PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pětice hudebníků zaujala především schopností navázat bezprostřední kontakt s publikem i díky a přirozenému uvádění jednotlivých skladeb.“

„Bachův Contrapunctus I nabyl v podání žesťů slavnostní charakter a opět odhalil přednosti nástrojově homogenního obsazení.“ 

 „Partita alla fanfare Zdeňka Lukáše je kompozicí plnou pozitivní energie, která nezapře skladatelův rukopis.“

Nedělní matiné 27. července v krumlovské synagoze patřilo mladé generaci českých žesťařů. Kvinteto PBtet (Prague Brass Quintet), založené v roce 2016 studenty HAMU se zde představilo v nové formaci s trumpetistou Stanislavem Masarykem. Soubor představil program, který spojoval osvědčené skladby barokních mistrů s kompozicemi českých autorů 20. a 21. století. Nechyběla ani světová premiéra skladby Jiřího Trtíka, komponovaná přímo pro krumlovský festival.

„Úpravu Janáčkova zápisu lze ocenit jako projev Colliho otevřené mysli.“

„Colli dokázal, že technicky je schopen zahrát cokoliv.“

„Za takovou zvukovou mohutnost by se nemuseli stydět ani chlapi typu Yefima Bronfmana nebo Jana Bartoše.“

Sólový klavírní recitál Federica Colliho, který se konal v neděli 26. ledna v pražském Rudolfinu, byl už pianistovým druhým vystoupením v rámci recitálového cyklu Českého spolku pro komorní hudbu. Program nabídl mimo jiné zapomenuté transkripce proslulých děl a Colli ve své hře předvedl nejen mistrovskou kontrolu nad nástrojem, ale také originální přístup, neboť notový zápis mnohdy nevykládal doslovně.

„Sonáta pro klavír Domenica Scarlattiho dostala v rukou Denise Stefanova jemný nádech v precizně provedených trylcích, ve volných linkách prozrazovala suverénní virtuozitu.“

„Voříškova Grande Ouverture získala v provedení vynikajících Ivana a Lukáše Klánských orchestrální sytost i vznešenost.“

„Johannes Brahms a výběr z jeho Uherských tanců byl skutečným vrcholem večera, kdy nabídl čtyřruční souhru vždy různým dvojicím klavíristů.“

Pokračování 33. ročníku cyklu Svátky hudby v Praze v úterý 21. ledna neslo výstižný název Tance pro čtyři ruce, šlo tedy o klavírní večer. Výjimku však potvrdil zakladatel projektu, houslový virtuos Václav Hudeček, který po přivítání posluchačů v sále Pražské konzervatoře a představení vynikajících klavíristů Ivana a Lukáše Klánských nabídl vizitku třetího klavíristy Denise Stefanova, talentovaného studenta Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy.

„Program koncertu Visioni di Napoli byl sestaven ze skladeb neapolských a výsostnou neapolskou školou ovlivněných autorů.“

„Galantní styl představili Talenti vulcanici dokonale a ušlechtilým, velmi propracovaným a hluboce procítěným podáním zaujali v ansámblové i sólové hře.“

„Barokní houslista a autor Nicola Matteis byl představen Margheritou Pupulin nádherným, měkce barevným tónem s přesnou rytmikou živelného pojetí.“

Třetí koncert letošního již 25. ročníku Letních slavností staré hudby zavedl posluchače v pondělí 22. července do nádherného Císařského sálu Trojského zámku, který byl tou pravou kulisou italskému souboru Talenti vulcanici.

„Originální myšlenka, její promyšlené zpracování, navíc ještě odskočení do světové klavírní literatury… co víc si na úvod přát?“

„Kahánek zvolil velmi rychlé tempo, které počáteční charakteristický motiv představilo v rovině maximální emocionální vypjatosti.“

„Po tak náročném repertoáru jsem čekala nějaké oddychovější kusy. Přišla ale dvě Chopinova Scherza.“

Zatímco jeho předchůdci v této sezoně zvolili výběrový český repertoár, Ivo Kahánek nás v Roce české hudby překvapil průřezem světovou klavírní tvorbou napříč staletími. Promyšlenou dramaturgii, která českou hudbu oslavila jaksi „z druhé strany“, představil 13. května v Anežském klášteře na závěrečném koncertě letošního ročníku cyklu Hybatelé rezonance. Kahánkův strastiplný návrat z Peru sice způsobil drobnou změnu programu, na uměleckém výkonu se však nepodepsal.

