PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Přestože se jednalo o koncert k poctě Bachovi, nezazněla ani jedna skladba interpretována dle barokních zvyklostí.“

„Tehdejší třímanuálový nástroj s 41 rejstříky byl tedy vlastně Bachovým současníkem!“

„Pavel Černý se pokusil zprostředkovat publiku fascinaci odkazem a hudbou Johanna Sebastiana Bacha tak, jak ji vnímali autoři 19. a 20 století.“

Jméno německého skladatele Johanna Sebastiana Bacha (1685–1750) zná snad každý. Říká se: „Bach je jako chléb a ten se nepřejí.“ V letošním roce slaví tento velikán 340 let od narození a současně 275 let od úmrtí. Proto se stal jedním z pilířů letošního ročníku Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci. Třetí koncert festivalu nesl podtitul Bachovi následovníci a obdivovatelé a zazněly na něm rozmanité skladby od baroka až po 20. století úzce spjaté s bachovskou tematikou, avšak viděny optikou období romantismu. Interpretem večera byl český varhaník Pavel Černý.

„Krásná Romance z Klavírního koncertu a moll Clary Schumann se v rukou Onutė Gražinytė doslova vznášela.“

„Steven Isserlis svůj nástroj Stradivari rozezněl precizně v duchu posledního tvůrčího vrcholu Roberta Schumanna.“

„Lucy Crowe pojala svou roli jako andělský hlas a skutečně zněla jako hlas z nebes.“

Dvořákova Praha zaujala v letošním 18. ročníku ambiciózními koncerty se širokým repertoárem a četnými umělci nejvyšší úrovně. Sobotní večer 20. září v Rudolfinu se stal přímo jedním z pilířů letošního festivalu a Dvořákova síň zaplněná hojně také posluchači ze zahraničí očekávala koncert, na který se nezapomíná. Zněla díla manželů Schumannových a po přestávce také Martinů. Sólisty doprovázel orchestr Prague Philharmonia, zpíval i Pražský filharmonický sbor a celé provedení řídil Robert Kružík.

„Bella Adamova pečlivě modulovala každou slabiku německého textu. Stejně pečlivou deklamaci předvedla i Tamara Morozová v češtině.“

„Píseň brněnské skladatelky Agnes Tyrell zazněla v novodobé premiéře. Hudebně je natolik invenční, že by si zasloužila pevné místo v repertoárech současných pěvců.“

„Díky citlivému režijnímu vedení se celý večer stal důstojnou vzpomínkou na zesnulé, ani v jednom případě nesklouznul do laciných zkratek.“

Lieder Society, která dlouhodobě propaguje písňový repertoár, uvedla 4. listopadu ve spolupráci se společností Run Operun poloscénickou site-specific performance Písně ztracených duší, která reflektovala doznívající dušičkové svátky. Na programu byly písně Johannesa Brahmse, Franze Schuberta, Clary Schumannové, Franze Liszta, Gustava Mahlera, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Antonína Vojtěcha Horáka, které měly jednotící linku ve fascinaci estetikou temnoty, nadpřirozena a smrti.

„Robert a Clara se přirozeně ovlivňovali, protože si navzájem porovnávali a sdíleli své nápady a skladby, ale přesto mám pocit, že se stylově liší.“

„Pokud budu interpretovat stejnou píseň s různými klavíristy, bude se vždy lišit podle toho, s kým zrovna zpívám – to je na tom to krásné.“

„Malcolm je jedním z nejcitlivějších, technicky nejlépe vybavených klavíristů s obrovskými znalostmi písňové tradice, historie a jazyků. A je také dobrý zpěvák!“

Letošní Pražské jaro přivítá mimo jiné i švédskou sopranistku Miah Persson. Pěvkyně, která na světové operní scény vstoupila na přelomu tisíciletí, se zapsala do povědomí především v rolích z oper W. A. Mozarta, s nimiž se objevila v Salcburku, Metropolitní opeře, Královské opeře Covent Garden či na festivalu v Glyndebourne. Ztvárnila například i Maršálku v Růžovém kavalírovi Richarda Strausse a další úlohy. Do jejího uměleckého portfolia patří též písňové projekty a právě jeden originální představí spolu s pianistou Malcolmem Martineauem pražskému publiku.

