PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Otázkou pre mňa zostalo zaradenie piesní z Dvořákovho cyklu ‚V národním tónu‘.“

„Bronislava Smržová sa piesní ujala zodpovedne, oduševnene, s dôrazom na melodickosť a zvučnosť.“

„Druhú polovicu večera ovládol Roman Patočka. Ten do sály priniesol značnú dávku vášne, naliehavosti a suverénnej virtuozity.“

Rok českej hudby sa spája predovšetkým s autormi, akými sú Smetana či Dvořák. „Štvorkové“ roky nám však môžu pripomenúť aj iných umelcov, napríklad Oskara Nedbala, od ktorého narodenia tento rok plynie rovných stopäťdesiat rokov. Skladateľ, violista a dirigent sa preslávil v mnohých odvetviach klasickej hudby. Nesmrteľnosť mu pritom azda najviac zabezpečila opereta Polská krev. Spolok Lieder society si však k oslave, ktorá prebehla 20. októbra v pražskom Hlahole, vybral inú časť Nedbalovej tvorby – jeho piesňové opusy.

„Novodobá premiéra není jen určitou hudební kuriozitou, ale je především důležitým příspěvkem k obnovení historické paměti celého regionu.“

„Tomuto poslání slouží současná inscenace opravdu znamenitě. S velkou pokorou, zodpovědností a nasazením.“

„Skutečnou hudební radost přinesly publiku operní sbory. Ty byly nejen precizně nastudované, ale sboristé prokázali i skvělé herecké schopnosti, které ještě podtrhl jejich ryzí zápal.“

Majestátní hradba Krušných hor překvapivě uzavírá průhledy některými ulicemi severočeských Teplic. Přísnost a zdánlivá nedostupnost horského hřbetu, který se občas skrývá v mlžném oparu, působí doslova magicky. Přitahuje váš pohled a probouzí fantazii. Kulisa jako stvořená pro pohádku… Právě do Krušnohoří je zasazen děj pohádkové raně romantické opery Perkmon (Der Bergmönch) Josepha Matthiase Wolframa, jejíž scénické provedení v Krušnohorském divadle v Teplicích uzavřelo ve čtvrtek 20. června 59. ročník Hudebního festivalu Ludwiga van Beethovena.

„Lázně Luhačovice mají na hlasové ústrojí blahodárný vliv. Hlasivky a pěvecké ústrojí vůbec – to jsou svaly. Zpěvák, chce-li být světový, podléhá stejným pravidlům, jako vrcholový sportovec.“

„Operní provoz je bezohledný a krutý, česká divadla si pěvce nevychovávají. Chtějí silný a plný výkon, jenže takhle se pomalu vytrácí základ zpěvu, italské bel canto, krásný zpěv, který je základem pro interpretaci zejména italských oper.“

„Prošel jsem také mnoha scénami v zahraničí a setkal se se spoustou světových pěvců, kteří mne zasvěcovali do svých technických tajů. Chtěl bych tyto nabyté zkušenosti předávat mladým, kteří chtějí dobýt operní pódia.“

Vladimír Chmelo je významný český operní pěvec, který zpíval na předních světových operních scénách a šest let i v Metropolitní opeře v New Yorku. Je držitelem Ceny Thálie pro rok 1998 za roli Fanuela v Boitově opeře Nerone. Po těžké autonehodě se začal věnovat pedagogické činnosti a operní produkci. Nyní realizuje mistrovské pěvecké kurzy v Luhačovicích.

„V prvním obsazení na sebe výrazně upozornily obě klíčové sopranistky v rolích Královny noci a Paminy – Bronislava Smržová a Markéta Klaudová.“

„Musím pochválit Sbor opery Jihočeského divadla se sbormistrem Martinem Veselým. Jeho vstupy působily v homogenitě zvuku a pevnosti intonace profesionálním dojmem.“

„Věková proporce publika obou premiér byla až zázračně vyvážená. Toto je ovšem událostí roku!“

Divadelní sezónu Jihočeského divadla v Českých Budějovicích zahájila Mozartova poslední opera – Kouzelná flétna, v sále DK Metropol. Premiéra se uskutečnila 4. listopadu, druhá premiéra následovala dne 5. listopadu. V hudebním nastudování šéfdirigenta Davida Švece, v režii Petra Haška, šéfa Malého divadla, což je v Českých Budějovicích součást Jihočeského divadla. Scénu a kostýmy navrhli Ján Tereba a Anna Scheffel Brotánková, důležitý světelný design realizoval Karel Šimek. Nutno hned v úvodu akcentovat, že byla zvolena verze v českém jazyce, tedy překladu z německého originálu Schikanederova libreta. Zpěvní texty obstaral v operním žánru zkušený Vojtěch Spurný, překlad prózy dvojice Petr Hašek a David Košťák. Je obdivuhodné, že se inscenátorům podařilo obsadit dvojmo nejen pěvecky velmi náročné role (výškově vypjatá Královna noci a naopak extrémně hluboko polohově posazený Sarastro), ale alternují se všechny partie. Očividně se očekává od inscenace návštěvnicky mnoho, vidím ji na programu divadla nejen na Silvestra, ale i na Nový rok.