PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Inscenace Elektry je známá i naším divákům“

„Herlitzius je jedna z nejlepších operních hereček současnosti.“

„Tobias Kratzer rezignoval na pohádkovost Hofmannsthalovy předlohy i na její symboliku.“

Operní odkaz Richarda Strausse stále mocně rezonuje, a to zejména v Německu – den po sobě uvedly jeho díla dva různé berlínské operní domy. Státní opera Pod lipami nabídla 10. února úspěšnou inscenaci Elektry, k méně známé Ženě bez stínu se 11. února uchýlila Německá opera Berlín. Na obě představení lze nalepit štítek „tak se to má dělat“.

„Inscenace Lazebníka sevillského je dokonalá.“

„Režijní koncepce Ruth Berghaus byla založena na stylizovaných pohybech.“

„Prvenství mezi sólisty si zasloužila Marina Viotti.“

Nestárnoucí inscenaci Rossiniho Lazebníka sevillského nabídla berlínská Státní opera v dalších reprízách. Ty únorové se hrají k poctě scénografa Achima Freyera, který se na vzniku opery podílel – 30. března se dožije devadesáti let. Představení skvěle vedl izraelský dirigent Ido Arad, z pěvců se patrně nejvýrazněji uvedla mezzosopranistka Marina Viotti v roli Rosiny.

„Rusalku vykládá maďarský režisér Mundruczó z pohledu sociální nerovnosti.“

„V inscenaci se vyskytovaly nelogičnosti.“

„Pěvci měli se svými rolemi problémy.“

Berlínská Státní opera Unter den Linden nastudovala a uvedla světově nejznámější operu Antonína Dvořáka. V Rusalce v roli Prince v účinkoval i český tenorista Pavel Černoch, který patřil ke světlým místům jinak chabého představení.