„Jitka Čechová pořad proložila třemi špičkovými díly pro sólový klavír.“

„Národnostně zaměřený návštěvník by možná zalitoval, že se zpívalo jenom německy a francouzsky, ale z uměleckého hlediska byl výběr bezchybný, zachovával pestrost i jednotící linku.“

„Martin Prokeš má komorní projev a je zřetelné, že vyrůstal na duchovní hudbě. Neopanovává prostor a neuslyšíme od něj velké drama, zato pečlivě promýšlí i detaily a jeho největší síla je v dlouhých ztišených soustředěných pasážích.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica dospěl do závěrečné třetiny. Na českolipském koncertu v sobotu 7. října dvě klíčové osobnosti pořadatelského týmu vystoupily v roli interpretů.

„Grieg byl určitě ovlivněn Schumannovým Klavírním koncertem a moll, zároveň však už je slyšet jeho rostoucí zájem o norskou lidovou hudbu.“

„Vezmeme-li v úvahu, kam až se hudebně dostal jako vizionář Richard Wagner, pak je Griegova často idylická hudba až do konce mnohem romantičtější. Třebaže Wagnera přežil o dvacet let.“

„Norové vděčí Griegovi za to, že se dostali na evropskou kulturní mapu a že jsou na ní trvale přítomni.“

Známe ho z nejobvyklejších podobizen jako bělovlasého drobného muže s velkým knírem. Studoval v Lipsku a svou nejznámější skladbu napsal v Dánsku, ale duší byl Nor – milovník norské přírody a kultury, vlastenec a republikán. Jeho život začal i skončil v Bergenu na západním pobřeží země. Edvard Grieg, pianista a skladatel, zemřel jako čtyřiašedesátiletý v roce 1907 ve městě, kde se narodil 15. června 1843, před 180 lety.

„Od té doby dokázala mnoho, vlastně jakoby už dávno téměř vše.“

„Do tuzemského koncertního dění dostává hudbu, kterou nikdo ze staré gardy kdysi slavných pěvců nikdy nezpíval. A nebo ji nezpíval tak, jak dnešní pohled a vkus umožňuje a žádá.“

„V roli Carmen a také v Mahlerových písních s orchestrem a pak i v několika soudobých kompozicích dospěla nejdál v rámci možností svého hlasu.“

Magdalena Kožená, mezzosopranistka světového renomé, má za sebou osmadvacet let na světových pódiích a před sebou jako nejbližší úkol Monteverdiho operu L’incoronazione di Poppea v Barceloně. Je však také zakladatelkou nadačního fondu cíleně podporujícího tuzemské základní umělecké školy a systematicky přispívajícího k dalšímu rozvíjení nadání a růstu uměleckých talentů, včetně dětí se zdravotním či sociálním znevýhodněním…

„Jeho tvorba všechny dobové bouře přestála a již více jak sto let patří k základnímu repertoáru evropské hudby. Stejně jako ta Wagnerova.“

Typově byl Brahms blízký Beethovenovi. A stejně jako Beethoven, i on začínal uměleckou kariéru jako úspěšný, po Evropě koncertující pianista.“

„Z řady důvodů, které jsou od té doby předmětem spekulací, se s Clarou nevzali. Oba dali přednost hudbě.“

Jsem zamilován do hudby, miluji hudbu, nemyslím na nic nežli na ni a snad ještě na to, co mi dělá hudbu krásnější, napsal v jednom dopise Johannes Brahms, skladatel a pianista považovaný za posledního velkého autora klasické německé hudební tradice. Pocházel z Hamburku, žil ve Vídni. Celoživotně ho hluboká platonická láska pojila s klavíristkou Clarou Schumannovou, celoživotně zůstal starým mládencem. Dnes se připomíná 190 let od jeho narození.

„Sonáta jako celek vyzněla až symfonicky s nepotíráním potřebných beethovenovských kontrastů.“

„Závěrečná čtvrtá věta ve formě rondo Allegro assai byla interpretována doslova fantasticky.“

„Ardašev výborně vystihl jakýkoli náznak Schumannovy polyfonní práce.“

Igor Ardašev je v této sezóně rezidenčním sólistou Plzeňské filharmonie. Ta pořádá festival Smetanovské dny v Plzni, které právě probíhají. Ardašev proto dostal příležitost se představit i v sólovém recitálu, ve kterém oslnil téměř plný sál posluchačů plzeňského Domu hudby.

