PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pražské jaro on-line také on-line vzniká. O dalších položkách programu se jedná.“

„Festivalový koncert se vůbec poprvé uskuteční i v Brně.“

„Má vlast sice nebude moci zaznít živě, ale 11. a 12. května ji odvysílají televize a rozhlas.“

Více než deset koncertů živě přenášených z pódií pěti pražských koncertních síní, z Brna a ze Spojených států amerických a k tomu záznamy legendárních festivalových programů z uplynulých dekád, rozhovory s umělci a pohled do zákulisí příprav netradičního ročníku. To vše bude tvořit jedinečnou formu 75. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro,…

„Je to období náročné, ale zároveň očistné“

„Myslím, že delší čas na přípravu je pro naše hudebníky cenný.“

„Naši zahraniční partneři věří, stejně jako my, že situace se v dohledné době uklidní.“

Vystoupení v Elbphilharmonie nebo na Pražském jaru a mnoho dalších projektů musela ve svém diáři škrtnout Česká filharmonie. I naše přední těleso je teď v existenčním ohrožení. Snaží se, stejně jako menší soubory a jednotlivci nejen přežít, ale i pomáhat. A dělá domácí úkoly. Orchestr totiž čeká výroční sezona, která bude umělecky nesmírně náročná, takže se hráči chystají na podzimní koncerty, říká mimo jiné v RozhovoruPlus ředitel České filharmonie David Mareček.

„Do Bachovy hudby se můžete nořit jakkoli hluboko – a vždy tam najdete něco ohromujícího.“

„Bach pokaždé ´zafunguje´, jak se dnes s oblibou říká.“

„Bach je nezničitelný.“

V sobotu 21. března a pak znovu v úterý 31. března uplyne 335 let od narození Johanna Sebastiana Bacha. Záleží na tom, podle kterého kalendáře, jestli podle toho, který platil v roce 1685, nebo podle toho dnešního. I tom hovořila KlasikaPlus se skladatelem a sbormistrem Lukášem Hurníkem. Nicméně hlavní otázky se týkaly Bachovy hudby. A protože je zpovídaný šéfredaktorem stanice D–dur Českého rozhlasu, která nabízí 24 hodin denně klasickou hudbu, tak samozřejmě přišla řeč i na aktuální vysílání k Bachovu výročí.

„Robert Carsen speciálně pro Brno připraví Janáčkův Osud.“

„V roli Kostelničky se na festivalu objeví světoznámá sopranistka Karita Mattila.“

„Za hudební podobou Händelovy Alciny bude stát Václav Luks se svým barokním orchestrem Collegium 1704.“

Janáčkova opera, soubor Národního divadla Brno, chystá do příští sezóny nové inscenace Pucciniho a Čajkovského děl, uvede Händela, dva velké koncertní projekty a titul připravený společně se souborem baletu. Na 8. září plánuje Zahajovací open air koncert na piazzetě před Janáčkovým divadlem. Největší pozornost ale upoutá novým nastudováním dvou oper Leoše Janáčka – Osudu a Její pastorkyně.

„Ve spolupráci s velvyslanectvím jsme uspořádali společný projekt – venkovní Festival České republiky v Moskvě s návštěvností 55000 diváků.“

„Takové zázemí v Moskvě má pouze Česká republika a Slovenská republika.“

„Český dům poskytl zázemí Pražskému filharmonickému sboru poprvé a doufáme, že ne naposled.“

Pražskému filharmonickému sboru poskytl v Moskvě při jeho nedávném zájezdu zázemí Český dům, který je součástí Českého centra. Jeho ředitelka Hana Skládalová v rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje rozmanité činnosti centra a také postavení české kultury v Rusku. A připomíná i další koncerty českých hudebníků v ruské metropoli.

„Velký symfonický orchestr P. I. Čajkovského je tělesem s bohatou a dlouhou historií.“

„Sál je už na pohled velmi elegantní a jeho akustické podmínky jsou opravdu výjimečné.“

„Pražský filharmonický sbor dělal čest sobě i svému sbormistru velmi inteligentní interpretací a kromě toho i dokonalou výslovností.“

Naše přední profesionální sborové těleso navštívilo v uplynulých dnech Moskvu, kde ve spolupráci s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského a Vladimirem Fedosejevem zahájilo v sobotu večer festival k výročí narození Ludwiga van Beethovena a Petra Iljiče Čajkovského. Stalo se tak teprve třetím českým interpretem, který vystoupil v nové chloubě ruské metropole – koncertním sále v Zarjaďje.

„Hlavní postavou se stal díky výrazově podmanivému zpěvu francouzský tenorista Mathias Vidal.“

„Václav Luks inicioval všechny nuance a v žádném z pěti dějství nenechal ani na chvíli opadnout tah a napětí.“

„Orchestr měl ve svých řadách nejen hráče na obvyklé nástroje, ale také skvělého bicistu.“

Václav Luks nastudoval a po Evropě hraje barokní operu Les Boréades od Jeana-Philippa Rameaua. Tragédie lyrique zachycuje starověkou báji o královně a potomcích bohů, o osudových předurčeních a nečekaných překvapeních. Končí po dvou a půl hodinách dobře, mladému páru nakonec nic nestojí v cestě. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 s osmi sólisty po středečním koncertním uvedení díla v Theater an der Wien v rakouské metropoli pokračuje s projektem do Versailles a pak do Moskvy.

