PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Díky práci s francouzským a německým profesorem jsem měla možnost poznat dvě nejdůležitější hobojové školy a vzít si z každé něco.“

„Brzy ráno mi zazvonil telefon od mého profesora Dominika, jestli bych mohla být odpoledne na generální zkoušce a odehrát koncerty s Berlínskými filharmoniky.“

„Výrobou strojků strávím možná i víc času než samotným hraním. Je to velmi precizní řemeslná práce a celý proces dotažení strojku až do konce je dost dlouhý.“

Z dětského sboru až k Berlínským filharmonikům. Mladá hobojistka Štěpánka Andělová začínala na Pražské konzervatoři, pokračovala ve studiu ve švýcarském Lausanne a dostala se až na prestižní Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně. Právě zde si už stihla zahrát s Berlínskými filharmoniky. V rodné Praze působí také v Orchestrální akademii České filharmonie a druhým rokem je členkou prestižního světového Orchestru mladých Evropské unie (EUYO). V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz otevřeně mluví o rozdílech mezi evropskými přístupy ke klasické hudbě, o náročnosti studia i o tom, proč hoboj není jen hudební nástroj, ale také každodenní řemeslná výzva.

„Někdejší setkání Viléma Veverky s Dominikem Wollenweberem přineslo pozvání k oslavě dvaceti let na scéně.“

„Rytmus, melodika a precizní barokní styl měly ve Vilému Veverkovi a Dominiku Wollenweberovi svrchované interprety.“

„Třetí pokračování projektu No Limits naplnily vesměs skladby Martina Hyblera. Umělecké i osobní přátelství vede autora k vynikajícím, doslova ‚na tělo‘ psaným kompozicím.“

Poslední říjnový den věnoval hobojista Vilém Veverka již třetímu projektu No Limits v prostorách Pražské křižovatky, aby současně připomněl dvacet let své bohaté kariéry po studiích HAMU a následně Hochschule für Musik v Berlíně. Vzácným hostem koncertu byl renomovaný hráč na anglický roh Dominik Wollenweber.

„Nejsem příliš ambiciózní člověk.“

„V Praze jsem byl již mnohokrát, zejména kvůli spolupráci s Vilémem Veverkou.“

„Bylo by chybou teď přestat a odpočívat…. Už mám v hlavě nějaké nápady.“

V Praze se na skok objevil Dominik Wollenweber, hráč na hoboj a anglický roh, člen Berlínských filharmoniků, nepřehlédnutelný svou výškou, nepřeslechnutelný svým nezaměnitelným tónem. Je s podivem, že tomuto čtyřiapadesátiletému oceňovanému hudebníkovi vychází první sólové album až v těchto dnech – a to zásluhou Supraphonu. Interpret na něj zařadil skladby pro anglický roh od Johanna Sebastiana Bacha, Antonína Dvořáka, Franze Schuberta. Jeana Sibelia, Jeana Françaixe a Richarda Wagnera…

„Chtěl jsem přesvědčit svého bývalého profesora, že jsem se někam posunul.“

„Dřív jsem hrával se zavřenýma očima, ale s tím jsem už přestal.“

„Za dva měsíce mi bude třicet a většina soutěží je do třiceti.“

Vítězem oboru hoboj Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro se stal Čech, zkušený a sympatický hudebník Martin Daněk. Atmosféra finále soutěže se celý den nesla ve velmi přátelském duchu, přestože nebylo vůbec zřejmé, jaké výsledky vyhlášení přinese. Martin Daněk na soutěž přiletěl ze Švýcarska, kde v současnosti žije a koncertuje. Od vítězství v soutěži Pražské jaro si ale mimo jiné slibuje, že se bude do České republiky odteď vracet častěji, v roli interpreta. O svoje první dojmy z vítězství se podělil v následujícím rozhovoru.

„Martin Daněk zvítězil zaslouženě.“

„Jednu věc AMU poskytnout nedokáže – konkurenci.“

„Veverka dostal se svou koncepcí divokou kartu; a byl originální a úspěšný.“

Po 33 letech se dalším českým držitelem 1. ceny v mezinárodní hobojové soutěži Pražského jara stal devětadvacetiletý Martin Daněk. Zvítězil zaslouženě. Celou soutěží prošel suverénním způsobem, jeho hra zaujala vyzrálým přednesem i krásnou barvou tónu. V jeho prospěch rozhodl určitě i fakt, že hrál na rozdíl od ostatních soutěžících spolehlivě a bez chyb.