„Markéta Cukrová předvedla vysokou míru pěvecké kultivace, schopnost piana i pianissima, ale na straně druhé neváhala poskytnout auditoriu i nosná prostorová forte svého neobyčejně příjemného, ve všech polohách až ideálně kulatého tónu.“

„Výborní pěvci nechť mi odpustí, jejich výkony byly imponující, ale dvojité bravo volám klavíristovi Ahmadu Hedarovi.“

64. ročník významného Národního festivalu Smetanova Litomyšl je již v plném proudu a vedle velkých koncertů na zámeckém nádvoří lze vždy zaznamenat také zajímavé komorní koncerty. Nemívají tak velkou návštěvnost jako ony zmíněné, proto se odehrávají v komornějším prostředí Zámecké jízdárny, navíc mimo večerní čas. Takového rodu byl i písňový koncert mezzosopranistky Markéty Cukrové, basbarytonisty Romana Hozy a klavíristy Ahmada Hedara z písňové i klavírní tvorby především Roberta Schumanna a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v neděli 12. června ve 14:30 hodin v Zámecké jízdárně atraktivního litomyšlského zámku.

„Po celé sezóně je člověk už docela unavený, ale v Litomyšli to vždycky nějak záhadně přejde.“

„Na koncertním pódiu má vzduch jinou hustotu. Divadelní jeviště je úplně jiný vesmír.“

„Jakými slovy mluvíme o lásce v životě, takové barvy a výraz pro ni hledáme v hlase.“

Rodinné vazby a stejné období, to je pojítko dramaturgie koncertu s podtitulem Láska za časů romantismu, který uvádí Smetanova Litomyšl 12. června od půl třetí odpoledne. Na programu budou mimo jiné výběry z písňových cyklů představitelů vrcholného německého romantismu, Roberta Schumanna a jeho manželky Clary Schumannové a vedle nich Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a jeho starší sestry Fanny Hensel-Mendelssohnové. Přednesou je mezzosopranistka Markéta Cukrová a barytonista Roman Hoza…

„Jsem nadšen, když skvělí lektoři z Německa řeknou, že by si nás nejradši pozvali do své země, abychom i tam zorganizovali takovou školu, jako je Mezinárodní letní škola staré hudby ve Valticích.“

„Panika a z ní plynoucí protikoronavirové restrikce jsou a budou daleko horší než koronavirus samotný.“

„Autentická interpretace staré hudby je na straně ctnosti, která brání svobodný prostor.“

Pro Olomoucké barokní slavnosti připravila Musica Florea hudbu Clary Schumannové, uvádí Antonína Dvořáka, hraje s převozným barokním divadlem staré opery, věnuje se Bachovi a Zelenkovi, Biberovi, Vranickým, Josefu Leopoldu Dukátovi a Václavu Horálkovi… Dirigent a violoncellista Marek Štryncl, který za tím vším už třetí desetiletí stojí, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje „barokáře“ i Václava Talicha,…

„U nás se opravdu dře od rána do večera. Já třeba začínám ráno v půl osmé a končím po deváté večer.“

„V neděli bude slavnostní benefiční koncert pro Nadační fond profesora Pavla Pafka, na kterém vystoupí Dagmar Pecková, Miroslav Sekera a Roman Patočka.“

„Jihočeské klavírní kurzy nejsou jen výchovou nadaných adeptů klavírního umění.“

Právě dnes, 29. června, byl zahájen 33. ročník Jihočeských klavírních kurzů. Vznikly z iniciativy prof. Zdeny Janžurové, významné osobnosti české hudební pedagogiky. V roce 1986 ve spolupráci s Českou hudební společností v Praze položila základ Jihočeského hudebního festivalu a hudebních kurzů v Písku pro mladé klavíristy a houslisty. Záhy pak přizvala ke spolupráci prof. Janu Korbelovou, která její práci úspěšně rozvíjí…