PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Je třeba říci, že Alinde Quintet opravdu výborně hraje.“

„Svěží tempo, pregnantní rytmus, vysoké smyčce spolehlivě zastoupila flétnová sóla a při celkové sevřenosti nechybělo celou dobu dramatické napětí.“

„Překvapivě dobré dílo na to, že jde o zcela neznámého skladatele.“

Alinde Quintet nadchnul v programu, ve kterém byla tři díla ze čtyř naprosto neznámá. Stalo se tak v rámci komorního cyklu Prague Philharmonia v místě, který by každý pražský návštěvník koncertů měl někdy zažít. Koncert se konal v Barokním refektáři Profesního domu MFF UK na Malostranském náměstí, což je typický podlouhlý barokní sál v prvním poschodí bývalého kláštera, jenž přiléhá ke sv. Mikuláši.

„Inscenace Magnardovy opery Guercœur bylo představením, kdy si divák povzdechl, proč se tato opera nehraje?“

„Maškaráda se ukázala jako velice vtipnou komickou operou.“

„Čajkovskij považoval Čarodějku za svou nejlepší operu.“

Trojici u nás v podstatě nehraných oper – dvě z nich dokonce nikdy – uvedl operní dům ve Frankfurtu nad Mohanem ve třech po sobě jdoucích dnech 13. až 15. února. Volba padla na Magnardova Guercœura, Nielsenovu Maškarádu a Čajkovského Čarodějku. Přes nejednotnou kvalitu provedení lze hovořit o počinu, který přináší čerstvý vzduch do světového operního dění.

„Výrazově závažný začátek rozezněl orchestr s žádoucí intenzitou a rytmicky přesnou akcentací, jež nenechala ležet ladem ani synkopované pasáže bezpečně se ukrývající v Mozartově partituře.“

„Pokud v sobě první věta nesla obsahovou dualitu dramatického neklidu a měkké plynulosti, druhá věta se ponořila do citově rozechvělé formy vzdáleně připomínající emoční rozjitřenost expresivně rozpitého 19. století.“

„Všudypřítomné válečné utrpení vstoupilo do díla v podobě pochodových, agresivně doléhajících bicích a útrpně se svíjejících disonancí, které Nielsen zakomponoval do jinak rozšířeně tonální substance skladby.“

Význačná osobnost americké dirigentské scény Alan Gilbert uvedl ve Dvořákově síni dvě orchestrální skladby dánského skladatele Carla Nielsena. Okořeněn mozartovskou klavírní melodikou vstoupil středeční koncert do povědomí některých posluchačů jako programově ne zcela koherentně řešená událost, jež ovšem zaujala skvělým výkonem klavíristy Krilla Gersteina a zvukově opulentně vygradovanou hrou České filharmonie…

„Vzhlížím k panu dirigentu Byčkovovi, udělal u vás ohromný kus práce.“

„Nielsenova Pátá symfonie v sobě má hluboce zakořeněnou lidskost, nese silný protiválečný apel.“

„Mou vlast považuji za jeden z největších dosažených úspěchů v klasické hudbě.“

Patří k nejvytíženějším dirigentům dneška. Zastává post šéfdirigenta orchestru NDR Elbphilharmonie v Hamburku, hudebního ředitele Královské opery ve Stockholmu, hlavního hostujícího dirigenta Tokyo Metropolitan Symphony a čestného dirigenta Královské filharmonie ve Stockholmu. Obdržel dvě ceny Grammy a renomé si vydobyl i jako dlouholetý šéfdirigent Newyorské filharmonie. Ve světě je uznáván i jako úspěšný propagátor díla dánského skladatele Carla Nielsena… Alan Gilbert 18. prosince debutuje s Českou filharmonií. Na programu je nepříliš známá, avšak o to působivější tvorba právě tohoto dánského pozdního romantika. Jeho předehru Helios a Symfonii č. 5 doplní Mozartův Koncert pro klavír a orchestr č. 20 d moll v podání Kirilla Gersteina.