„Protagonistkou večera byla sopranistka Naomi Rivieccio.“

„Alespoň souhrnně zmíníme kolektivní výkon ansámblu Talenti Vulcanici, jejich vynikající a vyrovnanou souhru, respekt ke stylovým zvláštnostem a jedinečné frázování.“

„Obdivuhodné jsou technické nuance v ovládání hlasu, zejména úsporné a jen s mírnou frekvencí uplatněné vibrato.“

Skutečné kouzlo letošního filipojakubského večera v předvečer prvomájového svátku mohli po hudební stránce zažít návštěvníci pravidelného cyklu Collegia 1704 ve vršovickém Vzletu. O to vzácnější, že hudbu, prezentovanou koncertem nazvaným Božská Neapol, v podmínkách domácího koncertního dění můžeme slýchat opravdu jen ojediněle.

„České hudbě nejvíc prospěje, když je dána do nějakého kontextu.“

„V programu není jediná česká nota, ale celkové dramaturgické ladění je Rokem české hudby ovlivněné.“

„U nás je v klavírní interpretaci veliká tradice chopinovského zpěvného světa – a Béla Bartók umožňuje podívat se na klavír ještě jinak, což je myslím velmi zdravé.“

V pražském koncertním cyklu Hybatelé rezonance vystoupí 13. května pianista Ivo Kahánek. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nabitý program nadcházejících dvou měsíců, během nichž zahraje na Pražském jaru, na Smetanově Litomyšli nebo ve Frýdku-Místku na ostravském janáčkovském festivalu, ale také v Hamburku a v perské metropoli Limě. Zamýšlí se rovněž nad Rokem české hudby a podrobně osvětluje, jak s inspirací českými autory a přesto bez české hudby sestavil program pro Hybatele rezonance.

„Myslím, že porota v Cardiffu ho označila za vítěze právem, respektive že rozhodně nebyl horší než jeho soupeři, respektive soupeřky.“

„Pokud soutěže hledají nové hlasy, tak pan Corrado je skutečně přírodní hlas s velkým H.“

„V přídavcích publikum potěšil Vodníkem z Rusalky a je fakt, že takový sonorní bas se v Národním divadle nedá slyšet. Ale zase nutno dodat, že co je za sonorní považováno dnes, nemuselo být sonorní kdysi…“

Přijet do Prahy jako čerstvý vítěz posledního ročníku pěvecké soutěže v Cardiffu je dobrá vizitka. Ital Adolfo Corrado ji navíc vyhrál jako první basista v historii.

„Studentská filharmonie si v provedení Janáčkovy předehry Žárlivost prověřila především zvukovou mocnost své žesťové sekce.“

„Klavírní sólo hrál pianista Alim Bejsembajev, loňského roku ověnčený titulem ‚Umělec nové generace BBC‘.“

„V provedení České filharmonie a za řízení Jakuba Hrůši bylo ale Zrání zjevením.“

Ve středu 21. února 2024 se konal koncert 128. sezóny České filharmonie ve Dvořákově síni Rudolfina. Dvě části koncertu obsadila dvě tělesa pod vedením stejného dirigenta Jakuba Hrůši. Nejprve hrála Česká studentská filharmonie předehru Žárlivost od Leoše Janáčka a poté Druhý klavírní koncert Sergeje Prokofjeva se sólistou Alimem Bejsembajevem. Ve druhé části koncertu hrál orchestr Česká filharmonie symfonickou báseň Zrání od Josefa Suka. Zpívala ženská část Pražského filharmonického sboru sbormistra Lukáše Vasilka. Pozoruhodné a velkolepé.

