PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

„Vůči Pavarottiho hlasu nemám vůbec žádnou imunitu, roztaju a jsem v sedmém nebi.“

„Chtěl bych zůstat v některých odvětvích a žánrech jen nadšeným posluchačem.“

„Cílem a posláním dirigenta by mělo být spíš inspirovat než korigovat a opravovat.“

Významná kariéra u Bamberských symfoniků, kde je šéfdirigentem, hostování u proslulých Berlínských a Vídeňských filharmoniků, stálé působení u České filharmonie, vynikající operní inscenace… Jakub Hrůša pomalu ale jistě naplňuje odhad britského časopisu Gramophone, který ho už v roce 2011 označil za jednoho z deseti mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost…

„Rozdíly mezi národními školami se stírají, protože se stírají rozdíly i v našich životech, kultury se vzájemně ovlivňují, nejsme již tak jedineční. Ale jsme autentičtí.“

„Vídeň vnímám jako směs německé preciznosti a italské uvolněnosti.“

„Když jsme však na turné a chlapci mají nějaké problémy, jsem první člověk, který jim je nablízku.“

Hudební festival České doteky hudby, který se koná tradičně na přelomu roku, přivítal 18. prosince proslulé vokální těleso Wiener Sängerknaben. V Praze společně poprvé vystoupili se svým sbormistrem narozeným v Hongkongu, Jimmym Chiangem. KlasicePlus.cz poskytl rozhovor, v němž přibližuje svou hudební dráhu, zamýšlí se nad oblibou západní klasické hudby v Asii a objasňuje, v čem spočívá jedinečnost Vídeňského chlapeckého sboru.

„Dodnes nás nepřestává fascinovat, kolika revolučními kroky rozšířil a proměnil formy a obsahy.“

„Projekt odstartovaný v Bonnu 16. prosince je pro příštích 365 dní napěchovaný událostmi.“

„Pražské jaro eviduje největší zájem o zahajovací koncert s Berlínskými filharmoniky, o Smetanovu Mou vlast… a o závěrečný koncert, na kterém po letech zazní Devátá.“

Shluk písmen a číslic BTHVN2020 dává lidem kolem hudby jasný smysl. V roce 2020 uplyne celá čtvrtina tisíciletí od narození skladatele, kterého málokdo neoznačí za velkého. Možná byl za svého života kontroverzní osobou – ostatně, který génius, snad vyjma Bacha, nebyl a není… Jeho odkaz nicméně žije nezpochybnitelně, víc než dostatečně: hrají ho děti v ZUŠ i světoví mistři a Óda na radost z Deváté symfonie se stala hymnou Evropské unie. Dnes uplynulo 249 let ode dne, kdy byl Beethoven v Bonnu pokřtěn. Dá se předpokládat, že se narodil o den dřív, ale datum doloženo není.

„Jakub Hrůša samozřejmě nechce být a není v Bamberku jen dirigentem české hudby, ale Mé vlasti se nešlo vyhnout.“

„K tomu, abychom integrovali debut do systému Pražského jara, nás v dobrém slova smyslu přemluvil Jiří Bělohlávek.“

„Při zvaní dirigentů k tuzemským orchestrům jde o to, aby vedení partnerské instituce nepřijalo hosta jen se skřípěním zubů.“

Festival Pražské jaro zahájí v roce 2020 Smetanovou Mou vlastí Česká filharmonie, a to s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Protože však vůbec poprvé společně uvedou cyklus symfonických básní už letos v říjnu, ve vlastní sezóně, chystají organizátoři festivalu na 12. května zatím blíže nespecifikované ozvláštnění. Navíc ještě předtím, 7. května, bude mimořádný prolog Pražského jara patřit Berlínským filharmonikům.

„Komplet českému repertoáru jsem se bránil – nechci být zaškatulkován. Ale dělat osvětu chci. Proto Kabeláčovo Mysterium času a Dvořákův Othello.“

„Na koncertě očekávají nejen jasnost záměru, ale také nápady, o kterých se nemluvilo. Musí to být s adrenalinem.“

„Vídeňští filharmonikové jsou opravdu poslední z těch nejlepších orchestrů na světě, které jsem dosud na koncertě nepoznal.“

Jakub Hrůša je podruhé pozván k Berlínským filharmonikům. Téměř doslova do roka a do dne od tamního debutu. V polovině letošního prosince bude v sále Filharmonie v německé metropoli dirigovat Kabeláčovo Mysterium času, Dvořákovu symfonickou báseň Othello, Berliozovu lyrickou scénu Kleopatra a suitu z baletu Podivuhodný mandarína od Bély Bartóka. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz prorokuje, že v zahraniční skutečně nastává čas pro objevování hudby Miloslava Kabeláče…

„Chtěl jsem přesvědčit svého bývalého profesora, že jsem se někam posunul.“

„Dřív jsem hrával se zavřenýma očima, ale s tím jsem už přestal.“

„Za dva měsíce mi bude třicet a většina soutěží je do třiceti.“

Vítězem oboru hoboj Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro se stal Čech, zkušený a sympatický hudebník Martin Daněk. Atmosféra finále soutěže se celý den nesla ve velmi přátelském duchu, přestože nebylo vůbec zřejmé, jaké výsledky vyhlášení přinese. Martin Daněk na soutěž přiletěl ze Švýcarska, kde v současnosti žije a koncertuje. Od vítězství v soutěži Pražské jaro si ale mimo jiné slibuje, že se bude do České republiky odteď vracet častěji, v roli interpreta. O svoje první dojmy z vítězství se podělil v následujícím rozhovoru.

