitu, mnoho a mnoho komorní hudby… a bezmála čtyřicet opusů pro varhany. Max Reger, od jehož narození se připomíná 19. března 2023 rovných 150 let, se přitom v povědomí publika postupně stal maximálně tak komponujícím varhaníkem, ale ještě spíše jen pouhým jménem. Zaslouženě? Neprávem? A proč?

„Vnitřní napětí úvodní věty, perfektní zvuková transparentnost disonancí, podávaných s maximální samozřejmostí.“

„Všechny čtyři věty představují jakési žánrové obrázky s názvy Krajina, Kočár, Kočí a kůň, Měsíc a já, Divá noc.“

„Záleží na hudebnících, jak dokáží přesvědčit obecenstvo a přitáhnout ho na svou stranu. Pavel Haas Quartetu se to daří na více, jak sto procent!“

Pavel Haas Quartet, který v loňském roce oslavil dvacáté výročí vzniku, vystoupil na pódiu Dvořákovy síně v cyklu Českého spolku pro komorní hudbu. Jako by předem očekávala mimořádný zážitek, provázela koncert výtečná návštěvnost. A je třeba říci, že očekávání publika se beze zbytku naplnilo. Ansámbl je v současné době na samém vrcholu tvůrčích schopností a je právem a bez přehánění oceňován doslova po celém světě. Stačí zmínit, že za osm dosud vydaných alb s českým i světovým repertoárem pro vydavatelství Supraphon získal šestkrát Gramophone Award, dvakrát BBC Music Magazine Award a jedenkrát Diapason dˇOr de lˇAnnée.

„Na rozdíl od novoromantické opery, která hojně využívala leitmotivů, se Bartók vyhýbá opakování jakéhokoli hudebního materiálu.“

„Postavy Modrovouse a Judity doplnila šestice mužů a žen z baletní sekce Moravského divadla, kteří výpravným scénickým tancem odkrývali dění za zavřenými dveřmi, ale současně také podtrhovaly mužskou či ženskou převahu dle vývoje příběhu.“

„O to intenzivnější bylo citové vypětí a emoční pohnutí vycházející z projevů obou postav, ve kterých se mísí láska a touha po sobě samých, ale i po tajemství.“

Páteční večer 17. února patřil v Moravském divadle Olomouc dvěma maďarským autorům. Premiéra nového nastudování symbolistické jednoaktové opery Modrovousův hrad skladatele Bély Bartóka, jejíž libreto napsal Béla Balázs volně na motivy modrovousovské legendy, tedy příběhu o osamělém muži žijícím v tajemném a temném hradu, kde se ztrácejí krásné ženy, kterou zpracoval mimo jiné Charles Perrault anebo bratři Grimmové, byla rukou režisérky Daniely Špinar spojena s šestnáctiminutovým orchestrálním kusem Zoltána Kodálye Tance z Galanty, a orámována Sbory pro mužské hlasy téhož autora.

„Hra začíná mužským sborem á cappella, zpívají ponurou vojenskou píseň Katonadal, o údělu mužů, kteří musí válčit, jít do boje, nechat se mrzačit a zabíjet, ale nikdy nesmí plakat.“

„Judita v sobě nese odhodlání a naději, že vše zvládne, že její láska je schopná hrad vysušit a zahřát a přivést do něho světlo. To se jí po postupném otevírání dveří sice daří, ale za cenu poznání hrůz, které za dveřmi nachází.“

„Bartókova hudba je sugestivní a v podání orchestru opery je podána v rozvrstvených plochách v barevnosti instrumentace v bezchybné interpretaci. Gradace orchestru následuje pěvecké party, podporuje jejich výraz a nikdy je nezastiňuje.“

Operu Bély Bartóka na libreto Bély Balázse Modrovousův hrad hraje operní soubor Moravského divadla Olomouc po dlouhých 66 letech. V roce 1960 tam uvedli její první českou premiéru a nyní se k titulu opět vrátili. Nehrají ji ale, jak bývá obvyklé, spolu s další jednoaktovkou, ale propojují operu ústrojně s tvorbou Zoltána Kodályho. Na konci pokračuje opera jeho Tanci z Galanty v choreografii Daniely Špinar a Tona Ferriol a úvod a závěr obstarávají Sbory pro mužské hlasy pod vedením sbormistryně Lubomíry Hellové. Se souborem opery a baletu nastudovala dílo režisérka Daniela Špinar na scéně Lucie Škandlíkové, u dirigentského pultu byl Petr Šumník a protagonisty první premiéry, která se konala v pátek 17. února 2023, byli Barbora Řeřichová v roli Judity a Jiří Přibyl v roli Modrovouse.

„Dramaturgia predstavovala zaujímavý pohľad na hudbu prvej polovice 20. storočia – a v rukách SOČR-u sa jej dostalo kvalitnej interpretácie.“

„Napriek zrejmej technickej suverenite nehrala Vähälä „na efekt“, jej hra bola zreteľne premyslená, nechýbal jej prežitok.“

„Koncertné zážitky sa často spájajú najmä s výkonom sólistu – a hoci ma Elina Vähälä veľmi zaujala, zásadný zážitok som si odnášala zo záverečného Messiaena.“

Čisto z diel 20. storočia vystaval 16. januára Symfonický orchestr Českého rozhlasu program svojho abonentného koncertu. Večer s hudbou Janáčka, Bartóka a Messiaena dirigoval Sylvain Cambreling, sólového partu v Bartókovom Husľovom koncerte č. 2 sa ujala Elina Vähälä.