„Na svatojakubském varhanním festivalu vystoupil dánský varhaník Jakob Lorentzen.“

„V programu se věnoval Bachovi, francouzské hudbě a významnému dánskému skladateli Carlu Nielsenovi.“

„Provedl také Moto ostinato Petra Ebena.“

Na předposledním koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba vystoupil dánský sólista Jakob Lorentzen. Svůj recitál 12. září zahájil skladbou Petra Ebena a uzavřel jedním z velkých jmen francouzské hudby, totiž Olivierem Messiaenem. Hudbu své země také neopomněl.

„Soutěže jsou pro nás hlavně podnětem k sebezdokonalení.“

„Hledání společného zvuku je práce na dlouho. Možná nekonečná.“

„Na podzim nás čeká účinkování na festivalu Lípa Musica, kde s Adamem Plachetkou provedeme kompletní Biblické písně v úpravě Kryštofa Kosky pro dechové kvinteto.“

Alinde – severské ženské jméno, píseň Franze Schuberta, ale také název mladého českého dechového kvinteta, které za sebou má i přes krátké působení na hudební scéně množství soutěžních i koncertních úspěchů. Genealogii názvu, co v sobě skrývá také německou mutaci názvu českého národního stromu (Linde = lípa), vysvětlila hobojistka souboru a zároveň členka Filharmonie Brno Barbora Trnčíková. Rozhovor portálu KlasikaPlus.cz poskytla krátce před zkouškou kvinteta – těleso čeká vystoupení na dvořákovském festivalu v Příbrami (14. května), zájezd do Británie a hlavně debut na festivalu Pražské jaro (25. května), později také jedna z nejprestižnějších evropských soutěží.

„Doslova sluchové dobrodružství nabídlo Luminarium Kryštofa Mařatky ve skvělé interpretaci jeho syna Yana Mařatky.“

„Nedělaly mu potíže ani extrémní klarinetové polohy, evokující svým témbrem zvířecí roh, kostěné píšťaly, tibetské trubky, čínskou hudbu, židovský klezmer, maďarský čardáš či hudbu Balkánu.“

„Filharmonie Hradec Králové v podstatě nemá limity ohledně repertoáru.“

„Z Aladinovy lampy vypustíme džina všech hudeb světa a nových stylů na orientálním trhu melodií.“ Toto poetické moto z programové brožury koncertu Filharmonie Hradec Králové 14. března nejlépe vystihlo dramaturgický záměr nevšedního večera. Výčet zastoupených autorů mohl totiž při prvním pohledu působit poněkud nezvykle, až chaoticky: Prokofjev, Mařatka, Verdi, Nielsen, Borodin.

„Každá tradice buď roste, nebo slábne; již stagnace je projevem úpadku: časté opakování stejných skladeb tradici neprospívá.“

„V gregoriánském chorálu jsem našel spoustu jedinečných věcí, o kterých jsem dříve neměl tušení a které výrazně promlouvají do přítomnosti.“

„Krása není v oslnivých výkonech, v nadšení publika a v médiích. Krása může být neúspěšná a může skončit i na kříži.“

V dalším dílu volné série rozhovorů s brněnskými skladateli se o poslání hudby, kompozicích v unisonu, ale také třeba o konci postmoderny pro portál KlasikaPlus.cz rozhovořil Pavel Zemek Novák.

„Dominovali Dominik Sedlák na klarinet a Kateřina Čechová na příčnou flétnu, kteří své drobné sólové výkony zvládali na téměř profesionální úrovni a byla radost slyšet jejich vycizelovanou a promyšlenou hru plnou energie.“

„Od počátku bylo jasné, že se posluchači nebudou nudit a následující skladba jim v podání studentsko-pedagogického sexteta pořádně rozproudí krev v žilách.“

„Všem přítomným se podařilo zprostit studu a nebáli se experimentovat s vlastními možnostmi, čímž se jim podařilo naplnit záměry autora, že každý může tvořit umění.“

S podtitulem Mezi nebem a zemí vystoupili ve čtvrtek 19. října v rámci druhého ročníku festivalového projektu Nový svět Moravského podzimu studenti Hudební fakulty JAMU. Ti sami připravili dramaturgii tří koncertů. Tři různá místa v Besedním domě a jeho blízkosti rozezněla díla pro dechová uskupení Carla Nielsena a Henriho Tomasiho nebo i slavná jazzová baletní suita Bohuslava Martinů. Závěr programu zpestřilo happeningové dílo studenta multimediální kompozice Martina Jandy, kterému se podařilo z posluchačů vytvořit aktivní umělce.