„Martin Daněk zvítězil zaslouženě.“

„Jednu věc AMU poskytnout nedokáže – konkurenci.“

„Veverka dostal se svou koncepcí divokou kartu; a byl originální a úspěšný.“

Po 33 letech se dalším českým držitelem 1. ceny v mezinárodní hobojové soutěži Pražského jara stal devětadvacetiletý Martin Daněk. Zvítězil zaslouženě. Celou soutěží prošel suverénním způsobem, jeho hra zaujala vyzrálým přednesem i krásnou barvou tónu. V jeho prospěch rozhodl určitě i fakt, že hrál na rozdíl od ostatních soutěžících spolehlivě a bez chyb.

„Pokud bych měl tedy první kolo přirovnat ke gurmánskému zážitku, řekl bych, že šlo o velmi chutný první chod…“

„Teprve ve finále přijdou ty nejtěžší chvíle pro porotu, v momentech, v kterých se budeme přibližovat ke konečnému rozhodnutí o vítězi.“

„Když jsem si na začátku soutěže ještě čistě ze zvědavosti procházel seznam soutěžících, napočítal jsem něco přes polovinu jmen, která jsem znal.“

Sólista Berlínských filharmoniků na anglický roh, člen souboru Ensemble Berlin Prag, vyučující na Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně, otec šestí dětí a předseda poroty oboru hoboj na letošní soutěži Pražské jaro. Pokud by se přeložilo jeho německé jméno, byl by to Dominik Tkadlec. Ve své profesi ale používá místo tkalcovského stavu spíše svůj hudební nástroj, pomocí kterého neprodukuje textilie, ale hudbu. V originále se jmenuje Dominik Wollenweber. Setkávám se s ním v kavárně HAMU, kde si pochvaluje vydatný oběd se členy poroty a vedením soutěže, který má právě za sebou.

„Brexit? Jako kdyby si obyvatelé Pompejí odhlasovali výbuch Vesuvu v domnění, že je dobrý nápad zjistit, co se bude dít.“

„Když mu bylo devět, pořídil si svou úplně první gramofonovou desku. A na ní byl Dvořákův Zlatý kolovrat s Českou filharmonií.“

„Píseň o zemi a Zlatý kolovrat si nejsou zas až tak vzdáleny. Není rozmar, že jsem program takto sestavil.“

Když byl minulý týden v Praze Sir Simon Rattle, pojal svůj pobyt spojený s dirigentským debutem u České filharmonie také hodně soukromě. Mimo jiné prý byl s dětmi v zoologické zahradě. Volného času tedy zbylo ještě méně než jindy, poskytl proto českým médiím jediný rozhovor. Byl to ten, který vysílala stanice Vltava. Zaujal v něm vedle úvah o Mahlerově hudbě také jednoznačně kritický postoj k Brexitu.

„Rozumíme hudebně i lidsky.“

„Vždy znovu mne překvapí, jak tvořivě a přitom profesionálně dokonale orchestry pod Jakubem hrají.“

„Naplňuje mne hrdostí, že česká hudba není ve světě vnímána jen jako cosi exotického na zpestření zaběhnuté dramaturgie.“

Dva špičkoví čeští hudebníci, klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša pomalu dokončují společný projekt. V pátek a v sobotu, 18. a 19. ledna přednesou Koncert pro klavír a orchestr č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů. Současně tak završí nahrávání dvou významných českých koncertních děl, zmíněného Martinů a Koncertu pro klavír a orchestr g moll Antonína Dvořáka. Koncerty se konají v domovském sále Bamberger Symphoniker, které Jakub Hrůša už třetím rokem vede. CD vydá Supraphon letos na podzim.

„Akustika ve všech japonských sálech, ve kterých hrajeme, je na neuvěřitelně vysoké úrovni.“

„Daishin Kashimoto si jako malý vybral housle, protože mu přišly jako dvě hračky najednou, měl i luk.“

„Strýc Kanon Matsudy, astrolog, jí předpověděl, že bude výborná klavíristka.“

Na velkém turné v Japonsku je od 3. ledna Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK se svým šéfdirigentem Pietari Inkinenem. Právě v těchto chvílích našeho času koncertuje v Sapporu. Na programu turné je Čajkovského Pátá symfonie a jeho První klavírní koncert v podání Kanon Matsudy, z českého repertoáru pak Dvořákova Novosvětská nebo Slovanské tance, Smetanova Má vlast a také Houslový koncert Johannesa Brahmse s Daishinem Kashimotem, který s FOKem vystoupil i před Vánoci v pražském Obecním domě.

„Nemůžu se zbavit hlubokého napojení na české tradice, po prvních tónech Mé vlasti jsem měl pocit absolutního domova.“

„Hudební prožitek každého člena orchestru je stejně tak důležitý jako můj.“

„Jeden z nejhezčích způsobů, jak se k orchestru dostat, je mít při všech nárocích klíček k humoru a potěšení.“

JAKUB HRŮŠA se dnes poprvé představí za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků. Ve třech večerech uvede  s prestižním tělesem ryze český repertoár.  V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se Jakub Hrůša zamyslel nejen nad tímto přelomovým debutem v kariéře (chystáme reflexi pátečního koncertu), ale také obecně nad vztahy mezi dirigentem a orchestry,…