PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Martinů fest inicioval a do života muzikolog František Popelka mladší, všeobecně známý jako Iša Popelka.“

„Po neplánované, více než roční pandemické přestávce se stejně jako jinde nově rozjíždí kulturní život Poličky. I v případě Martinů festu.“

„Slavnostním zahajovacím koncertem festivalu je odložená akce z prosince loňského roku, koncert ke 130. výročí narození Bohuslava Martinů, který shodou okolností vyšel na den skladatelova úmrtí.“

Malebné městečko Polička leží v půvabném okolí Českomoravské vrchoviny. Má osm a půl tisíce obyvatel a poměrně bohatý kulturní život. V roce 1929 zde byla vystavěna velkoryse koncipovaná budova pro kulturní dění, pojmenovaná po patronu místního spolku divadelních ochotníků Tylův dům. Pojme téměř pět set návštěvníků, což je na město s necelou desítkou tisíc obyvatel relativně hodně. Tam se koná většina kulturních aktivit města. Polička bývá někdy označována jako město festivalů – pravidelně se zde na různých místech konají multižánrový festival Polička 555 (od roku 1992, název odkazuje na nadmořskou výšku), Jazzový festival (1997), Rockoupání (1998), Colour Meeting (2004), Mime Fest (2012). A od roku 1996 také Martinů fest, už názvem jasně odkazující na orientaci převážně na dílo místního rodáka Bohuslava Martinů.

„Není pravdivé tvrzení, že u nás plně otevřel cestu k poznávání tvorby Martinů teprve rok 1989. Důkazem je i tato kompletní nahrávka opery Hry o Marii.“

„Jde o velké celovečerní operní dílo, budící svou koncepcí hned z několika důvodů obdiv.“

„Nahrávku Jiřího Bělohlávka právem zařazujeme do fiktivního zlatého fondu Supraphonu.“

Hry o Marii jsou fenomenálním operním dílem Bohuslava Martinů, jehož výročí jsme si připomínali v posledních dvou letech. Formou nahrávky však toto dílo před téměř čtyřmi dekádami nezvěčnil nikdo menší než Jiří Bělohlávek. Právě k jeho nedožitým pětasedmdesátinám se sluší tuto nahrávku připomenout.

„Václav Talich mladého Martinů znal jako orchestrálního hráče, v budoucnu jej měl poznat i jako skladatele.“

„Martinů Kubelíkovi věnoval své Fresky Piera della Francesca. Kubelík je spolu s Vídeňskými filharmoniky provedl ve světové premiéře v létě 1956.“

„Jiří Bělohlávek měl úžasnou schopnost dokázat v díle nalézt hloubku a vnitřní sílu a ty pak přenést na hráče orchestru.“

I když se provádění orchestrálních či jevištních děl Bohuslava Martinů věnovala řada výborných umělců, označení „martinůovský dirigent“ si dovolím přiřknout pouze několika z nich. Kritériem této volby je pochopitelně především mimořádný umělecký vklad těchto interpretů v rámci uvádění skladeb Martinů a ve většině případů také vztahy se skladatelem nejen na profesionální, ale též osobní úrovni. Zajímavým bonusem navíc je fakt, že u všech těchto dirigentů si letos budeme připomínat kulaté výročí narození či úmrtí.

„Na konzervatoři působil celé půlstoletí, na hudební fakultě AMU víc než pětadvacet let.“

„Oddaný a zasvěcený skladatelův interpret, který podstoupil životní úkol nastudovat všechny koncertantní i sólové skladby Bohuslava Martinů pro klavír.“

„Byl synem houslisty Emila Leichnera, který čtyřicet let vedle České noneto a který s ním založil Klavírní kvarteto Bohuslava Martinů.“

Zemřel klavírista Emil Leichner, dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře a hudební fakulty AMU. Loni v létě oslavil osmdesátiny. S výjimkou Austrálie účinkoval jako sólista nebo komorní hráč na všech kontinentech. Natočil kompletní klavírní dílo Bohuslava Martinů a hudbu českého klasika dvacátého století propagoval také svými organizačními aktivitami. Stal se v tuzemské hudbě legendou.