„Máme před sebou řadu měsíců, během nichž nás bude provázet víc než předtím a potom Beethovenova hudba.“

„Osobnosti jako Jakub Hrůša, a určitě i další podobní, dávají příslib, že nic nekončí, naopak.“

„Ani dvacátá léta by nám neměla odebrat radost z hudby a nějaký ten kousek idealismu.“

Ve dvacátém století přinesla dvacátá léta mnoho nového. Po skončení Velké války přišla reakce v podobě bezstarostného uvolňování – hranic, kulturní výměny a uměleckých pravidel i morálky. Přišla moderní doba a prosperita a s nimi nejen jazz a nové tance, ale také sport, emancipace žen, auta, černé desky… a rozhlas. Co přinesou dvacátá léta jedenadvacátého století, krom další a další kulturní rozmanitosti, teď asi neodhadneme. Možná se ani neshodneme, jestli už začala rokem 2020, což říká selský rozum, nebo začnou až s rokem následujícím, což tvrdí někteří vědci. Tak si aspoň přejme, ať nám přinejmenším v hudbě neodnesou příliš mnoho z toho podstatného, co by mělo raději co nejdéle zůstat.

„Scarlattiho Vánoční mše evokuje klidnou, ztišenou atmosféru, intimní, kontemplativní, tlumeně okouzlenou, emotivní.“

„Hudba zněla mimořádně diferencovaně, neustále modelována a oživována, zněla poutavě, muzikálně, byla potěchou.“

„Kontakt mezi hudebníky a posluchači se odehrával v hlubině souznění nad příjemnou hudbou.“

Po obloze poletují vyplašení ptáci, nad řekou a nad střechami metropole se začínají objevovat první zkušební záblesky, které postupně přejdou v ohňostroje. Praha je plná lidí. Do půlnoci oddělující roky 2019 a 2020 zbývají tři hodiny a z Rudolfina vychází tisícovka svátečně naladěných posluchačů. Barokní orchestr Collegium 1704 v čele s Václavem Luksem nám i sobě v uplynulých devadesáti minutách připravil italskou hudbou z osmnáctého století krásně „jinou“ oslavu Silvestra.

„Lidé potřebují vidět divadlo.“

„V jubilejní sezóně musíme finančně vyjít s tím, co bylo v minulých letech.“

„Nejsem proti experimentům, ale musejí být inteligentní a musejí vycházet z hudby.“

Má za sebou nespočet operních představení a operních koncertů, dirigoval v Japonsku, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku, Německu, Rusku, Egyptě, Brazílii, Číně a Spojených státech, doprovázel Editu Gruberovou, Petra Dvorského, Montserrat Caballé, Gabrielu Beňačkovou, Jelenu Obrazcovovou, Ilonu Tokody, Lawrence Brownleeho, Mojcu Erdmann, Pavla Bršlíka, Petra Mikuláše, Evu Urbanovou… Je stálým hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie a od roku 2008 šéfdirigentem Opery Slovenského národního divadla. Teď je druhou sezónu i jejím ředitelem. Rastislav Štúr, letošní padesátník, bratislavský rodák a absolvent brněnské JAMU, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, chce dělat operu pro lidi. Uvažuje o cestách k naplňování nejvyšších uměleckých cílů a upozorňuje, že obě bratislavské budovy, v nichž SND hraje, potřebují rekonstrukci. Ta historická hodně velkou.

„My si vlastně můžeme točit, co chceme. Ale na financování nahrávek se významnou částkou podílíme sami.“

„Funguje to tak, že lidé, kteří stojí o to, aby ta která nahrávka vyšla, si ji prostě zaplatí…“

„Nahrát skladbu na CD nestačí. Je důležité ji také hrát na koncertech.“

Collegium 1704 se chystá vydat nahrávku Zelenkovy liturgické skladby Missa 1724. Dílo nově sestavil Václav Luks z jednotlivých samostatných částí mešního ordinária, které drážďanský hudebník českého původu napsal v první polovině 20. let 18. století. Do pokrytí projektu Collegium 1704 zapojilo i crowdfunding – skupinové financování, propojení kreativních lidí s těmi, kteří je chtějí podpořit…

„Barokní, krásně archaické, a přece i nám emocionálně srozumitelné… jedním slovem výsostně muzikální.“

„Hudba pochází všechna z období pouhých dvou let a Václava Lukse z vytvořil novou celistvou partituru – Missu 1724.“

„Luksovi muzikanti přesně cítí, co má na mysli. A dovedou to, vesměs ihned, maximálně napodruhé, bezezbytku splnit.“

„Tak já pomalu zavolám muzikanty…,“ uzavírá Václav Luks hovor s publikem, když už nejsou žádné otázky. Veřejnosti přístupná zkouška souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 začala před více než půlhodinou jeho výkladem. Dnes se docela protáhl. Aby ne, Jan Dismas Zelenka je zajímavý autor…