PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pomíjivý puls Iana Davise je podnětným dílem, které spojuje existencialistický námět s hypnoticky asociativní hudbou.“

„Režie našla prostor pro jisté anomálie, které v dobrém slova smyslu evokují filmovou poetiku Davida Lynche.“

„Opera ‚Až tu všichni budou‘ Haštala Hapky je nepochybně osvěžením a obohacením současné operní produkce, a to nejen svou bezprostřední kvalitou, ale také pro svou hravou a nenásilnou aktuálnost.“

Ostravské Dny nové opery v sobotu 29. června nabídly dvě silně kontrastní inscenace. Pomíjivý puls (Ephemeral pulse) amerického autora Iana Davise je jednoaktovou ambientní operou na verše Emily Dickinson. Opera Až tu všichni budou českého autora Haštala Hapky je originální retrospektivou teroristického činu spáchaného českým občanem na českém území. Obě opery byly inscenovány v Divadle Jiřího Myrona, provedení řídili Petr Kotík a Patrik Kako.

„Jediným konkrétním předmětem byl papiňák, který sehrál důležitou roli v Russolově zkoumání světa zvuků.“

„Komediální prvky a absurdní dialogy či situace v celé opeře mile překvapovaly.“

„Radostová jako jediná zpívala na otevřený vokál květnaté melodie na tonálním základu, což při většině jejích výstupů působilo vtipně v kombinaci s ruchy z nástrojů intonarumori.“

Divadlo loutek Ostrava se 28. června ve večerních hodinách rozeznělo ruchy, hluky, skřípěním a skříkáním. Festival Dny nové opery Ostrava vzdal operou Hořký konec Russolův poctu italskému futuristovi Luigimu Russolovi a českému filozofovi, teoretikovi umění a také opernímu kritikovi Petru Rezkovi, autorovi libreta. Světová premiéra ve čtyřech obrazech v režii Petra Odo Macháčka obecenstvo přimněla k zamyšlení, zájmu i rozesmání.

„Slovinský režisér Rocc dovedl myšlenkové postuláty Chaloupkovy opery k působivé vizuální a představitelské integritě.“

„Důležitou součástí libreta je také smysl pro humor.“

„Zaprodanec Františka Chaloupky není návodem na to, jak žít či nežít. Není ani operou o někom, kdo má pro vás důležitou zprávu. Je to hra.“

V Ostravě v těchto dnech vrcholí Dny nové opery. 27. června se odehrála v Divadle Antonína Dvořáka světová premiéra opery Zaprodanec českého skladatele Františka Chaloupky. Dílo vzniklo na motivy myšlenek Jana Ámose Komenského a režie se ujal uznávaný slovinský režisér Rocc, který je rovněž autorem scénografické koncepce.

„Česká divadla, orchestry a festivaly ta videa samozřejmě taky chtějí natáčet, ale nikdy jim nezbyl čas, peníze ani energie. Covid všem posunul preference – najednou chtěli videa všichni.“

„Na rozdíl od streamu či přímého přenosu můžete záznam koncertu nebo opery do detailu vykonstruovat a udělat tak z koncertu nebo opery opravdu dramatický zážitek.“

„Některé věci, které fungují na divadle, ve filmu nefungují, a tady nastupuje překlad z divadelní do filmové řeči.“

Covidová pandemie přinesla kultuře hodně strádání a omezení, ale přinesla i nové možnosti. Divadelní představení, opery i koncerty se začaly streamovat a výstupy uchovávat jako paměť doby. Ukázalo se, že to nemusí být jen o mechanickém zaznamenání akce, ale že je možné ke každé události přistoupit specificky a pracovat s novými prostředky. Významnou postavou, která tak vytváří ze streamů nový umělecký obor, je brněnský televizní režisér Jakub Kořínek.

„Divák byl v Trojhalí konfrontován s velmi nezvyklým prostředím. Realizační tým byl rozmístěn nesouměrně prostorem na různých dopravních prostředcích a vyvýšených plošinách.“

„Provedení Nonova Prométhea se nepochybně může řadit k nejvýznamnějším operním realizacím současnosti.“

Dny nové opery 2022 jsou minulostí. Velké finále se konalo v Trojhalí Karolina 30. června, kde zazněla jedna z nejoriginálnějších oper 20. století. Prométheus italského skladatele Luigiho Nona nastudovali dirigenti Jiří Rožeň a Petr Kotík ve scénické realizaci Jiřího Nekvasila a Davida Baziky. Součástí Nonovy opery je živá elektronika, sbor, sólisté a orchestr. Nad provedením jedné z nejpozoruhodnějších oper minulého století se sešli Ostravská banda, Ostrava New Orchestra, Canticum Ostrava a četní sólisté. Prométheus v české premiéře byl uveden v italském originále.

„Čo však mali opery, aspoň rámcovo, spoločné, bol záujem o psychické procesy človeka – či už priamo o percepciu poslucháča, o jeho pozornosť, alebo o fenomén ľudskej pamäte.“

„Emócie sopranistky Markéty Schaffartzik a barytonistu Vojtěcha Šemberu sa pritom ‚za rampu‘ dostávajú ako veľmi autentické a silné.“

Čisto štatisticky jednoznačne najpestrejší večer ponúkol festival Dni nové opery (NODO) 28. júna v ostravskom Divadle Antonína Dvořáka. Na programe boli tento večer tri krátke, komorné, jednoaktové opery: od Lucie Páchovej, Judith Berkson a Jamesa Laytona. Všetky z nich odzneli v premiére.

„Svým způsobem bylo každé dílo osvěžující, neboť přineslo naprosto svébytná řešení, která nelze považovat za povrchní, eklektická či konzumní.“

„Ačkoli značná část dosavadní tvorby Laytona podléhala statickým útvarům, Saudade má naprosto odlišné atributy.“

Dva dny a čtyři opery. Dny nové opery v Ostravě jsou v plném proudu a jejich dramaturgie je podle očekávání plná zážitků a pozoruhodných realizací. Navštívili jsme představení, která se konala ve dnech 27. a 28. června. Během dvou dnů zazněly opery Many Many Women Petra Kotíka, Částečné vzpomínky Judith Berkson, Přiblížit se Lucie Páchové a Saudade Jamese Laytona. Kotíkova velkoplošná opera se odehrála v Divadle Jiřího Myrona 27. června. Tři jednoaktové opery zmíněných autorů byly inscenovány v Divadle Antonína Dvořáka o den později.

„Hlavním hnacím motorem vitálního seniora nebyla v té době radost ze získané svobody a samostatnosti.“

„S kosmopolitou ruského původu bude ČF žádaná a zajímavá se skladbami evropského a světového repertoáru.“

„Veverka a Gemrotův Hobojový koncert – invence, kompoziční um a interpretační mistrovství.“

Rok, za nímž se v lednu ještě stále v duchu ohlížíme, byl rokem stého výročí Československa, rokem Leoše Janáčka a Leonarda Bernsteina, několika nových šéfdirigentů, jubilejního ročníku Smetanovy Litomyšle a desítek dalších zajímavých koncertů a operních představení… A byl také rokem vzniku portálu KlasikaPlus.

„Tvorba postoperní – snaha přinést něco nového, a přesto nezklamat diváka.“

„Téměř všichni skladatelé se opřeli o příběh známý divákům z jiných souvislostí.“

„Spoustu invence i autorův rukopis jsem našla v opeře Jiřího Kadeřábka Žádný člověk.“

 „V opeře Jižní pól od Miroslava Srnky oceňuji snahu o nový přístup a velkou a chvílemi i krásnou invenci.“

„Tento dar dostává několik málo jedinců za století.“