„Soutěž Carla Nielsena znamenala asi nejtěžší chvíle mého života. A současně ty nejkrásnější.“

„Mám v hudbě opravdu rád všechno. Rád ztvárňuji každý aspekt, nevybírám si období.“

„Hudební partneři si nemůžou dobře rozumět jen v muzice, musí se shodnout i v životě. Známe se dopodrobna, víme o svých přednostech i o svých slabostech. A umíme si vzájemně pomoci.“

Pětadvacetiletý estonský houslista Hans Christian Aavik je loňským vítězem Mezinárodní soutěže Carla Nielsena v dánském Odensee. Hraje sólově i v duu se svou ženou, nadanou klavíristkou Karolinou Aavik, Žukovou za svobodna. Pojí je nejen společný život, studia a koncertování, ale i nahrávka Enescovy sonáty a současných autorů v řadě Rising Stars u Deutsche Grammophon…

„Maestro Blomstedt dirigující bez taktovky interpretaci vtiskl jasnou architekturu znění s výjimečnou hloubkou v rozpětí dynamiky.“

„Kavakasův dialog s orchestrem byl samozřejmý a na vysoké úrovni, fráze virtuóza s Vídeňskými filharmoniky často krásně dýchaly.“

„Dirigent prodchnul interpretaci Nielsenovy Páté symfonie sentimentem a Vídeňské filharmoniky vedl v pestré škále emocí s působivě dramatickou intenzitou výrazového spektra.“

Romantická díla německého skladatele, dirigenta a klavíristy Johannesa Brahmse (7. 5. 1833 – 3. 4. 1897), čestného občana Hamburku a Vídně, který se za svého života stal čestným členem Společnosti přátel hudby ve Vídni, patří dlouhodobě ke standardnímu repertoáru Vídeňských filharmoniků. Ve Zlatém sále, sídle světoznámého rakouského tělesa, kde slavný skladatel i dirigoval, vzdali komponistovi krátce před jeho dubnovým výročím krásnou poctu Vídeňští filharmonikové, legendární švédský dirigent Herbert Blomstedt a fenomenální řecký houslista Leonidas Kavakos. Brahmsův Koncert pro housle D dur, op. 77 představili po sérii třech koncertů v sídle tělesa s velkým úspěchem i ve Vídeňském koncertním domě.

„Bohužel musím konstatovat, že dramaturgie zdaleka neodpovídala názvu večera.“

„Velice oceňuji souhru v části Trh v Isfahánu, kdy jednotlivé nástrojové skupiny hrají proti sobě. Zvládly to na jedničku.“

Immersivní koncerty jsou novým typem produkce v klasické hudbě. Mají vtáhnout posluchače do ještě většího kontaktu s hudebníky a s hudbou obecně. Psali jsme o nich v tomto rozhovoru. Dva koncerty proběhly v rámci Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram v roce 2019, jeden v Domě Natura, druhý ve waldorfské škole v Příbrami. Na ně měl plynule navázat i festivalový koncert 5. června 2022 na Svaté Hoře u Příbrami; měl v odlehčené podobě přinést pohled na díla Dvořákových žáků a následující generace amerických skladatelů, u nichž lze vysledovat vliv Dvořákova působení v Americe. Řekněme hned, že nepřinesl.

„Živý koncert nic nenahradí. Ale budeme připraveni použít některou z vymožeností, které jsme se všichni během covidu naučili.“

„Mistr zvuku Jakub Hadraba nám vyšel hodně vstříc a i na postprodukci, aby nahrávku vymazlil, strávil neskutečně mnoho času.“

„Nejaktuálněji úvahy směrují k vlastní malé koncertní řadě.“

Flétnista Oto Reiprich, hobojista Jan Souček, klarinetista Jiří Javůrek, fagotista Jan Hudeček a hornistka Kateřina Javůrková – dechové kvinteto Belfiato Quintet – během dvou let koronakrize nezaháleli. Výsledkem je CD s názvem Elements s hudbou Samuela Barbera, Paula Hindemitha, Arvo Pärta, Carla Nielsena a Henriho Tomasiho…