„Martin Šulc obě díla přednesl naprosto skvělým způsobem. Jejich interpretační tradici vkusně obohatil o práci s dynamikou a agogikou.“

„Z hlediska nástrojového, instrumentačního uchopení však je Trojanova skladba mistrovský kus, dalo by se říci vzorový model kompoziční práce s akordeonem.“

„Indi Stivín je nesporným mistrem svého nástroje. Hraje sebejistě, s obdivuhodnou intonační čistotou a muzikantským zápalem.“

Koncert vítězů soutěží je název akce Českého spolku pro komorní hudbu při České filharmonii. Spolek nyní organizuje již svoji 129. sezonu a zmíněný koncert se uskutečnil v Sukově síni pražského Rudolfina 12. prosince. Je sympatické, že se tak významná instituce s bohatou tradicí obrací k mladé, začínající interpretační generaci.

„Klavíristčina zručná prstová technika mě překvapila už před několika měsíci, když v Sukově síni Rudolfina hrála Mendelssohnovo trio.“

„Snad jen agogika by místy snesla skromnější zacházení.“

„Publikum přijalo méně známou skladbu bez jakýchkoliv potíží, podle reakcí bychom si snadno mohli myslet, že právě dozněla Beethovenova symfonie. Úspěch!“

Na třetím koncertě cyklu Hybatelé rezonance se 3. dubna v Anežském klášteře představila klavíristka Terezie Fialová. Program jejího recitálu byl založen na cyklu Roční doby předního soudobého autora Pēterise Vaskse. Na základě tohoto koncertu můžeme interpretku snadno zařadit mezi svědomité „advokáty díla“ lotyšského skladatele. Doufejme, že Vasksovo vrcholné dílo v Česku neuvedla naposledy.

„Terezie Fialová přijala roli „záskoku“ za Olgu Scheps s pokorou a zodpovědností. Přivezla si vlastní repertoár a volila ho, jak sama naznačila, „podle vlastního srdce, neboť lotyšský skladatel Péteris Vasks i Leoš Janáček jsou mojí velkou láskou,“ uvedla.“

„Klavír značky Steinway & Sohn zněl v proskleném foyeru, který působil jako vzdušný zámek, zářivě a nadýchaně, jakoby v prostoru poletovaly skutečné sněhové vločky v něžném impresionistickém oparu.“

„Terezie Fialová se představila publiku, jako technicky vyzrálá klavíristka, se schopnotí barevné imaginace i interpretace a s neomylným hudebním instinktem. Její přednes vycházel z hlubokého niterného ponoru a plně se oddala emočnímu výrazu.“

Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně nerealizuje jen symfonické koncerty, ale občas uspořádá intimní večer pro posluchače, kteří mají rádi komorní hudbu. V netradičním a půvabném prostoru foyeru Kongresového centra zněl 23. února sólový klavír, na který hrála mladá půvabná plavovláska. Sice to nebyla původně plánovaná Olga Scheps, které účinkování znemožnilo nové mateřství, ale česká pianistka Terezie Fialová. Zazněly dvě části z cyklu Roční doby lotyšského soudobého skladatele Péterise Vaskse, Zima a Jaro, poté výběr z první části cyklu Po zarostlém chodníčku a Sonáta pro klavír 1. X. 1905 Leoše Janáčka. Domenico Scarlatti odlehčil večer dvěma sonátami, Sonatou G dur a E dur. Na závěr jako přídavek zazněla třetí část V mlhách Leoše Janáčka.

„V Prokofjevovi se Klára Gibišová pohybovala s až mazáckým nadhledem v přechodech mezi jednotlivými částmi.“

„Ve Skrjabinově Preludiu op. 16 č. 1 jako by se Anna Zimowska chopila příležitosti předvést všechno, co umí. Její Skrjabin byl rozmáchle jistý, s využitím mnoha barev nástroje.“

„Třpytivé běhy po klaviatuře působily, jako by Stefanova nestály žádnou námahu, obdiv zaslouží za kontrastní předivo jemného úvodu a ohnivé uherské melodie.“

Vynikající evropské soutěžní výsledky mladých českých klavíristů svědčí o výborném pedagogickém vedení i ctižádosti začínajících umělců. Jak jsou na tom jejich o poznání mladší kolegové, ukázala i Mezinárodní soutěž pro mladé klavíristy Broumovská klávesa. Letos se konala už podvanácté a umění některých jejích laureátů bylo možné posoudit na slavnostním koncertě v pražském sídle Velvyslanectví Polské republiky.